Fórum Root.cz
Hlavní témata => Hardware => Téma založeno: Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ 27. 09. 2022, 13:59:06
-
. A servery vám ve 40 stupních teplém vzduchu nebudou fungovat... Disky budou mít obří chybovost (mimochodem ta je už při 27 stupních poměrně vysoká).
... Z dnešního psychologického článku (https://www.root.cz/clanky/hlavni-problem-s-chlazenim-olejem-je-psychologicky-rika-josef-grill-wedos/)
O jaký disky jde ?(ssd/hdd)
Chybovost při čem (samovolně-at rest, při operaci čtení,při op.zápis?
Jaká je chybovost při 20,27 a 40°C?
Jsem v průseru, když mé disky mají 44,max 46? {Nonstop zapnuté, 3.5″ , pro servery , cmr}
-
každý disk se chová jinak, přibližnou představu ti může dát třeba https://www.backblaze.com/blog/hard-drive-temperature-does-it-matter/ nebo https://www.toshiba-storage.com/wp-content/uploads/2022/07/Toshiba_OpenE_Blogpost_July2022_final.pdf
SSD není na teplotu tolik náchylný (aspoň já nepozoruji rozdíl mezi 25 a 40 stupni), u HDD 40 stupňů pro hodně vytížené disky (nonstop čtení/zápis) může být smrtelné a snížíš tím životnost třeba i o půl roku (z třeba kalkulovaných 5 let).
-
Takhle plácnuté do vzduchu bych to nebral vážně. Je to podobná urban legend jako že vypínání disků snižuje jejich životnost.
-
Jak rozdělit disky:
Skupina A)
Disky pro datová centra - provozní teplota je 18-24°C
Disky plněné héliem - tady je mimořádně důležité tu teplotu držet, protože zvýšená teplota zvedá tlak Helia a jeho chuť zdrhnout z disku. Pozor - z pohledu Helia je okolo disku vakuum.
Disk by NEMĚL přesáhnout teplotu 40°C, životnost se zkrátí asi o 1/3 pokud je většinu času IDLE a jen se točí nebo o 1/2 pokud většinu času něco dělá.
Skupina B)
Disky pro NAS-obvykle RE edice - mohou být na teplotu méně citlivé, vyrábí se tak, aby disk přežil zapékání uvnitř NAS v neklimatizované místnosti.
-
Takhle plácnuté do vzduchu bych to nebral vážně. Je to podobná urban legend jako že vypínání disků snižuje jejich životnost.
Ziadne placnutie do vzduchu to samozrejme nieje. Ked sa vypina disk znizuje svoju teplotu, vlhkost okolia a znovu zapnutim sa zvysi. Co robi disku najvacsi problem je zmena teploty, vlhkosti a vibracie. Bol experiment kde microsoft ponoril servre do oceanu kde bola stala teplota, vlhkost a mali extremne malo failures. Da sa to dohladat. Mne sa to hladat nechce.
Podla mojho nazoru nevadi ked maju disky 30, alebo 40 stupnov. Dolezite je aby to tak bolo stale.
-
Disky plněné héliem - tady je mimořádně důležité tu teplotu držet, protože zvýšená teplota zvedá tlak Helia a jeho chuť zdrhnout z disku. Pozor - z pohledu Helia je okolo disku vakuum.
To jsou kecy, tlak helia bude +- podobny jako je atmosfericky tlak vne disku, takze zadny "z pohledu He je okolo vakuum".
-
Ziadne placnutie do vzduchu to samozrejme nieje. Ked sa vypina disk znizuje svoju teplotu, vlhkost okolia a znovu zapnutim sa zvysi. Co robi disku najvacsi problem je zmena teploty, vlhkosti a vibracie. Bol experiment kde microsoft ponoril servre do oceanu kde bola stala teplota, vlhkost a mali extremne malo failures. Da sa to dohladat. Mne sa to hladat nechce.
Podla mojho nazoru nevadi ked maju disky 30, alebo 40 stupnov. Dolezite je aby to tak bolo stale.
Je to plácnutí, pokud k tomu ten člověk nedodá žádná čísla. Mají možná tisíce serverů, ale nedokáže říct, zda jim při 27 °C selžou 2 nebo 200 disků za rok.
-
Ziadne placnutie do vzduchu to samozrejme nieje. Ked sa vypina disk znizuje svoju teplotu, vlhkost okolia a znovu zapnutim sa zvysi. Co robi disku najvacsi problem je zmena teploty, vlhkosti a vibracie. Bol experiment kde microsoft ponoril servre do oceanu kde bola stala teplota, vlhkost a mali extremne malo failures. Da sa to dohladat. Mne sa to hladat nechce.
Podla mojho nazoru nevadi ked maju disky 30, alebo 40 stupnov. Dolezite je aby to tak bolo stale.
Je to plácnutí, pokud k tomu ten člověk nedodá žádná čísla. Mají možná tisíce serverů, ale nedokáže říct, zda jim při 27 °C selžou 2 nebo 200 disků za rok.
Nemozes vsetko na co nepoznas odpovedat povazovat za blbost hlavne ked ti poviem ze tento vyskum robil microsoft. To potom s tebou nebude chciet nikto diskutovat je si ako osina v zadku. Nikoho to nezaujima ci povies ze vsetko je blbost alebo placnuti. radsej nejak prispej do diskusie ale nehovor tu neustale ze je to placnutie. tak daj nejake cisla. co niesu placnutie a nezasieraj tu diskusiu.
-
Nemozes vsetko na co nepoznas odpovedat povazovat za blbost hlavne ked ti poviem ze tento vyskum robil microsoft. To potom s tebou nebude chciet nikto diskutovat je si ako osina v zadku. Nikoho to nezaujima ci povies ze vsetko je blbost alebo placnuti. radsej nejak prispej do diskusie ale nehovor tu neustale ze je to placnutie. tak daj nejake cisla. co niesu placnutie a nezasieraj tu diskusiu.
