Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Témata - Pavouk106

Stran: [1] 2 3 ... 6
1
Hardware / Load je přesně 1.00 bez vytížení CPU a I/O
« kdy: 20. 12. 2023, 21:00:31 »
Ahoj,

nainstaloval jsem čerstvě Gentoo Linux na Gigabyte C1037UN-EU (deska s CPU z notebooku, x64) a sotva jsem nabootoval do systému, zjistil jsem, že mi trvale jede na load average přesně 1.00.

  • ze služeb běží jen cron, syslog, networkmanager, ssh a acpi (udev atd. nepočítám)
  • CPU má vytížení 0%
  • RAM je skoro prázdná, 1 modul
  • grafický výstup neobsazen (headless, bez připojeného monitoru)
  • připojené SSD MX500 (provozuju ve více počítačích bez problémů), iotop říká, že se s ním nic nedělá (žádné vstupy/výstupy, sporadicky pár kilobajtů, nejspíš logy)
  • PCI karta nepřítomna
  • USB wifi Realtek 2188EUS (zkompilován modul v jádře, firmware z balíku linux-firmware) připojená k síti
  • bootuju v režimu EFI

Load average mám spojený se zátěží systému. Znám jen spojistost s vytížením CPU nebo disku nebo naplnění RAM a swapování nebo plný swap. Viděl jsem load v desítkách, jsem ale zvyklý, že "server", který jen běží a nic nedělá, natož bez služeb, má load téměř 0.00. Tohle vidím prvně. Počítač reaguje normálně, ale je to vcelku slušné dvoujádro load 1.00 na něm nebude poznat i kdyby byl skutečný.

Nemáte nápad, jak zjistit, co mi zvedá load, když pominu CPU a I/O?

Nabízí se jednoduchá odpověď - Gentoo. Ale zdá se mi to podivné, protože jsem na tomhle HW Gentoo provozoval (dokonce jsem vyšel z předchozího jádra OS při kompilaci nového) a tohle se nedělo. Gentoo jsem instaloval nesčetněkrát, tohle se mi nestalo nikdy.

Co je na tomhle PC pro mě nového - EFI (sice mám jiný PC na Gentoo s EFI, ale tam problém není) a provoz téhle konkrétní USB wifi karty. Skoro bych si tipl, že ten load dělá firmware wifi karty, ale nemůžu to připojit momentálně kabelem, tak se to těžko testuje, když se nemůžu připojit.

2
Bazar / Koupím Nvidia Quadro K600 nebo GeForce GTX750
« kdy: 12. 09. 2023, 12:42:14 »
Ahoj všem, předpokládám, že tu jsou i ajťáci z kanclů nebo lidi, kteří mají přístup k vysloužilému hardwaru.

Sháním pro HW enkódování videa na domácím NAS starší grafiku, která umí NVENC (H264). Podle toho, co jsem si našel, by mělo vyhovovat Quadro K420, K600 nebo K620, případně GeForce GT 740, GTX 750 nebo GTX 750 Ti (ty jsou ale pro mě zbytečně dražší, nepotřebuju vyšší takty, víc nebo rychlejší RAM apod.). Jestli tomu chrastí nebo vůbec nejde větrák je mi jedno, pravděpodobně budu transplantovat za pasivní chlazení.

Všechny tyto karty mají jádra GK107, jiné karty těchto řad nemají význam buď kvůli jádru bez NVENC nebo protože jsou zbytečně výkonné a tedy žravé. Pozor, existuje ještě Quadro 600 (bez K) a to taky nevyhovuje. Teoreticky by vyhovovala GT 630. ale jen jeden typ ze čtyř možných měl jádro GK107.

Nemáte někdo po ruce jednu z nich, kterou byste pustili za řekněme 200 + doprava Zásilkovnou (nebo předání kdekoliv v okolí Plzně, přijedu)? Ideálně z nějakého desetiletého počítače z kanclu, který je vám k ničemu a chystáte se ho vyhodit... Případně můžu vyměnit za GT 630 s blbým jádrem ;D Ty mám k dispozici dokonce dvě ;D

Předem díky, pokud se najde nějaká dobrá duše, která by takový obstarožní kousek někde vyhrabala.

