Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: aratok 14. 02. 2018, 10:52:52
-
Ahoj, aktuálně jsem na FIT ČVUT, ale dost s tím bojuju. Po prvním semestru mám hotové všechny zkoušky kromě matematické analýzy. Bohužel je ale pro mě tato škola spíše trápení, v ostatních předmětech to také není velká sláva a nemůžu říct, že by mě programování 100% bavilo. Ale chtěl bych se nějakým způsobem uplatnit v IT. Jaká je práce projektového manažera nebo byznys analytika. Je pro to FIS vhodný? Jaký FIS oproti FITU je?
-
CVUT FIT je samá technika a téměř žádný bussiness, VSE FIS je samý bussiness a málo techniky.
Pokud má být bussiness analytik dobrej, ne jenom kecal, tak by měl umět analyzovat libovolnou doménu, včetně tý matiky.
Dobrý projekťák by měl mít taky technické znalosti a navíc umět vyjednávat.
Na ČVUT do tebe nacpou víc informací, které nikdy nevyužiješ, nicméně pokud tim projdeš a ty projektovo specifikační věci si dostuduješ bokem, tak je slušná šance že budeš schopnější, než když se rovnou dozvíš co potřebuješ z ekonomky.
-
Byla by i řešením nějaká regionální technická škola nebo je to ještě horší než VŠE?
-
Ta matalýza je filtr. Doporučil bych pokusit se tím projít, nic horšího studenta dále nepotká, když toto zvládne. Jinak teda VŠE, ale jak bylo napsáno, lidi z dobrých univerzit se na absolventy VŠE dívají zpatra.
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
Třeba ho jen nebaví rozvíjet a svíjet polynomy pana Taylora.
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
Pro hloubkovou statistickou analýzu časových řad ti stačí umět trojčlenku, sčítat, odčítat, dělit, násobit a používat analytický SW. Provádění důkazů v matalýze, nebo hledání suprema s přesným matematickým zápisem, či pokročilé metody difirenciálního počtu a jiných pí*ovin pro teoretiky z MFF ti jsou k ničemu. Nezajímá tě teoretický základ použité matematické metody, ale jen její aplikace. Nevím o jediné metrice/nástroji, který by ještě nebyl naprogramován.
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
Pro hloubkovou statistickou analýzu časových řad ti stačí umět trojčlenku, sčítat, odčítat, dělit, násobit a používat analytický SW. Provádění důkazů v matalýze, nebo hledání suprema s přesným matematickým zápisem, či pokročilé metody difirenciálního počtu a jiných pí*ovin pro teoretiky z MFF ti jsou k ničemu. Nezajímá tě teoretický základ použité matematické metody, ale jen její aplikace. Nevím o jediné metrice/nástroji, který by ještě nebyl naprogramován.
To je přesně přístup digitálního dementa. Ale tak proč ne, čím hloupější lidi budou, tím chytřeji budou vypadat ti normální (viz ty grafy superprůměrnosti ve zmiňované Idiokracii).
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
Pro hloubkovou statistickou analýzu časových řad ti stačí umět trojčlenku, sčítat, odčítat, dělit, násobit a používat analytický SW. Provádění důkazů v matalýze, nebo hledání suprema s přesným matematickým zápisem, či pokročilé metody difirenciálního počtu a jiných pí*ovin pro teoretiky z MFF ti jsou k ničemu. Nezajímá tě teoretický základ použité matematické metody, ale jen její aplikace. Nevím o jediné metrice/nástroji, který by ještě nebyl naprogramován.
To je přesně přístup digitálního dementa. Ale tak proč ne, čím hloupější lidi budou, tím chytřeji budou vypadat ti normální (viz ty grafy superprůměrnosti ve zmiňované Idiokracii).
No a tvůj přístup je přístupem indoktrinovaného pseudoakademika, do vědce máš daleko a v praxi business analytika tě předežene jakýkoliv průměrný absolvent ekonomky, hlubší znalosti matalýzy jsou ti na takové pozici úplně na hovno.
-
Ještě se zeptám trochu jinak. A pokud někdo napíše objektivní nezaujatej názor z praxe budu moc rád. Kde absolventi FIS nacházejí uplatnění? Jasně na dni otevřených dveří namluví spoustu cílových profesí, ale jaká je realita? Co jsem ale zatím slyšel, tak na úřadech práce většinou nekončí.
-
Bože, business analytik co nezvládá ani matematickou analýzu ve škole... jak typické.
Pro hloubkovou statistickou analýzu časových řad ti stačí umět trojčlenku, sčítat, odčítat, dělit, násobit a používat analytický SW. Provádění důkazů v matalýze, nebo hledání suprema s přesným matematickým zápisem, či pokročilé metody difirenciálního počtu a jiných pí*ovin pro teoretiky z MFF ti jsou k ničemu. Nezajímá tě teoretický základ použité matematické metody, ale jen její aplikace. Nevím o jediné metrice/nástroji, který by ještě nebyl naprogramován.
To je přesně přístup digitálního dementa. Ale tak proč ne, čím hloupější lidi budou, tím chytřeji budou vypadat ti normální (viz ty grafy superprůměrnosti ve zmiňované Idiokracii).
No a tvůj přístup je přístupem indoktrinovaného pseudoakademika, do vědce máš daleko a v praxi business analytika tě předežene jakýkoliv průměrný absolvent ekonomky, hlubší znalosti matalýzy jsou ti na takové pozici úplně na hovno.
Nevzdělaný póvl hodnotí vzdělané? :)
-
Ještě se zeptám trochu jinak. A pokud někdo napíše objektivní nezaujatej názor z praxe budu moc rád. Kde absolventi FIS nacházejí uplatnění? Jasně na dni otevřených dveří namluví spoustu cílových profesí, ale jaká je realita? Co jsem ale zatím slyšel, tak na úřadech práce většinou nekončí.
Mám pár známých, co absolvovali FIS, některé jsem doučoval právě matiku :) Vesměs všichni dělají v nadnárodních korporacích za dost slušné peníze. Na pracák to pochopitelně není (přinejmenším v čase konjunktury), ale ani na špičkové pozice vyžadující inovativní myšlení.
-
@OP: Zcela chápu Vaši úzkost a pochyby.
Za sebe bych především řekl, že ten náš počítačový obor snad kontinuálně exploduje všemi směry, je čím dál větší problém rozumět nějakému širšímu segmentu. Potažmo člověk po škole těžko bude "hotový odborník". Pomůže práce při studiu, ale i to má své meze - nejde dost dobře stíhat plný úvazek s denním studiem a kromě toho hrozí nedokončení školy :-) ani ne snad z nedostatku píle, jako spíš z pocitu odtržení školy od pracovní reality. Čili... prolezte nějakou školou, která je Vám milá. Každá škola má svoje "síto" - a jestli je to drsná matematika, nebo nějaká absurdní pavěda, v tom už není velký rozdíl. Vybírejte si ve škole věci, které vypadají prakticky a užitečně - v mém případě se obvykle jednalo o předměty, které měly paradoxně nevysoké požadavky k zápočtu - asi protože je učili lidi, kteří měli zdravý rozum, dobře rozvržené učivo a praktický přehled. Začínat v práci budete tak jako tak někde "od prostředka". A zkušenosti se pozvolna nabalí tím směrem, který Vám bude zrovna reálně k užitku.
Komentuje se mi to trochu ztěžka, protože jsem profesně mimo "hlavní proud": mimo tuzemské montovny, open-spaces a zasedačky zahraničních korporací. Taky nepracuju v "projektovém režimu". A jsem zaměstnanec, nikoli freelancer.
Osobně mám za sebou kus VŠE cca před 15-20 lety (IT) a nakonec se snažím cílevědomě držet takové dost odborné až bastlířské profese... zatím to pořád ještě jde.
Z druhé strany jsem potkal několik elektro inženýrů, kteří spokojeně šéfují nebo se živí třeba jako obchodníci se specializovanými B2B produkty - a vystudovaný obor je jim profesně dost vzdálený.
