Zatímco u papírové pošty to tak jak to popisujete zhruba odpovídá, u e-mailu ve většině případů komunikuje MUA odesílatele s MSA/MTA a ten přímo s MTA/MDA a ten pak s MUA příjemce. Samozřejmě tam může být nějaký mezikrok ale víc se tam dějí akce na straně MTA a MUA, než předávání mezi servery.
To přímé předání je ideální schéma, které je ale v praxi často komplikovanější. Může být komplikovanější i na straně odesílatele, a na straně příjemce je to velmi časté – e-mail přijme MTA, na který směruje MX záznam. Ale ten to klidně může přeposlat jinému MTA, protože první MTA může být jen nějaká brána vystavená do internetu. Druhý MTA je pak třeba antispam, předá to třetímu serveru a teprve ten třetí server doručuje do schránky.
Navíc tam hrají roli další protokoly, jako např. DNS, které v prostředí reálné pošty nemají přímou analogii.
Ano, ale to ve spoustě případů není podstatné. Analogie samozřejmě neznamená, že je to stoprocentní shoda. Pokud máte lepší analogii k e-mailu, než je pozemní pošta, sem s ní.
Zatímco fyzický dopis projde přes několik dopravních prostředků s různou mírou rychlosti a frekvence pošt/třídíren, v závislosti geografické lokalitě, tak e-mail jde ve většině případů (pohledem protokolu SMTP) napřímo bez ohledu na geografii.
Za prvé to obvykle není podstatné, za druhé i e-mail je navržen tak, že to může jít takto a často i jde.
BTW: Už se mi stalo, že pohled ze zahraničí dorazil s několikaměsíčním zpožděním (i víc než po roce). U e-mailu se tohle téměř jistě nestane.
Jistě, ale to snad každému dojde, že analogie je jen analogie a že tam žádné zdržené dané fyzickou přepravou na velkou vzdálenost není.
A pokud doručení e-mailu na server příjemce trvá víc než jednotky minut, tak je "něco špatně" a je legitimní řešit, kde je problém.
Však se to tu také řeší.