Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Jenda 06. 01. 2017, 04:36:29
-
Je lepší ocuchat c potom přejít k c++ nebo rovnou začít c++?
-
To záleží na tom, co se chcete naučit a co pak s tou dovedností chcete dělat. Jsou to dva naprosto odlišné jazyky. Ani ne tak syntaxí, ale používanými postupy, dostupnými příklady, okruhem řešených problémů.
-
Začal bych C. C++ ti pak bude připadat jednodušší.
-
Je lepší ocuchat c potom přejít k c++ nebo rovnou začít c++?
A co už z programování (obecně) ovládáš? Znáš nějaké jiné jazyky? Co jsi už dělal?
-
Začal bych C. C++ ti pak bude připadat jednodušší.
Začal bych s C++11 (a pozdějším..) a C bych úplně vynechal. Programátoři v C si přinášejí nepěkné návyky, kterých se těžko zbavuje.
-
Pohľad z C++ komunity:
https://www.youtube.com/watch?v=YnWhqhNdYyk
Ako píšu predrečníci v diskusii, C++ od normy z roku 2011 sa vzďaľuje od pôvodného jazyka C míľovími krokmi. Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
-
Začal bych C. C++ ti pak bude připadat jednodušší.
Začal bych s C++11 (a pozdějším..) a C bych úplně vynechal. Programátoři v C si přinášejí nepěkné návyky, kterých se těžko zbavuje.
Presne tak, pokud tazatel chce opravdu programovat v C++, tak by se mel jazyku C vyhnout obloukem a zacit s C++11 nebo C++14. Ono nekde existuji na netu tusim i kurzy a i knizka zamerena prave na uceni C++ tim spravnym modernim postupem.
https://www.youtube.com/watch?v=YnWhqhNdYyk
-
Můj názor je takový, že pokud chce programovat mikrokontroléry, nebo věci úzce spjaté s HW (ovladače apod.), měl by se učit C. Pokud bude dělat pouze na PC, tak spíš C++.
-
Pohľad z C++ komunity:
https://www.youtube.com/watch?v=YnWhqhNdYyk
Ako píšu predrečníci v diskusii, C++ od normy z roku 2011 sa vzďaľuje od pôvodného jazyka C míľovími krokmi. Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné. Dalším faktorem je interoperabilita s céčkovými knihovnami. Každopádně síla C++ je právě i v tom, že můžu kdekoliv, pokud to potřebuji, přejít k low-level operacím, které jsou právě dědictvím z C.
Jestli tazatel preferuje top-to-bottom přístup nebo má zkušenosti třeba z managed jazyků, asi bych začal tím C++11 s RAII a smart pointery. Pokud na to jde radši od podlahy, tak je první volbou C.
-
Můj názor je takový, že pokud chce programovat mikrokontroléry, nebo věci úzce spjaté s HW (ovladače apod.), měl by se učit C. Pokud bude dělat pouze na PC, tak spíš C++.
To sice ano, ale na to se tazatel nepta, on se nerozhoduje mezi tim zda se naucit C nebo C++, on uz si vybral C++, pta se zda je treba so te C prvne naucit a pak ucit az C++
-
Pohľad z C++ komunity:
https://www.youtube.com/watch?v=YnWhqhNdYyk
Ako píšu predrečníci v diskusii, C++ od normy z roku 2011 sa vzďaľuje od pôvodného jazyka C míľovími krokmi. Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné. Dalším faktorem je interoperabilita s céčkovými knihovnami. Každopádně síla C++ je právě i v tom, že můžu kdekoliv, pokud to potřebuji, přejít k low-level operacím, které jsou právě dědictvím z C.
Jestli tazatel preferuje top-to-bottom přístup nebo má zkušenosti třeba z managed jazyků, asi bych začal tím C++11 s RAII a smart pointery. Pokud na to jde radši od podlahy, tak je první volbou C.
Ještě bych dodal, že té podmnožině C tvořící základ C++ se stejně nevyhneš, přičemž podmnožina. Občas se říká, že C samotné je podmnožinou C++ a není to daleko od pravdy.
-
Ještě bych dodal, že té podmnožině C tvořící základ C++ se stejně nevyhneš, přičemž podmnožina. Občas se říká, že C samotné je podmnožinou C++ a není to daleko od pravdy.
s/, přičemž podmnožina/
-
Vykašli se na C a C++, to jsou jazyky pro lopaty. Nauč se Javu.
-
Měl by začít tím, že napíše, co chce vlastně programovat, čím se chce zabývat.
-
A taky, co už umí.
-
Vykašli se na C a C++, to jsou jazyky pro lopaty. Nauč se Javu.
To psal falešný javaman ().
-
Pravý Javaman teď ve svém Gulfstreamu letí do Karibiku na zaslouženou dovolenou.
-
Pravý Javaman teď ve svém Gulfstreamu letí do Karibiku na zaslouženou dovolenou.
Dovolená je pro lopaty, pravý javaman se věnuje pouze vývoji a to na 150 procent.
-
Pohľad z C++ komunity:
https://www.youtube.com/watch?v=YnWhqhNdYyk
Ako píšu predrečníci v diskusii, C++ od normy z roku 2011 sa vzďaľuje od pôvodného jazyka C míľovími krokmi. Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
Hlavně se nemá používat v žádném případě "new".
-
Pohľad z C++ komunity:
Ako píšu predrečníci v diskusii, C++ od normy z roku 2011 sa vzďaľuje od pôvodného jazyka C míľovími krokmi. Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
C guru ovšem používají pouze pointerovou aritmetiku.
-
ta prednaska je skvela, ano takto by se asi melo dnes c++ ucit. a to ma cesta byla basic->assembler->c->c++
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
-
Kdybych dělal něco dneska v C++, jakože bych asi nedělal, ale kdybych dělal, programoval bych tak, jak se to dělá (a jak je to umožněno) v Javě, tak třeba: nepoužíval bych vícenásob. dědičnost, vyhnul bych se vracet výstup v metodě jinak, než přes return, zpravidla bych nepoužíval funkce a procedury jinak, než-li v zapouzdřeném stavu v rámci potřeb třídy a vždy jen v odůvodnitelných případech (výkon), dále bych nepoužíval pointrovou aritmetiku jinde, než-li právě v těchto funkcích (které bych používal jen z důvodu výkonu). OOP a přehlednost programu, což úzce souvisí s pohodlností vývoje, by měla v 99% přednost před o 5% lepším performance. Úplně bych se vyhnul používání různých dynamických arrays a použil bych kolekce. Prostě jakákoliv performance funkcionalita ve stylu Céčka nechť je úplně bokem OOP implementaci, pro pořádek.
-
Miluju tyhle dotazy - někdo formou jednoduché věty plácne dotaz, často dost zvláštní, a už se nikdy neozve. Vlákno mezitím žije vlastním životem...
-
Je to jako bohatý a rozmanitý život na zemi, který vnikl ze tří kbelíků žluklého lepidla, kterých se tu zbavili mimozemšťané. (C) Stanislav Lem, Futurologický kongres.
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
Jasně, když to můžu udělat rovnou v primárním jazyku aplikace, proč nepoužít obskurnost z prehistorie. ::)
-
Je lepší ocuchat c potom přejít k c++ nebo rovnou začít c++?
Ja by som zacal s C, to je male, jednoduche. Staci si precitat knizku od K&R "The C programming language" a clovek viac-menej ovlada zaklady, potom uz staci len postupne pridavat znalosti o knizniciach.
C++ je ovela zlozitejsie a tazko sa pise a cita. Ak C++ tak len nejaku jeho podcast, templaty funkcionalne programovanie a rozne ine zrudnosti by som preskocil. Taktiez si treba uvedomit, ze C++ ma obmedzene OOP a brat to do uvahy pri programovani.
Oboje je rychle.
