Poslední příspěvky

1

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od novomente kdy Dnes v 05:57:50 »

Mě by se líbilo intenzivní použití services jako v GNUStep, tj. různé komponenty by se dokázaly registrovat do systému a v každé aplikaci by se u příslušného obsahu zobrazila nabídka služeb, které s ním umí pracovat. Podobně jako existuje nyní registrace aplikace k podporovaným mime-typům. To by bylo zobecnění těch jednoúčelových copy-paste a drag-and-drop funkcí. Služby by šly skriptovat, registrace by probíhala automaticky.

Například při označení textu bych viděl: možnost text přeložit, možnost text zkompilovat, možnost z textu vytvořit e-mail, možnost konverze velikosti písmen, možnost opravit spellcheckerem atd. Šlo by o obousměrné zpracování obsahu (převzít data anebo je převzít, modifikovat a vložit na původní místo ve zdrojové aplikaci). Celý koncept by šel ještě rozšířit na plně modulární rozhraní, kdy by bylo možné si aplikaci sestavit na míru z komponent. To už je ale složitější koncept, kdy by bylo nutné rozšířit koncept pipes u shellu na GUI prostředí a byl by nutný dobře navržený systémový event bus. Bohužel se k tomu dnes nic ani neblíží.

Services jsou vymyšlený dobře, modularita je zajímavý koncept.
Děkuju Ti.
nm

2

Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken

« Poslední příspěvek od CPU kdy Dnes v 00:41:06 »

Setavené sady jsou prý z odpadu, co šel okolo, prý stačí trochu pohledat a za podobné peníze si jeden pořídí něco, co vlastně funguje. Bohužel tu znalost co koupit nemám. Ale třeba to do tohoto vlákna nasypeme...

3

Sítě / Re:Doporučte lamačku optických vláken

« Poslední příspěvek od Wasper kdy Dnes v 00:02:56 »

Nejlevnější sada z Alíku je asi za tisku a jsou tam tyhle všechny kravinky, ale když chce člověk malinko větší kvalitu, lámačku to prý chce opravdu kvalitní.

Muzu poprosit o link(y) na ten Alik? Taky me tenhle napad chytnul.

4

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od RDa kdy 14. 11. 2025, 23:13:27 »

Pouzivam temer vsude "SELECTION" - oznacim neco, jinde ctrl+v nebo treti tlacitko.

V KDE3 a ted TDE je totiz mozne nastavit "synchronize selection with clipboard" (Klipper, tray program). A tamtez mam historii obsahu schranky, co resi ty nechtene prepisy viz nize.

Maly problem s tim ma GTK ukladaci dialog, kdy je nazev ukladaneho souboru v selection, jako da se prepsat, ale kdyz jsem oznacil neco, dam ctrl+s, tak jsem o schranku (puvodni selection) prisel.

A kdyz jsem zacal pouzivat VScode, tak tato synchronizacni vychytavka je tam nepouzitelna. Protoze VScode nastavuje jeste omho vice selections sam nez ten save dialog, treba pri prochazeni textu, pak taky treba u Ctrl+F. Takze me ta chytristika vscode neskutecne zpomalovala a s**la me.

Musim vymyslet jak udelat na tu synchronizaci nejakou vyjimku.

Pretazeni obsahu bych pouzival ale nejak nefunguje - nejcasteji jsem to zkousel u PMA na webu (phpMyAdmin).

5

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od Ondrej Nemecek kdy 14. 11. 2025, 22:50:55 »

Mě by se líbilo intenzivní použití services jako v GNUStep, tj. různé komponenty by se dokázaly registrovat do systému a v každé aplikaci by se u příslušného obsahu zobrazila nabídka služeb, které s ním umí pracovat. Podobně jako existuje nyní registrace aplikace k podporovaným mime-typům. To by bylo zobecnění těch jednoúčelových copy-paste a drag-and-drop funkcí. Služby by šly skriptovat, registrace by probíhala automaticky.

Například při označení textu bych viděl: možnost text přeložit, možnost text zkompilovat, možnost z textu vytvořit e-mail, možnost konverze velikosti písmen, možnost opravit spellcheckerem atd. Šlo by o obousměrné zpracování obsahu (převzít data anebo je převzít, modifikovat a vložit na původní místo ve zdrojové aplikaci). Celý koncept by šel ještě rozšířit na plně modulární rozhraní, kdy by bylo možné si aplikaci sestavit na míru z komponent. To už je ale složitější koncept, kdy by bylo nutné rozšířit koncept pipes u shellu na GUI prostředí a byl by nutný dobře navržený systémový event bus. Bohužel se k tomu dnes nic ani neblíží.