Kolem sebe vidím dost příkladů toho, že člověk není primárně tím, co vystudoval, ale do značné míry tím, co byl odmalička: někdo umělec, někdo bastlíř, někdo tlučhuba, někdo příjemný a schopný obchodník, někdo zdatný vůdce. Některé schopnosti se dají cílevědomě posílit, ale vloha/talent konkrétním směrem většinou přesto prosvítá :-)
Jakožto projektový šéf budete potřebovat jisté sebevědomí, schopnost citlivě dávkovat cukr vs. bič (dovednou diplomacii vs. hrubé padající ho..o), představu o pracnosti různých úkolů (ta roste s praxí) apod. A v rámci kategorie "projektový šéf" bude dost záležet na oboru, ve kterém se budete pohybovat. Čistokrevné kancelářské IT nebo vývoj SW může být ještě dost suché oproti třeba průmyslové automatizaci nebo dodávkám nějaké infrastruktury s podílem stavebních, strojařských a jiných odborných profesí... a hloubka porozumění detailním technickým principům je u šéfa sice velice užitečná (a podřízeným příjemná), přesto možná důležitější je ochota nést odpovědnost za práci a schopnosti druhých. Ono je umění sehnat nějakého ochotného šikulu na kdejaký obskurní dílčí úkol, který se cestou k cíli vyskytne (a že jich bude hodně). Chce to určitou náturu, plánovat spoustu prací, o kterých vím, že je sám dělat nebudu a nemám ani přesnou představu o všech jejich detailech - umět fungovat s vědomím tohoto handicapu :-) Třeba já jako technický specialista bych byl z takové pracovní pozice patrně nešťastný. Ale z hlediska dělby práce na větším díle jsou šéfovské pozice nevyhnutelně potřeba a není fér se na šéfa mračit, že nerozumí všemu do detailu. Možné jsou samozřejmě hybridní režimy, kdy člověk stíhá dělat vedle šéfování i trochu nějaké technické odborné práce... A vůbec to šéfování může vypadat všelijak: někdo se realizuje exhibováním na poradách a podřízené častuje managerskými floskulemi, jiný se soustředí na cíl a dělné kolegy zbytečně netrýzní jalovými průpovídkami a hromadným schůzováním... a záleží asi hodně na prostředí (firmě) která varianta je správně.
Náplň práce "business analytika" ať doplní někdo, kdo o té profesi něco ví, já to nejsem :-) IT analytik co připravuje noty programátorům a designérům je něco trochu jiného než cifršpión-asistent managementu v obchodní firmě, a ještě něco jiného je zase obor zvaný v dnešní době tuším BI...
Těsně po škole jsem hleděl s jistou nedůvěrou na "managerské rychlokvašky" mezi čerstvými absolventy, ale postupem času jsem k nim shovívavější. Na jednu stranu "byznys a management" se začne odehrávat až ve chvíli, kdy má člověk nějaký produkt a na něj zákazníky - ale z druhé strany v dnešní době člověk jako nováček většinou nastupuje nutně do rozjetého vlaku, ten byznys rozjel někdo před ním, a úkolem nováčka je, nějak hodnotně se zapojit.
Jestli mohu něco doporučit... zkuste se držet směru, který vyhovuje Vaší osobnosti. Pokud se Vám tím směrem podaří i něco vystudovat, mohu jedině pogratulovat. Na každé škole jsou některé předměty zajímavé a užitečné, a jiné spíš absurdní a ohavné. Přechodem na jinou školu tomu obecně nejspíš neuniknete :-( - spíš se může stát, že ohavné a absurdní aspekty budou z jiného, nečekaného soudku. VŠ diplom dokládá mj. to, že jste schopen snášet jistou buzeraci, smířit se s absurditou a s ouředním šimlem. V krajním případě s jistou mírou šikany. Pěchovat si do hlavy zbytečné vědomosti, které po zkoušce šťastně zapomenete, to je relativně to nejmenší.
-
Nezaujatý názor absolventa FIS VŠE:
1) FIS VŠE je oproti FITu méně technický, víc se zaměřuje na věci okolo byznysu a vede k tomu, aby lidi chápali, jak firma funguje (procesy, projektové řízení, governance IT apod.). Do toho dává předměty technické - algoritmizace, programování, sítě - v různých podobách. Ale nikdy to nepůjde do takové hloubky jako na ČVUT.
Je zde možnost se profilovat, protože krom povinných předmětů je tam taky dost volitelných (na bakaláři méně, tam se studují hlavně povinné předměty - mezi nimi i účetnictví, ekonomie, matematika, právo apod., na magistru je již drtivá většina předmětů volitelná a hlavně oborová, takže tam už účto, ekonomii apod. nemusíš vůbec potkat).
Právě na magistru se můžeš vyprofilovat a rozšířit si znalosti v té oblasti, která je ti příjemná - chceš víc programovat? ok, můžeš si dát většinu programovacích předmětů - nechceš programovat? nemusíš si dát ani jeden - chceš dělat projekťáka, zapíšeš si na to vhodné předměty. Toto je z mé strany velké zjednodušení, ale princip je asi pochopitelný.
Navíc na magistru funguje něco, co je nazvané "vedlejší specializace". To je jedna z nejužitečnějších věcí, protože ti umožní se ponořit do jiného oboru, než právě studuješ. Ze studia IT se tak hned může stát třeba kombinace IT + podnikání, což je asi nejlepší kombinace dle mého názoru. Orientuješ se v IT + máš 6 předmětů, které tě vtáhnou do podnikání. Chodí tam začínající podnikatelé (absolveti vedlejšky), velmi úspěšní podnikatelé (Jančura apod.) a osobní kouči. Do toho je to všechno velmi praktické, dozvíš se tam, jak připravit byznys plán a celou firmu vybudovat od nuly. V rámci jednoho předmětu navíc zakládáš studentskou společnost, v rámci které zúročíš všechny znalosti a začneš na jeden semestr reálně podnikat. Po skončení semestru můžeš studentskou společnost přetransformovat třeba do s.r.o. a pokračovat dál. Navíc si vybuduješ dobrou síť lidí, kteří už podnikají nebo v blízké budoucnosti podnikat začnou.
Pokud by ti nějaké technické předměty chyběly, tak existuje spolupráce mezi FIS VŠE a FIT ČVUT, takže si studenti mohou zapisovat několik předmětů z té druhé univerzity a doplnit si tak vzdělání.
2) Uplatnění - to pole působnosti je velmi široké, řekl bych, že širší než u jiných fakult z jiných škol. Můžeš být programátor, grafik, filmař, admin, ale taky projekťák, analytik, konzultant, datový analytik apod. Vše je dané tvým zájmem a tím, jak se budeš profilovat. Ve svém okolí mám lidi ze všech těchto profesí a všechno to jsou absolventi FIS VŠE.
Obecně absolventi FIS VŠE oproti ostatním technickým univerzitám ze zkušenosti vyhrávají právě v těch věcech, které jsou mezi školami rozdílné. Teď nechci úplně generalizovat, ale programátoři, admini apod. budou pravděpodobně lepší z FIT ČVUT. Analytici, konzultanti, projekťáci zase z FIS VŠE. Absolventi FIT ČVUT vyhrávají na hlubokých technických znalostech, absolventi FIS VŠE zase na rozhledu, schopnosti se na věci dívat s nadhledem a nezabředávat jen do technologií, vnímat potřeby byznysu a ne jen potřeby IT. Práce analytika a konzultanta se nabízí i kvůli většinou lepším komunikačním schopnostem. Opět nechci generalizovat, pracoval jsem i s lidmi z ČVUT, kteří měli dobré soft-skills, ale nějaký trend tam je. To se pozná při pracovních veletrzích.
Kariérně se pak absolventi VŠE velmi často dostávají do řídících pozic, právě kvůli jejich povědomí o IT a zároveň byznysovém cítění - taková pozice "IT manažera".
Jinak souhlas s příspěvkem Františka Ryšánka, vysoká škola není všechno. 99 % úspěchu závisí na tobě samém, jak nabíráš zkušenosti a jak jsi schopný. Osobně vůbec nevnímám, že jsem absolvent s titulem Ing., ale na prvním místě jsou mé zkušenosti. Mimo to, že při pohovorech se mě nyní (když nejsem čerstvý absolvent) na VŠ nikdo neptá, ale řeší se jen praktické zkušenosti. Titul je pak opravdu jen jako položka, která se odškrtne a jde se na důležité věci.
Jinak dost firem si vede (resp. nechává dělat) aktuální žebříčky kvality VŠ. Obecně jsou v našem prostředí vždy kvalitnější veřejné VŠ. Soukromé nemají dobrou pověst, což vychází i ze zkušenosti s absolventy. FIS VŠE se obecně umisťuje velmi dobře. Osobně musím uznat, že na VŠE jsou ale fakulty, které jsou fakt tragické, což říkají i jejich studenti / absolventi. FIS bych tam ale neřadi.
-
Nezaujatý názor absolventa FIS VŠE:
1) FIS VŠE je oproti FITu méně technický, víc se zaměřuje na věci okolo byznysu a vede k tomu, aby lidi chápali, jak firma funguje (procesy, projektové řízení, governance IT apod.). Do toho dává předměty technické - algoritmizace, programování, sítě - v různých podobách. Ale nikdy to nepůjde do takové hloubky jako na ČVUT.
Je zde možnost se profilovat, protože krom povinných předmětů je tam taky dost volitelných (na bakaláři méně, tam se studují hlavně povinné předměty - mezi nimi i účetnictví, ekonomie, matematika, právo apod., na magistru je již drtivá většina předmětů volitelná a hlavně oborová, takže tam už účto, ekonomii apod. nemusíš vůbec potkat).