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
Jasně, když to můžu udělat rovnou v primárním jazyku aplikace, proč nepoužít obskurnost z prehistorie. ::)
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
-
Ani jedno.
Python
Pak C
A pak ASM
A pak udělat appku se všema těmahle kravinama najednou.
C++ je složité, i c++ guru ho jako celek pořádně neuměj protože je to strašně velkej kočkopes.
A nebo Javu.
-
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Pokud trváte na syntaktickém cukru, C99 má vestavěnou podporu komplexních čísel, v C++ je to otázka jedné třídy a pár přetížených operátorů. Poznámku o polích jsem nepochopil a pořád nevidím souvislost s přístupností relativně low level operací.
A kvaterniony fortran taky umí nativně?
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
Jasně, když to můžu udělat rovnou v primárním jazyku aplikace, proč nepoužít obskurnost z prehistorie. ::)
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
C99 nativně: https://en.wikibooks.org/wiki/C_Programming/C_Reference/complex.h
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
-
Ani jedno.
Python
Pak C
A pak ASM
A pak udělat appku se všema těmahle kravinama najednou.
C++ je složité, i c++ guru ho jako celek pořádně neuměj protože je to strašně velkej kočkopes.
A nebo Javu.
ASM je jako co?
-
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
K tomu doplním, že v C99 existuje mimo jiného keyword restrict, který překladači říká, že se nemusí zabývat potenciálním aliasingem.
-
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
K tomu doplním, že v C99 existuje mimo jiného keyword restrict, který překladači říká, že se nemusí zabývat potenciálním aliasingem.
To je řešení nějakého problému, který v ostatních jazycích neexistuje?
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
Jasně, když to můžu udělat rovnou v primárním jazyku aplikace, proč nepoužít obskurnost z prehistorie. ::)
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Kde sa pouziva, nejaka pracovna ponuka by sa nenasla?
-
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Kde sa pouziva, nejaka pracovna ponuka by sa nenasla?
Fortran není jazyk pro programátory, ale pro vědce. Takže pokud pracuješ v nějakém vědním oboru, uplatnění pro Fortran jistě najdeš.
-
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
K tomu doplním, že v C99 existuje mimo jiného keyword restrict, který překladači říká, že se nemusí zabývat potenciálním aliasingem.
To je řešení nějakého problému, který v ostatních jazycích neexistuje?
Příslib, že nedojde k aliasingu, může vést k lepším výsledkům optimalizace a ve Fortranu je implicitní; je to asi tak jediný důvod, proč může kód ve Fortranu oproti sémanticky stejnému v C (bez restrict) běžet rychleji.
-
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Kde sa pouziva, nejaka pracovna ponuka by sa nenasla?
Fortran není jazyk pro programátory, ale pro vědce. Takže pokud pracuješ v nějakém vědním oboru, uplatnění pro Fortran jistě najdeš.
No a teď si představte, že neplejtvat výkonem občas potřebujete i v komerci - kde vezmete ty Fortranisty, když tedy zavrhujete použití C? Máme si je půjčit z univerzit?
-
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Kde sa pouziva, nejaka pracovna ponuka by sa nenasla?
Fortran není jazyk pro programátory, ale pro vědce. Takže pokud pracuješ v nějakém vědním oboru, uplatnění pro Fortran jistě najdeš.
No a teď si představte, že neplejtvat výkonem občas potřebujete i v komerci - kde vezmete ty Fortranisty, když tedy zavrhujete použití C? Máme si je půjčit z univerzit?
Komerce si přece může podat pracovní inzerát, že hledá fortranistu.
-
Komerce si přece může podat pracovní inzerát, že hledá fortranistu.
Nejste poněkud mimo realitu? Proč by to asi někdo dělal, když má céčkaře, kteří dosáhnou stejných výsledků?
-
Komerce si přece může podat pracovní inzerát, že hledá fortranistu.
Nejste poněkud mimo realitu? Proč by to asi někdo dělal, když má céčkaře, kteří dosáhnou stejných výsledků?
Byla to jen odpověď na otázku: "kde vezmete ty Fortranisty, když tedy zavrhujete použití C?"
-
C99 nativně: https://en.wikibooks.org/wiki/C_Programming/C_Reference/complex.h
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
A já jsem si do teď myslel, že počítá ta věc, co se strká do patice v takové té desce, která je uvnitř té bedny, které se říká PC :D. Kdysi to dokonce bylo vedle té věci v samostatné patici a počítaly obě. :D A to na základě příslušeného souboru nul a jedniček a když se to vymění za jiný, může to být rychlejší.
Ale teď jsem se konečně dověděl, že počítá nějaký FORTRAN :D
-
Pôvodné, t.j. C-čkové, polia, pointerová aritmetika sa čoraz viac považujú za neodporúčané.
To je sice pěkný, že jsou neodporúčané, ale pokud jde o výkon, tak v určitých případech nevyhnutelné.
Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran.
Jasně, když to můžu udělat rovnou v primárním jazyku aplikace, proč nepoužít obskurnost z prehistorie. ::)
Jazyky C/C++ například neumí pracovat s poli ani s komplexními čísly. Fortran je má nativně a stále se používá.
Kde sa pouziva, nejaka pracovna ponuka by sa nenasla?
Zkus NASA: http://www.popularmechanics.com/space/a17991/voyager-1-voyager-2-retiring-engineer/
-
Komerce si přece může podat pracovní inzerát, že hledá fortranistu.
Nejste poněkud mimo realitu? Proč by to asi někdo dělal, když má céčkaře, kteří dosáhnou stejných výsledků?
Byla to jen odpověď na otázku: "kde vezmete ty Fortranisty, když tedy zavrhujete použití C?"
Motáme se v kruhu, nebaví mě to. Prohlásil jste, že pokud potřebujete v C++ výkon, nepoužijete příslušnou podmnožinu zhruba odpovídající C, ale Fortran. Jako argument jste dodal nepodporu komplexních čísel v C, což jsem vyvrátil. Dokonce jsem i sám přispěl s poznatkem, proč může být Fortran v některých případech rychlejší, a zároveň jsem uvedl řešení pro céčko. Pak jste se vymezil a sdělil nám, že Fortran je jazyk pro vědce, což mělo asi vyvolat dojem, že nevědci nejsou opravdoví muži.
Pořád nevidím důvod do C++ aplikace tahat další jazyk, zejména pokud je výrazovými schopnostmi zhruba ekvivalentní céčku. Jestli nemáte něco relevantního, končím diskuzi.
-
C99 nativně: https://en.wikibooks.org/wiki/C_Programming/C_Reference/complex.h
Ale FORTRAN to v každém případě spočítá rychleji ;D
A já jsem si do teď myslel, že počítá ta věc, co se strká do patice v takové té desce, která je uvnitř té bedny, které se říká PC :D. Kdysi to dokonce bylo vedle té věci v samostatné patici a počítaly obě. :D A to na základě příslušeného souboru nul a jedniček a když se to vymění za jiný, může to být rychlejší.
Ale teď jsem se konečně dověděl, že počítá nějaký FORTRAN :D
Pokud se budeme bavit jako Babylóňané při stavbě jejich slavné věže, tak můžeme dopadnout podobně.
Fortran je jazyk, který byl navržen pro potřebu vědců. Zjednodušuje tedy deklarace proměnných, polí i zápis vzorečků. Na práci s komplexními čísly nepotřebuje knihovnu, vystačí si se stejným zápisem jako c čísly reálnými. Totéž s poli - na jejich zpracování nepotřebuje ani cykly. Programátoři toto možná neocení, ale vědci ano. Chtěl bych vidět, jak někdo v C pracuje efektivně například s pětidimenzionálním polem.
Každý jazyk má své pro a proti. Na tvorbu operačních systémů se jistě hodí C/C++ mnohem lépe, ale když jsem počítal dráhy planet, tak jsem to měl ve Fortranu mnohem rychleji a efektivněji.