3
Mám AP od Ubiquiti a viděl jsem v něm možnost "guest hotspot", což má vytvořit druhé SSID, které oddělí klienty od zbytku domácí LAN. Chtěl bych to takhle rozjet, nejlépe bez šifrování (resp. bez hesla) pro doručovací služby (blbý signál na mobil = žádný internet = žádná platba kartou), naše hosty a třeba i sousedy, když jsou mimo dosah vlastní wifi.

Jde mi tedy o připojení "vnějších" klientů k internetu, aniž by lezli/viděli do mojí sítě. Bydlím na vesnici a navíc na kraji, takže neočekávám, že si ke mě budou chodit sousedi na internet zdarma (jen dodávám). Nechci rozdávat heslo k wifi (a tím pádem ke svojí LAN) jen tak kdekomu.

Otázka je, zda mám věřit tomu, že Ubiquiti opravdu dokáže dobře odstínit hosty od domácí sítě... Zajímají mě vaše názory - věřili byste tomu?

Druhá věc je - lze to zjevně udělat/pojistit pomocí VLAN. Mám Mikrotik router, kde by to mělo jít dát dokupy, ale protože o VLAN nic nevím, zatím řeším možnost bez toho.

4
Desktop / Vypnutí tablet režimu v Ubuntu
« kdy: 22. 04. 2019, 10:35:08 »
Zdravím,

na jednom z notebooků, o který se příležitostně starám, jsem nedávno spustil upgrade z Ubuntu 16.04 na 18.04 (starší instalace byla lehce rozhašená, tak jsem to vyřešil přechodem na novější). Notebook už běhá, jak má (grafické, programy, ...), ale teď jsem ho prvně viděl po upgradu osobně a je zjevné, že systém běží v nějakém tablet režimu... Notebook v sobě má polohové čidlo, takže při postavení na hranu otáčí obraz... Notebook je ale klasické konstrukce bez dotykového displeje, takže přítomnost polohového čidla fakt nechápu - momentálně pravděpodobně jen způsobuje ten debilní režim tabletu.

Rád bych dostal Ubuntu do klasického stavu: vlevo lišta se zástupci, nahoře v panelu klasické menu otevřeného (aktivního) okna/programu, klasické nastavení systému ("ovládací panely")... Teď nabídka vlevo vyjíždí jen kliknutím na "Činnosti" (anglicky Activities") v levém horním rohu, klasické menu aktivního okna nedokážu ani najít... Klikem pravým tlačítkem touchpadu nevyjíždí žádná nabídka, nastavení je ve stylu tablet/telefon, tedy dvousloupcové, kdy vlevo je seznam oblastí (wifi, jazyk, zařízení, síť, baterie, ...) a vpravo je otevřená aktivní oblast (seznam wifi sítí, podrobnosti o baterii apod.).

Zaboha namůžu najít na netu informaci, jak se tohohle debilního režimu zbavit... všichni řeší, že jim to nefunguje, že se jim nezobrazuje virtuální klávesnice apod., já ale potřebuju jen donutit systém, aby se choval, jako kdyby to byl normální desktop/notebook.

Netušíte prosím někdo?