Právě na magistru se můžeš vyprofilovat a rozšířit si znalosti v té oblasti, která je ti příjemná - chceš víc programovat? ok, můžeš si dát většinu programovacích předmětů - nechceš programovat? nemusíš si dát ani jeden - chceš dělat projekťáka, zapíšeš si na to vhodné předměty. Toto je z mé strany velké zjednodušení, ale princip je asi pochopitelný.
Navíc na magistru funguje něco, co je nazvané "vedlejší specializace". To je jedna z nejužitečnějších věcí, protože ti umožní se ponořit do jiného oboru, než právě studuješ. Ze studia IT se tak hned může stát třeba kombinace IT + podnikání, což je asi nejlepší kombinace dle mého názoru. Orientuješ se v IT + máš 6 předmětů, které tě vtáhnou do podnikání. Chodí tam začínající podnikatelé (absolveti vedlejšky), velmi úspěšní podnikatelé (Jančura apod.) a osobní kouči. Do toho je to všechno velmi praktické, dozvíš se tam, jak připravit byznys plán a celou firmu vybudovat od nuly. V rámci jednoho předmětu navíc zakládáš studentskou společnost, v rámci které zúročíš všechny znalosti a začneš na jeden semestr reálně podnikat. Po skončení semestru můžeš studentskou společnost přetransformovat třeba do s.r.o. a pokračovat dál. Navíc si vybuduješ dobrou síť lidí, kteří už podnikají nebo v blízké budoucnosti podnikat začnou.
Pokud by ti nějaké technické předměty chyběly, tak existuje spolupráce mezi FIS VŠE a FIT ČVUT, takže si studenti mohou zapisovat několik předmětů z té druhé univerzity a doplnit si tak vzdělání.
2) Uplatnění - to pole působnosti je velmi široké, řekl bych, že širší než u jiných fakult z jiných škol. Můžeš být programátor, grafik, filmař, admin, ale taky projekťák, analytik, konzultant, datový analytik apod. Vše je dané tvým zájmem a tím, jak se budeš profilovat. Ve svém okolí mám lidi ze všech těchto profesí a všechno to jsou absolventi FIS VŠE.
Obecně absolventi FIS VŠE oproti ostatním technickým univerzitám ze zkušenosti vyhrávají právě v těch věcech, které jsou mezi školami rozdílné. Teď nechci úplně generalizovat, ale programátoři, admini apod. budou pravděpodobně lepší z FIT ČVUT. Analytici, konzultanti, projekťáci zase z FIS VŠE. Absolventi FIT ČVUT vyhrávají na hlubokých technických znalostech, absolventi FIS VŠE zase na rozhledu, schopnosti se na věci dívat s nadhledem a nezabředávat jen do technologií, vnímat potřeby byznysu a ne jen potřeby IT. Práce analytika a konzultanta se nabízí i kvůli většinou lepším komunikačním schopnostem. Opět nechci generalizovat, pracoval jsem i s lidmi z ČVUT, kteří měli dobré soft-skills, ale nějaký trend tam je. To se pozná při pracovních veletrzích.
Kariérně se pak absolventi VŠE velmi často dostávají do řídících pozic, právě kvůli jejich povědomí o IT a zároveň byznysovém cítění - taková pozice "IT manažera".
Jinak souhlas s příspěvkem Františka Ryšánka, vysoká škola není všechno. 99 % úspěchu závisí na tobě samém, jak nabíráš zkušenosti a jak jsi schopný. Osobně vůbec nevnímám, že jsem absolvent s titulem Ing., ale na prvním místě jsou mé zkušenosti. Mimo to, že při pohovorech se mě nyní (když nejsem čerstvý absolvent) na VŠ nikdo neptá, ale řeší se jen praktické zkušenosti. Titul je pak opravdu jen jako položka, která se odškrtne a jde se na důležité věci.
Jinak dost firem si vede (resp. nechává dělat) aktuální žebříčky kvality VŠ. Obecně jsou v našem prostředí vždy kvalitnější veřejné VŠ. Soukromé nemají dobrou pověst, což vychází i ze zkušenosti s absolventy. FIS VŠE se obecně umisťuje velmi dobře. Osobně musím uznat, že na VŠE jsou ale fakulty, které jsou fakt tragické, což říkají i jejich studenti / absolventi. FIS bych tam ale neřadi.
V ideálním případě by zaměstnavatel vůbec na školu hledět neměl. Inteligentní a snaživý člověk je schopen se učit do značné míry sám. Škola má člověka vést a pomáhat mu něco se naučit, ale pokud dotyčný sám nechce, žádná SŠ ani VŠ z něj aspoň průměrně vzdělaného a užitečného člena společnosti neudělá. Předpokládá se taky zdravá sebereflexe, s IQ 80 asi nepůjdu na Matfyz, že.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
“Hluboké teoretické znalosti” se ale týkají věcí, které nestárnou. Taková Pythagorova věta ze základky taky nikdy nezastará. Na IT VŠ je teorií například formální logika nebo vyčíslitelnost. Na věci, které pomíjejí, VŠ primárně není. Jinak absolventi Matfyzu většinou jdou na takové pozice, kde obchod neřeší. Možná drop-outs.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Na základě dlouholetých zkušeností vč. řízení týmu PODPIS. Líp bych to nenapsal. :D
Ono je v průměru úplně jedno odkud člověk je, důležitý jsou schopnosti konkrétního člověka, včetně tech sociálních.
Bohužel u těc technicky orientovaných lidí, kam patří zrovna matfyzáci je mnohdy sociální inteligence snad i záporná. Před pár lety jsme proto začali po negativních zkušenostech s tímto typem lidí brát při výběru lidí daleko větší důraz na sociální dovednosti, párkrát jsme v případě klíčových pozic využili i externí psychology.
-
Nezaujatý názor absolventa FIS VŠE:
1) FIS VŠE je oproti FITu méně technický, víc se zaměřuje na věci okolo byznysu a vede k tomu, aby lidi chápali, jak firma funguje (procesy, projektové řízení, governance IT apod.). Do toho dává předměty technické - algoritmizace, programování, sítě - v různých podobách. Ale nikdy to nepůjde do takové hloubky jako na ČVUT.
Je zde možnost se profilovat, protože krom povinných předmětů je tam taky dost volitelných (na bakaláři méně, tam se studují hlavně povinné předměty - mezi nimi i účetnictví, ekonomie, matematika, právo apod., na magistru je již drtivá většina předmětů volitelná a hlavně oborová, takže tam už účto, ekonomii apod. nemusíš vůbec potkat).
Právě na magistru se můžeš vyprofilovat a rozšířit si znalosti v té oblasti, která je ti příjemná - chceš víc programovat? ok, můžeš si dát většinu programovacích předmětů - nechceš programovat? nemusíš si dát ani jeden - chceš dělat projekťáka, zapíšeš si na to vhodné předměty. Toto je z mé strany velké zjednodušení, ale princip je asi pochopitelný.
Navíc na magistru funguje něco, co je nazvané "vedlejší specializace". To je jedna z nejužitečnějších věcí, protože ti umožní se ponořit do jiného oboru, než právě studuješ. Ze studia IT se tak hned může stát třeba kombinace IT + podnikání, což je asi nejlepší kombinace dle mého názoru. Orientuješ se v IT + máš 6 předmětů, které tě vtáhnou do podnikání. Chodí tam začínající podnikatelé (absolveti vedlejšky), velmi úspěšní podnikatelé (Jančura apod.) a osobní kouči. Do toho je to všechno velmi praktické, dozvíš se tam, jak připravit byznys plán a celou firmu vybudovat od nuly. V rámci jednoho předmětu navíc zakládáš studentskou společnost, v rámci které zúročíš všechny znalosti a začneš na jeden semestr reálně podnikat. Po skončení semestru můžeš studentskou společnost přetransformovat třeba do s.r.o. a pokračovat dál. Navíc si vybuduješ dobrou síť lidí, kteří už podnikají nebo v blízké budoucnosti podnikat začnou.
Pokud by ti nějaké technické předměty chyběly, tak existuje spolupráce mezi FIS VŠE a FIT ČVUT, takže si studenti mohou zapisovat několik předmětů z té druhé univerzity a doplnit si tak vzdělání.
2) Uplatnění - to pole působnosti je velmi široké, řekl bych, že širší než u jiných fakult z jiných škol. Můžeš být programátor, grafik, filmař, admin, ale taky projekťák, analytik, konzultant, datový analytik apod. Vše je dané tvým zájmem a tím, jak se budeš profilovat. Ve svém okolí mám lidi ze všech těchto profesí a všechno to jsou absolventi FIS VŠE.