-
Motáme se v kruhu, nebaví mě to. Prohlásil jste, že pokud potřebujete v C++ výkon, nepoužijete příslušnou podmnožinu zhruba odpovídající C, ale Fortran.
Pořád nevidím důvod do C++ aplikace tahat další jazyk, zejména pokud je výrazovými schopnostmi zhruba ekvivalentní céčku. Jestli nemáte něco relevantního, končím diskuzi.
Tohle jsem přece neprohlásil. Napsal jsem: "Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran." Kde je nějaká zmínka o C++?
Také nevidím důvod, proč do C++ tahat další jazyk.
-
A já jsem si do teď myslel, že počítá ta věc, co se strká do patice v takové té desce, která je uvnitř té bedny, které se říká PC :D...
Pro blondýny, policajty, a ByCzecha: http://hexus.net/tech/news/cpu/99778-hand-soldered-cpu-42000-transistors-weighs-half-ton/
-
Motáme se v kruhu, nebaví mě to. Prohlásil jste, že pokud potřebujete v C++ výkon, nepoužijete příslušnou podmnožinu zhruba odpovídající C, ale Fortran.
Pořád nevidím důvod do C++ aplikace tahat další jazyk, zejména pokud je výrazovými schopnostmi zhruba ekvivalentní céčku. Jestli nemáte něco relevantního, končím diskuzi.
Tohle jsem přece neprohlásil. Napsal jsem: "Pokud mi jde o výkon, tak se C vyhnu velkým obloukem a rovnou použiji Fortran." Kde je nějaká zmínka o C++?
Také nevidím důvod, proč do C++ tahat další jazyk.
Možná to chce vnímat kontext toho, na co reagujete. Psal jsem původně o výhodnosti C++, kde můžu využít C-like operace, jako je pointerová aritmetika a přístup k polím bez bound checkingu, stejně tak jako ref counting v místech, kde je důležitější spolehlivost než výkon.
-
Možná to chce vnímat kontext toho, na co reagujete. Psal jsem původně o výhodnosti C++, kde můžu využít C-like operace, jako je pointerová aritmetika a přístup k polím bez bound checkingu, stejně tak jako ref counting v místech, kde je důležitější spolehlivost než výkon.
Bylo to mimo kontext C++. Pointerová aritmetika je zhovadilost. Ve správně napsaném programu dobrý kompilátor bound checking sám odstraní, pokud k tomu má důvod. Když se však pracuje s polem iteračně, tak to kontrolovat musí, jinak je to hazard.
-
Aby to bylo ještě zajímavější, spousta věcí v C je převzatá z FORTRANu. Například předávání ukazatele na funkci do podprogramu. Ono se vlastně ve FORTRANu všechno předává pomocí ukazatelů, díky tomu je tak rychlý, že nekopíruje kdejakou sračku stokrát na zásobník ;D
Ovšem hrábnout do proměnných operačního systému pomocí záporného indexu pole, to C nedokáže. Tohle se dá udělat opravdu jen ve FORTRANu!!!
-
Kto na rootu pracuje vo vedeckej sfere a robi vo fortrane? :D. Je mozne, ze NASA to pouziva, ale kto robi v NASE? Vy?
-
Aby to bylo ještě zajímavější, spousta věcí v C je převzatá z FORTRANu. Například předávání ukazatele na funkci do podprogramu. Ono se vlastně ve FORTRANu všechno předává pomocí ukazatelů, díky tomu je tak rychlý, že nekopíruje kdejakou sračku stokrát na zásobník ;D
Ovšem hrábnout do proměnných operačního systému pomocí záporného indexu pole, to C nedokáže. Tohle se dá udělat opravdu jen ve FORTRANu!!!
Co je to za bullshit. Jaký proměnný systému? A proč by do nich (ať už je to co je to) nemohlo šáhnout i Cčko ?
-
Ani jedno.
Python
Pak C
A pak ASM
A pak udělat appku se všema těmahle kravinama najednou.
C++ je složité, i c++ guru ho jako celek pořádně neuměj protože je to strašně velkej kočkopes.
A nebo Javu.
ASM je jako co?
Reference na to aby sis pořídil ženskou a neměl debilní dotazy
-
Kto na rootu pracuje vo vedeckej sfere a robi vo fortrane? :D. Je mozne, ze NASA to pouziva, ale kto robi v NASE? Vy?
Nedělám v NASA. Vadí to?
-
Kto na rootu pracuje vo vedeckej sfere a robi vo fortrane? :D. Je mozne, ze NASA to pouziva, ale kto robi v NASE? Vy?
Já dělal v této sféře od 2005 do 2013. Jednak bylo čas od času třeba upravit program ve FORTRANu 77, jednak jsem psal nový kód ve Fortranu 90/95.
Je zajímavé, jak se kdejaký jouda, který Fortran v životě neviděl, do něj obouvá, protože někde slyšel, že je to něco starého a šíleného. Přitom zmíněný F90/95 a novější vylepšení představují velice uživatelsky příjemný jazyk, pro technické, ekonomické a jiné podobné aplikace mnohem vhodnější a bezpečnější než nadužívané C++.
Pracovních nabídek na tyto pozice asi moc nebude. Důvod je celkem jednoduchý - ti vědci a technici si v tom programují sami a tedy nepotřebují žádného lepiče kódu, kterého by úkolovali, zatímco on by absolutně nechápal, co vlastně píše. Právě proto ten jazyk Backus a spol. navrhli, aby si vědci mohli programovat sami a nepotřebovali k tomu žádného kodéra. Z toho ovšem neplyne, že by se Fortran nepoužíval. Jen holt se v něm současná průměrná IT opička, tj. absolvent oboru Informatika z univerzity Spálená Lhota, těžko bude realizovat, takže jim to nikdo ani nenabízí.
-
Kto na rootu pracuje vo vedeckej sfere a robi vo fortrane? :D. Je mozne, ze NASA to pouziva, ale kto robi v NASE? Vy?
Já dělal v této sféře od 2005 do 2013. Jednak bylo čas od času třeba upravit program ve FORTRANu 77, jednak jsem psal nový kód ve Fortranu 90/95.
Je zajímavé, jak se kdejaký jouda, který Fortran v životě neviděl, do něj obouvá, protože někde slyšel, že je to něco starého a šíleného. Přitom zmíněný F90/95 a novější vylepšení představují velice uživatelsky příjemný jazyk, pro technické, ekonomické a jiné podobné aplikace mnohem vhodnější a bezpečnější než nadužívané C++.
Pracovních nabídek na tyto pozice asi moc nebude. Důvod je celkem jednoduchý - ti vědci a technici si v tom programují sami a tedy nepotřebují žádného lepiče kódu, kterého by úkolovali, zatímco on by absolutně nechápal, co vlastně píše. Právě proto ten jazyk Backus a spol. navrhli, aby si vědci mohli programovat sami a nepotřebovali k tomu žádného kodéra. Z toho ovšem neplyne, že by se Fortran nepoužíval. Jen holt se v něm současná průměrná IT opička, tj. absolvent oboru Informatika z univerzity Spálená Lhota, těžko bude realizovat, takže jim to nikdo ani nenabízí.
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
-
Každý jazyk má své pro a proti. Na tvorbu operačních systémů se jistě hodí C/C++ mnohem lépe, ale když jsem počítal dráhy planet, tak jsem to měl ve Fortranu mnohem rychleji a efektivněji.
Ale určitě se shodneme, že Fortran to nepočítá, že to počítá procesor, potažmo matematický koprocesor. Fortran je jen nástroj, který to umí (ko)procesoru předložit v efektivní formě tak, že to může být rychlejší než něco, co je předloženo z jiného jazyka.
-
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
Divil by ses, jak kvalitní programy v tom Fortranu píší. Nehrají si s okýnky a rámečky, ale dbají hlavně na to, aby zapsané vzorečky byly matematicky správně a aby nedocházelo k inkrementálním chybám ze zaokrouhlování. Ve Fortranu také existuje velké množství knihoven, stačí je jen použít a nasypat do nich data.