5
O serveru Root.cz / Report reklamy
« kdy: 02. 04. 2019, 21:33:47 »
Zdravíčko,

rád bych reportoval reklamu na ČSOB. Je to fullscreen reklama, která zakryje celou stránku, myslím si, že je neadekvátní (dost obtěžující). Pravým klikem nenabídla "Zkopírovat adresu odkazu", tak jsem to zkusil chytit ručně a vede to sem:
https://track.adform.net/C/?bn=29664965;crtbwp=3.45-M95ZOr2hvg0l5oolzP3Ri8N4iOtIBxgX0;crtbdata=HG6Opkz_owbsBgUTkUzQLH7bKlvTyLp1kRONSO_kZu-Ep_q8gCQ8dyMzo5Cd1zXHRUbMevPknFc5lmxT1B19pxfaiY6TIR71aO1aMsFW5MUvq-q2-FOfwGXTYKb-aX_jMT0urNm6XSHc8AmNoF10lRcxkCBqqDD4SSyWMCM53sgnyso2UFQpzE9xJ-GRqrXm1DOYo6DbmVA6fneb122XcrP9GEdSnheopAXiSSrIprvDeIjrSAcYFw2;cset=cs-CZ%7Ccs-CZ%7C1280X720%7C0%7C0%7C1%7C24%7C1%7C3%7C7%7C0;cdata=KKB56VjjacmL8QTbxYjPYqjGt32LCKraYAwL6TUPOTLFFHyLaHb8iXYLIEf4TIvCw6zX-D4yspxhU1_pZPtB-A2;;cpdir=

Jen bych rád řekl, že přesně takové reklamy mne donutily v minulosti opustit a dále nenavštěvovat jiné IT servery...

6
Bazar / Neválí se někomu doma minidisc přehrávač?
« kdy: 05. 12. 2018, 15:41:50 »
Zdravím,

protože se tu občas narazí na všelijaké (historické) kousky HW, kterých se někdo zbavuje za smysluplnou cenu, napadlo mě, že se optám i na ne až tak úplně počítačovou věc...

Rád bych sehnal minidisc přehrávač s dálkovým ovládáním s displejem (ideálně Sony, úplně nejlépe model na tu jejich placatou nabíjecí baterku). Ve své době jsem o nich neměl páru, natož abych na ně měl peníze... Dnes bych rád měl kus historie doma, zkusil si na to něco nahrát, přehrát, možná to chvíli používal, ale v jádru věci jde pořád jen o to mít to doma a zkusit s tím fungovat - proto se mi nechce dávat i několik tisíc, když už se někde narazí na inzerát. Prodávají se na Ebay, ale poštovné se může vyrovnat ceně přístroje, tak se ptám raději/nejdřív v okruhu mně známém - tady.

Nemáte to někdo doma v šuplíku v nějakém slušném a provozuschopném stavu, že byste to dali z ruky za pár stovek (řekněme 500)? Pokud by se povedlo Sony s dálkovým a jejich baterií (klidně bez baterky), tak bych dal o něco více (800?).

Kdyžtak mi dejte vědět na pavouk106 na Gmailu. Poptávka platí, dokud sem nenapíšu, že už jsem sehnal :-)

7
Software / Jak na progresivní otáčky větráčků?
« kdy: 20. 07. 2018, 17:54:57 »
Zdravíčko ve spolek,

dneska jsem se rozhodl zkompilovat v Gentoo nějaké nové balíky a během kompilace GCC mi teplota CPU vyšplhala na 80 stupňů. Chlazení mám dostatečné, ale kvůli hluku je vyladěné pomocí fancontrol. No, venku je dnes 30, tak při mém nastavení maximálních otáček větráků to jaksi nestačilo a při 80 mi začal ječet speaker (nastaveno v BIOSu, abych kdyžtak včas věděl, že větráky stojí/je problém).

Poněkolikáté jsem se tedy zamyslel nad tím, jestli mi fancontrol vlastně vyhovuje. Boční větráky v HTPC (natahují vzduch do bedny) začnou být hlučné nad řekněme 1500 otáčkami, maximum ale mají přes 3000 (7cm slim typ, proto takové otáčky). Fancontrol řídí otáčky lineárně podle jedné teploty. Problém je jak v tom "lineárně", tak "podle jedné teploty". Vysvětlím:

1. Lineárně: Když nastavím maximální povolenou rychlost na 100%, tak už při poloviční teplotě (třeba 55 na CPU, což je jakmile dostane trošku kotel, i když jen momentálně) jsou slyšitelné. Když je nastavím třeba jen na 60%, tak při plné dlouhodobé zátěži CPU nestačí chladit. Kompromis vlastně není.
2. Podle jedné teploty: Mohl bych větráky řídit teplotou základní desky, která má oproti CPU setrvačnost (takže větráky nehučí během jednorázové zátěže), ale malý rozptyl teploty (řekněme 37 - 45), který limituje jejich využití (protože na 42 to vyskočí, ale už se to z nich špatně chladí dolů = pořád hučí větráky). Stejně tak bych mohl nechat CPU větrák běžet podle teploty desky déle (větrák totiž vytahuje vzduch ze skříně nahoru = pomáhá chladit i desku, pokud je CPU bez zátěže), ale fancontrol neumí řídit podle dvou teplot (v režimu "vyšší platí").

