Poslední příspěvky

1

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« Poslední příspěvek od Slavomir Skopalik kdy Dnes v 12:17:48 »

Pokud ma Base moznost se pripojit na Firebird server, tak nainstalujte verzi 5.0.3. Je tam vyrazny kvalitativni rozdil proti 3. Jak rychlost, tak stabilita, tak featury jelikoz 3 byla prvni verze s shared cache.

2

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« Poslední příspěvek od krouziciorel kdy Dnes v 11:54:15 »

Děkuji za informaci, ano, také jsem se v minulosti setkal s účetním systémem napsaným v Delphi využívajícím databázi Firebird o velikosti cca 20 GB a ani desítky připojených uživatelů nepředstavovaly problém. Base v současné době využívá Firebird ve starší verzi 3, což by nevadilo, jen jsem se díval na fórum a kvůli většímu počtu chyb v implementaci byl přesunut zpět mezi experimentální funkce, proto jsem opatrný. Na druhou stranu jsem si z .odb souboru vyzobal záložní .fbk a pomocí nástroje gbak (z aktuální řady Firebird 5, kterou v Archu používám) obnovil .fdb, vše proběho na první dobrou, takže Firebirdu dám šanci.

3

Bazar / Re:Koupím grafickou kartu pro HP Visualize PA-RISC

« Poslední příspěvek od Wasew kdy Dnes v 11:37:48 »

Napsal jsem SZ.

4

Bazar / Koupím DDR4 32Gb RDIMM ECC

« Poslední příspěvek od jan-kratochvil kdy Dnes v 11:28:47 »

Ahoj, potřebuji ve starém serveru vyměnit jeden modul, neválí se někomu v šuplíku?
Díky Honza

Samsung DDR4 2133MHz 32GB ECC REG (M393A4K40BB0-CPB)
• DDR4 ECC Registered DIMM (RDIMM) for servers
• 32 GB, 2133 MT/s (PC4-17000P-R)
• 288-pin, Dual Rank (2R×4)
• 1.2 V
• Standard RDIMM (registered) architecture

5

Desktop / Re:Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« Poslední příspěvek od Slavomir Skopalik kdy Dnes v 11:20:16 »

Sice nepouzivam Base, ale Firebird ano. Bezi nam na tom instance MES systemu po celem svete s tim ze ty nejvetsi maji nekolik set aktivnich spojeni do DB (bezne vidam 300-400). Bezi to 24/7 s odstavkou jednou rocne o vanocich. Velikost DB cca 0.5TB. Takze Firebirdu bych se nebal.

6

Studium a uplatnění / Re:Ohodnocení scrum master vs. developer/tester

« Poslední příspěvek od Jožka Niemand kdy Dnes v 11:18:13 »

Tvl kolik ti je? 18? Vitej v zivote. A smir se s tim, ze on je tam dulezitejsi nez ty. Ty ses jen lopata, kterou muze nahradit jina lopata. Nic vic.

Tak ono to prakticky bývá obráceně - ty "lopaty" bývají mnohem hůře nahraditelné než manažeři, jejichž místo lze ve většině případů obsadit papouškem ovládajícím asi 5 frází.

7

Studium a uplatnění / Re:Ohodnocení scrum master vs. developer/tester

« Poslední příspěvek od Megatron kdy Dnes v 11:13:41 »

Tvl kolik ti je? 18? Vitej v zivote. A smir se s tim, ze on je tam dulezitejsi nez ty. Ty ses jen lopata, kterou muze nahradit jina lopata. Nic vic.

Jeho pozicia je nahraditelna. Sediet na mitingoch a riesit piiicoviny moze robit hoci kto aj s genderovymi studiami. Ale nahajrovat niekoho za skuseneho developera, ktory vie ako to funguje, a potom kym sa do toho dostane, je proces ovela ovela narocnejsi. A nie nejaky tlchuba ktory robi vlastne hovno

8

Studium a uplatnění / Re:Ohodnocení scrum master vs. developer/tester

« Poslední příspěvek od 𝑾𝑰𝑭𝑻 kdy Dnes v 10:47:43 »

Hele, takových lidí u nás v práci je, co si myslím, že kdyby se vyházeli, jednak by se ušetřilo a jednak by se spousta věci zjednodušila (protože mi to přijde, že je hodně kormidelníků na málo veslařů a spousta času se zbytečně prokecá na schůzích). Ale kdo jsem já, abych tohle někomu říkal? Jasně, feedback dávám (spousta lidí už ho nedává s tím, že "nechtějí mít problémy", já jim ho dávám upřímně a s patřičnou dávkou sprostých slov). Jinak jsem rád, že mi chodí na účet výplata včas, se kterou mohu být i spokojený, a že si navzdory interním politikám jakž takž umím zařídit work-life balance. Zbytek je vlastně nepodstatný, i když teď mám už tak dva roky období, kdy hodně držkuju, protože mě to v IT kvůli až nezdravě paranoidnímu prosazování bezpečnosti nebaví. A vlastně mi nebude vadit, když mě za to vyhoděj, vyřešili by tím pár věcí, který odkládám, za mě.
Ale práci těch lidí, co považuji za zbytečné, bych prostě dělat nechtěl, i kdyby mě za to platili lépe než teď.