-
Každý jazyk má své pro a proti. Na tvorbu operačních systémů se jistě hodí C/C++ mnohem lépe, ale když jsem počítal dráhy planet, tak jsem to měl ve Fortranu mnohem rychleji a efektivněji.
Ale určitě se shodneme, že Fortran to nepočítá, že to počítá procesor, potažmo matematický koprocesor. Fortran je jen nástroj, který to umí (ko)procesoru předložit v efektivní formě tak, že to může být rychlejší než něco, co je předloženo z jiného jazyka.
Jistěže se shodneme na tom, že to počítá (ko)procesor a nikoli jazyk. Proč to sem vůbec taháš?
-
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
Divil by ses, jak kvalitní programy v tom Fortranu píší. Nehrají si s okýnky a rámečky, ale dbají hlavně na to, aby zapsané vzorečky byly matematicky správně a aby nedocházelo k inkrementálním chybám ze zaokrouhlování. Ve Fortranu také existuje velké množství knihoven, stačí je jen použít a nasypat do nich data.
Ano a stukturovany kod je pre nich nadavka, nepoznaju programatorske remeslo, ani nejaku kvalitu kodu. Pouzivaju pocitac ako programovatelnu kalkulacku. Programator sa za dva dni tie vedatorske kravinky dokaze naucit, kdezto vedatori programovat asi nikdy.
K tym inkrementalnym chybam, ak programator vie, co robi a nie je lopata, dokaze tiez nakodit veci so zvolenou velkostou chyby.
-
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
Divil by ses, jak kvalitní programy v tom Fortranu píší. Nehrají si s okýnky a rámečky, ale dbají hlavně na to, aby zapsané vzorečky byly matematicky správně a aby nedocházelo k inkrementálním chybám ze zaokrouhlování. Ve Fortranu také existuje velké množství knihoven, stačí je jen použít a nasypat do nich data.
Ano a stukturovany kod je pre nich nadavka, nepoznaju programatorske remeslo, ani nejaku kvalitu kodu. Pouzivaju pocitac ako programovatelnu kalkulacku. Programator sa za dva dni tie vedatorske kravinky dokaze naucit, kdezto vedatori programovat asi nikdy.
K tym inkrementalnym chybam, ak programator vie, co robi a nie je lopata, dokaze tiez nakodit veci so zvolenou velkostou chyby.
Když je na dnešním matfyzu učí matlat vědecké programy v Javě, tak se ani nedivím, že kvalita jejich kódu jde do háje.
-
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
Divil by ses, jak kvalitní programy v tom Fortranu píší. Nehrají si s okýnky a rámečky, ale dbají hlavně na to, aby zapsané vzorečky byly matematicky správně a aby nedocházelo k inkrementálním chybám ze zaokrouhlování. Ve Fortranu také existuje velké množství knihoven, stačí je jen použít a nasypat do nich data.
Ano a stukturovany kod je pre nich nadavka, nepoznaju programatorske remeslo, ani nejaku kvalitu kodu. Pouzivaju pocitac ako programovatelnu kalkulacku. Programator sa za dva dni tie vedatorske kravinky dokaze naucit, kdezto vedatori programovat asi nikdy.
K tym inkrementalnym chybam, ak programator vie, co robi a nie je lopata, dokaze tiez nakodit veci so zvolenou velkostou chyby.
Když je na dnešním matfyzu učí matlat vědecké programy v Javě, tak se ani nedivím, že kvalita jejich kódu jde do háje.
Este horsie delphi/freepascal. Ale aj v tom sa da slusne kodit, ked sa chce (Narozdiel od fortranu). Bohuzial, tam im nikto nevysvetli, ako ma slusny kod vyzerat.
-
Este horsie delphi/freepascal. Ale aj v tom sa da slusne kodit, ked sa chce (Narozdiel od fortranu). Bohuzial, tam im nikto nevysvetli, ako ma slusny kod vyzerat.
Ve Fortranu se také dá programovat slušně a strukturovaně. Už se nepoužívají ani návěští, ani neslavné goto. Globální proměnné jsem také už dlouho neviděl. Z Fortranu se mezitím stal docela hezký objektový jazyk.
-
Jasne, vedatori si radi prasia sami, libky na styl "pre vlastny klud do vnutra nekukat". S nimi by bola spolupraca aj tak komplikovana, vacsinou su to absolventi matfyzu a ti pisu najhorsi hovnokod. (Cest vynimkam, poznam jedneho lingvistu, co kodi slusne)
Divil by ses, jak kvalitní programy v tom Fortranu píší. Nehrají si s okýnky a rámečky, ale dbají hlavně na to, aby zapsané vzorečky byly matematicky správně a aby nedocházelo k inkrementálním chybám ze zaokrouhlování. Ve Fortranu také existuje velké množství knihoven, stačí je jen použít a nasypat do nich data.
Ano a stukturovany kod je pre nich nadavka, nepoznaju programatorske remeslo, ani nejaku kvalitu kodu. Pouzivaju pocitac ako programovatelnu kalkulacku. Programator sa za dva dni tie vedatorske kravinky dokaze naucit, kdezto vedatori programovat asi nikdy.
Přesně tak. Měl jsem čest potkat pár lopat z Akademie věd a nejen, že jejich výzkum byl asi pěkně k ničemu, když se dali na Javu, ale i tu Javy měli brutálně hnusnou. Opakování kódu byl standard, odsazování minimální, nefungovalo to, protože Javu neuměli pořádně. To zase Kit vymýšlí nějaké bejkárny jako nepoužívání else.
-
Přesně tak. Měl jsem čest potkat pár lopat z Akademie věd a nejen, že jejich výzkum byl asi pěkně k ničemu, když se dali na Javu, ale i tu Javy měli brutálně hnusnou. Opakování kódu byl standard, odsazování minimální, nefungovalo to, protože Javu neuměli pořádně. To zase Kit vymýšlí nějaké bejkárny jako nepoužívání else.
Ty snad nějaké else ještě používáš?
Když tě Javu naučí špatný lektor, tak ji budeš mít brutálně hnusnou. Odsazování a formátování kódu řeší editor, na tom není co vymýšlet. Snad jen to, že by se měly dodržovat max. 4 úrovně odsazení.
-
Všichni používají else! ;D
Pokud nejsi lopata, tak je úplně jedno, kdo tě co učí, protože to sám vidíš.
-
Všichni používají else! ;D
Pokud nejsi lopata, tak je úplně jedno, kdo tě co učí, protože to sám vidíš.
Jenom lopaty používají else.
Kdybych znal jen to, co mě o programování naučili ve škole, byl bych skutečně jen lopatou.
-
Ne, else používají všichni. Jak lopaty, tak nelopaty.
Ne, lopatou se rodíš a nestáváš. Do škol ale chodí lopaty.
-
Přesně tak. Měl jsem čest potkat pár lopat z Akademie věd a nejen, že jejich výzkum byl asi pěkně k ničemu, když se dali na Javu, ale i tu Javy měli brutálně hnusnou. Opakování kódu byl standard, odsazování minimální, nefungovalo to, protože Javu neuměli pořádně. To zase Kit vymýšlí nějaké bejkárny jako nepoužívání else.
Ty snad nějaké else ještě používáš?
Když tě Javu naučí špatný lektor, tak ji budeš mít brutálně hnusnou. Odsazování a formátování kódu řeší editor, na tom není co vymýšlet. Snad jen to, že by se měly dodržovat max. 4 úrovně odsazení.
Lol, else sa normalne pouziva. Konstrukcia if-else je uplne vporiadku.
-
Lol, else sa normalne pouziva. Konstrukcia if-else je uplne vporiadku.
