1
Bazar / Re:Prodám dvě skříně pro server nebo NAS
« Poslední příspěvek od ⚫⚫⚫ kdy Dnes v 10:24:43 »Jonsbo je prodana, NAS08J stale k dispozici.
Poslední příspěvky
2
Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)
« Poslední příspěvek od redustin kdy Dnes v 09:41:43 »Zatím tady nezazněla jedna rovina, která mi po nějakých zkušenostech s používáním LLM při vývoji přijde úplně zásadní.
LLM se z mého pohledu opravdu chová jako juniorní kolega, který poměrně do hloubky zvládá defakto libovolnou (veřejně známou) technologii. To je obrovská výhoda. Ale současně se musí držet na extrémně krátkém provazu. Protože rychle generuje velké množství kódu/změn (některé vynikající, některé dobré, některé špatné), jsou k ní naprosto nezbytné velice kvalitní nástroje pro review a akceptaci změn.
A na toolingu prostě narážím. Jsem zvyklý na velice produktivní prostředí v IntelliJ - udržování zatím nekomitnutých změn v samostatných changesetech a přepínání mezi nimi, snadné přesouvání kódu do shelfů. A především přehledný a snadno ovladatelný diff viewer. Bez toho se vývoj nedá pořádně dělat ani v lidech, natož s "dychtivým" juniorem AI, který diffů k review vygeneruje mraky.
Bohužel integrace IntelliJ integrace s kódovacími modely/postupy AI mi přijde hodně pozadu oproti klasice VSCode + integrovaný Copilot Chat (chápu, MS má obojí). Chat vidí na všechny soubory, čte si je jak model potřebuje, spolupracuje daleko agilněji. Jenže navrhne změny a teď co s nimi. To daleko nejdůležitější - diff viewer - je velice nepřehledný, skoro bych řekl téměř nepoužitelný. Nemám k dispozici rozhození ucelených změn do changesetů, ani integrované shelfy, abych si změny mohl uložit pro později. Můžu maximálně co nejčastěji komitovat, abych mohl diffovat jen minimální změny (tedy tak poslední odpověď copilotu), to ale vede na zcela nepřehlednou a nic neříkající historii repozitáře, což je úplně stejně špatně. Často to pak končí "peču na to, beru všechno", čímž jde celý projekt do kopru a x hodin vývoje končí revertem a začneme znovu...
Jaké máte s tímto praktické zkušenosti? Nějak mi nejde do hlavy, že/jak by někdo efektivně dlouhodobě používal nástroje VSCodu pro efektivní review výstupu copilotu. To je pro mě největší překážkou opravdu produktivního využívání AI pro vývoj. IMO jeho schopnosti už jsou docela na úrovni, ale dostupné nástroje pro "hlídání na krátkém provazu" jsou velice nedostačující.
Takže nakonec mi produktivnější přijde vygenerovat změny ve webovém prostředí copilotu a kopírovat je ručně přes "diff with clipboard" v IntelliJ. Což je opruz, ale vede na udržitelný vývoj.
Nebo je již nějaká integrace do IntelliJ na úrovni VSCodu, ale s produktivním pohodlím správy změn v IntelliJ? Díky!
LLM se z mého pohledu opravdu chová jako juniorní kolega, který poměrně do hloubky zvládá defakto libovolnou (veřejně známou) technologii. To je obrovská výhoda. Ale současně se musí držet na extrémně krátkém provazu. Protože rychle generuje velké množství kódu/změn (některé vynikající, některé dobré, některé špatné), jsou k ní naprosto nezbytné velice kvalitní nástroje pro review a akceptaci změn.
A na toolingu prostě narážím. Jsem zvyklý na velice produktivní prostředí v IntelliJ - udržování zatím nekomitnutých změn v samostatných changesetech a přepínání mezi nimi, snadné přesouvání kódu do shelfů. A především přehledný a snadno ovladatelný diff viewer. Bez toho se vývoj nedá pořádně dělat ani v lidech, natož s "dychtivým" juniorem AI, který diffů k review vygeneruje mraky.