Myslím, že to moc prožíváš. Původně jsem oponoval jen tomu, že disky, co se vypínají nebo jsou provozované za vyšších teplot, mají vyšší poruchovost. Vůbec to nemusí být pravda a týpek z Wedosu k tomu nedal žádná čísla, podle kterých bychom si mohli udělat závěry sami. Prostě to jen řekl a to je pro mě plácnutí. Co je to pro tebe mi je jedno :-)
-
To jsou kecy, tlak helia bude +- podobny jako je atmosfericky tlak vne disku, takze zadny "z pohledu He je okolo vakuum".
Ach jo. Zase ty a tvoje mezery ze základky :-[
-
Nemozes vsetko na co nepoznas odpovedat povazovat za blbost hlavne ked ti poviem ze tento vyskum robil microsoft. To potom s tebou nebude chciet nikto diskutovat je si ako osina v zadku. Nikoho to nezaujima ci povies ze vsetko je blbost alebo placnuti. radsej nejak prispej do diskusie ale nehovor tu neustale ze je to placnutie. tak daj nejake cisla. co niesu placnutie a nezasieraj tu diskusiu.
Myslím, že to moc prožíváš. Původně jsem oponoval jen tomu, že disky, co se vypínají nebo jsou provozované za vyšších teplot, mají vyšší poruchovost. Vůbec to nemusí být pravda a týpek z Wedosu k tomu nedal žádná čísla, podle kterých bychom si mohli udělat závěry sami. Prostě to jen řekl a to je pro mě plácnutí. Co je to pro tebe mi je jedno :-)
To ze pre teba je to placnutie je tiez kazdemu jedno :)
-
To jsou kecy, tlak helia bude +- podobny jako je atmosfericky tlak vne disku, takze zadny "z pohledu He je okolo vakuum".
Ach jo. Zase ty a tvoje mezery ze základky :-[
Tak nam to vysvetli, jaky je tedy tlak He uvnitr disku. Vne disku to je +- 1 atm
-
Ohledne vlivu samotne teploty, nema to vliv na chybovost - pokud je drzena v operacnich mezich danych vyrobcem.
“ One of our key findings has been the lack of a consistent pattern of higher failure rates for higher temperature drives or for those drives at higher utilization levels.” ( Eduardo Pinheiro, Wolf-Dietrich Weber and Luiz Andre Barroso Google Inc.) We can conclude that HDD’s are sometimes unpredictable with their health and performance status.
https://www.sciencebuddies.org/science-fair-projects/ask-an-expert/viewtopic.php?t=14319
-
To jsou kecy, tlak helia bude +- podobny jako je atmosfericky tlak vne disku, takze zadny "z pohledu He je okolo vakuum".
Ach jo. Zase ty a tvoje mezery ze základky :-[
Tak nam to vysvetli, jaky je tedy tlak He uvnitr disku. Vne disku to je +- 1 atm
Nedokážu to vysvětlit správně vědecky, ale to helium má cca 1bar unitř disku. Jenže tomu heliu je opravdu jedno, že okolo je stejný tlak, jelikož tam je "cizí plyn", tak mu to přijde jako vakuum - tady nejde o nějakou díru, kterou by fučel proud plynu, ale o difůzi skrz materiály. To je to stejné, jako balonek plněný heliem se sám vyfoukne za pár dní, ačkoliv žádná dírka v něm není. To Helium prostě projde skrz (a naopak vzduch projde dovnitř). No a při zvýšení teploty dojde ke zvýšení tlaku. Ale tady bych zase byl opatrný s tím, jaký to má reálný vliv - jestli je tam 1bar rozdíl nebo 1,07bar (reálný výpočet při změně teploty o 20K) je už asi jedno.
https://www.omnicalculator.com/physics/thermodynamic-processes
Vybrat isochoric (konstantní objem)
Takhle plácnuté do vzduchu bych to nebral vážně. Je to podobná urban legend jako že vypínání disků snižuje jejich životnost.
Vážně je to urban legend? Sice neprovozuju moc HDD, ale ty co jsou vypínány a zapínány ve stolních PC mi chcípají mnohem častěji než ty co jsou v NASu 24/7 (tam jich několik drží už překvapivě dlouho...a ne, není to typem disků - mám mix všeho možného všude možně :D )
-
To jsou kecy, tlak helia bude +- podobny jako je atmosfericky tlak vne disku, takze zadny "z pohledu He je okolo vakuum".
Ach jo. Zase ty a tvoje mezery ze základky :-[
Tak nam to vysvetli, jaky je tedy tlak He uvnitr disku. Vne disku to je +- 1 atm
Nedokážu to vysvětlit správně vědecky, ale to helium má cca 1bar unitř disku.
1 bar je cca 1 atm, tlak je cca STEJNY, resp. z praktickeho duvodu o neco malo vyssi - aby se z materialu uvnitr disku neuvolnovali castice (v disku tedy neni podtlak, ale neni ani znatelne natlakovan - precejen to He tam je kvuli tomu, aby to nemelo velky odpor "vzduchu").
Jenže tomu heliu je opravdu jedno, že okolo je stejný tlak, jelikož tam je "cizí plyn", tak mu to přijde jako vakuum - tady nejde o nějakou díru, kterou by fučel proud plynu, ale o difůzi skrz materiály. To je to stejné, jako balonek plněný heliem se sám vyfoukne za pár dní, ačkoliv žádná dírka v něm není. To Helium prostě projde skrz (a naopak vzduch projde dovnitř).