6

Software / YouTube hlásí chybu 153

« Poslední příspěvek od Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ kdy 14. 11. 2025, 21:56:49 »

Nevim jak dlouho ,ale asi ne dýl jak 2týdny nefunguje mi v webovém browseru  jakékoli youtube video  ,které si otevřu https://www.youtube.com/embed/(ID) v adresním řádku

Kód: [Vybrat]

Přehrát video na YouTube
Chyba 153
Chyba konfigurace přehrávače videínevíte kde je problém a jak to spravit? (ptám se speciálně na formu /embed/)

Přistihl jsem chromáka, že těsně před zobrazením této hlášku uprostřed na černém pozadí se v dolní části obrazovky vyrojí řádek s ovládacími prvky (play a čas 0:00 z 0:00)

Jo ale pozor, když video je embednuté uvnitř nějaké stránky (včetně na výsledku hledádní na duckduckgo), tak tam si je mohu přehrávat dle libosti. ... To je padlé na hlavu..... Takže si můžu youtube video prohlížet na duckguckgo.com?q=uGmvm23-WTF - přehrát zde, ale jakmile stejný IFRAME zadám do adresníhořádku ,youtube se sesyspe 

A důležité, nepomohlo ani zapnutí coookies a ještě jsem si všiml, že duckduckgo embeduje z domény youtube-nocookie, a to jsem samozřejmě taky zkoušel zadávat místo bez "-nocookie.com" a také nic

7

Desktop / Re:Způsob sdílení obsahu mezi aplikacemi

« Poslední příspěvek od snugar_i kdy 14. 11. 2025, 21:07:14 »

V IDE copy-paste (Ctrl+Insert & Shift-Insert nebo Cmd+C & Cmd+V podle systému), má i svoji vlastní historii schránky.
V terminálu prostřední tlačítko.
Přetahování v podstatě nepoužívám a "Share" jsem asi ani nikdy neviděl.

8

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od snugar_i kdy 14. 11. 2025, 19:16:29 »

Když v TDD projdou testy, tak bys dál už vymýšlet neměl.

Kdo tu kde a kdy mluvil o TDD?

A i kdyby, tak tam se právě dělá docela agresivní a častý refactoring (dokonce se TDD občas popisuje jako "red-green-refactor"), takže i tam je to blbost

9

Bazar / Re:Máte zájem o TR 3970X (32c/64t), 256 GB RAM?

« Poslední příspěvek od RDa kdy 14. 11. 2025, 18:19:03 »

Jedina chyba toho inzeratu je, ze neobsahuje cenu.

Protoze i pokud bude vykon stejny jako u nejakeho desktop cpu (decka s 9900x/9950x), tak ta TR platforma:

- nabizi cca stejny objem pameti (256G)
- nabizi stejny rezim - bez ECC (na "mozna" se nehraje, bud to tam je nebo neni)
- nabizi NASOBNE vice I/O - coz se hodi pro nektere aplikace (treba co i jen pro trocha solidnejsi NASku)

Nevyhoda TRX4 je v chcipani.. co jsem to tak vysledoval, tak mnoho lidi menilo desky, netusim proc zrovna tahle generace byla takova meh.. odchazi to casteji.

A i kdyz se nerozhodnete podle I/O nebo vykonu, tak je definitivni rozhodovaci kriterium pouze CENA.

Kdyz bude spravna, ze neni o cem premyslet, tak se to proda / lidi radi koupi.

10

Vývoj / Re:JavaScript vs. TypeScript: rovnaký alebo rozdielny jazyk?

« Poslední příspěvek od qelurg kdy 14. 11. 2025, 17:55:33 »

Pořídil jsem si Chromebook a jsem zděšen. Takový odpad jsem už dlouho neviděl. Chromebook je největší omyl, který se kdy prodával jako počítač.

Souborový systém je extrémně pomalý při práci s větším množstvím souborů. Přesun několika tisíc drobných souborů trvá i čtvrt hodiny, zatímco na běžném systému je to otázka několika sekund.

Android aplikace mají řadu vážných problémů – běží pomalu, často se navzájem blokují, reagují se zpožděním a nevidí všechny soubory v úložišti, špatně se vykreslují, padají nebo nejdou instalovat.

Linuxový subsystém je omezený, bez přístupu k hw pomalý, nedoladěný, s řadou bugů a problémů.

Nativního software má ChromeOS zoufalý nedostatek. Nabídka aplikací je velmi malá a i kdyby je někdo chtěl vytvořit, nemůže, protože systém to neumožňuje. Přístup k API, kompilaci i nativnímu vývoji je zablokován a vývojáři jsou odkázáni jen na webové nebo androidové nebo linuxové aplikace, které trpí řadou omezeními a chyb.

Třeba virtuální klávesnice v linuxových aplikacích nefunguje vůbec. Nezobrazuje se, nereaguje. V tefinálu jde, ale chybí klávesy jako šipky, F klávesy, ctrl a backspace nefunguje, takže se linuxové programy se v tanlet mode nedají používat. Špatná je situace i s hw klávesnicí v normálním režimu, třeba se schránkou – v terminálu je nahavkovaná a polofunkční. Ve Vimu nejde používat vůbec, programy jako xclip nefungují.

Aktualizace chyby neopravují. Problémy známé celé roky zůstávají bez jakékoli nápravy.

Chromebook je zařízení bez perspektivy. Nemá dostatek softwaru, brání vývojářům v tvorbě nových aplikací a i základní věci jako schránka nebo klávesnice jsou polofunkční. Místo moderního systému vznikla uzavřená platforma, která omezuje uživatele i vývojáře a neřeší své vlastní chyby.