Jistě, if-then-else do strukturovaného programování patří.
-
Tak vedatori nevedia pisat prehladny a strukturovany kod. Im ide hlavne o to, aby to islo, aby fungovala, co od toho ocakavaju. Necakaju, ze to budu pouzivat dalsi vyvojari. Apropo vedatori to mozno pouzivaju, ale v normalnej sfere by sa tym neuzivili, cize oni ziju zo statnych penazi, my zijeme z penazi sukromnika
-
Tak vedatori nevedia pisat prehladny a strukturovany kod. Im ide hlavne o to, aby to islo, aby fungovala, co od toho ocakavaju. Necakaju, ze to budu pouzivat dalsi vyvojari. Apropo vedatori to mozno pouzivaju, ale v normalnej sfere by sa tym neuzivili, cize oni ziju zo statnych penazi, my zijeme z penazi sukromnika
Vědátory neživí programování, ale výzkum dle jejich odbornosti. Programátor by se jejich výzkumem také neuživil.
-
Protože soukromníci jsou retardi a pokud to nenese zisk maximálně do týdne, tak je to nezajímá. Když říkají výzkum, myslejí tím nějaké píčoviny. Takže to není chyba těch lemplů, kteří zůstali na školách a jsou pak v AV. Všichni kvalitní vědci jsou snad dávno pryč a nebo vědi, kde získat peníze. Věda je totiž to podstatné. Ne nějaké asijské fabriky pro lopaty.
Tak vedatori nevedia pisat prehladny a strukturovany kod. Im ide hlavne o to, aby to islo, aby fungovala, co od toho ocakavaju. Necakaju, ze to budu pouzivat dalsi vyvojari. Apropo vedatori to mozno pouzivaju, ale v normalnej sfere by sa tym neuzivili, cize oni ziju zo statnych penazi, my zijeme z penazi sukromnika
Vědátory neživí programování, ale výzkum dle jejich odbornosti. Programátor by se jejich výzkumem také neuživil.
Proč by se neměl uživit? Naučíš se obor a jedeš. Programování je dnes tak složité, že nějaký výzkum je proti tomu hračka.
-
Proč by se neměl uživit? Naučíš se obor a jedeš. Programování je dnes tak složité, že nějaký výzkum je proti tomu hračka.
Chtěl bych tě viděl jak se učíš jadernou fyziku, když nezvládneš ani tu násobilku ;D
-
Proč by se neměl uživit? Naučíš se obor a jedeš. Programování je dnes tak složité, že nějaký výzkum je proti tomu hračka.
Chtěl bych tě viděl jak se učíš jadernou fyziku, když nezvládneš ani tu násobilku ;D
Lebo mala nasobilka a diferencialne rovnice, to je uplne to iste :P Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre. Takze na obranu javamana, nasobilku zvladne kalkulacka, lopaty ju ovladaju naspamat :P
-
Javamane, kto vymyslel javu, gramatiky, kompiler atd? Keby niet toho, tak neviem co by si robil s tou javou. Ty debil sa tu nevyjadruj na vyzkumnikov ako na lemplov.
-
Kdybych dělal něco dneska v C++, jakože bych asi nedělal, ale kdybych dělal, programoval bych tak, jak se to dělá (a jak je to umožněno) v Javě, tak třeba: nepoužíval bych vícenásob. dědičnost, vyhnul bych se vracet výstup v metodě jinak, než přes return, zpravidla bych nepoužíval funkce a procedury jinak, než-li v zapouzdřeném stavu v rámci potřeb třídy a vždy jen v odůvodnitelných případech (výkon), dále bych nepoužíval pointrovou aritmetiku jinde, než-li právě v těchto funkcích (které bych používal jen z důvodu výkonu). OOP a přehlednost programu, což úzce souvisí s pohodlností vývoje, by měla v 99% přednost před o 5% lepším performance. Úplně bych se vyhnul používání různých dynamických arrays a použil bych kolekce. Prostě jakákoliv performance funkcionalita ve stylu Céčka nechť je úplně bokem OOP implementaci, pro pořádek.
Jo problem je ze prave dnesno "OOP" prave nici prehlednost kodu a podobne, takze podle me udelat to ve smeru Javy je asi to nejhorsi co muze clovek udelat.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
-
Lol, else sa normalne pouziva. Konstrukcia if-else je uplne vporiadku.
Jistě, if-then-else do strukturovaného programování patří.
Tak ono pokud vim bez if moc programovat nejde. No a pokud pouzijes if tak vlastne pouzivas i else, to ze ho treba nepises je jedna vec ale ve vysledku tam stejne je schovany :P
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
-
Jo problem je ze prave dnesno "OOP" prave nici prehlednost kodu a podobne, takze podle me udelat to ve smeru Javy je asi to nejhorsi co muze clovek udelat.
OOP naopak zvyšuje přehlednost kódu i jeho robustnost. Správně napsaný objektový kód je i rychlý. Jen se občas stává, že některý vývojář chybně zvolí architekturu či návrhový vzor.
-
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace.
Statické metody se používají snad jen u vzoru Factory, jinak ne. Samozřejmě s výjimkou knihovních tříd Math a jim podobných, kde vlastně slouží jako namespace pro funkce.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
Trosku to nacnem, uz sme riadne offtopic tak prosim, som sa tym zaoberal v dizertacke, ktoru som nedokoncil, lebo som debil.
1. volanie metody vnasa isty stupen nepriamosti do kodu. Ked mas proceduru, musis si "odskocit" aby si videl, co ta proceduru robi.
2. ak mas votkanu proceduru (bezne pri asymetrickom AOP), tak ani nevidis, ze sa nieco niekde vola. Musis si pozriet pointcuty, pomocou ktorych sa to navesiava a potom zistis, ze co sa vola.
3. OOP zasa vnasa ine "svinstvo" a tym je polymorfizmus. Tam uz absolutne nevies, co sa zavola. Nula bodov, mozu ti tam podhodit vselico.
4. Ruby a myslim ze aj C# ma tzv partial classes, kde jedna trieda moze byt rozhodena do N zdrojakov. Zostava sa potom skrabat na hlave a rozmyslat, preco sa classa vyskladala tak, ako sa vyskladala.
Zaver je taky, poviem to po javamanovsky, ze "no a co, ak clovek nie je lopata, tak to nevadi".
-
Tak ono pokud vim bez if moc programovat nejde. No a pokud pouzijes if tak vlastne pouzivas i else, to ze ho treba nepises je jedna vec ale ve vysledku tam stejne je schovany :P
V podstatě souhlas. Na začátku každé metody pomocí if vyhážu všechny nežádoucí kombinace vstupních hodnot. To, co projde do další fáze, je de facto skrytá větev else, i když tam žádné else není.
-
Javamane, kto vymyslel javu, gramatiky, kompiler atd? Keby niet toho, tak neviem co by si robil s tou javou. Ty debil sa tu nevyjadruj na vyzkumnikov ako na lemplov.
To chce klid, kdo nedodělal základku nikdy neuzná užitečnost vzdělání. Beztak dělá nějakou podřadnou práci jako lepení sáčků nebo tak něco... :)
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
-
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace.
Statické metody se používají snad jen u vzoru Factory, jinak ne. Samozřejmě s výjimkou knihovních tříd Math a jim podobných, kde vlastně slouží jako namespace pro funkce.
Presne o tom mluvim
-
Tak ono pokud vim bez if moc programovat nejde. No a pokud pouzijes if tak vlastne pouzivas i else, to ze ho treba nepises je jedna vec ale ve vysledku tam stejne je schovany :P
V podstatě souhlas. Na začátku každé metody pomocí if vyhážu všechny nežádoucí kombinace vstupních hodnot. To, co projde do další fáze, je de facto skrytá větev else, i když tam žádné else není.