He neni v kontaktu s vnejsim plynem, ale jenom s kovovou kastli a par keramickymi tesnenimi.
Difuze je proces/vlastnost zalozena na velikosti molekuly, a He je malej a vejde se mezi atomy jakehokoliv materialu. Hlavne polymery maji ty diry velke (protoze obri molekuly maj taky obri mista mezi sebou - porovnejte misto mezi zrnky pisku a misto mezi nahodne nahromadenem kabelu) a proto to velice viditelne skrze balonek unika. Z tohoto duvodu nejsou na He disku pouzity bezna tesneni ale je tam kovovej svar.
Naopak to neplati, takze tve tvrzeni a naopak vzduch projde dovnitř - je nepravdive, vzduch se fakt do balonku nedostane.
-
Tak nam to vysvetli, jaky je tedy tlak He uvnitr disku. Vne disku to je +- 1 atm
No jak chceš, zkusím ti to vysvětlit, jako se to vysvětluje dětem na základce.
Vzduch se skládá z kyslíku a dusíku (99%), představ si, že kyslík a dusík jsou kulečníkové koule. Teď ty kulečníkové koule nasypeš do vany a máš až po okraj plnou vanu kulečníkových koulí. Dá se říct, že v té vaně je určitý tlak, protože když vezmeš další kulečníkovou kouli, můžeš jí položit na "hladinu", aniž by se propadla. Většina dětí to chápe. Prostě ty koule vytváří protitlak, takže nově přidaná kulečníková koule neklesne dolů, ale vrství se na sebe. Kdyby tam tlak nebyl, koule by klesla ke dnu. Většina dětí to až sem chápe.
A teď vezmu litr vody a vyklopím ho na vrch těch koulí.
Jsou dvě možnosti, ale jen jedna je správná:
A) Voda zůstane ležet na těch koulích a udělá takovou jako vodní bublinu.
B) Voda prostě proteče na dno vany.
Zapřemýšlej. Na správnou odpověď přijdeš a pokud ne, tak ti jí hned prozradím.
Abych ti napověděl, voda bude na tlak těch koulí kašlat a proteče na dno vany. Jééé. Takže ve vaně není žádný tlak? No ale další kulečníkové koule budou přeci zůstávat na "hladině ostatních koulí", pro ty kulečníkové koule ten tlak je skutečný! Jak to, že pro kulečníkové koule je ten tlak skutečný a pro vodu ne? Jak to, že voda ten tlak těch kulečníkových koulí necítí?
Chytré děti na to přijdou.
A teď k tomu harddisku. Pokud je tlak helia v okolním vzduchu téměř nulový a uvnitř heliem plněného disku je cca 1 atmosféra helia, jaký je rozdíl tlaku z pohledu toho helia uvnitř disku? A co dělá plyn, pokud se zahřívá?
To jsou prostě základní principy týkající se parciálních tlaků a ... prostě se to douč.
Mimo to, jak zmínil i czAtlantis, helium je tekutá (dokonce supertekutá - teče i do kopce) mrška, která prochází dokonce i póry kovu. Ven z disku to helium vytlačuje tlak cca 1 atmosféry (ale helia) a čím větší teplota, tím víc se mu chce ven, kde žádné helium není, takže z pohledu helia tlak téměř nula.
Když jsme u té fyziky ze základní školy.
Může 100Kg vážící kovadlina, prostě holá železná kovadlina, plavat na hladině?
Samozřejmě, že může.
https://www.youtube.com/watch?v=f5U63IGmy6Q&t=120s
Můžu ti poradit i další zajímavé experimenty, třeba šumákovou sopku :P
-
S urovni znalosti jakou predvadi CPU se divim ze vam ten He disk sam od sebe nelevituje a neuklada data rovnou telepaticky z mozkovych vln.
Zkus se vratit do skoly a nepouzivat zjednoduseni kterym nerozumis.
Fyzika vazne nefunguje tak, jak to zde popisujes.
-
představ si, že kyslík a dusík jsou kulečníkové koule.
Jenže kyslík ani dusík nejsou kulečníkové koule.
-
No trochu se k tomu vyjádřím. Třeba kyslík a dusík si i můžeme představit jako kulečníkové koule, ale představa tlaku tak, že se něco udrží na vaně plné koulí, je chybná. Toto by fungovalo jako možná jako představa difuze H nebo He v pevné látce třeba. Velký atom neproleze mezerami, ale malý ano.
K tlaku je potřeba teplota a teplota je vlastně pohyb těch koulí. Takže koule dost rychle létají a sráží se se vším i se stěnami nějaké nádoby. Jak se to odráží od stěny nádoby, tak ta síla na plochu je tlak.
A zpět k disku s He. He bude přes ten kov difundovat ven, a je mu celkem jedno, jaký tlak čeho je venku. Tedy kromě toho, že by okolo disku taky bylo He nebo H a to by se zase vracelo dovnitř. Což asi většinou nebude ten případ.
-
Spis bude zajimave sledovat co se stane uvnitr He disku.. protoze on tam neni cisty He, ale pry smes vicero plynu (v nejakem zdroji vidim 75% He, zbytek je "air")
Pokud tedy He difuzi unika, logicky by to znamenalo ze se snizuje tlak vevnitr disku. Ale zas to neni perpetum mobile, ze unikne vsechen a bude tam vakuum. Zpet do disku se nema prilis co dostat - kdyz je "plynotesny".
Ale v meritku veci bych rekl ze difuze skrze kov bude zanedbatelna vzhledem k prumerne delce zivota lidi, ne to jeste moralni zivotnosti daneho disku.
-
A ještě supratekuté He existuje, akorát za velmi nízké teploty kolem 2 K, to asi v disku nebude.