Bohužel integrace IntelliJ integrace s kódovacími modely/postupy AI mi přijde hodně pozadu oproti klasice VSCode + integrovaný Copilot Chat (chápu, MS má obojí). Chat vidí na všechny soubory, čte si je jak model potřebuje, spolupracuje daleko agilněji. Jenže navrhne změny a teď co s nimi. To daleko nejdůležitější - diff viewer - je velice nepřehledný, skoro bych řekl téměř nepoužitelný. Nemám k dispozici rozhození ucelených změn do changesetů, ani integrované shelfy, abych si změny mohl uložit pro později. Můžu maximálně co nejčastěji komitovat, abych mohl diffovat jen minimální změny (tedy tak poslední odpověď copilotu), to ale vede na zcela nepřehlednou a nic neříkající historii repozitáře, což je úplně stejně špatně. Často to pak končí "peču na to, beru všechno", čímž jde celý projekt do kopru a x hodin vývoje končí revertem a začneme znovu...
Jaké máte s tímto praktické zkušenosti? Nějak mi nejde do hlavy, že/jak by někdo efektivně dlouhodobě používal nástroje VSCodu pro efektivní review výstupu copilotu. To je pro mě největší překážkou opravdu produktivního využívání AI pro vývoj. IMO jeho schopnosti už jsou docela na úrovni, ale dostupné nástroje pro "hlídání na krátkém provazu" jsou velice nedostačující.
Takže nakonec mi produktivnější přijde vygenerovat změny ve webovém prostředí copilotu a kopírovat je ručně přes "diff with clipboard" v IntelliJ. Což je opruz, ale vede na udržitelný vývoj.
Nebo je již nějaká integrace do IntelliJ na úrovni VSCodu, ale s produktivním pohodlím správy změn v IntelliJ? Díky!
3
Hardware / Re:GSM brána pro domácí použití
« Poslední příspěvek od Marek Staněk kdy Dnes v 08:06:15 »Nedava moc smysl porizovat GSM branu pokud uz o tom nekdo uvazuje. Prvni vypinani GSM siti zacne za 2 roky v CT/SK. Nektere zeme v evrope uz vyply ( afaik asi 5 zemi)
Tak kdyztak aspon LTE.
moderní brány jako VoiceBlue a DINstar samozřejmě umí VoLTE, takže vypnutí GSM phase2 se jich nedotkne. Problém je, že VoLTE mívá problémy právě s dosažitelností cílového terminálu, kdy ten sice signál má a bez problému si zavolá, ale na špatným signálu nebo saturovaných buňkách se nedá dovolat jemu, protože sice volající dostane vyzváněcí tón od operátora, ale cílový terminál o hovoru vůbec neví, protože signalizace na něj nedorazí. A teprve po obnově registrace v síti (což může trvat minuty nebo taky hodiny) dostane notifikaci nebo SMSku o zmeškaném hovoru.
Přesně tohle se s oblibou děje na Kongresový na KŘP, protože barák je železobeton, mají tam ocelohliníkový rámy oken a pokovený skla, a na nich ještě hliníkový žaluzie. Data jedou, na internet můžeš, zavoláš si, ale nikdo se nedovolá tobě klidně celej den, a POKUD se vůbec dozvíš že tě někdo sháněl, je to klidně hodinu a půl po opuštění baráku, když přijíždíš na Černej Most. A pak se akorát divíš, proč ti najednou volá deset lidí a řvou na tebe, jako by ses jim vyblil do klávesnice.
Tohle nenastane, pokud jseš celej den na wifině, protože ten SIP se zaregistruje po wifi, a funguje to. Ale pokud ti to začne přeskakovat mezi wifi a mobilníma datama, můžeš telefon klidně rovnou vypnout.
Nebo si v ústředně nastavit podmíněný přesměrování a smířit se s tím, že ti to příchozí hovor občas pošle po VTS mezinárodním hovorem.
4
Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)
« Poslední příspěvek od Ondrej Nemecek kdy Dnes v 00:39:01 »Zrovna poslední týden jsem zkoušel využívat u vývoje AI modely(copilot a geminy). Hodiny práce a výsledek jsem skoro opět na začátku.S trochou nadsázky: "Hodiny jsem zkoušel mačkat nějaké klávesy, a ten počítač pořád tvrdí compile error."
LLM nejsou člověk, i když to k tomu svádí, a aplikovat na ně lidské měření schopností, jako kdyby to byl nový kolega, dává nesmyslné výsledky. Pracovat s tou technologí je dovednost, co se musí naučit, jako každá jiná. A jak si efektivně kontrolovat výstupy a zastavit se dřív, než spálím půl dne, je toho součástí. Stejně jako jak tomu dodat vhodné informace a instrukce.
