...Jak se tohle vlastně řeší u starších domů? Díky moc!
Obecne plati, ze v zavislosti na tom, jak je realizovanej rozvod toho domu = podle jakych norem. Ty se v case meni, ale kdyz nejak upravujes rozvod, musis se drzet ty historicky normy.
A mimochodem, bleskojistka = minimalne 3dB utlum, spis to bude atakovat 5.
Jinak sem si nejak nevsim ... ochrana pred bleskem neni o tom, ze by ta elektronika nechcipla. Jak tu zaznelo, v pripade zasahu domu pojde uplne vsechno. Cele je to o tom, ze ten dum by nemel vyhoret a nemelo by to ohrozit lidi uvnitr.
Nejsem právník ani autorizovaný odborník. Tzn. mám jenom takový naivní subjektivní pocit, že "stará" norma (ač má některé své speciality a dokonce vymoženosti) je ve spoustě ohledů a řešení "shovívavější" a méně leze do peněz, než aktuální EN62305 (a snad i další normy). Obecně se na rekonstrukci a starou normu snaží odvolávat vlastníci objektu a jejich dodavatelé při rekonstrukcích střech apod. = nemusíme splňovat drahou aktuální EN62305, protože se držíte toho, co bylo dřív, což Vám právní úprava umožňuje.
Ano bleskojistka má útlum - ale jaký, to je na opravdu dlouhou pohádku :-) Velmi záleží, jaké hodnotíte frekvenční pásmo a jakou ochranu (= výrobek / model / konstrukci).
Koukám, že Vladimír Brok nakonec předal značku prepeti.cz - díky tomu Vás mohu navést na datasheet
konkrétní ochrany pro home TV/SAT, s konektory F, o jmen. impedancí 75 Ohm - na str.2 dole je změřená charakteristika průchozího útlumu a odrazu. Jedná se o ten černobílý obrázek. Křivka útlumu začíná vlevo u značky "12", která odpovídá 0 dB. Svislé měřítko je 0.5 dB na dílek. V textu pod grafem je vysvětlivka, že graf ukazuje na 2 GHz útlum asi -0.22 dB. To znamená, že se svodič chová cca jako koaxová vsuvka/spojka. Pokud se bavíme o frekvenci do 200 MHz, tak asi teprve není co řešit. Tyto vlastnosti jsou dány konstrukcí ochrany: obsahuje pouze plynové jiskřiště. Tato součástka je charakteristická kompatibilitou se širokým pásmem (má maličkou parazitní kapacitu), ale bohužel sepne až někde kolem 75 V. Toto se týká "živého" vodiče ve středu koaxiálního vedení. Stínění je u této ochrany uzemněno přímo, zemní svorka je tuším tvořena šroubkem M5 pro lisovací kabelové oko, nechybí vějířová podložka pro co nejnižší přechodový odpor.
Útlum mají ochrany se složitější konstrukcí, které potažmo účinněji chrání připojená zařízení. K vidění je odpor v sérii, první stupen svodiče (jiskřiště), druhý odpor v sérii, druhý stupeň svodiče (např. transil). Pokud je to pohromadě všechno v jednom pouzdru, obvykle se jedná o tzv. sdruženou ochranu typu 1 a 2 (postaru tř. B a C) tzn. "dva v jednom": první dva stupně kaskádní ochrany ve společné krabičce. Taková kombinace může oříznout amplitudu rušivého smetí na jednotky voltů oproti ochranné zemní svorce - ale bývá to za cenu užšího pásma a jistého útlumu a co je nejhorší, polovodičové ochranné součástky (transil) přidávají kromě parazitní kapacity taky nelineární zkreslení. Samotný útlum o pár dB by komunikaci často ani nevadil, pokud by byl přísně lineární. Stačí trochu zesílit, většina rádií a modemů má určítý rozsah AGC. Nelinearita ale vadí velmi, zejm. moderním modulacím s velkou bitovou hloubkou na symbol (QAM a její dcera OFDM). Nelinearita generuje intermodulační produkty, které se projevují jako neurčitost (šum) v komunikačním kanálu. Zhoršuje odstup užitečného signálu od šumu.
Ohledně lineárně změřeného útlumu najdete často nějaká čísla nebo i graf v katalogovém listu ochrany.
Ohledně nelinearity se typicky nedozvíte vůbec nic :-) Ono by se to i relativně složitě kvalifikovalo, za jakých podmínek (měřit THD pro směs dvou sínusových frekvencí o konkrétních amplitudách) - prostě to nevídám. Dobrým vodítkem je ale udávaná šířka pásma ochrany (tzn. u širokopásmových ochran de facto horní mezní frekvence). Bohužel to není ostrá hranice - při použití "hlubší" modulace můžete narazit i relativně daleko pod udávanou mezní frekvencí. Záleží, jak moc je modem inteligentní, co všechno dokáže "natrénovat", jak moc se modulační schéma dokáže takovému kanálu přizpůsobit, jak moc je modem "opatrný" (konzervativní) při rozhodování o použitelné modulační rychlosti apod.
