9
Sekundární licence jsem před pár lety řešil. Výklad licenčního specialisty MicroSoftu následuje.
Běží to na základě judikátu Evropského Soudu, který řešil zda držitel nevyužitých licencí smí tyto licence dále prodat.
Verdikt byl takový, že je prodat smí, ovšem jsou platné pouze v rámci EU (protože to vyplývá z evropské legislativy), tzn držitel původní licence musí mít sídlo v EU a nabyvatel také. Pokud je jedna strana mimo EU, je převod platný pouze pokud to i legislativa v místě sídla non-EU strany připouští.
A dále jsou, za splnění výše uvedeného, možné DVA případy:
a) původní držitel prodává nabyvateli nevyužitou primární licenci (OEM, FPP, OLP), čímž se vzdává prává ji nadále využívat a je povinen ji na všech strojích přestat používat. Nabyvatel pak je oprávněn tuto licenci používat bez omezení i v produkčním prostředí.
vs
b) původní držitel prodává nevyužitou tzv sekundární licenci, tzn licenci nakoupenou pod svým licenčním programem Software Assurance. Nabyvatel, který není součástí organizační struktury původního držitele (tzn. dceřinná společnost), takovou licenci NESMÍ používat v produkčním nasazení, což je vykládáno následovně:
- firma jako právnická osoba smí sekundární licence zakoupené od jiné právnické osoby používat ve vývojovém a testovacím prostředí, přičemž ale k tomu nesmí používat ani kopii ostrých produkčních dat (v praxi tohle ale není kontrolovatelné), tedy smí se na takových strojích použít výhradně data testovací.
- fyzická osoba podnikající jako OSVČ nesmí sekundární licence používat k výdělečné činnosti, tedy smí je opět použít jako součást vývojového a testovacího prostředí, ale na strojích se sekundární licencí se nesmí provádět činnosti v rámci činnosti obchodní a výrobní.
- fyzická osoba nepodnikající smí sekundární licence používat k běžným soukromým a NEVÝDĚLEČNÝM účelům, ale jinak bez omezení. "Jen" na takto licencovaném softu nesmí vykonávat výdělečnou činnost.
Poslední příspěvky