A tak jsem došel k tomu, jak vlastně jinak regulovat větráky v Linuxu? Znáte někdo něco? Šlo by také řídit je prograsivně - čím vyšší teplota, tím více přidávat otáčky (ne lineárně) - tak by byly větráky třeba do 60 stupňů potichu, pak by začaly víc a víc řvát, až by při 80 jely klidně naplno.

Pokud ne, může to skončit i tím, že se pustím do skriptu fancontrol a poprvé za cca 10 let používání Linuxu předělám již hotový opensource produkt k obrazu svému. Ale do těch 600 řádek bash skriptu se mi moc nechce... Je to moc robustní (což je správně), špatně se mi to čte. Nejsem žádný programátor ani kodér, plácám si jen své věci...

8
Distribuce / Soutěž: Gentoo desktop na největším šrotu
« kdy: 14. 07. 2018, 18:08:41 »
Už téměř 20 hodin mi tu na stole běží kompilace webkit-gtk na Intel Atom N455 a tak mě napadlo, jestli existují nějací další blázni, kteří provozují Gentoo desktop na nějakém podobném vraku... Tak se nebojte a přihlašte se - kdo má up-to-date Gentoo desktop (tedy s grafickým rozhraním a nějakým webovým prohlížečem) a na čem? Laťku jsem evidentně nasadil celkem vysoko (nízko?), tak se pochlubte, jestli je tu ještě větší blázen ;D

A protože píšu soutěž - Kdo bude mít největší šrot, na kterém provozuje Gentoo, ten vyhraje titul "Stydím se, že používám Gentoo na totálním vraku" a jako vítěz soutěže se bude muset povinně stydět ;D

Pokud by se tu fakt objevil nějaký magor jako já, tak můžeme poměřit sílu našich vraků, chtěl jsem říct strojů, na něčem jednoznačném, třeba jak dlouho trvá kompilace GCC a glibc

Já teď svoje čísla nemám, protože jedu čistou instalaci a ve stage3 už je zmíněné zkompilované, ale jakmile za tři dny dokompiluju webkit-gtk, tak na další týden spustím GCC a glibc ;D

Ultimátně můžeme vyhlásit ještě dodatečného vítěze titulu "Zkompiloval jsem Liberoffice na totálním vraku", pokud se teda někdo odváží...

9
Ahoj,

mám doma stařičkou plazmu od Panasonicu, která zatím krásně šlape. Blíží se ale doba, kdy bude třeba přejít na novější způsob příjmu televizního signálu a TV to už nedá.

Nelíbí se mi představa set-top-boxu, což je vždycky nějakým způsobem kompromisní zařízení (nahovno EPG, nemožnost přesunu kanálů nebo jen obtížně dohledatelné v menu, žádné aktualizace, neznáma kvalita vnitřností, ...) a tak přemýšlím o DVB-T2 USB tuneru. Tady přichází otázka/prosba. Nemáte někdo praktické zkušenosti s DVB-T2 USB tunerem v Linuxu? Rád bych koupil něco, co bude fungovat... Všichni víme, že podpora nebývá v tomhle ohledu úplně nejlepší.

Mám doma 24/7 PC s deskou Gigabyte C1037UN-EU (vcelku výkonný Celeron, žádný Atom, nicméně řada Ivy Bridge a tedy nejspíš nemá podporu h265/HEVC) a v tom velké disky, říkejme tomu NAS. Dal bych do něj USB tuner a backend k nějakému TV programu (už jsem s něčím kdysi pracoval). Backend by sloužil i k případnému nahrávání.