JJ presne, jinak ja to tak delam taky, teda lepe receno je to jedna s doporuceni jak psat kod u nas v praci, samozrejme jsou vyjinky kdy je pouziti else snazsi (nerikam lepsi atd.)
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Tak ono Go je moc fajn jazyk, ale u nej mi prave zase tridy chybi :D
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
Jinak pokud to neni popularni jak se to nahrazuje? Ono prave staticke metody vznikaju za urcitim cilem a potreby. V podstate se tim obchazi limitace jazyka. Pokud by jazyk umoznoval psat i funkce ktere nejsou soucasti trid tak staticke metody nejsou potreba.
-
Lebo mala nasobilka a diferencialne rovnice, to je uplne to iste :P Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre. Takze na obranu javamana, nasobilku zvladne kalkulacka, lopaty ju ovladaju naspamat :P
Kalkulačka možná násobilku zvládne, ale javatrollopaťák ne. Měl jsem na mysli tohle: https://forum.root.cz/index.php?topic=14406.msg191403#msg191403
A když říkáš kalkulačka, znáš tuhle? https://www.youtube.com/watch?v=3LQI9FRBbTo
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
Jinak pokud to neni popularni jak se to nahrazuje? Ono prave staticke metody vznikaju za urcitim cilem a potreby. V podstate se tim obchazi limitace jazyka. Pokud by jazyk umoznoval psat i funkce ktere nejsou soucasti trid tak staticke metody nejsou potreba.
Lambdy? Samozrejme, ze to ide.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Tak ono Go je moc fajn jazyk, ale u nej mi prave zase tridy chybi :D
Go schválně není OOP, a vlastně ukazuje, že OOP není potřeba. Vesměs jde o velmi střízlivý jazyk ignorující OOP, FP etc.
-
1. volanie metody vnasa isty stupen nepriamosti do kodu. Ked mas proceduru, musis si "odskocit" aby si videl, co ta proceduru robi.
Metodu musím chápat jako jistou úroveň abstrakce. Nepotřebuji se do ní dívat, abych poznal, co dělá. Měl bych to poznat z trojice objekt.metoda(parametry).
2. ak mas votkanu proceduru (bezne pri asymetrickom AOP), tak ani nevidis, ze sa nieco niekde vola. Musis si pozriet pointcuty, pomocou ktorych sa to navesiava a potom zistis, ze co sa vola.
Když budeš na to koukat bez uvedené abstrakce, tak je to spíš na jízdenku do blázince.
3. OOP zasa vnasa ine "svinstvo" a tym je polymorfizmus. Tam uz absolutne nevies, co sa zavola. Nula bodov, mozu ti tam podhodit vselico.
Polymorfismus není žádné svinstvo, ale vynikající spojenec. Je mi jedno, co to zavolá, hlavně to musí zavolat správně a udělat přesně to co má.
4. Ruby a myslim ze aj C# ma tzv partial classes, kde jedna trieda moze byt rozhodena do N zdrojakov. Zostava sa potom skrabat na hlave a rozmyslat, preco sa classa vyskladala tak, ako sa vyskladala.
PHP má traits, i když jsem zatím nepřišel na to, k čemu je to dobré. Asi k tomu škrábání se na hlavě.
-
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
V korporátním světě se všechno naprasí, jak nejrychleji to jde, hlavně aby to tak nějak fungovalo a zákazník to dostal co nejdřív.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
Vědci ("výzkumníci") vesměs píší hodně slušný kód, ostatně většina myšlenek v CS pochází z jiných oborů než IT a největší rozvoj přinesly podněty od filosofů a lingvistů (Robinson, Chomsky...), případně "esoterických" kybernetiků.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Staticke metody a fieldy nie je v jave popularne pouzivat, lebo to prinasa vela nevyhod. Daniel Kozak vari z vody, alebo videl, ako sa java robi na matfyze.
Jinak pokud to neni popularni jak se to nahrazuje? Ono prave staticke metody vznikaju za urcitim cilem a potreby. V podstate se tim obchazi limitace jazyka. Pokud by jazyk umoznoval psat i funkce ktere nejsou soucasti trid tak staticke metody nejsou potreba.
Lambdy? Samozrejme, ze to ide.
A jak dlouho je Java umi? A jak presne se daji pouzit na misto statickych funkci, ktere existuji jen jako nahrada za normalni funkce mimo tridu? Nejak nechapu to spojeni staticka funkce a lambda.
-
To je zajímavý, že je to přesně naopak. Dnešní OOP, které má Java, je právě velmi promakané a v podstatě nemá konkurenci. Co bys navrhoval jiného? Jak ti to znepřehledňuje kód? Třeba to jen neumíš 8)
No tak jakykoliv jazyk, ktery me nenuti pouzivat na vse tridy. Ono v Jave je velmi popularni mit milion trid ktere neobsahuji nic jineho nez staticke metody, coz je podle me divne. Vicemene to nahrazuje namespace. Osobne preferuji jazyky ktere umoznuji multiparadigmaticke programovani jako je Jazyk D (kterej ma OOP model vypujcen od javy)
Tady "září" Go se svým pragmatickým přístupem.
Tak ono Go je moc fajn jazyk, ale u nej mi prave zase tridy chybi :D
Go schválně není OOP, a vlastně ukazuje, že OOP není potřeba. Vesměs jde o velmi střízlivý jazyk ignorující OOP, FP etc.
JJ ja to chapu, a jak rikam filozofie GO se mi libi. Je to vlastne velmi jednoduchy jazyk ve kterem se da velmi dobre, rychle a efektivne programovat. Ale bohuzel jen do urcite casti, po case clovek narazi ze mu urcite veci chybi. Pro mne je to zejmena neco na zpusob trid a zejmena neco na zpusob sablon(generic)
-
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
V korporátním světě se všechno naprasí, jak nejrychleji to jde, hlavně aby to tak nějak fungovalo a zákazník to dostal co nejdřív.
Pan je expert. Ako kde, samozrejme. Staticke metody sa pouzivali v tzv Utility classes, ale to je nedobry a neodporucany pristup, lebo to kazi objektove vlastnosti . Lepsie je vyrobit z takeho singleton a narabat s tym ako s plnohodnotnym objektom.
Teraz, ked su lambdy, tak nie je uz dovod Utility classy pouzivat vobec. Ze tak prasia na githube som nevedel. Ale asi aj tam to zavisi projekt od projektu.
-
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
V korporátním světě se všechno naprasí, jak nejrychleji to jde, hlavně aby to tak nějak fungovalo a zákazník to dostal co nejdřív.
Pan je expert. Ako kde, samozrejme. Staticke metody sa pouzivali v tzv Utility classes, ale to je nedobry a neodporucany pristup, lebo to kazi objektove vlastnosti . Lepsie je vyrobit z takeho singleton a narabat s tym ako s plnohodnotnym objektom.
Teraz, ked su lambdy, tak nie je uz dovod Utility classy pouzivat vobec. Ze tak prasia na githube som nevedel. Ale asi aj tam to zavisi projekt od projektu.
A jak presne se temi lambda funkcemi nahrazuje potreba tech Utility class?
-
Tak ono je tezke soudit jak se java robi jinde nez s toho co clovek vidi na githubu. Verim ze v korporatnim svete to vsichni delaji spravne ale je to uzavreny a bohuzel to videt nemuzu.
V korporátním světě se všechno naprasí, jak nejrychleji to jde, hlavně aby to tak nějak fungovalo a zákazník to dostal co nejdřív.
Pan je expert. Ako kde, samozrejme. Staticke metody sa pouzivali v tzv Utility classes, ale to je nedobry a neodporucany pristup, lebo to kazi objektove vlastnosti . Lepsie je vyrobit z takeho singleton a narabat s tym ako s plnohodnotnym objektom.
Teraz, ked su lambdy, tak nie je uz dovod Utility classy pouzivat vobec. Ze tak prasia na githube som nevedel. Ale asi aj tam to zavisi projekt od projektu.
