1) že úplně stejný podvod (použití starých, už neplatných údajů) jde provést i s libovolným papírovým dokladem, který např. prohlásím za ztracený a nevrátím ho při vystavení nového z důvodu změny údajů
Přesto se ty rohy občanky stříhají a vyžaduje to přímo zákon. Jak jsem psal, právo z dobrých důvodů některé věci pojišťuje z více stran. Například proto, že nedomluvit se s protistranou, že adresa trvalého pobytu uvedená na průkazu už neplatí, může být jen komunikační šum; naproti tomu nahlásit ztracený doklad, pak ho najít a používat, nahlásit změnu a dostat průkaz s ustřiženými rohy, a dál používat původní „ztracený“ a nalezený průkaz – to se těžko stane omylem.
2) To, že se tato možnost podvodu neřeší, ukazuje na to, že soudy v takovém případě evidentně berou identitu takového podvodníka za prokázanou. Soud by v takovém případě nejen uzavřel, že i přes změnu jména je jasné, kdo smlouvu uzavřel, ale navíc, pokud by toto jednání bylo vedeno motivem úvěr pak nesplácet, by šlo o trestný čin podvodu.
Vy takový případ znáte? Navíc řešíme až ten extrémní případ, že se to dostane k soudu, který má možnost zjistit údaje z registru obyvatel. Ale ta špatná adresa by způsobovala problémy už dlouho předtím – například už při doručování dopisů s prvními výzvami k nápravě.
3) v případě potřeby toto jde velmi snadno řešit tím, že by u dokladů byla uvedena platnost údajů k datu posledního ověření, tedy by ve smlouvě bylo osobě, která k času X.Y byla identifikována jako ... (v reálu by se jen napsal patřičný paragraf a do smlouvy by se oproti současnému stavu jen dodalo datum "ověření údajů" v dokladu).
Ale ono se toto vlastně už implicitně děje: mj. právě proto se dává do smlouvy číslo OP, aby bylo jasné, jakým způsobem byla daná strana smlouvy identifikována, což obsahuje i implicitní udání času, ke kterému byly údaje na dokladu zaručeně platné.
Psát něco na smlouvu je jenom jeden z mnoha případů užití občanky.
PS: Nicméně zrovna banky povinně kontrolují akutální platnost dokladů (kvůli možnosti odcizení dokladu) takže příklad je poněkud "nerealistický".
Jistě, instituce, kde je to důležité, mají další pojistky. Banky už dávno ověřují doklady v seznamech neplatných dokladů. Později začaly ověřovat osoby i vůči registru obyvatel, jako jeden z mála soukromých subjektů.
To, že je to v mnoha případech zabezpečeno ještě dalšími pojistkami, ale neznamená, že základní použití má být úplně nezabezpečené a máme se s mířit s tím, že se někdo bude prokazovat pět let neplatným dokladem a nic proti tomu neuděláme.
Pro mne je tedy nepřijatelná už představa, že kdyby mi někdo ukradl mobil a překonal otisk prstu nebo PIN (což není zas tak těžké), mohl by se až dalších 10 let prokazovat mým dokladem totožnosti a já bych s tím nemohl nic udělat. Když je jejich platnost omezena na dva dny, může se prokazovat maximálně 2 dny – během nich já ten ukradený mobil odregistruju ze svého účtu a tím pádem už další aktualizaci nedostane.
Poslední příspěvky