No a mám pro vás veselý experiment, který si každý může zkusit doma, pokud mu nebude vadit utratit trochu peněz. Je potřeba si koupit tlakovou lahev s He4. V ní je tlak 200 bar, ale většinou si k ní přišroubujete redukční ventil, který tlak snižuje na použitelných třeba 5 bar a tím pak plníte balónky nebo to dýcháte mluvíte jako Šmoula.
Pokus: zavřít redukční ventil, ale nechat otevřený hlavní ventil na láhvi přes noc. Výsledek: do rána všechno He z láhve zmizí přes kovovou (vzduhotěsnou) membránu uvnitř redukčního ventilu. Stejně by se choval H2 (pozor na riziko výbuchu), ale třeba N2, Ar a O2 už ne.
-
2RDa to si vyzkoušej ;D posune tě to blíž střední škole ;D
Jenže kyslík ani dusík nejsou kulečníkové koule.
To nejsou, ale používá se to pro zjednodušené vysvětlení Paciálních tlaků a Daltonova zákona.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dalton%C5%AFv_z%C3%A1kon_parci%C3%A1ln%C3%ADch_tlak%C5%AF (https://cs.wikipedia.org/wiki/Dalton%C5%AFv_z%C3%A1kon_parci%C3%A1ln%C3%ADch_tlak%C5%AF)
Tlak směsi plynů je roven součtu jejich parciálních tlaků.
To znamená, že pokud máš nějaký atmosférický tlak, je to součet tlaků všech plynů (tedy součet tlaků kyslíku 18%, dusíku 81% a ostatních plynů) - tedy celkový tlak.
Nicméně helia je v atmosféře málo, takže tlak helia je minimální - na rozdíl tlaku helia uvnitř toho disku.
-
Naopak to neplati, takze tve tvrzeni a naopak vzduch projde dovnitř - je nepravdive, vzduch se fakt do balonku nedostane.
Tady je k těm plynům zajímavý video...samonafukující se balónek :D
https://www.youtube.com/watch?v=4VY62gmMFrY
-
Hezký video.
Třeba tady to krásně ukazuje: https://youtu.be/4VY62gmMFrY?t=361
A s tím heliem je to stejné ;)
Nojo, vzpomínám na základní školu, kdy se tohle probíralo...ale to už je tak hrozně dávno 8)
-
To já si už asi ani nevzpomínám, že jsem něco takovýho dělali...je sice možný že jsme měli zapamatovaný nějaký vzoreček, ale nikdo nevysvětlil k čemu je to dobrý a s čím to souvisí. Tohle video na YT naučí víc, než fyzikář zvládl za pololetí...
-
zapamatovaný nějaký vzoreček, ale nikdo nevysvětlil k čemu je to dobrý a s čím to souvisí
JJ, to znám zase z matiky, tam se jelo řekněme "naprosto scholasticky".
Od té doby jí nemám rád. Tam by si mě RDa ogriloval jako podsvinče ;D proto v matice taky nemachruju :-D
BTW, rozdíl jedné atmosféry je safra slušný tlak!
Když natlakuješ nezatíženou pneumatiku na 2 atmosféry a bouchne ti, je to slušná prda.
https://www.youtube.com/watch?v=1VLhLcJJefo (Tohle je nákladní penumatika, ty se tlakují spíš mnohem víc.)
No a podobná síla se snaží dostat helium z disku ven, proto není dobré heliem plněné disky přehřívat, ne že by to mělo bouchnout, ale heliu se už v disku líbit nebude a bude se snažit zdrhnout.
-
BTW, rozdíl jedné atmosféry je safra slušný tlak!
Když natlakuješ nezatíženou pneumatiku na 2 atmosféry a bouchne ti, je to slušná prda.
https://www.youtube.com/watch?v=1VLhLcJJefo (Tohle je nákladní penumatika, ty se tlakují spíš mnohem víc.)
Na osobaku mam napsano 2.4 bar pro beznou zatez a 2.7/3.2 bar pro vysokou zatez (za studena!), coz je pohodlne pres tve 2 atm. Jestli ti to u toho boucha.. tak je problem nekde jinde, nez v nespravnem natlakovani :) Apropo - nezatizena pneu je pod mensi zatezi, nez zatizena - zas se ti to povedlo otocit nespravne :))
Pro nakladak je to cca 8 - 9 bar (to co bouchlo ve videu)
A v disku fakt neni nic pod takovym tlakem - zkus si na to najit nejake podklady. Nebo si vrtni nejakej He disk.
-
Ach jo ::) píšu nezatíženou, abys měl ten rozdíl právě jedné atmosféry a nevnášel do toho další síly.
V harddisku je samozejmě velký tlak hélia, zhruba na úrovni jedné atmostéféry....evidentně jsi to stále nepochopil, že to hélium se z toho disku snaží utéct pryč, protože rozdíl uvnitř a venku je pro něj cca 1 atmosféra. A zbytek se snažíš frajeřit, ale pořád nerozumíš tomu, že to helium uvnitř disku ti kašle na tlak kyslíku a dusíku venku, helium zajímá jen tlak helia a okolním prostoru.
-
Ach jo ::) píšu nezatíženou, abys měl ten rozdíl právě jedné atmosféry a nevnášel do toho další síly.
V harddisku je samozejmě velký tlak hélia, zhruba na úrovni jedné atmostéféry....evidentně jsi to stále nepochopil, že to hélium se z toho disku snaží utéct pryč, protože rozdíl uvnitř a venku je pro něj cca 1 atmosféra. A zbytek se snažíš frajeřit, ale pořád nerozumíš tomu, že to helium uvnitř disku ti kašle na tlak kyslíku a dusíku venku, helium zajímá jen tlak helia a okolním prostoru.