Přesně tak, ta technologie má svoje úskalí. Lze se snadno zacyklit, vydat nesprávnou cestou, stavět práci na neaktuálních znalostech (např. starší verzi používaného frameworku). Jako mentální nastavení se mi osvědčilo AI považovat za služebně mladšího kolegu, kterého musím pořád kontrolovat a držet za ručičku, kterého ale mohu na druhou stranu úkolovat. Druhé funkční mentální nastavení je "ptát se, jak si kolega představuje, že se daná úloha pravděpodobně obvykle dělá, aniž by s tím měl reálnou zkušenost", což odpovídá dotazu do pravděpodobnostního stavového prostoru, opět s nutností oponentury a verifikace.
5
Server / Export mailboxu z Exchange Online
« Poslední příspěvek od LamZelezo kdy Dnes v 00:30:22 »Zdravim. Chci vyexportovat mailbox z Exchange Online a narazim na straslive neprehledny bordel a naprosty chaos na strankach toho slavneho mrkvosoftiho MS365. Jak je mozny, ze se nam snazi prodavat ten svuj kokotpilot a sam ho neumi pouzit na svem vlastnim uzivatelskem rozhrani, aby zjednodusil platicim uzivtelum zivot? To, co tam maji jako user interface, je naprosto zrudne! Situace v podstate vypada tak, ze vejdete do kramu pro par rohliku a kefir, obsluha vas tam pusti az po zaplaceni vstupneho a pak vam lze do oci, obtezuje nesmyslnejma povidackama a nechce ukazat, kde jsou regaly s pecivem. Navic vam vnucuji pruvodce po krame za spostu penez. Kde se ten pokrok zastavi? Proc kdyz je ten kokotpilot tak dobry proste nemuzu nekdam napsat "Vyexportuj mailbox uzivatele Ferda do pst souboru a zobraz mi link na stazeni" ? 
6
Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)
« Poslední příspěvek od Ondrej Nemecek kdy Dnes v 00:30:21 »... A ještě horší je to, že ta session od modelů je adaptabilní a přizpůsobivá jenom v rámci session a pokud dojde k přerušení musí se začít znova, a protože se hlavní server se neučí pořádně z komunikace tak při nové session opět opakuje ty samé chybné rady protože neví že jsou nefungují ...
Doporučuje se postupovat tak, že dialogy s AI člověk ukládá do .md souborů v projektu, odkud si většina nástrojů umí brát kontext. AI pak bere ohled na zavrhnuté směry vývoje apod. Někdy je pak naopak problém AI přesvědčit, že otvíráme nové téma nebo novou hypotézu
7
Vývoj / Re:Vhodna AI na programovanie (pre neprogramatora)
« Poslední příspěvek od Ondrej Nemecek kdy Dnes v 00:25:50 »Vidím vícero možných problémů, které může přinést byť i jen hobby použití AI pro programování. Mimo osobního rizika (špatná XMLka...) je to především obecný úpadek v oboru. Zdá se sice, že níž to už jít nemůže, ale ono může. Vezměme si bezpečnostní rizika (vektory útoku přes AI a špatný kód) a úpadek lidského úsudku obecně a jsme tam, kde jsme nechtěli být.Okej. A ted pragmaticky:
Jaky postup by tedy byl pro muj use case (hobbyprojekt) mene spatny, oproti snaze neco vyzdimat z Claude?
Vychazejme z predpokladu, ze tydny casu na poradne studium Pythonu a prislusnych cca sedmi knihoven proste nevykouzlim a se svym cenovym stropem si muzu dovolit profikovi zaplatit treba dve-tri clovekohodiny*, coz asi nikoho nevytrhne.
* vychazim ze zdejsich diskusi, kdy pod 10kKc/MD profik nevstane z postele
Nároky na hobby projekt mohou být minimální. Moje řešení je klidně použít tu AI, ale validovat vygenerovaný kód, střízlivě hodnotit výsledek, nechat si poradit, kombinovat s tradičními metodami a výsledek nepovažovat za profesionální dílo. AI z nikoho neudělá zkušeného programátora. Je potřeba být k AI kritický a k sobě sebekritický. Opakuji znova: Člověk nese zodpovědnost za to, co AI vygenerovala. Bohužel AI podpořila nezdravé sebevědomí příležitostných programátorů kutilů, odkud se to přesouvá do ostatních oborů lidské činnosti a to není dobře. Člověk musí pracovat na sebevzdělání a přemýšlet víc než AI, protože ta přemýšlet vůbec neumí. Je to tupý statistický model stejně jako je auto jen tupý dopravní prostředek. Záleží na řidiči. Navíc pro zdraví by měl člověk ujít 10tis. kroků denně. Logicky se to bude týkat i mentálního zdraví.