Obecně absolventi FIS VŠE oproti ostatním technickým univerzitám ze zkušenosti vyhrávají právě v těch věcech, které jsou mezi školami rozdílné. Teď nechci úplně generalizovat, ale programátoři, admini apod. budou pravděpodobně lepší z FIT ČVUT. Analytici, konzultanti, projekťáci zase z FIS VŠE. Absolventi FIT ČVUT vyhrávají na hlubokých technických znalostech, absolventi FIS VŠE zase na rozhledu, schopnosti se na věci dívat s nadhledem a nezabředávat jen do technologií, vnímat potřeby byznysu a ne jen potřeby IT. Práce analytika a konzultanta se nabízí i kvůli většinou lepším komunikačním schopnostem. Opět nechci generalizovat, pracoval jsem i s lidmi z ČVUT, kteří měli dobré soft-skills, ale nějaký trend tam je. To se pozná při pracovních veletrzích.
Kariérně se pak absolventi VŠE velmi často dostávají do řídících pozic, právě kvůli jejich povědomí o IT a zároveň byznysovém cítění - taková pozice "IT manažera".
Jinak souhlas s příspěvkem Františka Ryšánka, vysoká škola není všechno. 99 % úspěchu závisí na tobě samém, jak nabíráš zkušenosti a jak jsi schopný. Osobně vůbec nevnímám, že jsem absolvent s titulem Ing., ale na prvním místě jsou mé zkušenosti. Mimo to, že při pohovorech se mě nyní (když nejsem čerstvý absolvent) na VŠ nikdo neptá, ale řeší se jen praktické zkušenosti. Titul je pak opravdu jen jako položka, která se odškrtne a jde se na důležité věci.
Jinak dost firem si vede (resp. nechává dělat) aktuální žebříčky kvality VŠ. Obecně jsou v našem prostředí vždy kvalitnější veřejné VŠ. Soukromé nemají dobrou pověst, což vychází i ze zkušenosti s absolventy. FIS VŠE se obecně umisťuje velmi dobře. Osobně musím uznat, že na VŠE jsou ale fakulty, které jsou fakt tragické, což říkají i jejich studenti / absolventi. FIS bych tam ale neřadi.
V ledasčem souhlasim, nicméně je vidět, že umíš okecávat ;-)
-
Nezaujatý názor absolventa FIS VŠE:
1) FIS VŠE je oproti FITu méně technický, víc se zaměřuje na věci okolo byznysu a vede k tomu, aby lidi chápali, jak firma funguje (procesy, projektové řízení, governance IT apod.). Do toho dává předměty technické - algoritmizace, programování, sítě - v různých podobách. Ale nikdy to nepůjde do takové hloubky jako na ČVUT.
Je zde možnost se profilovat, protože krom povinných předmětů je tam taky dost volitelných (na bakaláři méně, tam se studují hlavně povinné předměty - mezi nimi i účetnictví, ekonomie, matematika, právo apod., na magistru je již drtivá většina předmětů volitelná a hlavně oborová, takže tam už účto, ekonomii apod. nemusíš vůbec potkat).
Právě na magistru se můžeš vyprofilovat a rozšířit si znalosti v té oblasti, která je ti příjemná - chceš víc programovat? ok, můžeš si dát většinu programovacích předmětů - nechceš programovat? nemusíš si dát ani jeden - chceš dělat projekťáka, zapíšeš si na to vhodné předměty. Toto je z mé strany velké zjednodušení, ale princip je asi pochopitelný.
Navíc na magistru funguje něco, co je nazvané "vedlejší specializace". To je jedna z nejužitečnějších věcí, protože ti umožní se ponořit do jiného oboru, než právě studuješ. Ze studia IT se tak hned může stát třeba kombinace IT + podnikání, což je asi nejlepší kombinace dle mého názoru. Orientuješ se v IT + máš 6 předmětů, které tě vtáhnou do podnikání. Chodí tam začínající podnikatelé (absolveti vedlejšky), velmi úspěšní podnikatelé (Jančura apod.) a osobní kouči. Do toho je to všechno velmi praktické, dozvíš se tam, jak připravit byznys plán a celou firmu vybudovat od nuly. V rámci jednoho předmětu navíc zakládáš studentskou společnost, v rámci které zúročíš všechny znalosti a začneš na jeden semestr reálně podnikat. Po skončení semestru můžeš studentskou společnost přetransformovat třeba do s.r.o. a pokračovat dál. Navíc si vybuduješ dobrou síť lidí, kteří už podnikají nebo v blízké budoucnosti podnikat začnou.
Pokud by ti nějaké technické předměty chyběly, tak existuje spolupráce mezi FIS VŠE a FIT ČVUT, takže si studenti mohou zapisovat několik předmětů z té druhé univerzity a doplnit si tak vzdělání.
2) Uplatnění - to pole působnosti je velmi široké, řekl bych, že širší než u jiných fakult z jiných škol. Můžeš být programátor, grafik, filmař, admin, ale taky projekťák, analytik, konzultant, datový analytik apod. Vše je dané tvým zájmem a tím, jak se budeš profilovat. Ve svém okolí mám lidi ze všech těchto profesí a všechno to jsou absolventi FIS VŠE.
Obecně absolventi FIS VŠE oproti ostatním technickým univerzitám ze zkušenosti vyhrávají právě v těch věcech, které jsou mezi školami rozdílné. Teď nechci úplně generalizovat, ale programátoři, admini apod. budou pravděpodobně lepší z FIT ČVUT. Analytici, konzultanti, projekťáci zase z FIS VŠE. Absolventi FIT ČVUT vyhrávají na hlubokých technických znalostech, absolventi FIS VŠE zase na rozhledu, schopnosti se na věci dívat s nadhledem a nezabředávat jen do technologií, vnímat potřeby byznysu a ne jen potřeby IT. Práce analytika a konzultanta se nabízí i kvůli většinou lepším komunikačním schopnostem. Opět nechci generalizovat, pracoval jsem i s lidmi z ČVUT, kteří měli dobré soft-skills, ale nějaký trend tam je. To se pozná při pracovních veletrzích.
Kariérně se pak absolventi VŠE velmi často dostávají do řídících pozic, právě kvůli jejich povědomí o IT a zároveň byznysovém cítění - taková pozice "IT manažera".
Jinak souhlas s příspěvkem Františka Ryšánka, vysoká škola není všechno. 99 % úspěchu závisí na tobě samém, jak nabíráš zkušenosti a jak jsi schopný. Osobně vůbec nevnímám, že jsem absolvent s titulem Ing., ale na prvním místě jsou mé zkušenosti. Mimo to, že při pohovorech se mě nyní (když nejsem čerstvý absolvent) na VŠ nikdo neptá, ale řeší se jen praktické zkušenosti. Titul je pak opravdu jen jako položka, která se odškrtne a jde se na důležité věci.
Jinak dost firem si vede (resp. nechává dělat) aktuální žebříčky kvality VŠ. Obecně jsou v našem prostředí vždy kvalitnější veřejné VŠ. Soukromé nemají dobrou pověst, což vychází i ze zkušenosti s absolventy. FIS VŠE se obecně umisťuje velmi dobře. Osobně musím uznat, že na VŠE jsou ale fakulty, které jsou fakt tragické, což říkají i jejich studenti / absolventi. FIS bych tam ale neřadi.
Co je na vašem názoru nezaujatého?
Njlepší je FIŤák se soft skillem a přehledem, anebo FISák, který dokáže když potřebuje do hloubky zanalyzovat složitý systém :-)
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Na základě dlouholetých zkušeností vč. řízení týmu PODPIS. Líp bych to nenapsal. :D
Ono je v průměru úplně jedno odkud člověk je, důležitý jsou schopnosti konkrétního člověka, včetně tech sociálních.
Bohužel u těc technicky orientovaných lidí, kam patří zrovna matfyzáci je mnohdy sociální inteligence snad i záporná. Před pár lety jsme proto začali po negativních zkušenostech s tímto typem lidí brát při výběru lidí daleko větší důraz na sociální dovednosti, párkrát jsme v případě klíčových pozic využili i externí psychology.
U těch matfyzáků to je taky individuální. Každý není Luboš Motl.
-
Nezaujatý názor absolventa FIS VŠE:
1) FIS VŠE je oproti FITu méně technický, víc se zaměřuje na věci okolo byznysu a vede k tomu, aby lidi chápali, jak firma funguje (procesy, projektové řízení, governance IT apod.). Do toho dává předměty technické - algoritmizace, programování, sítě - v různých podobách. Ale nikdy to nepůjde do takové hloubky jako na ČVUT.
Je zde možnost se profilovat, protože krom povinných předmětů je tam taky dost volitelných (na bakaláři méně, tam se studují hlavně povinné předměty - mezi nimi i účetnictví, ekonomie, matematika, právo apod., na magistru je již drtivá většina předmětů volitelná a hlavně oborová, takže tam už účto, ekonomii apod. nemusíš vůbec potkat).
Právě na magistru se můžeš vyprofilovat a rozšířit si znalosti v té oblasti, která je ti příjemná - chceš víc programovat? ok, můžeš si dát většinu programovacích předmětů - nechceš programovat? nemusíš si dát ani jeden - chceš dělat projekťáka, zapíšeš si na to vhodné předměty. Toto je z mé strany velké zjednodušení, ale princip je asi pochopitelný.