A jak presne se temi lambda funkcemi nahrazuje potreba tech Utility class?
Kontext bol, ze je nutne pouzivat Utility classes so statickymi metodami, lebo metody musia patrit triede.
-
Kontext bol, ze je nutne pouzivat Utility classes so statickymi metodami, lebo metody musia patrit triede.
Není jednodušší místo statické metody umístit plnokrevnou metodu do třídy, ve které ji potřebuji použít?
-
Kontext bol, ze je nutne pouzivat Utility classes so statickymi metodami, lebo metody musia patrit triede.
Není jednodušší místo statické metody umístit plnokrevnou metodu do třídy, ve které ji potřebuji použít?
Z dovodu redundancie kodu nie. Ak ju pouzijete raz, tak samozrejme, vytvorite private metodu. Ale ak ju uz potrebujete vo viacerych objektoch, uz treba pouzit ine riesenie. (alebo dalsi dovod, ze uz mate privela pomocnych private metod v classe a zneprehladnuje to kod)
-
Kontext bol, ze je nutne pouzivat Utility classes so statickymi metodami, lebo metody musia patrit triede.
Není jednodušší místo statické metody umístit plnokrevnou metodu do třídy, ve které ji potřebuji použít?
Z dovodu redundancie kodu nie. Ak ju pouzijete raz, tak samozrejme, vytvorite private metodu. Ale ak ju uz potrebujete vo viacerych objektoch, uz treba pouzit ine riesenie. (alebo dalsi dovod, ze uz mate privela pomocnych private metod v classe a zneprehladnuje to kod)
Proč bych měl definovat stejnou metodu ve více třídách? O jakou redundanci se jedná? Proč by měl být počet pomocných metod důvodem k jejich vytržení z kontextu třídy?
-
Proč bych měl definovat stejnou metodu ve více třídách? O jakou redundanci se jedná?
Proto, ze ste to tak napisali.
Není jednodušší místo statické metody umístit plnokrevnou metodu do třídy, ve které ji potřebuji použít?
Ked miesto "pomocnej" metody mimo triedy pouzijete "plnokrevnou ve tride, kde ju potrebujete pouzit" implikuje to, ze nebude "mimo tridy, kde ji potrebujete pouzit". Cize, to znemoznuje vytvorit metodu inde a tym padom je ju treba kopirovat. Jedina moznost mi napada prasenie, ktore by vsak nikto neurobil, ze spravit pomocnu metodu public a pridat triede zodpovednost, ktoru nema mat.
Proč by měl být počet pomocných metod důvodem k jejich vytržení z kontextu třídy?
Robi to triedu neprehladnejsou, ak je v nej vela pomocnych metod. Z triedy by sa mala dat vycitat funkcionalita, ktoru ma na zodpovednosti. Ak je v triede vela pomocnych metod, zatazuju programatora nedolezitymi vecami. Intuitivne treba vediet, kedy je "bordel" este vporiadku, a kedy ho je vela a treba ho vynat.
-
Proč bych měl definovat stejnou metodu ve více třídách? O jakou redundanci se jedná?
Proto, ze ste to tak napisali.
Není jednodušší místo statické metody umístit plnokrevnou metodu do třídy, ve které ji potřebuji použít?
Ked miesto "pomocnej" metody mimo triedy pouzijete "plnokrevnou ve tride, kde ju potrebujete pouzit" implikuje to, ze nebude "mimo tridy, kde ji potrebujete pouzit". Cize, to znemoznuje vytvorit metodu inde a tym padom je ju treba kopirovat. Jedina moznost mi napada prasenie, ktore by vsak nikto neurobil, ze spravit pomocnu metodu public a pridat triede zodpovednost, ktoru nema mat.
Tu metodu přece nebudu potřebovat jinde než tam, kde s takovým objektem potřebuji pracovat.
Proč by měl být počet pomocných metod důvodem k jejich vytržení z kontextu třídy?
Robi to triedu neprehladnejsou, ak je v nej vela pomocnych metod. Z triedy by sa mala dat vycitat funkcionalita, ktoru ma na zodpovednosti. Ak je v triede vela pomocnych metod, zatazuju programatora nedolezitymi vecami. Intuitivne treba vediet, kedy je "bordel" este vporiadku, a kedy ho je vela a treba ho vynat.
Co je to "vela pomocnych metod"? Je to víc než 4 nebo 6? Jak poznám, že "je to moc"? Pokud vyndám metodu ven ze třídy, tak bych neměl přístupné privátní atributy třídy, všechny bych tedy musel uvádět do parametrů metody. To by bylo poněkud nepraktické.
-
Tu metodu přece nebudu potřebovat jinde než tam, kde s takovým objektem potřebuji pracovat.
Ked je to metoda typu "vytvor datum poslednej nedele v minulom mesiaci". Ok, kravinka. Ale zrazu sa zisti, ze to bude treba aj inde. Co potom?
Co je to "vela pomocnych metod"? Je to víc než 4 nebo 6? Jak poznám, že "je to moc"? Pokud vyndám metodu ven ze třídy, tak bych neměl přístupné privátní atributy třídy, všechny bych tedy musel uvádět do parametrů metody. To by bylo poněkud nepraktické.
Je to na uvazeni programatora, co sa mu zda "moc". Styri alebo 6 ? Moze byt ok? Nemusi byt? 6 az 15? Ono aj ten pristup k privatnym fieldom triedy sa da pouzivat s rozumom - uvedomit si, co staci mat na stacku, a co je nutne privatny field (atribut ak to tak chcete). Ak je privatnych fieldov viac nez treba, byva v nich kadejaky neporiadok a sklzava to k roznym pascalizmom, kedy je komplikovane odsledovat stav prebiehajuceho algoritmu. ( Nehovoriac, ze pri paralelizme je potom potrebne strazit vela zdielaneho kontextu)
-
Tu metodu přece nebudu potřebovat jinde než tam, kde s takovým objektem potřebuji pracovat.
Ked je to metoda typu "vytvor datum poslednej nedele v minulom mesiaci". Ok, kravinka. Ale zrazu sa zisti, ze to bude treba aj inde. Co potom?
Na tohle je přece knihovní funkce, ale dobrá, je to příklad. Tu metodu prostě umístím do třídy Datum a budu ji mít k dispozici všude, kde budu pracovat s datem.
Co je to "vela pomocnych metod"? Je to víc než 4 nebo 6? Jak poznám, že "je to moc"? Pokud vyndám metodu ven ze třídy, tak bych neměl přístupné privátní atributy třídy, všechny bych tedy musel uvádět do parametrů metody. To by bylo poněkud nepraktické.
Je to na uvazeni programatora, co sa mu zda "moc". Styri alebo 6 ? Moze byt ok? Nemusi byt? 6 az 15? Ono aj ten pristup k privatnym fieldom triedy sa da pouzivat s rozumom - uvedomit si, co staci mat na stacku, a co je nutne privatny field (atribut ak to tak chcete). Ak je privatnych fieldov viac nez treba, byva v nich kadejaky neporiadok a sklzava to k roznym pascalizmom, kedy je komplikovane odsledovat stav prebiehajuceho algoritmu. ( Nehovoriac, ze pri paralelizme je potom potrebne strazit vela zdielaneho kontextu)
Obvykle mívám ve třídě 2-4 atributy a 4-6 metod dohromady, takže na tyto hranice nenarážím. Atributy jsou nutné jen tam, kde potřebuji perzistenci objektu - na lokální proměnné metody je stack výhodnější, nehledě k tomu, že se to i lépe čte.
-
Tu metodu přece nebudu potřebovat jinde než tam, kde s takovým objektem potřebuji pracovat.
Ked je to metoda typu "vytvor datum poslednej nedele v minulom mesiaci". Ok, kravinka. Ale zrazu sa zisti, ze to bude treba aj inde. Co potom?
