Poslední příspěvky1
Nová témata / Re:Jak získat vlastní IPv6 rozsah?
« Poslední příspěvek od Filip Jirsák (forum) kdy Dnes v 22:15:32 »Začíná se to tu trochu přiostřovat, tak to pojďme nakolejit zpátky do věcnější diskuse:Psaním nesmyslů to zpět do věcnější diskuse nenakolejíte.
Zopakuji že můj point je v tom, že IPv6 nic běžnému uživateli nepřináší a naopak pro něj přináší zbytečné komplikace navíc.Nemáte pravdu.
Druhý point je v tom, že hlavní "selling point" IPv6 že každé zařízení může mít svou unikátní tralou veřejnou adresu bohužel nefunguje pokud neprovozujete vlastní AS.Jenže hlavní selling point IPv6 je něco jiného – že každé zařízení může mít své veřejné adresy. To je hodně blízké původnímu záměru IPv4 – liší se jen v tom, že IPv4 počítalo primárně s jednou IPv4 adresou na zařízení, IPv6 počítá s tím, že zařízení bude mít běžně IPv6 adres víc.
O trvalosti nikdy nebyla řeč. Naopak IPv6 přišlo s rozšířeními, které se používají aby/když IPv6 adresy nejsou přiřazené moc dlouho.
Unikátnost tak nějak plyne z té veřejnosti, mít duplicitní veřejné adresy by bylo trošku k ničemu.
Pane Jirsák, nic ve zlém, ale žádný router v internetu nedrží a ani nemůže znát celou routovací tabulku internetu. Ono totiž stačí u border routeru když zná tabulky vlastního AS a okolních AS ke kterým je připojený. Představte si že to fungovalo už v dobách kdy tyhle routery měly paměť v řádech jednotek kB.Pokládal jsem za jasné, že píšu o nejhorším možném případu. Vy byste chtěl přidělování IPv4 adres dál dělit, přidělovat menší a menší rozsahy. (K tomu by vedlo to vaše rozdělování nepoužitých zbytků rozsahů.) Přinejhorším by tedy byly přiděleny jednotlivé IP adresy. No a teď si představte router někde na páteři, který má klidně jenom dvě rozhraní. Ale shodou náhod to vyjde tak, že všechny liché adresy vedou na jedno rozhraní a všechny sudé na druhé rozhraní. Takže by ten router musel mít v routovací tabulce záznamy pro každou IP adresu. Nezapomeňte, že je to shoda náhod – takže to nejde popsat pravidlem, zítra se to může změnit a některé IP adresy, které vedly doprava, nově povedou doleva.
Ano, samozřejmě v praxi nic takového nikdy nenastane. Ale je to směr, kterým to přidělování stále menších a menších rozsahů vede. K růstu routovacích tabulek. A pamětí RPi opravdu neargumentujte – na páteřních routerech potřebujete řádově jiný routovací výkon, než který vám poskytne RPi.
A malý kvíz na závěr : Kolikrát je větší routovací tabulka se stejným počtem záznamů pro protokol IPv4 a IPv6 ?Vy si představujete routovací tabulku jako seznam všech IP adres, kde je u každé položky uvedeno, kam se má routovat, že? Tak přesně takhle routovací tabulka nikdy nevypadá. Routovací tabulka může mít různé podoby, ale tu vaši ne.
To důležité, co byste si z toho měl odnést, je to, že v routovací tabulce nejsou konkrétní IP adresy, ale bloky IP adres, které mají společný prefix. Takže počet záznamů v routovací tabulce nezáleží na počtu přidělených adres, ale na počtu přidělených bloků a na tom, zda dokážete menší bloky sdružovat do větších, protože v daném routeru je shodou okolností cesta vedoucí ke všem blokům tvořícím větší blok stejná. No a abyste tohohle docílil, potřebujete přidělovat velké bloky, aby v nich byla rezerva do budoucna. Až budete potřebovat další IP adresy, vezmete je z té rezervy. A v routovacích tabulkách se to nijak neprojeví, protože routován bude pořád ten stejný blok.