Navíc na magistru funguje něco, co je nazvané "vedlejší specializace". To je jedna z nejužitečnějších věcí, protože ti umožní se ponořit do jiného oboru, než právě studuješ. Ze studia IT se tak hned může stát třeba kombinace IT + podnikání, což je asi nejlepší kombinace dle mého názoru. Orientuješ se v IT + máš 6 předmětů, které tě vtáhnou do podnikání. Chodí tam začínající podnikatelé (absolveti vedlejšky), velmi úspěšní podnikatelé (Jančura apod.) a osobní kouči. Do toho je to všechno velmi praktické, dozvíš se tam, jak připravit byznys plán a celou firmu vybudovat od nuly. V rámci jednoho předmětu navíc zakládáš studentskou společnost, v rámci které zúročíš všechny znalosti a začneš na jeden semestr reálně podnikat. Po skončení semestru můžeš studentskou společnost přetransformovat třeba do s.r.o. a pokračovat dál. Navíc si vybuduješ dobrou síť lidí, kteří už podnikají nebo v blízké budoucnosti podnikat začnou.
Pokud by ti nějaké technické předměty chyběly, tak existuje spolupráce mezi FIS VŠE a FIT ČVUT, takže si studenti mohou zapisovat několik předmětů z té druhé univerzity a doplnit si tak vzdělání.
2) Uplatnění - to pole působnosti je velmi široké, řekl bych, že širší než u jiných fakult z jiných škol. Můžeš být programátor, grafik, filmař, admin, ale taky projekťák, analytik, konzultant, datový analytik apod. Vše je dané tvým zájmem a tím, jak se budeš profilovat. Ve svém okolí mám lidi ze všech těchto profesí a všechno to jsou absolventi FIS VŠE.
Obecně absolventi FIS VŠE oproti ostatním technickým univerzitám ze zkušenosti vyhrávají právě v těch věcech, které jsou mezi školami rozdílné. Teď nechci úplně generalizovat, ale programátoři, admini apod. budou pravděpodobně lepší z FIT ČVUT. Analytici, konzultanti, projekťáci zase z FIS VŠE. Absolventi FIT ČVUT vyhrávají na hlubokých technických znalostech, absolventi FIS VŠE zase na rozhledu, schopnosti se na věci dívat s nadhledem a nezabředávat jen do technologií, vnímat potřeby byznysu a ne jen potřeby IT. Práce analytika a konzultanta se nabízí i kvůli většinou lepším komunikačním schopnostem. Opět nechci generalizovat, pracoval jsem i s lidmi z ČVUT, kteří měli dobré soft-skills, ale nějaký trend tam je. To se pozná při pracovních veletrzích.
Kariérně se pak absolventi VŠE velmi často dostávají do řídících pozic, právě kvůli jejich povědomí o IT a zároveň byznysovém cítění - taková pozice "IT manažera".
Jinak souhlas s příspěvkem Františka Ryšánka, vysoká škola není všechno. 99 % úspěchu závisí na tobě samém, jak nabíráš zkušenosti a jak jsi schopný. Osobně vůbec nevnímám, že jsem absolvent s titulem Ing., ale na prvním místě jsou mé zkušenosti. Mimo to, že při pohovorech se mě nyní (když nejsem čerstvý absolvent) na VŠ nikdo neptá, ale řeší se jen praktické zkušenosti. Titul je pak opravdu jen jako položka, která se odškrtne a jde se na důležité věci.
Jinak dost firem si vede (resp. nechává dělat) aktuální žebříčky kvality VŠ. Obecně jsou v našem prostředí vždy kvalitnější veřejné VŠ. Soukromé nemají dobrou pověst, což vychází i ze zkušenosti s absolventy. FIS VŠE se obecně umisťuje velmi dobře. Osobně musím uznat, že na VŠE jsou ale fakulty, které jsou fakt tragické, což říkají i jejich studenti / absolventi. FIS bych tam ale neřadi.
Co je na vašem názoru nezaujatého?
Njlepší je FIŤák se soft skillem a přehledem, anebo FISák, který dokáže když potřebuje do hloubky zanalyzovat složitý systém :-)
To je tautologie - nejlepší je člověk umějící všechno :)
-
Na rootu se shodli, ze nejlepsi je typek, co umi vsechno :D A muzeme jit domu, hosi.
-
Na rootu se shodli, ze nejlepsi je typek, co umi vsechno :D A muzeme jit domu, hosi.
Teď ještě kde ho najít...
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Dakujem za odpoved. Myslite, ze hlboke teoreticke zaklady sa buduju v rychlo umierajucich informacnych technologiach? Nemyslim, ze sa hlboko studuju konkretne technológie, ale skor principy a veci, ktore neumru alebo minimalne este naku dobu ostanu platne a spravne. To tu vlastne aj dost Casto na roote skolam vycitaju, nie? Ze neucia studentov technológie, ktore su prave moderne.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Dakujem za odpoved. Myslite, ze hlboke teoreticke zaklady sa buduju v rychlo umierajucich informacnych technologiach? Nemyslim, ze sa hlboko studuju konkretne technológie, ale skor principy a veci, ktore neumru alebo minimalne este naku dobu ostanu platne a spravne. To tu vlastne aj dost Casto na roote skolam vycitaju, nie? Ze neucia studentov technológie, ktore su prave moderne.
VŠ není od toho, aby učila kdejaký hype. Kdo jí to vyčítá, nepochopil systém vzdělávání.
-
VŠ není od toho, aby učila kdejaký hype. Kdo jí to vyčítá, nepochopil systém vzdělávání.
No prave. Preto si myslim, ze to je tak uplne pravda..
-
*nemyslim :D autokorekcia divna v blackberry, pardon
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Při vší úctěm ještě jsem neviděl absolventa, který by měl nadhled a rozhled. To je jenom marketing bulshit VSE, aby se ten obor lepe prodaval. Nadhled ziskate az realnou praci ve firme, kde vas klidne poslou na zacatku makat do skladu nebo na linku, abyste si vyzkousel o cem vsem ta firma je.
Na základě dlouholetých zkušeností vč. řízení týmu PODPIS. Líp bych to nenapsal. :D
Ono je v průměru úplně jedno odkud člověk je, důležitý jsou schopnosti konkrétního člověka, včetně tech sociálních.
Bohužel u těc technicky orientovaných lidí, kam patří zrovna matfyzáci je mnohdy sociální inteligence snad i záporná. Před pár lety jsme proto začali po negativních zkušenostech s tímto typem lidí brát při výběru lidí daleko větší důraz na sociální dovednosti, párkrát jsme v případě klíčových pozic využili i externí psychology.
Sociální dovednosti se bohužel nedají naučit. Buď to je člověk má nebo ne, dají se jen zlepšovat. Bohužel průměrný absolvent MMF je často úplný mimoň, což není dáno školou, jako spíše tím, že ta škola tyle jenostranně zaměření lidi agreguje. Když toho samého jedince pošlete na VŠE, bude to pořád stejný mimoň, s pořád stejně blbými sociálními dovednostmi a stejným nerozhledem.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Při vší úctěm ještě jsem neviděl absolventa, který by měl nadhled a rozhled. To je jenom marketing bulshit VSE, aby se ten obor lepe prodaval. Nadhled ziskate az realnou praci ve firme, kde vas klidne poslou na zacatku makat do skladu nebo na linku, abyste si vyzkousel o cem vsem ta firma je.
Jak myslíte, já jsem podnikal už před začátkem studia na VŠ a všechno, včetně diplomové práce, jsem spojoval se svou vlastní praxí, v podstatě všichni mí spolužácí ve studijním programu při práci buď pracovali (asi 90 %) nebo podnikali (zbývajících 10 %), ale nutno dodat že VŠ jsem po otřesných zkušenostech s prezenční formou studoval dálkově (komb. forma).
Pokud chcete ušetřit čas i peníze, pro business analytika je nejelpší zvolit soukromou VŠ, v nejhorším případě veřejnou s kombinovaným typem studia, při studiu buď podnikat, nebo pracovat v co nejpříbuznějším oboru. Nemůžete očekávat, že vám za státní peníze nabídnou zkostnatělé veřejné VŠ stejně kvalitní a aktuální vzdělání jako soukromé VŠ. Mé zkušenosti s veřejnými VŠ jsou ty nejhorší možné. Po prvním ročníku na MFF jsem přestoupil na VUT, obě školy diametrálně zaostávaly za soukromými VŠ, na kterých jsem nakonec dostudoval, na veřejné VŠ tvořili 9 z 10 přednášejících/cvičících akademici bez praxe, všechna cvičení i přednášky prohlubovaly látku k teoretickým základům, ne k praktickým, byli jsme nuceni podílet se na výzkumných projektech bez přínosu pro naši vlastní praxi, spolužáci byli mladí absolventi SŠ, co vůbec nevěděli, co vlastně chtějí dělat, to říkám jako člověk co má zkušenosti jak se studiem v ČR, tak v zahraničí. V současné době si dodělávám MBA na zahraniční univerzitě. Pokud můžete, neztrácejte čas na veřejné VŠ, já tím zbytečně ztratil čtyři roky a nezískal žádnou přidanou hodnotu. Pro pochopení je ale potřeba občas vytáhnout paty z ČR do zahraničí, lidi si neuvědomují jak neuvěřitelně zaostálý systém vzdělávání v porovnání s USA/UK tady máme.