9

Desktop / Zkušenosti s nasazením LibreOffice Base

« Poslední příspěvek od krouziciorel kdy Dnes v 10:04:31 »

Pro evidenci dětských táborů využívám již mnoho let kombinaci Libre Office Writer (přihlášky) a Libre Office Calc (databáze účastníků a fakturace). Toto řešení je plně funkční, rád bych však využil vhodnou formu automatizace. Již nějakou dobu pokukuji po Libre Office Base, která tufo možnost nabízí a má výhodu integrace s ostatními částmi kancelářského balíku.

Jen se mi zdá, že právě tato součást je nejméně udržovaná. Vývojářů je málo, dokumentace nedrží krok s vydáváním nových verzí a několikaletý přechod z interní databáze HSQLDB na Firebird stále není dokončen. Z dokumentace jsem vyzkoušel příklad databáze sportovního klubu a podobnou bych rád vytvořil pro dětské tábory. Budu jediným administrátorem, takže mi vyhovuje některá z vestavěných databází pouze pro lokální přístup.

V dávné době mé praxe v bazaru s prodejem starších počítačů jsme pro evidenci používali aplikaci napsanou v Excelu se spoustou maker, stabilita byla opravdu nízká. V pozdějí firemní praxi jsem se setkal s větší aplikací napsnou v Accessu, ta již byla robustnější, i ona však měla se stabilitou své problémy.

Proto mám několik dotazů ideálně na čtenáře, kteří mají s Base reálnou zkušenost.

1. Provozujete v Base podobnou evidenční nebo fakturační aplikaci s lokálním přístupem? Jak je to s celkovou stabilitou řešení? Zůstáváte na výchozí databázi HSQLDB nebo využíváte Firebird? Byly nějaké problémy při případném přechodu z jedné databáze na druhou? Já při testech migrace starších volně dostupných databází na internetu nebyl vždy úspěšný.

2. Nastudoval jsem si oficiální příručku (v němčině je zatím aktuální verze 25.8, v ostatních jazycích 7.3, i zde je vidět nedostatek překladatelů), která radí s vhodnou zálohovací strategií a popisuje úskalí jediného .odb souboru, kde při ukládání mohou nastat problémy. Setkali jste se nimi? Funkční .odb mohu naštěstí přejmenovat na .zip a následně z něj data ručně obnovit, pokud však tato možnost selže, mohl by nastat problém.

3. Pro práci s databází mohu využívat nástroj Report Builder nebo zkombinovat funkcionalitu Base a Writeru pomocí Průvodce hromadnou korespondencí. Používám Arch linux a zde se Report Builder v balíčku Libre Office nevyskytuje z důvodu nestability a příliš silné závislosti na Javě (tu však má HSQLBD také). Debian nebo Ubuntu balíček libreoffice-report-builder nabízejí. Máte osobní zkušenost s Report Builderem?

Tak to by bylo z dotazů vše, předem se omlouvám za poněkud košatější zprávu. Budu však vděčný za jakékoliv zkušenosti, ať již s osobním nebo s firemním využitím Base.

10

Desktop / Re:Ovládání počítače pouze z klávesnice

« Poslední příspěvek od Jožka Niemand kdy Dnes v 09:42:41 »

Optimální GUI by myš mělo používat vlastně jen jako doplňkový prostředek.

Dovolím si nesúhlasiť, optimálne GUI by práve nepoužívalo vôbec klávesnicu.  Ak je nutné naviac používať klávesové skratky, to je indikátor, že návrhár odviedol zlú robotu. Všetky potrebné funkcie by mali byť vidieť, alebo aspoň byť dostupné z kontextového menu.  Chápem, že niekto preferuje ovládanie len klávesnicou, ale je to skôr Anti-GUI a anachronizmus, ktoré je voľbou používateľa.

To jste mě nepochopil. Netvrdím, že by se GUI mělo ovládat jenom pomocí klávesnice. Ale že by mělo být ovladatelné převážně jen s pomocí klávesnice - pokud chci. Nutit člověka šmrdlat myší po stole v situacích, kdy je rychlejší stisknout pár kláves nebo napsat příkaz, je doslova antiergonomické a taková práce neefektivní. Prostě zaměnil jste si možné za nutné.

Představa, že GUI je myš na úkor klávesnice, je naprosto chybná, třebaže velmi rozšířená. Stejně jako představa, že GUI může plně nahradit CLI - nemůže, optimální by bylo mít v GUI vždy rychle po ruce možnost zadat příkaz v kontextu aplikace, protože v tom tkví největší síla interakce člověka s počítačem: možnost ovládat ho umělým jazykem, tedy příkazy, a to v turingovsky-úplném smyslu. Nikoli jeho degradace na elektronická lejstra - protože co jiného jsou klikací formuláře. Nebo GUI evokující vzhled ovládacího panelu nějakého přístroje, jenž byl počítačem nahrazen - to je stejný nesmysl, jako by dálkové ovládání k vratům od garáže mělo tvar kliky, protože přeci dveře se otevírají klikou.

Zavádějící je také představa myši jakožto nástroje pro přesné polohování. Myš je přesná jen jako lidská ruka - a ta je velmi nepřesná. Čili přesné polohování vyžaduje další asistenci - vazbu na mřížku, na polohu okolních objektů, rozšíření citlivé oblasti u drobných objektů atp. I v tom grafickém programu by pro mě asi mnohdy bylo jednodušší prostě napsat "select ABC" než trefovat se do nějakého miniaturního bodu.