Otázka ale je, jak na frontend... Asi bych mohl mít Raspberry Pi a přes HDMI do TV, ale RPi neumí kodeky DVB-T2, což je jaksi naprd... Mohl bych taky vysypat výstup rovnou z toho PC, ale nějak se mi do toho osobně nechce - nejspíš taky nemá podporu kodeků.

Možná existuje něco jako RPi (Odroid? Orange Pi?) s podporou kodeků, do čeho by šel tuner vrazit přímo a případné nahrávání sypat po síti na NAS (kde je dost místa). To by bylo úplně ideální řešení, nicméně nemám zkušenost s ničím jiným, než RPi... Pokud byste někdo měl něco doma a měl ověřenou podporu h265/HEVC, tak dejte vědět. Velikost zařízení nebo spotřeba není limitující (samozřejmě se bavíme o ARM deskách o spotřebě v řádu wattů, ne, že na TV dám zezadu 2U server ;D )

10
Zdravím,

jsem tu s docela drsně netypickým dotazem, který ale řeším v Pythonu na RPi, takže vlastně jakožto programátor... ;D

Mám miskový anemometr (kdo neví), který při jedné otáčce jednou sepne kontakt. To snímám v Pythonu na RPi pomocí RPIO (rozpoznávám HIGH/LOW, resp. falling edge).

Jde mi o to, jak naložit s otáčkami. Měl bych si do pole (resp. listu, jsme v Pythonu) ukládat třeba posledních 10 (20, 50?) časů mezi jednotlivými otáčkami (tedy periodu; bavíme se řádově o 20 milisekundách až jednotkách minut, možná déle) a pak udělat průměr NEBO bych měl počítat počet otáček za určitý čas (třeba pět sekund nebo minutu) a pak si z toho spočítat průměr?

První varianta je taková pružnější, mám hodnotu k dispozici vždy (prostě jen udělám průměr hodnot v listu), druhá je zase méně zkreslující (protože když dám jen jednu otáčku za minutu, tak to nebude zkreslené předchozími otáčkami).

Budu z toho tahat průběžná data a ukládat každých pět minut (RRD; tady je lepší druhá varianta), ale budu to mít i na displeji meteostanice (tady je lepší zase první varianta, která dává okamžitá čísla).

Může ještě být třetí varianta, která by vyšla z té první a po určitém čase (třeba 5 sekund? minuta?) vynuluje list (aby při bezvětří vypadla 0).

Ještě dodávám - při rychlosti kolem 80km/h dává anemometr kolem 40 otáček za sekundu... Tak to vzít v úvahu (appendování a přepisování listu a počet jeho prvků tak, aby pokryl nějaký časový interval).

Co myslíte?

Mimochodem: Nárazy větru se prý měří tak, že se vezme nejmenší čas mezi otáčkami za daný čas (tedy nejnižší číslo z listu, pokud bychom brali v úvahu první variantu; v druhé variantě to není úplně jednoduše definovatelné, ale dalo by se to taky v pohodě).

11
Vývoj / Python: Jak na orientaci v grafickém menu?
« kdy: 06. 04. 2018, 11:38:54 »
Zdravím ve spolek,

dělám teď na jedné pitomosti s Raspberry Pi a PyGame, jejíž součástí je grafické menu na LCD displeji. V něm se pohybuju šipkami (tlačítka připojená na GPIO). V menu se půjde do hloubky (předem neznámé, nicméně v jednotkách) a já řeším, jak s mými neznalostmi Pythonu udělat navigaci v menu.

Chápejte: V první úrovni vyberu třetí možnost, ve druhé pátou, ve třetí první a ve čtvrté sedmou. A já potřebuju po vybrání poslední položky (v libovolné hloubce) zrekonstruovat celou cestu skrz menu tak, abych se po ní mohl vrátit a/nebo ji použít dále v programu.

Protože nejsem žádný (velký) programátor, napadá mne jednoduchá verze, kdy bych prostě udělal string a appendoval k němu jednotlivé výběry. Pro příklad výše by to tedy bylo 3.5.1.7. Tenhle řetězec bych následně explodoval (nebo jinak rozdělil) na jednotlivá číslo a pomocí for bych je prošel a provedl potřebné věci v každé úrovni.

