Pojem paralaxa se používá v mnoha kontextech, a tohle je jenom jeden z nich.
jediná paralaxa, kterou znám, je proměnlivá zdánlivá poloha dvou různě vzdálených objektů - třeba hvězdy (blízké vůči vzdáleným v různé roční doby), problém při focení panoramat (blízký sloup vůči vzdálenému domu na pozadí...), případně zaměřovací optika o střelných zbraní (pořád stejný princip).
Prosím tedy o odkaz na vysvětlení těch dalších kontextů a hlavně, jak se může zdánlivě posouvat poloha plochy monitoru vůči sobě samé. Jedině snad, že ten monitor je tak široký, že levým okem nevidím pravý kraj a pravým okem levý kraj. To je ale problém stereoskopického vidění a příliš velikého nosu...
Tak zrovna u těch optických miřidel se rozlišují paralaxy hned dvě; vnitřní a vnější. Vnitřní je ten posuv osnovy při pohybu oka mimo optickou osu (a vzniká, pokud osnova není umístěna přesně ve vnitřním ohnisku optiky), vnější je vzdálenost mezi záměrnou a výstřelnou (ano, ta se zrovna uplatňuje i u miřidel tzv mechanických), která mění bod dopadu střely v závislosti na dálce střelby, protože výstřelná není totožná se záměrnou, a proto se nastřeluje na nějakou optimální vzdálenost, aby rozdíl mezi záměrnou a dráhou střely nehrál významnou roli (největší problém představuje při střelbě na vzdálenost významně kratší nebo naopak významně delší než nástřelnou, protože tehdy je relativně největší).
Ve fotografii hraje roli paralaxa při focení jak panoramat, tak makrofotek. U panoramat se různě posouvají objekty v různých hloubkách pole, u makra je problém v optické nedokonalosti čoček a tedy různé hloubce ostrosti v různých úhlových vzdálenostech od osy optiky.
V astronomii se zase jako paralaxa označuje střední vzdálenost Země od Slunce; vzdálenost, z níž 1AU zabírá 1 sekundu obloukového stupně, se označuje jako parsek (paralaxa-sekunda).
No a u zobrazovacích zařízení se jako paralaxa označuje rozdíl vzdálenosti mezi okem pozorovatele a rohy vs středem displeje, protože vynucuje přeostřování oka.
Všichni se pořád učíme.
Poslední příspěvky