Máte pravdu v jedné věci: na metalickém vedení nevyhnutelně narazíte na takový ohavný kompromis: můžete mít vysokou modulační rychlost, nebo vysokou míru ochrany proti přepětí - ale nikoli oboje zároveň :-( Vnitřní schéma zapojení ochrany se dá do jisté míry ladit a šperkovat, ale v zásadě, pokud ve snaze zvětšit šířku pásma použijete menší transily a v sérii odpory o nižším odporu, zhoršíte si ochranný účinek (energetickou odolnost ochrany).
Konstrukce složitějších sdružených ochran má všelijaké finty a taje: cesta do země musí mít i uvnitř pouzdra ochrany nějaké minimální průřezy (aby se neodpařila příliš brzo), odpory v sérii se signálovou cestou je třeba volit pokud možno na vysokou pulzní odolnost (ale zároveň se snažíte dodržet VF impedanci obvodu a nepřehnat průchozí útlum), co jsem měl možnost si všimnout tak konstrukce ochrany někdy počítá při explozivní destrukci sériových odporů s přeskokem oblouku přednostně do blízké země (nikoli do chráněného výstupu) apod.
Souhlasím, že prvořadým úkolem ochran je ochránit zdraví a život a zamezit požáru. Ano, snaha ochránit komunikační zařízení je až v druhé řadě. Ale zásadně nesouhlasím s argumentací tím směrem, že "ta ochrana stejně nic nezachrání". Toto je zásadní blud - správně zapojená a dimenzovaná ochrana účinně omezí škody na zařízení. Přímý zásah bleskem do baráku netvoří zdaleka většinu přepěťových událostí, a i pokud se vyskytne, správně zapojená komplexní ochrana v objektu dokáže ledacos zachránit. Příznivý vliv ochran máme z praxe statisticky potvrzený. Omluva za reklamu: prodáváme časoměrná rádia s příjmem družicových systémů, a prodávali jsme SHDSL modemy pro nasazení v krajině. Já na to dělám 20 let techsupport a servis (příjem a vyřizování reklamací). K obojímu vedeme / vedli jsme bleskojistky. Kdo nasadí ochrany, od toho jsme neviděli v servisu zařízení odpálená bleskem. Ano měli jsme zákazníky na SHDSL, kteří ochrany nenasazovali. Takže i nějaké přepěťové škody jsem v servisu viděl. (Takže třeba taky poznám, když se výrobce na přepětí jenom trapně vymlouvá, ale to je zase jiná pohádka.) Ona taková ochrana za pár tisíc vypadá drahá - ale jenom do chvíle, kdy Vám na pětikilometrové trase někde v krajině uhodí, vezme to ssebou předražený průmyslový modem, na který jste zrovna přišel o záruku, a musíte k němu podniknout výjezd = někdo zaplatí cestovné a člověka. A než tam ten člověk dojede s náhradním kusem, který pro tyto příležitosti musí někdo držet skladem, tak máte prostoj komunikace... Je jistě na posouzení užívající organizace, zda jim to statisticky vychází jako výhodnější a levnější, jednou za čas na některé z provozovaných linek zažít infarkt a honem tam někoho vyhnat, aby ten škvarek vyřešil. Ono taky není nikde řečeno, že bez předřazených svodičů to odnese jenom ten modem co je první na ráně. Nikdy nevíte, kudy si bleskový výboj najde cestu napříč plošákem - jestli jenom do místní země (a jakou má tato impedanci), nebo docestuje po signálových vedeních ještě o něco dál...
Mimochodem "analýza rizik" tvoří asi nejobsáhlejší, nejužvaněnější a nejhůře uchopitelnou část aktuální "bleskosvodné" normy EN62305. Takže ve výsledku, přesně jak píše opakovaně @neregistrovany, převážně na to všichni kašlou :-) Zejména soukromníci pro domácí použití, a kupodivu např. i SVJ, která podstupují pravidelné revize elektro a hromosvodu. Revizák dá do zápisu nedostatek, a tím to skončí, příště provede jenom CTRL+C a CTRL+V. Řeší to občas nějaký osvícenec, nebo organizace (spíš než jednotlivci) kterým to velí nějaká legislativa či platná norma, a instalace ochran je cesta, jak se ochránit před osobní odpovědností. (Dobrý způsob, jak načapat revizáka při CTRL+C a CTRL+V, je občas nějaký nedostatek odstranit :-)
A ano, bleskový výboj, i správně svedený do země řádně zapojeným bleskosvodem a signálovými ochranami, vytváří ve svém okolí silný EM pulz, který se naindukuje všude kam může :-) dI/dt je svinstvo, a "parazitní transformátor" tvořený libovolnými dráty může být překvapivě účinný. I rovný drát má indukčnost, a dvojice rovných drátů v nějakém vzájemném rozestupu má "činitel vzájemné vazby" (chová se jako neideální transformátor). Dá se kolem toho i
trochu podle palce počítat... Uvažujeme-li smyčku, která má plochu řádově blízkou řezu budovou, ve které se bleskový děj odehrává, může taková smyčka posbírat zajímavé energie, zkratové proudy nebo napětí naprázdno. Takže nemohu zamítnout ani argument, že přímý úder si nějaké oběti nejspíš najde :-) Ale to přeci neznamená, že ochrana paušálně nemá smysl.
Poslední příspěvky
jmenuje --on-port, tak on-port ma volbu 0, coz je It is a required option, 0 means the new destination port is the same as the original. To jsem taky zkousel ale bez vysledku