Na tohle je přece knihovní funkce, ale dobrá, je to příklad. Tu metodu prostě umístím do třídy Datum a budu ji mít k dispozici všude, kde budu pracovat s datem.
Co je to "vela pomocnych metod"? Je to víc než 4 nebo 6? Jak poznám, že "je to moc"? Pokud vyndám metodu ven ze třídy, tak bych neměl přístupné privátní atributy třídy, všechny bych tedy musel uvádět do parametrů metody. To by bylo poněkud nepraktické.
Je to na uvazeni programatora, co sa mu zda "moc". Styri alebo 6 ? Moze byt ok? Nemusi byt? 6 az 15? Ono aj ten pristup k privatnym fieldom triedy sa da pouzivat s rozumom - uvedomit si, co staci mat na stacku, a co je nutne privatny field (atribut ak to tak chcete). Ak je privatnych fieldov viac nez treba, byva v nich kadejaky neporiadok a sklzava to k roznym pascalizmom, kedy je komplikovane odsledovat stav prebiehajuceho algoritmu. ( Nehovoriac, ze pri paralelizme je potom potrebne strazit vela zdielaneho kontextu)
Obvykle mívám ve třídě 2-4 atributy a 4-6 metod dohromady, takže na tyto hranice nenarážím. Atributy jsou nutné jen tam, kde potřebuji perzistenci objektu - na lokální proměnné metody je stack výhodnější, nehledě k tomu, že se to i lépe čte.
Ved vy vsetko viete, tak naco sa potom pytate? Pripomina mi to legendarny rozhovor Dura Mokreho so Zichom a Lauferom.
-
Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre.
To ale tvrdíš ty. Třeba máš jen vysoké sebevědomí, jak je dnes obvyklé.
P. S.: dyskalkulie se píše s ypsilon
-
Jinak pokud to neni popularni jak se to nahrazuje? Ono prave staticke metody vznikaju za urcitim cilem a potreby. V podstate se tim obchazi limitace jazyka. Pokud by jazyk umoznoval psat i funkce ktere nejsou soucasti trid tak staticke metody nejsou potreba.
To je zase diskuse, koukám...
Statické metodě v Javě jsou prostě normální funkce (procedury) které v podstatě nejsou součástí třídy. Jejich umístění do některé třídy je skutečně jen namespace. Můžeme to sice nějak ideologicky maskovat, ale to je asi tak vše. I když furt lepší než tvrdit že "OOP v Javě je promakané" - to už je vyloženě prohlášení na úrovní "pátá pětiletka už téměř dosáhla komunismu".
-
Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre.
To ale tvrdíš ty. Třeba máš jen vysoké sebevědomí, jak je dnes obvyklé.
P. S.: dyskalkulie se píše s ypsilon
Ok, dostali ste ma, som hlupak. Skolstvo mi cely cas klamalo uz od zakladky.
Naviac som spravil preklep v cudzom slove.
-
Použití nebo nepoužití statických metod je jen otázka konvencí. Hádat se o tom bez odkazu na nějaký style guide je nesmysl. Každá knihovna k tomu přistupuje jinak a na jejich použitelnost to nemá žádný vliv.
-
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
-
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
-
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
V matematice se běžně postupuje od konkrétního k obecnému. Číselné příklady se používají i na nejlepších univerzitách. Podívejte se na přednášky Gilberta Stranga.
-
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
V matematice se běžně postupuje od konkrétního k obecnému. Číselné příklady se používají i na nejlepších univerzitách. Podívejte se na přednášky Gilberta Stranga.
Je to bezne pouzivany postup, no vacsinou sa konkretne uvadza kvoli uplnosti, aby vyklad nestal na vode. Ak je to pouzivane aj inak, tak preto, ze vacsina ludi lepsie rozumie cislam, nez abstrakciam.
Inym zasa ale nejdu cisla, ale idu im abstrakcie. Taki si musia pretrpiet hranie sa na zivu kalkulacku a nevzdat sa. Lahsia cast uciva nasleduje az potom.
-
V matematice se běžně postupuje od konkrétního k obecnému. Číselné příklady se používají i na nejlepších univerzitách. Podívejte se na přednášky Gilberta Stranga.
Programátorovi stačí znát tři čísla: 0, 1 a ∞.
-
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
V matematice se běžně postupuje od konkrétního k obecnému. Číselné příklady se používají i na nejlepších univerzitách. Podívejte se na přednášky Gilberta Stranga.
Je to bezne pouzivany postup, no vacsinou sa konkretne uvadza kvoli uplnosti, aby vyklad nestal na vode. Ak je to pouzivane aj inak, tak preto, ze vacsina ludi lepsie rozumie cislam, nez abstrakciam.
Inym zasa ale nejdu cisla, ale idu im abstrakcie. Taki si musia pretrpiet hranie sa na zivu kalkulacku a nevzdat sa. Lahsia cast uciva nasleduje az potom.
+1
-
Jinak pokud to neni popularni jak se to nahrazuje? Ono prave staticke metody vznikaju za urcitim cilem a potreby. V podstate se tim obchazi limitace jazyka. Pokud by jazyk umoznoval psat i funkce ktere nejsou soucasti trid tak staticke metody nejsou potreba.
To je zase diskuse, koukám...
Statické metodě v Javě jsou prostě normální funkce (procedury) které v podstatě nejsou součástí třídy. Jejich umístění do některé třídy je skutečně jen namespace. Můžeme to sice nějak ideologicky maskovat, ale to je asi tak vše. I když furt lepší než tvrdit že "OOP v Javě je promakané" - to už je vyloženě prohlášení na úrovní "pátá pětiletka už téměř dosáhla komunismu".
Co se ti na tom nezdá? Statické metody se v podstatně nepoužívají, takže možná jen OOP neumíš.
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
+1
Studium algebry a analýzy bez znalosti malé násobilky musí být dobrý masochismus.
Nie je. Iba studium linearnej algebry bez znalosti malej nasobilky je masochizmus. Linearnu algebru mi cviciaca dala vyzrat aj s podrazkami. A stale mi chcela dokazovat, ze to neviem aj napriek tomu, ze som ovladal principy, holt len cisla mi ulietavali. Nakoniec som skusku presiel na D-cko, lebo som mal malo zo zapoctu. Velka cast matematiky je natolko abstraktna, ze ani nie je potrebne tu malu nasobilku celu poznat. (Respektive ju netreba vediet rychlo pouzivat)
V matematice se běžně postupuje od konkrétního k obecnému. Číselné příklady se používají i na nejlepších univerzitách. Podívejte se na přednášky Gilberta Stranga.
Protože běžné lopaty na víc nemají. Hlavně se špatně říká, že jsi se ve škole tři hodiny bavil o matice. Když ukážeš popsaný papír čísly, hned je to lepší. Matika ale nikdy nebyla moc o počítání a číslech, jak si lopaty myslí.
-
javamane, vsak ty matematike ani nerozumies. ani vyplatu si nevies spocitat :)
-
javamane, vsak ty matematike ani nerozumies. ani vyplatu si nevies spocitat :)
Když má pravdu, tak ho raději nechej být a nerýpej do něho.
-
Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre.
To ale tvrdíš ty. Třeba máš jen vysoké sebevědomí, jak je dnes obvyklé.
P. S.: dyskalkulie se píše s ypsilon
Tvrzení tro(t)lů nikdy nejsou podložená.
-
Sam mam diskalkuliu, ale matematicka analyza a algebra a logika mi isli dobre.
To ale tvrdíš ty. Třeba máš jen vysoké sebevědomí, jak je dnes obvyklé.
P. S.: dyskalkulie se píše s ypsilon
Tvrzení tro(t)lů nikdy nejsou podložená.
Asi jako ty tvoje "testy" rychlosti jazyků. Sis to vždy vymýšlel a pak to dával jako hotovou věc ;D Bude asi radost tě mít v týmu...