8
Studium a uplatnění / Re:Jak se naučit základy programování na VŠ?
« Poslední příspěvek od _Jenda kdy Dnes v 00:12:21 »Přijde mi, že tu spousta lidí napsalo jeden random příklad, ale mnohem užitečnější by bylo vypsat seznam zdrojů, kam se na ty příklady třeba jako chodí. Ideálně třeba i s vysvětlením jak se to mělo řešit, když to člověku nejde.
Takže: https://adventofcode.com/, https://ksp.mff.cuni.cz/z/ - úlohy, komentovaná řešení, a hromada textů okolo (https://ksp.mff.cuni.cz/encyklopedie/)
Takže: https://adventofcode.com/, https://ksp.mff.cuni.cz/z/ - úlohy, komentovaná řešení, a hromada textů okolo (https://ksp.mff.cuni.cz/encyklopedie/)
9
Studium a uplatnění / Re:Jak se naučit základy programování na VŠ?
« Poslední příspěvek od mmcc kdy 15. 02. 2026, 22:55:15 »Ako uz bolo vyssie spomenute, vediet rozmyslat algoritmicky. Npr. Kavovar.
Hned po po zapnuti.
1. Ked je dostatok vody v zasobniku pokracuj na riadok 2, ked nieje, zapni cervenu kontrolku malo vody.
2. v slucke caka na stlacenie tlacidla co ma varit.
Po stlaceni tlacidla sa slucka ukonci, program pokracuje dalej, "riadok po riadku"..
3. zapne zohrievanie vody
4. v slucke bude koktrolovat teplotu vody, ak teplota vody dosiahla nastavenu teplotu, zapne sa cerpadlo, pocka npr 10sec, vypne cerpadlo, slucka sa ukonci
5. kavovar sa vypne.
atd...
Potom je to uz iba o nauceni sa syntax a specifika konkretneho prog. jazyka.
Navodov, kurzov je na youtube neurekom. Ale vyzaduje si to cas a hlavne realne skusat priklady z kurzov aj domace ulohy.
Hned po po zapnuti.
1. Ked je dostatok vody v zasobniku pokracuj na riadok 2, ked nieje, zapni cervenu kontrolku malo vody.
2. v slucke caka na stlacenie tlacidla co ma varit.
Po stlaceni tlacidla sa slucka ukonci, program pokracuje dalej, "riadok po riadku"..
3. zapne zohrievanie vody
4. v slucke bude koktrolovat teplotu vody, ak teplota vody dosiahla nastavenu teplotu, zapne sa cerpadlo, pocka npr 10sec, vypne cerpadlo, slucka sa ukonci
5. kavovar sa vypne.
atd...
Potom je to uz iba o nauceni sa syntax a specifika konkretneho prog. jazyka.
Navodov, kurzov je na youtube neurekom. Ale vyzaduje si to cas a hlavne realne skusat priklady z kurzov aj domace ulohy.
10
Hardware / Re:GSM brána pro domácí použití
« Poslední příspěvek od hlp84939 kdy 15. 02. 2026, 21:53:34 »Jenomže právě toto činí VoIP v mobilu těžko použitelným, protože signalizace příchozího hovoru se musí realizovat v reálném čase. U bankovní aplikace je to fuk, tam přijde třeba oznámení o platbě s nějakým zpožděním a ničemu to nevadí, ale u hovoru ano. Co se týká Messengeru a WhatsApp, tak u nich jsem zažil opakovaně, že příchozí hovor není vůbec signalizován (hlavně u WhatsApp), nicméně i tyto appky běží v mobilu na pozadí a mají vliv na spotřebu baterie. Skutečně spolehlivý SIP klient musí nepřetržitě komunikovat s ústřednou operátora, ideálně se pravidelně registrovat v rozmezí několika málo minut a mít zajištěný průchod přes NAT (keep-alive), pak je jistota, že příchozí hovor bude jak má být. A k tomu je ideální právě výše uvedený WiFi VoIP telefon (a pochopitelně i všechny stolní VoIP telefony). Jiná věc je samozřejmě ta, jestli tazateli nestačí, aby mu přišla jenom zpráva (např. email) o zmeškaném hovoru a on následně sám zavolá zpátky. Pak se z toho nemusí dělat žádná velká věda.