Na základě dlouholetých zkušeností vč. řízení týmu PODPIS. Líp bych to nenapsal. :D
Ono je v průměru úplně jedno odkud člověk je, důležitý jsou schopnosti konkrétního člověka, včetně tech sociálních.
Bohužel u těc technicky orientovaných lidí, kam patří zrovna matfyzáci je mnohdy sociální inteligence snad i záporná. Před pár lety jsme proto začali po negativních zkušenostech s tímto typem lidí brát při výběru lidí daleko větší důraz na sociální dovednosti, párkrát jsme v případě klíčových pozic využili i externí psychology.
Sociální dovednosti se bohužel nedají naučit. Buď to je člověk má nebo ne, dají se jen zlepšovat. Bohužel průměrný absolvent MMF je často úplný mimoň, což není dáno školou, jako spíše tím, že ta škola tyle jenostranně zaměření lidi agreguje. Když toho samého jedince pošlete na VŠE, bude to pořád stejný mimoň, s pořád stejně blbými sociálními dovednostmi a stejným nerozhledem.
To je velký omyl, zásadně nesouhlasím s premisou. Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
-
Jak myslíte, já jsem podnikal už před začátkem studia na VŠ a všechno, včetně diplomové práce, jsem spojoval se svou vlastní praxí, v podstatě všichni mí spolužácí ve studijním programu při práci buď pracovali (asi 90 %) nebo podnikali (zbývajících 10 %), ale nutno dodat že VŠ jsem po otřesných zkušenostech s prezenční formou studoval dálkově (komb. forma).
Ale tím jenom potvrzujete moje trzení, že absolvent žádný rozhled nemá. Rozhled jste získal vlastním podnikáním, ne studiem na jakékoli VŠ.
Pokud chcete ušetřit čas i peníze, pro business analytika je nejelpší zvolit soukromou VŠ, v nejhorším případě veřejnou s kombinovaným typem studia, při studiu buď podnikat, nebo pracovat v co nejpříbuznějším oboru. Nemůžete očekávat, že vám za státní peníze nabídnou zkostnatělé veřejné VŠ stejně kvalitní a aktuální vzdělání jako soukromé VŠ.
jo na soukromé škole, kde si titul koupíte za pár týdnů docházky fakt dostanete "kvalitní vzdělání". Bez urážky, až na pár vyjímek, jediné co získáte na soukromé škole v ČR je "titul". Hlásí se tam lidi, co studovat nechtějí nebo na to nemají, ale potřebují papír.
Mé zkušenosti s veřejnými VŠ jsou ty nejhorší možné. Po prvním ročníku na MFF jsem přestoupil na VUT, obě školy diametrálně zaostávaly za soukromými VŠ, na kterých jsem nakonec dostudoval, na veřejné VŠ tvořili 9 z 10 přednášejících/cvičících akademici bez praxe, všechna cvičení i přednášky prohlubovaly látku k teoretickým základům, ne k praktickým, byli jsme nuceni podílet se na výzkumných projektech bez přínosu pro naši vlastní praxi, spolužáci byli mladí absolventi SŠ, co vůbec nevěděli, co vlastně chtějí dělat, to říkám jako člověk co má zkušenosti jak se studiem v ČR, tak v zahraničí.
No jestli máte pocit, že ty teoretické předměty typu matematika, které byste měl absolvovat hezkých pár semestrů, abyste vůbec pochopil souvislosti, jsou k ničemu, pak vůbec nepotřebujete VŠ. K tomu abste dělal projekťáka nebo manažera podle nějaké příručky školu nepotřebujete vůbec, protože to se naučíte v praxi, ovšem podstatu problému chápat nebudete (samostudium VŠ matematiky dobře zvládne přinejlepším jeden z tisíce).
V praxi jsou soukromé VŠ je pračky peněz z Evropských fondů, kam chodí lidi, co nechcou vzdělání, ale papír. Tečka. Bohužel.
V současné době si dodělávám MBA na zahraniční univerzitě. Pokud můžete, neztrácejte čas na veřejné VŠ, já tím zbytečně ztratil čtyři roky a nezískal žádnou přidanou hodnotu. Pro pochopení je ale potřeba občas vytáhnout paty z ČR do zahraničí, lidi si neuvědomují jak neuvěřitelně zaostálý systém vzdělávání v porovnání s USA/UK tady máme.
Souhlas. Ale veřejné školy nejsou jen MMF nebo VUT, kde možná nemáte ani normální osobní život. Řada VŠ dnes podporuje zapojení do praxe a studenti prezenčního studia nomrálně pracují na půl úvazku ve firmách. To, že jste to při svém rychlostudiu nepostřehl, neznamená, že se to neděje.
To je velký omyl, zásadně nesouhlasím s premisou. Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
Ne. Naučit se nedají. Dají se zlepšovat, pokud máte to štěstí, že nějaké přirozeně máte. Ale pokud žádné nemáte, studiem to do vás nikdo nenarve.
-
...
Vaše reakce jsou typické pro absolventa veřejné VŠ, soukromá VŠ poskytuje daleko větší možnosti pro seberealizaci v oboru. Na soukromé VŠ existuje jeden podstatný rozdíl, pokud chcete, můžete jít do hloubky v jakémkoliv předmětu, ale nemusíte, volba je vždycky na vás. Apriori předpokládat, že absolvent soukromé VŠ je horší než absolvent veřejné, je úplný nesmysl.
-
VŠE nebrat. "Nejtěžší pražský gympl" se neříká jen tak pro nic za nic. Zkušenosti se studenty a absolventy jsou spíš horší než lepší. Pár lidí exceluje, bohužel to je malé procento z té masy studentů. A často jsou to lidi "předurčení" (ono já být po rodičích zazobanej pracháč s dědictvím firmy, tak si jdu taky vystudovat ekonomku) nebo podnikaví lidi od přírody, kteří už dávno mají vizi podnikání a škola je pro ně mezistupeň na dlouhé cestě.
Nemůžu úplně mluvit za IT, ale např. elektrofakulty (můj obor) po celé republice nabízejí obory, kde dostaneš silný technický základ a k tomu ekonomii, management, právo, projektové řízení... Na FEL ČVUT "Elektrotechnika a management", FEL ZČU "Komerční elektrotechnika", FEKT VUT "Angličtina v elektrotechnice a informatice". Obory jsou vesměs o trochu lehčí než rigidní inženýrské (sítovací předměty jsou však stejné), ale poskytují právě ten skvělý rozhled i mimo tvůj obor. Obdobné obory budou mít určitě i jiné technické/IT fakulty. Často absolventi těchto oborů končí jako mezistupeň mezi vysokým managementem, zákazníkem a specializovanými inženýry, protože se dokáží se všemi v pohodě domluvit na styčných plochách odbornosti.
Přijde mi to jako schůdnější cesta než jít na ekonomku. Pokud už se někdo na ten titul dívá, tak ta technika/IT tam bude zářit vždy daleko víc. Masovost ekonomek v ČR je taky na škodu - ty budeš chtít výuku co nejvíc na tělo, kontakt s učitelem.
Jak už ale plno lidí přede mnou říkalo - titul není všechno, škola není všespásná, záleží především na tobě.
-
Pro pochopení je ale potřeba občas vytáhnout paty z ČR do zahraničí, lidi si neuvědomují jak neuvěřitelně zaostálý systém vzdělávání v porovnání s USA/UK tady máme.
+1
-
Pro pochopení je ale potřeba občas vytáhnout paty z ČR do zahraničí, lidi si neuvědomují jak neuvěřitelně zaostálý systém vzdělávání v porovnání s USA/UK tady máme.
+1
Já studoval v UK fyziku (BSc Honours) a rozhodně tam není nic lepší než na MFF. Ovšem ani výrazně horší, celý systém funguje jinak, první rok v UK je opakování učiva SŠ (aspoň toho, co je na českém gymplu, SŠ jsem v UK nedělal). Nicméně další roky jsou podstatně těžší, taky se jde do hloubky a taky tam je hodně teorie. V ČR bývá nejtěžší první rok, protože tam matika (u IT) bývá jako síto. V sumě udělat VŠ v UK je snazší, protože nechtějí vyhazovat platící studenty.
V ČR je problém, že se za studium neplatí. Jinak české soukromé VŠ jsou odpad, dá se tam koupit papír, ale lepší zaměstnavatelé se nad ním jen pousmějou. Ovšem s tím “vytažením pat” souhlasím, studium v zahraničí je přínosné.