Chápu, že to třeba není úplně košer přístup, ale chci pracovat s tím, co zvládám, nerad bych se pouštěl do učení něčeho složitého... Myslíte, že to půjde výše popsaným způsobem?

12
Hardware / Token pro běžné (soukromé) použití
« kdy: 23. 03. 2018, 15:08:02 »
Ahoj všem,

nikdo neví vše - a já nevím nic o tokenech :-)

Ve zkratce: Rád bych nahradil privátní SSH klíč na disku něčím fyzickým, co bych musel tahat u sebe a nemít to roztroušené po strojích. Zároveň to ale nechci tahat na flashce, kterou můžu ztratit a být tak namydlený. Napadlo mě tedy, že bych si pořídil nějaký token nebo podobné zařízení, které by mi SSH klíč nahradilo. Pokud by to třeba umělo nejen uložený SSH klíč, ale třeba i ověřování hesel na webu (jednorázová hesla?), nestěžoval bych si. Koneckonců, pokud by SSH šlo spárovat s jednorázovými hesly, možná bych nepotřeboval privátní klíč...?

Ale protože o tom nevím nic, píšu sem. Dělá se něco takového? Dali byste mi nějaké příklady nebo srovnání více výrobců/typů? Výhody, nevýhody, cena...? Jak to jde rozběhat (budu používat na Linuxu (SSH část + jednorázová hesla) a dost možná na Windows (SSH ne, spíš ta hesla), přičemž na Windows by se hodilo, abych nemusel nic instalovat/nastavovat (pokud to vůbec jde) a v Linuxu je mi to téměř jedno, ale bylo by faj fungovat na libovolné desktopové distribuci bez potřeby zasahovat do ní (instalace, nastavování). Mám na mysli distra jako Ubuntu, Fedora, možná Arch...

Budu rád za jakékoliv nasměrování v této "problematice" - vůbec o tom nemám páru.

13
Sítě / Bridge LAN do Wi-Fi při výpadku LAN
« kdy: 15. 03. 2018, 11:21:22 »
Ahoj,

plánuju z jednoho mého RPi (říkejme mu server) udělat wifi AP, na které se připojí ostatní RPi (říkejme klienti).

Server je připojený přes LAN k domácímu routeru, na kterém běží DHCP server a přes který se leze do internetu. Na serveru mám USB wifi a chci přes hostapd udělat AP, ke kterému připojím ostatní RPi.

Teď “problém”. Chci z ostatních zařízení v domácí síti přistupovat ke klientům a klientům zase dát konektivitu do internetu. Napadlo mě proto, že bych udělal na serveru bridge LAN - wifi a klienti dostanou IP od routeru. Chci ale mít konektivitu mezi serverem a klienty i bez funkčního routeru (výpadek elektřiny; všechna RPi mají záložní napájení). Proto by mělo zcela jednoduše a funkčně stačit nastavit všem RPi pevné IP adresy (včetně bridge na serveru) a při výpadku routeru si mohou dál povídat mezi sebou...

Dnes mi to nemyslí, ale přesně takhle by to mělo pak při výpadku routeru fungovat, nebo ne?

14
Ahoj,

už si nevím rady... Snažím se na Raspbianu, aby mi Apache vypsal soubor z /tmp (tři řádky textu, pár bajtů). Změnil jsem v /etc/apache2/sites-enabled/000-default.conf DocumentRoot na /tmp, stejně tak jsem přidal do /etc/apache2/apache2.conf
Kód: [Vybrat]
<Directory /tmp/>
Options Indexes FollowSymLinks
AllowOverride None
Require all granted
</Directory>

Server mi ale odmítá soubor vydat s tupým hlášením 404. Zkoušel jsem do logu zapsat %f (cestu k souboru na disku) a Apache opravdu otevírá/snaží se otevřít správný soubor (/tmp/bme), ale servíruje prostě 404. Zvláštní je, že jsem zkoušel do /tmp zkopírovat i index.html z /var/www/htdocs a Apache mi nedá ani ten...