Pochop uz konecne, ze tam zadny rozdil 1 ATM neni. Vne disku je 1 ATM, uvnitr disku je 1 ATM, ty tlaky jsou STEJNE. Disk neni balon ani pneumatika.
To je jako kdybys rikal ze kilo jablek vazi jinak nez kilo pisku. Fakt tohleto uz..
-
Pochop uz konecne, ze tam zadny rozdil 1 ATM neni. Vne disku je 1 ATM, uvnitr disku je 1 ATM, ty tlaky jsou STEJNE.
Součet tlaku všech plynů vně disku je 1 ATM, součet tlaků plynů uvnitř disku je 1 ATM. Jistě. (Velmi přibližně to tak je.)
Ale tlak helia uvnitř disku se blíží 1 ATM a tlak helia vně disku se blíží 0, proto se helium snaží z disku zdrhnout silou 1 ATM. A to je to, co už ti rozum nebere. ;D
Fakt se podívej na ta videa, co ti posílal czAtlantis, jak se kyslík v koncentraci 100% snaží utéct z balónku do prostředí, kde ho je méně, tj. cca 18%.
-
. A servery vám ve 40 stupních teplém vzduchu nebudou fungovat... Disky budou mít obří chybovost (mimochodem ta je už při 27 stupních poměrně vysoká).
... Z dnešního psychologického článku (https://www.root.cz/clanky/hlavni-problem-s-chlazenim-olejem-je-psychologicky-rika-josef-grill-wedos/)
O jaký disky jde ?(ssd/hdd)
Chybovost při čem (samovolně-at rest, při operaci čtení,při op.zápis?
Jaká je chybovost při 20,27 a 40°C?
Jsem v průseru, když mé disky mají 44,max 46? {Nonstop zapnuté, 3.5″ , pro servery , cmr}
Dobrý den,
tady nedošlo ke správnému pochopení celého komentáře v kontextu k ostatním věcem. Možná jsem to napsal nepřesně.
Vy píšete o teplotě disků a já o teplotě prostředí. To jsou zásadní rozdíly a úplně jiného hodnoty.
Máme dlouhodobě vysledované, že točivé disky při teplotě (okolního prostředí!!!) 20-22 stupňů Celsia mají výrazně menší poruchovost, než disky, které jsou v prostředí kde je teplota nad 27 stupňů. My jsme původně chladili free-coolingem až do 33, potom 30 stupňů, ale disky byly velmi poruchové. Teplotu jsme snížili a nakonec ji držíme do 22 až 23.
Pořád se bavíme o okolním prostředí, respektive o teplotě chladícího vzduchu, který je přiváděn do serveru.
Disky mají samozřejmě (v takové situaci) teploty vyšší, než 40 stupňů. Stejně tak procesory mají 70 nebo 90 a víc stupňů. To však neřešíme.
Nezapomínejme, že váš počítač doma a počítač v racku se taky bude chovat jinak. Ten doma je chtě nechtě ochlazován z okolí, v racku ne. V racku nad ním a pod ním je další počítač. Tam se chladí jen průchodem vzduchu skrze server.
Zásadní je to, že servery jsou většinou certifikované na cca 30 stupňů. Některé na 33. Nějaké speciální (do průmyslu nebo armády apod.) mohou být třeba do 40 stupňů prostředí.Takže běžný server má při 35 stupních problém. Může se poškodit nebo jen vypnout nebo jen třeba sníží výkon nebo jsou tam jiné omezení. Může taky dojít třeba k poškození disků apod.
Vzduch v serverovnách se proto drží na nějakých teplotách vzduchu (prostředí, chladícího vzduchu).
Psali jsme o oleji a tam jde o to, že olej je 300 až 1200 krát lepší chladící médium = lépe odvádí teplo a proto jeho teplota (tedy teplota okolního prostředí serveru nebo chcete-li teplota chladícího "vzduchu") může být výrazně vyšší. Něco málo nad 40 stupňů chceme mít jako provozní teplotu u oleje. Pokud byste měli 40 stupňů teplý vzduch v serverovně, kde chladíte vzduchem, tak ji můžete rovnou zavřít.
My máme olej vyzkoušený i na téměř 60 stupních a pořád vše fungovalo.
Nepsal jsem tedy o teplotě komponenty, ale o teplotě prostředí - respektive chladícího media.
Nebylo to plácnutí, ale zkušenosti. Když těch disků máte několik tisíc, tak už z toho vyjde nějaká statistika. Porovnávat statistiku u pár disků a pár tisíc disků je absolutně nesprávné. Postupně jsme všude začali dávat jen SSD nebo NVMe a je to trochu jiné.
Myslím si, že pokud to neuvidíte na vlastní oči, tak tomu stejně neuvěříte. Chlazení vzduchem nebo olejem jsou absolutně odlišné metody a ten rozdíl se těžko popisuje. Chce to vidět a zkusit taky si to projít (třeba ty teploty komponent nebo udělat zátěžové testy)...
-
Pochop uz konecne, ze tam zadny rozdil 1 ATM neni. Vne disku je 1 ATM, uvnitr disku je 1 ATM, ty tlaky jsou STEJNE.
Součet tlaku všech plynů vně disku je 1 ATM, součet tlaků plynů uvnitř disku je 1 ATM. Jistě. (Velmi přibližně to tak je.)
Ale tlak helia uvnitř disku se blíží 1 ATM a tlak helia vně disku se blíží 0, proto se helium snaží z disku zdrhnout silou 1 ATM. A to je to, co už ti rozum nebere. ;D
Fakt se podívej na ta videa, co ti posílal czAtlantis, jak se kyslík v koncentraci 100% snaží utéct z balónku do prostředí, kde ho je méně, tj. cca 18%.