-
Vaše reakce jsou typické pro absolventa veřejné VŠ, soukromá VŠ poskytuje daleko větší možnosti pro seberealizaci v oboru. Na soukromé VŠ existuje jeden podstatný rozdíl, pokud chcete, můžete jít do hloubky v jakémkoliv předmětu, ale nemusíte, volba je vždycky na vás. Apriori předpokládat, že absolvent soukromé VŠ je horší než absolvent veřejné, je úplný nesmysl.
Tak samozřejmě. Protože jsem se už s řadou absolventů soukomých VŠ musel potýkat, mám na to zcela jasný názor. Teze "nemusíte jít do hloubky" je zcela výstižná. Do hloubky tam nejdo nikdo v ničem a podle toho to vypadá. Výuční list v kvalitím řemesle má 100x lepší užitnou hodnotu než rychlopapír ze soukromé VŠ.
Nejsou všechny státní VŠ ideální. Některé jsou vyloženě biflovací, některé dávají studentům větší volnost se realizovat. Ale soukromé VŠ v ČR jsou odpad všechny.
-
9 z 10 přednášejících/cvičících akademici bez praxe, všechna cvičení i přednášky prohlubovaly látku k teoretickým základům, ne k praktickým
Tak uz to na vyzkumnych univerzitach chodi. Jsou tam lidi, ktere zajima, jak to bude za 20 let. Ne jaka technologie je dnes. Je to jen o vasi spatne volbe.
Mam MFF, zahranicni univerzitu i praxi research divizi v zahranicni Big 5 firme. Je evidentni, ze to, co jsem se naucil na matdyzu budu uplatnovat do konce zivota. A na ty softskills tu mame firemni kurzy, protoze jis nasi firme jasne, ze sem chodi prevazne absolventi hard-CS univerzit.
-
...
Vaše reakce jsou typické pro absolventa veřejné VŠ, soukromá VŠ poskytuje daleko větší možnosti pro seberealizaci v oboru. Na soukromé VŠ existuje jeden podstatný rozdíl, pokud chcete, můžete jít do hloubky v jakémkoliv předmětu, ale nemusíte, volba je vždycky na vás. Apriori předpokládat, že absolvent soukromé VŠ je horší než absolvent veřejné, je úplný nesmysl.
Tomu snad nemůžeš věřit ani ty sám. ;D
-
Tak samozřejmě. Protože jsem se už s řadou absolventů soukomých VŠ musel potýkat, mám na to zcela jasný názor. Teze "nemusíte jít do hloubky" je zcela výstižná. Do hloubky tam nejdo nikdo v ničem a podle toho to vypadá. Výuční list v kvalitím řemesle má 100x lepší užitnou hodnotu než rychlopapír ze soukromé VŠ.
Nejsou všechny státní VŠ ideální. Některé jsou vyloženě biflovací, některé dávají studentům větší volnost se realizovat. Ale soukromé VŠ v ČR jsou odpad všechny.
Biflování matematiky si dost dobře nedovedu představit.
-
Mohli by ste nako blizsie vysvetlit ten nadhled a rozhled, ktory maju absolventi VSE lepsi, prosim?
Myslí se tím zejména orientace studia na business, na praxi, měkké dovednosti a tržní flexibilitu, na rozdíl od budování hlubokých teoretických základů v rychle umírajících technologiích IT. O úspěchu v obchodu i životě rozhoduje z naprosté většiny emoční inteligence, tvrdé znalosti tvoří v průměru méně než 10 %.
Ale absolventi matfyzu na to většinou příjdou, až když nastoupí do první práce, kde jim šéfa dělá vyučený automechanik.
Při vší úctěm ještě jsem neviděl absolventa, který by měl nadhled a rozhled. To je jenom marketing bulshit VSE, aby se ten obor lepe prodaval. Nadhled ziskate az realnou praci ve firme, kde vas klidne poslou na zacatku makat do skladu nebo na linku, abyste si vyzkousel o cem vsem ta firma je.
Jak myslíte, já jsem podnikal už před začátkem studia na VŠ a všechno, včetně diplomové práce, jsem spojoval se svou vlastní praxí, v podstatě všichni mí spolužácí ve studijním programu při práci buď pracovali (asi 90 %) nebo podnikali (zbývajících 10 %), ale nutno dodat že VŠ jsem po otřesných zkušenostech s prezenční formou studoval dálkově (komb. forma).
Pokud chcete ušetřit čas i peníze, pro business analytika je nejelpší zvolit soukromou VŠ, v nejhorším případě veřejnou s kombinovaným typem studia, při studiu buď podnikat, nebo pracovat v co nejpříbuznějším oboru. Nemůžete očekávat, že vám za státní peníze nabídnou zkostnatělé veřejné VŠ stejně kvalitní a aktuální vzdělání jako soukromé VŠ. Mé zkušenosti s veřejnými VŠ jsou ty nejhorší možné. Po prvním ročníku na MFF jsem přestoupil na VUT, obě školy diametrálně zaostávaly za soukromými VŠ, na kterých jsem nakonec dostudoval, na veřejné VŠ tvořili 9 z 10 přednášejících/cvičících akademici bez praxe, všechna cvičení i přednášky prohlubovaly látku k teoretickým základům, ne k praktickým, byli jsme nuceni podílet se na výzkumných projektech bez přínosu pro naši vlastní praxi, spolužáci byli mladí absolventi SŠ, co vůbec nevěděli, co vlastně chtějí dělat, to říkám jako člověk co má zkušenosti jak se studiem v ČR, tak v zahraničí. V současné době si dodělávám MBA na zahraniční univerzitě. Pokud můžete, neztrácejte čas na veřejné VŠ, já tím zbytečně ztratil čtyři roky a nezískal žádnou přidanou hodnotu. Pro pochopení je ale potřeba občas vytáhnout paty z ČR do zahraničí, lidi si neuvědomují jak neuvěřitelně zaostálý systém vzdělávání v porovnání s USA/UK tady máme.
Na základě dlouholetých zkušeností vč. řízení týmu PODPIS. Líp bych to nenapsal. :D
Ono je v průměru úplně jedno odkud člověk je, důležitý jsou schopnosti konkrétního člověka, včetně tech sociálních.
Bohužel u těc technicky orientovaných lidí, kam patří zrovna matfyzáci je mnohdy sociální inteligence snad i záporná. Před pár lety jsme proto začali po negativních zkušenostech s tímto typem lidí brát při výběru lidí daleko větší důraz na sociální dovednosti, párkrát jsme v případě klíčových pozic využili i externí psychology.
Sociální dovednosti se bohužel nedají naučit. Buď to je člověk má nebo ne, dají se jen zlepšovat. Bohužel průměrný absolvent MMF je často úplný mimoň, což není dáno školou, jako spíše tím, že ta škola tyle jenostranně zaměření lidi agreguje. Když toho samého jedince pošlete na VŠE, bude to pořád stejný mimoň, s pořád stejně blbými sociálními dovednostmi a stejným nerozhledem.
To je velký omyl, zásadně nesouhlasím s premisou. Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
“tvořili 9 z 10 přednášejících/cvičících akademici bez praxe”
Logicky, teorie je základ a k výuce teorie není praxe k ničemu. Naopak praxe staví na teorii. Na soukromých VŠ teorie z větší části chybí, proto z nich lezou takoví polovzdělanci bez pořádného uplatnění.
-
Biflování matematiky si dost dobře nedovedu představit.
To je jednoduché. Pamatujete si všechny to odvození, důkazy, vzorce? To je biflování....
Když jsem dělal ve čtvrťáku zkoušku z nějakého matematického předmětu (pamatuji si jen vyučujícího), dostali jsme zadání, čas 2 hodiny s tím, že můžeme jít kam chceme (třeba do knihovny) a použít cokoli chceme. To je správný přístup.
Ovšem silně pochybuji, že je všude aplikován. Odvozování složitých rovnic se totiž musíte naučit nazpaměť, i když tomu rozumíte a některé VŠ považované za "náročné" tento idiotský přístup používají.
-
Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
U pohovoru... "Sice vůbec nerozumím svému oboru, ale za to mám sociální dovednosti. Vezmete mě?"
Přeji mnoho úspěchů... Nebo raději ne. Budu se cítit jistěji, když software v letadle bude navrhovat někdo, kdo se vyzná spíš v tom diferenciálním počtu než v sociálních dovednostech.
-
Biflování matematiky si dost dobře nedovedu představit.
To je jednoduché. Pamatujete si všechny to odvození, důkazy, vzorce? To je biflování....
Pamatuju si jen to, co často používám. Co používám méně, to si většinou musím odvodit.
-
Pamatuju si jen to, co často používám. Co používám méně, to si většinou musím odvodit.
