Osobne bych si naivne predstavoval, ze pokud nejaky laik prijde s navrhem opravy, tak tento navrh muze poslat obycejnym emailem a ocekaval bych, ze se tohoto hlaseni nekdo ujme a lidsky ho vyhodnoti. Ok, treba za mesic. Myslim, ze spouste lidi nebude vubec vadit, ze jejich kod nekdo vezme, upravi v nem formalni veci ci ho jeste vylepsi a zaradi ho do projektu bez vyzvednuti zasluh puvodniho autora.
Někdo, někdo, někdo. Vy někoho za vývoj Thunderbirdu platíte? Protože pokud ne, pak ten „někdo“, od koho něco „očekáváte“, je buď dobrovolník, který to dělá ve svém volném čase, nebo někdo, koho platí někdo jiný. Proč by ten „někdo“ tohle měl pro vás dělat? A hlavně – jak to má dělat, když takových hlášení, jaká jste poslal vy, je řádově víc, než takový „někdo“ může zvládnout? Proč ten „někdo“, kdo to podle vás má dělat, nejste vy? Že to neumíte? Ten „někdo“ se to také musel naučit. Že na to nemáte čas? A „někdo“ na to čas má?
Chtit po nekom, kdo jednorazove prispeje svou troskou do mlyna, aby splnil ouredni pozadavky pro pravidelne prispevatele a odborniky na dany projekt, mi prijde jako hazeni klacku pod nohy a plytvani cizi praci.
Práce těch pravidelných přispěvatelů a odborníků na daný projekt se nepočítá? Protože vy byste chtěl, aby tihle lidé, kteří do toho projektu doopravdy přispívají a odvádějí na něm spoustu práce, všechno zahodili, přestali projekt udržovat a rozvíjet a místo toho se začali piplat s jednorázovými příspěvky, jako je ten váš. To byste chtěl, abyste místo nové funkcionality dostával nové verze, kde bude vyřešen problém nějakého JmJ z druhé konce světa, který trápí ještě dalších deset lidí a je to věc, na kterou jste v aplikaci v životě nenarazil? Nedává vám přeci jen větší smysl, že se postupuje od těch věcí, které mají dopad na největší množství uživatelů?
Ty požadavky pro přispění nejsou žádné úřední požadavky. Jsou to požadavky pro to, aby to těm, kteří na projektu skutečně odvádějí práci, co nejvíce tu práci ulehčilo. Protože ten projekt stojí na jeho vývojářích, ne na uživatelích.
Pokud vás ten váš problém opravdu trápí, nic vám nebrání si to pořádně nastudovat, jak do toho projektu přispívat, a udělat si to sám. Nebo za to někomu zaplatit.
Celkove mi prijde, ze open source rozhodne neni neco, co by melo zajem o hlaseni chyb a reseni problemu nekym mimo vyvolenou komunitu.
„Vyvolená komunita“ zavání trochu konspiračními teoriemi, nemyslíte? Ale ten začátek jste trefil docela dobře. Open-source opravdu nemá zájem o vaše hlášení chyb a řešení vašich problémů. Proč by měli mít autoři zájem o vaše problémy? Máte vy zájem o jejich problémy? Autoři open-source mají zájem, aby to fungovalo pro ně. Nebo pro ty, kteří je platí. Nebo pro ty, kteří přispívají jinak. Ale proč by se měli starat o někoho, kdo jen využívá program, který dali k dispozici zadarmo?
Ja si s dovolenim taky lehce postezuju.
Já to s dovolením uvedu do realistické perspektivy. Vy využíváte něco, co vám někdo dal k dispozici zadarmo. Myslet si, že vám tím vzniká nějaký nárok na to, aby někdo opravoval chyby, které vám vadí, je úplně mimo. Poku dk tomu chcete namítnout nějaké „ale“, je na to stále ta samá odpověď: Tím, že začnete používat něco, co vám někdo dal zadarmo, vám žádný nárok na nic nevzniká.
Nezlobte se, že to píšu tak tvrdě. Možná vám jen nedošlo, jak zle vyznívá to, co jste napsal. A právě proto na to reaguju. Já jsem ještě z generace, kde jsme open-source považovali za dar. Ne jen každý jednotlivý open-source program či knihovnu, ale celý koncept open-source – to, že existuje; to, že přežívá. Protože byl trnem v oku mnohým softwarovým firmám a vůbec to nebylo jisté, že nezanikne.
Je úžasné, že dnes lidé považují open-source za samozřejmost. Akorát je potřeba si občas připomenout, že když vám někdo něco dá zadarmo, je to dar. A darováním vám žádný nárok nevzniká. Ber nebo nech bejt. Nebo můžete přispět – tak, jak si přeje ten, kdo vás obdaroval. Pokud se vám to nelíbí, nemusíte ten dar přijmout, nemusíte ten software používat. Kdyby vás náhodou napadlo argumentovat tím, že bez uživatelů by program nebyl tak známý a oblíbený a používaný – uživatelů je jako much. Uživatel může být každý. Někteří uživatelé aspoň nějak přispějí – penězi, překladem, kódem (tak, aby s tím autoři neměli zbytečnou práci navíc). Uživatele, kteří si myslí, že tím, že program zdarma používají, jim vzniká nějaký nárok, fakt nikdo nepotřebuje.