Znova - to helium uvnitr disku "netusi" jaky je tlak vne disku - at uz helia nebo jinych slozek atmosfery. Neni tam prime spojeni - dira, kterou by to systematicky unikalo. Material He disku je tvoren jinou technologii, nez u klasickych, protoze ta je vice porovita - primo derava, stejne jako je deravej ten balonek.
I kdyby byl He disk polozen do He atmosfery, tak bude "unikat" - ztracet se zevnitr disku (i zevne disku), protoze difuzi vejde do materialu obalu disku, podobne jako voda do houbicky (objem se nezmeni, ale dva materialy se prolnou a bude to tezsi).
To, ze z tohoto obaloveho materialu muze byt pak vytazen/uniknout, se jmenuje "outgassing" a je to jev kdyz mas nizsi celkovy tlak a plyn je rozpusten v jinem materialu (at uz pevnem - lepidla, nebo tekutem - typicky sycene napoje). Proto se casto nedela vakuum, ale plni veci nahradnim technickym plynem - aby se zamezilo vytrhavani nezadoucich molekul.
Dokud budou tlaky stejne, k tomuto jevu bude dochazet minimalne. Proto taky neunika He z He disku - je to kombinace slusneho obalovaho materialu (zadny smejd balonek uvazany rucne), a spravneho tlakovani - na vyvazenou 1 = 1 atm (ne jako balonek, kde tlak vyssi).
-
Znova - to helium uvnitr disku "netusi" jaky je tlak vne disku - at uz helia nebo jinych slozek atmosfery. Neni tam prime spojeni - dira, kterou by to systematicky unikalo. Material He disku je tvoren jinou technologii, nez u klasickych, protoze ta je vice porovita - primo derava, stejne jako je deravej ten balonek.
Ale o tom ta fyzika je. Pokud je schopno do toho materiálu proniknout, tak (byť velmi pomalu) dokáže proniknout i na druhou stranu materiálu. A v tu chvíli tam nastávají jevy závislé na parciálním tlaku toho helia (už je to dlouho po škole, tak nevím, jestli je správný pojem osmotický tlak i u plynů).
I kdyby byl He disk polozen do He atmosfery, tak bude "unikat" - ztracet se zevnitr disku (i zevne disku), protoze difuzi vejde do materialu obalu disku, podobne jako voda do houbicky (objem se nezmeni, ale dva materialy se prolnou a bude to tezsi).
Takže tady přiznáváte, že i ten kvalitní obal je (velmi slabě) propustný. BTW nebude unikat v tomto případě do nekonečna, ale zjevně jen do chvíle, než se oba tlaky (He v atmosférách vs. He v materiálu) vyrovnají.
Dokud budou tlaky stejne, k tomuto jevu bude dochazet minimalne. Proto taky neunika He z He disku - je to kombinace slusneho obalovaho materialu (zadny smejd balonek uvazany rucne), a spravneho tlakovani - na vyvazenou 1 = 1 atm (ne jako balonek, kde tlak vyssi).
Tady se pletete. Neuniká, protože je to dobře zavřené, takže je únik zanedbatelný. Ale představte si na povrchu toho disku tenoučké sítko, kterým projde jen helium. Situace se tím nezmění (volná dráha molekul ve vzduchu je mnohem větší - ten dusík a kyslík rozhodně v reálu to He zpátky "nezatlouká" do materiálu.) a najednou vnější tlak nemá jak držet to helium v materiálu - neboli jak píše předřečník, tlak ničeho, co není He není důležitý.
-
Dokud budou tlaky stejne, k tomuto jevu bude dochazet minimalne. Proto taky neunika He z He disku - je to kombinace slusneho obalovaho materialu (zadny smejd balonek uvazany rucne), a spravneho tlakovani - na vyvazenou 1 = 1 atm (ne jako balonek, kde tlak vyssi).
Tady se pletete. Neuniká, protože je to dobře zavřené, takže je únik zanedbatelný. Ale představte si na povrchu toho disku tenoučké sítko, kterým projde jen helium. Situace se tím nezmění (volná dráha molekul ve vzduchu je mnohem větší - ten dusík a kyslík rozhodně v reálu to He zpátky "nezatlouká" do materiálu.) a najednou vnější tlak nemá jak držet to helium v materiálu - neboli jak píše předřečník, tlak ničeho, co není He není důležitý.
Kdyby tlak niceho nebyl dulezity, jak je mozne ze existuji tlakove nadoby s Heliem? Kde ten rozdil tlaku uvnitr/vne je o dva rady jinde nez v pripade disku.
Prostupnost Helia kovem bude totiz zanedbatelna - typicka difuze je povrchovy jev a obal disku ani tlakove nadoby neni vase pouhe sitko.
Ale poradne tlusta houba, vzhledem k rozmerum atomu a jejich poctu, pri prislusnem tlaku.
-
Přesně :-)
-
Kdyby tlak niceho nebyl dulezity, jak je mozne ze existuji tlakove nadoby s Heliem? Kde ten rozdil tlaku uvnitr/vne je o dva rady jinde nez v pripade disku.
Prostupnost Helia kovem bude totiz zanedbatelna - typicka difuze je povrchovy jev a obal disku ani tlakove nadoby neni vase pouhe sitko.
Ale poradne tlusta houba, vzhledem k rozmerum atomu a jejich poctu, pri prislusnem tlaku.
Ale v tom nejsme vepři :)
Rozdíl je v tom, že když je venku 1atm vzduch, tak ten disk (s dobrým obalem) uteče já nevím za 30 let, kdežto když je venku 1atm He, tak neuteče nikdy, neboli čistě teoretický. Stejně tak u té bomby, za nějakých 100 let v ní toho helia nejspíš moc nebude (možná je to tak dobře, představa 100 let staré tlakové bomby pod plným tlakem je celkem děsivá),
Prakticky samozřejmě máte pravdu, že když ho tam vydrží dostatek po dobu životnosti, tak to stačí.