Koukal jsem tedy na oprávnění, ta jsou následující (vyškrtal jsem nepodstatný řádky)
Kód: [Vybrat]
ls -la /tmp/
drwxrwxrwt 10 root root  240 led 21 14:50 .
drwxr-xr-x 21 root root 4096 led 21 14:24 ..
-rw-r--r--  1 root root   18 led 21 14:50 bme

Zkusil jsem pro soubor bme nastavit oprávnění +x i +w (skupině a všem) a nepomohlo to. Zkoušel jsem i změnu vlastníka na www-data (u toho jednoho souboru) a nic...

Nutno dodat - na jiném RPi mi to jede s naprosto stejným nastavením Apache. Byl jsem tak v koncích, že jsem /etc/apache2 zataroval a přenesl mezi RPi, abych zcela vyloučil chybu nastavení (překlep apod.) - stejně nic.

Nenapadá vás něco?

15
Sítě / RB433 a špatná wifi (i s různými kartami)
« kdy: 31. 12. 2017, 15:43:27 »
Ahoj,

provozuju už asi 10 let Routerboard 433 s nějakou starou (tehdy od jednoho lokálního *netu vyřazenou) wifi kartou (typ nemám po ruce). Jelo to vcelku spolehlivě na 2.4GHz na nezarušeném kanálu asi tak 8-9 let, ale v poslední době jsem začal narážet na podivné chování...

Občas se mi nechtěly připojit moje notebooky (wicd + dhcpcd), když se jim to povedlo, občas vypadávaly (připojeno, ihned odpojeno, "deauth from client"), mobily se připojují v pohodě (jeden iPhone, jeden Samsung S4 mini), pracovní notebook se připojuje v pohodě (W10), všichni klienti le mají problémy s udržením spolehlivosti/rychlosti (100kB/s, náhodně ale i nad 1MB/s). Jediné, co jede tak nějak spolehlivě jsou Raspberry Pi s Tenda W311U+ USB wifi dongly. Nepotřebují velkou propustnost, tak nějak fungují.

Navíc se mi občas do domu přimotají kamarádi, příbuzenstvo a tak a v tu chvíli se setkávám s tím, že některé mobily se vůbec nepřipojí. Wifi vidí, připojí se a odpojí. A pořád dokola.

Zkoušel jsem takové ty blbosti jako změny kanálů, SSID, WPA2 hesla, výkon, různé antény atd. Beze změny.

Usoudil jsem, že bych mohl taky vyřadit tu už jednou vyřazenou wifi kartu a pořídil jsem R52HnD a velkou anténu (takže bez úpravy síly signálu jsem nad limitem). Vyměnil jsem karty, nastavil SSID, WPA2 heslo, kanál (nezarušený), jedu stále na 2.4GHz (abych pokryl místnosti v domě, 5GHZ se skrz zdi jaksi nechce...). Nic se nezměnilo.

Teď jsem se dokopal k tomu, že jsem ještě starší vytáhl RB133, nastavil ho jako bridge vrazil do něj tu novou wifi kartu, připojil ho do sítě kabelem a, světe div se, od té doby žádný problém.

Pokud to nějaký masochista dočetl až sem a má řirou náhodou podobnou zkušenost, neporadil by mi, po čem pátrat? Díky za jakékoliv pošťouchnutí.

Podezření logicky padá na RB433 (tedy samotnou desku). Nemá žádné vadné sektory v paměti, jede na něm RouterOS 5.8, má dostatečné napájení (adaptér od notebooku), jede na něm maškaráda a DHCP server pro cca 10-15 klientů. RB133 oproti tomu teď jede z nějakého noname zdroje 12V/2A (je to na něm napsané), má ROuterOS 5.něco (myslím 5.26), dělá jen bridge, fláká se.

Chci ještě zkusit RB433 s jinou wifi kartou (už třetí; opět je "odepsaná", ale funkční -> ověřeno), ale nevěřím, že pojede.

Stran: [1] 2 3 ... 6