Edit: Pěkně kecám, on ten rozdíl není jen teoretický. On je velmi praktický - právě kvůli tomu, že jde o parciální tlaky He, musí mít ten He disk tak robustní obal.
-
Ze statistik serveru nasich DC vychazi minimalni vliv teploty na poruchy disku. Dokonce disky co prezily katatrofalni vypadek klimy a thermal shutdown jsou stejne poruchove jako disky ktere si timto neprosli.
Co koukam tak teplota disku se v ruznych DC pohybuje mezi 22-30 stupni. Na 50 stupnu se disk nikdy nedostane. Mozna 40 a to uz je oznacen jako problem.
Nicmene z vadnych serii disku jejich teplotni pretezovani zpusobovalo drivejsi vypadky. Zvlastne jedna serie disku ktere se odlamovala ochranna vrstva na plotnach zhebla v malych DC(rozvojove zeme u rovniku) kde teploty moc neresi az prekvapive rychle.
U toho helia bych daval pozor na unik/difusi a neverim tomu ze jsou ty tesnici technologie pro ne jsou tak zvladnute. Tam vam nepomuzou dlouhodobe ani svary.
Helium se bezne pouziva na hledani uniku/skulin v technologickych celcich. Vedle toho i smes inertniho plynu s vodikem.
Vnejsi tlak cvici s tlakem helia uvnitr a naopak protoze take nemate idealne pevnou nadobu a okolni atmosfericky tlak lehce cvici. Do toho se vam nadoba roztahuje/smrstuje/krivi teplotou.
U velmi starych osmipalcovych pevnych disku se pouzival take nejaky plyn - netusim jestli neco jako halon nebo nejaky mix intertni plynu uz je to dlouho. Ale byla moznost ho servisne doplnovat. Byl tam i monitoring.
-
Edit: Pěkně kecám, on ten rozdíl není jen teoretický. On je velmi praktický - právě kvůli tomu, že jde o parciální tlaky He, musí mít ten He disk tak robustní obal.
Cemu rikate robustni? He disk fakt neni tlakova nadoba a ten plech se nebouli ani jednim smerem. Kdyby tam dali membranu a udelali z He disku tlakomer, tak pri beznem pouziti by byla rovna.. nevyboulena ani jednim smerem.
U disku zalezi jedine na druhu a zpracovani materialu - aby nebyl moc porovitej.
-
Cemu rikate robustni? He disk fakt neni tlakova nadoba a ten plech se nebouli ani jednim smerem. Kdyby tam dali membranu a udelali z He disku tlakomer, tak pri beznem pouziti by byla rovna.. nevyboulena ani jednim smerem.
Zkusil bych jiný příměr, aspoň takhle nějak si já představuju, že to v principu funguje: Představ si, že máš nádobu rozdělenou svisle napůl (na levou a pravou část) nějakou pružnou membránou s mikroskopickými póry. Máš dva zásobníky s obarvenou vodou, modrou a červenou, řekněme, že částice té modré jsou menší než póry v membráně.
1. Naliješ do levé části do poloviny modrou, do pravé doplna červenou. Membrána se kvůli pružnosti vyboulí směrem do levé (modré) části, protože tam bude vyšší tlak vodního sloupce.
2. Doliješ levou (modrou) část doplna. Membrána se vyrovná, protože budou i stejné tlaky. Protože ale dochází ve vodě k pohybu částic, vč. částic barviva, budou tam různě cestovat, až se nějaká částice dostane k póru. Pokud bude menší, pokusí se proniknout na druhou stranu (z levé modré do pravé červené části) a až tam skoro bude, může se stát, že do ní narazí jiná "domorodá" částice a vrátí ji zpátky nebo zpomalí její průnik, ale pokud se tak nestane, tak tato menší částice plně pronikne membránou. To se bude dít tak dlouho, až budou koncentrace těch menších částic v obou polovinách nádoby vyrovnané (protože budou potom už pronikat ve stejném množství zprava doleva i zleva doprava).
Nevím, jestli je to lepší příměr než co tu padlo nebo bylo odkazováno, ale v principu bych si to dokázal takhle představit (jen si nejsem jistý, jestli opravdu dává smysl i ten příměr, že částici, která už skoro pronikla membránou, může v průniku zadržet nebo pozastavit jiná větší částice z druhého prostoru tím, že do ní narazí).
U disku zalezi jedine na druhu a zpracovani materialu - aby nebyl moc porovitej.
No jasně, to je právě to síto versus houba. Ale pořád to je houba.
V praxi to asi většinou nebude problém - pokud helium vydrží v disku třeba 15 let, většina z vyrobených disků už bude dávno obměněná z různých důvodů. Pokud bych ale z nějakého důvodu potřeboval hodně starý heliový disk přečíst, už to může být zásadní problém, ve srovnání s konvenčními disky.
-
Ty úniky hélia z disků jsou poměrně běžné, protože tlak helia uvnitř je velký cca 1 ATM a tlak helia venku téměř nulový.
Bohužel ta technologie ještě - hlavně před pěti lety - měla svoje mouchy.
Jeden příklad za všechny:
https://aukro.cz/wd-ultrastar-dc-hc510-10tb-current-helium-level-error-7012509987
(Na ten jsem přihazoval, protože mám přípravek/tool na doplnění helia a chtěl jsem ho vyzkoušet ;D)
Když se do Google hodí "WD Current Helium Level error":
https://www.google.com/search?q=WD+Current+Helium+Level+error (https://www.google.com/search?q=WD+Current+Helium+Level+error)
...vyběhne opravdu hodně odkazů - a to je jen špička ledovce. V datových centrech to mění obsluha a dodavatel, tam o tom lidi nepíšou na internetu. Disk musí být velmi dobře utěsněn, protože rozdíl tlaku helia uvnitř a vně to helium velkou silou vytlačuje ven z disku.
Na obranu WD musím říct, že helioseal s každou generací vylepšují a navíc dávají takovou záruku, že se není třeba obávat.
-
Jeden příklad za všechny:
https://aukro.cz/wd-ultrastar-dc-hc510-10tb-current-helium-level-error-7012509987
(Na ten jsem přihazoval, protože mám přípravek/tool na doplnění helia a chtěl jsem ho vyzkoušet ;D)
A vydražil jsi ho? Tohle by mě zajímalo, hlavně i jak dlouho to doplnění helia pak vydrží. Mimochodem, jak se to vlastně dělá?
-
Edit: Pěkně kecám, on ten rozdíl není jen teoretický. On je velmi praktický - právě kvůli tomu, že jde o parciální tlaky He, musí mít ten He disk tak robustní obal.
Cemu rikate robustni? He disk fakt neni tlakova nadoba a ten plech se nebouli ani jednim smerem.
Kdyby tam dali membranu a udelali z He disku tlakomer, tak pri beznem pouziti by byla rovna.. nevyboulena ani jednim smerem.
Ze začátku nebude, časem (jak/pokud to helium začne unikat, ale pokud se tam neudělají větší póry kterejma by to N2/O2 vyrovnaly) to helium prostě uteče a ten podtlak tam bude (ja vím, není to intuitivní).
Nevyboulenej ten disk bude, protože z druhé strany na něj tlačí něco jiného zhruba stejným tlakem. Je výhoda, že to dělá naše atmosféra. ve vakuu by to asi chtělo mechanicky vyztužit, nebo tak něco, každopádně únik helia by to nezvedlo (modulo nějaké efekty z deformace).
U disku zalezi jedine na druhu a zpracovani materialu - aby nebyl moc porovitej.
Souhlas, přesně o to jde. Přes ten materíál se prostě tlačí pod tlakem cca 0.1MPa helium pryč a on ho tam musí celou dobu životnosti udržet dostatek, aby to dokázalo udržet hlavičky nad plotnou.
-
Nevím, jestli je to lepší příměr než co tu padlo nebo bylo odkazováno, ale v principu bych si to dokázal takhle představit (jen si nejsem jistý, jestli opravdu dává smysl i ten příměr, že částici, která už skoro pronikla membránou, může v průniku zadržet nebo pozastavit jiná větší částice z druhého prostoru tím, že do ní narazí).
Tak velikost molekul jsou zlomky nanometru, střední volná dráha molekul ve vzduchu je 68nm.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Stredn%C3%A1_vo%C4%BEn%C3%A1_dr%C3%A1ha
-
A vydražil jsi ho? Tohle by mě zajímalo, hlavně i jak dlouho to doplnění helia pak vydrží. Mimochodem, jak se to vlastně dělá?
Nevydražil, můj strop bylo 600 na takový pokus.
Jak to dlouho vydrží nevím, chtěl jsem to vyzkoušet.
-
Součet tlaku všech plynů vně disku je 1 ATM, součet tlaků plynů uvnitř disku je 1 ATM. Jistě. (Velmi přibližně to tak je.)
Ale tlak helia uvnitř disku se blíží 1 ATM a tlak helia vně disku se blíží 0, proto se helium snaží z disku zdrhnout silou 1 ATM. A to je to, co už ti rozum nebere. ;D
Tobe zas rozum nebere, ze rozdil parcialnich tlaku helia nijak nenamaha mechanickou konstrukci disku, protoze rozdil celkovych tlaku je maly.
-
Vážně je to urban legend? Sice neprovozuju moc HDD, ale ty co jsou vypínány a zapínány ve stolních PC mi chcípají mnohem častěji než ty co jsou v NASu 24/7 (tam jich několik drží už překvapivě dlouho...a ne, není to typem disků - mám mix všeho možného všude možně :D )
Teď už HDD ve stanicích nekompromisně nahrazují SDD, ale nebude to spíš tím, že ještě před pár lety na stovky/tisíce HDD ve stanicích připadaly jednotky/desítky v NASech?
V absolutních číslech mi taky chcípaly častěji ty ve stanicích, ale když zohledním i ten poměr, tak NASy vedou.
-
Disclaimer: neprovozuji farmu tisici disku, to co budu psat je jenom subj. nazor z me 30ti lete zkusenosti. Pro zivotnost disku existuji lepsi zdroje jako rocni report blackblaze apod.
Z mechanicke podstaty veci samozrejme diskum prospiva kontinualni provoz v stabilni teplote.
Proc ? No proste fyzika. Chovani materialu vlivem zmeny teploty apod. Je to podobne jako u automobilu, kde k nejvetsimu opotrebeni dochazi behem startu studeneho motoru, tlak oleje atd. Podobne je to s dochlazovanim turba.
Takze vetsina disku ktera chcipla, chcipla pri vypadku el. proudu nebo pri stehovani ze serverovny do nove lokace. Doma mi jede NAS na teplotach disku kolem 40C mirne pod pres 3.5 roku a zadny disk zatim nevykazuje problemy.
Samozrejme vyrobce/typ disku to muze byt serie od serie jine.
Jinak samozrejme ve specifikaci kazdeho disku jsou uveene provozni teploty vyrobcem: Temperature (°C)
Operating: 0 to 70
Non-operating: -40 to 70
A jeste jsem nasel ( byt starou 2007 ) zpravu od google kde se pise "s. Surprisingly, we found
that temperature and activity levels were much less correlated with drive failures than previously reported."