Tyhle pohádky si nechte pro někoho jiného. Pokud si nepamatujete A a hodláte ho odvodit z B, musíte si pamatovat to B. Odvozovat lze jen základní věci, kde výcházíte ze zelské logiky nebo z něčeho co pravidelně používáte, nikoliv složitá odvození, která sama vycházela z jiných složitých východisek.
-
odvodíte si i věty, nad kterými si lámali hlavu nejlepší matimatikové mnoho let? Jste borci.
-
Pamatuju si jen to, co často používám. Co používám méně, to si většinou musím odvodit.
Tyhle pohádky si nechte pro někoho jiného. Pokud si nepamatujete A a hodláte ho odvodit z B, musíte si pamatovat to B. Odvozovat lze jen základní věci, kde výcházíte ze zelské logiky nebo z něčeho co pravidelně používáte, nikoliv složitá odvození, která sama vycházela z jiných složitých východisek.
To je blábol. Nevím sice, co je “zelská logika”, ale věci ze studií, co si už přesně nepamatuju, si umím odvodit ze základních axiomů.
-
Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
U pohovoru... "Sice vůbec nerozumím svému oboru, ale za to mám sociální dovednosti. Vezmete mě?"
Přeji mnoho úspěchů... Nebo raději ne. Budu se cítit jistěji, když software v letadle bude navrhovat někdo, kdo se vyzná spíš v tom diferenciálním počtu než v sociálních dovednostech.
Sociální dovednost je beztak pseudovědecký termín. Jde jednoduše o soft skills, které člověk získává s praxí.
-
Biflování matematiky si dost dobře nedovedu představit.
Odvozování složitých rovnic se totiž musíte naučit nazpaměť, i když tomu rozumíte a některé VŠ považované za "náročné" tento idiotský přístup používají.
Kdo studuje vyšší matematiku tímto stylem, tak na ni zcela jasně intelektuálně nemá. Studium matematiky na VŠ úrovni obnáší porozumění poměrně jednoduchým, ale vysoce abstraktním principům. Učit se důkazy nazpaměť je hodně debilní nápad, mnohem snazší, časově úspornější a efektivnější je do hloubky pochopit základní princip důkazu, pak už to jde samo. U zkoušky ostatně taky nikdo nechce naučené poznatky, ale logické uvažování.
-
Jak už napsal předřečník, největší géniové roky bádali, než vymysleli něco, o čem jste si vy během studia přečetl, a teď to všechno od všech sypete z rukávu, protože se to snadno odvozuje. Už se raději neztrapňujte, protože tahle diskuze nemá smysl.
-
Jak už napsal předřečník, největší géniové roky bádali, než vymysleli něco, o čem jste si vy během studia přečetl, a teď to všechno od všech sypete z rukávu, protože se to snadno odvozuje. Už se raději neztrapňujte, protože tahle diskuze nemá smysl.
Einstein říkával, že matematické problémy se dělí na ty triviální a ty dosud nevyřešené. A přesně tak to funguje. Já jsem fyzik, tak třeba moc neznám nedosažitelné kardinály a podobné věci, ale praktické věci jako třeba již zmíněná diferenciální geometrie člověku během studia (po desítkách vyřešených příkladů na cvičeních) přejde do krve. Jasně, byli nějací kolegové, co se důkazy učili nazpaměť, ale ti postupně odpadli, protože takto to fakt dělat nejde. Přeživší dělají v CERNu, ESA apod.
-
Jak už napsal předřečník, největší géniové roky bádali, než vymysleli něco, o čem jste si vy během studia přečetl, a teď to všechno od všech sypete z rukávu, protože se to snadno odvozuje. Už se raději neztrapňujte, protože tahle diskuze nemá smysl.
+1
ale praktické věci jako třeba již zmíněná diferenciální geometrie člověku během studia (po desítkách vyřešených příkladů na cvičeních) přejde do krve. Jasně, byli nějací kolegové, co se důkazy učili nazpaměť, ale ti postupně odpadli, protože takto to fakt dělat nejde. Přeživší dělají v CERNu, ESA apod.
Ano, to je právě to biflování. I blbec umí pořád dokola počítat příklady, aby je pak uměl spočítat. Není v tom žádné umění a ani to nic kromě velmi rychlého počítání konkrétních příkladů nepřinese.
A s tím Cernem a Esa to má znamenat co? Že tam snad vybírají ty nejlepší z nejlepších? Jak by to asi dělali? Prostě vemou kohokoli, kdo má formální vzdělání a vemou si ho. Největší firmy sypou miliardy do výzkumu předpovědi budoucích výsledků zaměstnanců a nemají moc úspěch. Takže není moc šance, že by v Cernu věděli více. Ale asi jsi to myslel, že ti kolegové nejsou špatní, co? Tak to bohužel nevyšlo, protože je to nesmysl. Ale možná jsi měl místo počítání více přemýšlet.
-
A s tím Cernem a Esa to má znamenat co? Že tam snad vybírají ty nejlepší z nejlepších?
Tak to ale je. Kam se hrabe pohovor Googlu.
-
A s tím Cernem a Esa to má znamenat co? Že tam snad vybírají ty nejlepší z nejlepších?
Tak to ale je. Kam se hrabe pohovor Googlu.
OMG, jenže pohovor u Google se ukázal jako poměrně špatný. Všechny jejich verze, které teprve roky po nich ostatní kopírovali. Prostě to není tak jednoduché. Takže těžko věřit, že by tomu v Cernu rozuměli lépe. Mají jiné starosti a peníze si radši rozeberou sami. Takže se podívají na diplom, vykouší tě nějakým neprůkazným způsobem a je to. Stejně tak se dělají u nás i zkoušky ve škole. Proto lidi z těch škol nejsou moc bystří, jako tady ukázal pan fyzik. Moc biflování a málo přemýšlení.
-
A s tím Cernem a Esa to má znamenat co? Že tam snad vybírají ty nejlepší z nejlepších?
Tak to ale je. Kam se hrabe pohovor Googlu.
OMG, jenže pohovor u Google se ukázal jako poměrně špatný. Všechny jejich verze, které teprve roky po nich ostatní kopírovali. Prostě to není tak jednoduché. Takže těžko věřit, že by tomu v Cernu rozuměli lépe. Mají jiné starosti a peníze si radši rozeberou sami. Takže se podívají na diplom, vykouší tě nějakým neprůkazným způsobem a je to. Stejně tak se dělají u nás i zkoušky ve škole. Proto lidi z těch škol nejsou moc bystří, jako tady ukázal pan fyzik. Moc biflování a málo přemýšlení.
Nech toho, javamane ;) Pohovor u Googlu je těžký a účinný, má sice dost false negatives, ale to nikoho netrápí. No a pak je ještě vyšší liga, ale to javaman bez ukončené ZŠ nepochopí ;) P.S. Zjisti si, co je CERN.
-
kde dostaneš silný technický základ a k tomu ekonomii, management, právo, projektové řízení...
Bůůůůůůhhhheeee .......naprostý základy.. asi stejně jako ekonom na VŠE má nějaký předmět z informatiky.
Ekonomii si ČVUTák či MMF UKák plete ekonomii s účetnictvím, v právu mu musíte vysvětlovat co je autorské právo, atd , atd.
-----------------
V ČR stojí zaprd soukromé VŠ, což je dáno tím, že ta kvalita se budovala na těch státních. U toho zbytku není žádný zásadní rozdíl, který by dovolil vytvářet vzorce typu "budeme brát lidi jen odsud".
Hádku o to, kdo si co umí po letech odvodit (z Děmidoviče ;D) mi přijde vyjma vysoce specializovaných pracovišť poměrně hloupá. V reálným životě Vám nikdo nedá peníze za to, že něco umíte i odvodit a dostane se k tomu zlomek lidí.
-
Hádku o to, kdo si co umí po letech odvodit (z Děmidoviče ;D) mi přijde vyjma vysoce specializovaných pracovišť poměrně hloupá. V reálným životě Vám nikdo nedá peníze za to, že něco umíte i odvodit a dostane se k tomu zlomek lidí.
Tak o tom se ani nemá cenu hádat, někdo to prostě dá, někdo ne, v diskusi ani nešlo o to, jestli to k něčemu je.
V “reálném životě” vůbec nejde o odvozování, ale o porozumění tématu (nebo rovnicím, větě, algoritmu) do hloubky.
-
Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
U pohovoru... "Sice vůbec nerozumím svému oboru, ale za to mám sociální dovednosti. Vezmete mě?"
Přeji mnoho úspěchů... Nebo raději ne. Budu se cítit jistěji, když software v letadle bude navrhovat někdo, kdo se vyzná spíš v tom diferenciálním počtu než v sociálních dovednostech.
Práce byznys analytika, stejně jako projektového manažera, spočívá v optimalizaci realizace projektu s omezenými zdroji, rozhodně nebude navrhovat software v letadle. Byznys analytik jako vyučený automechanik, bude řídit a organizovat úkolovým způsobem lidi pod sebou (absolventy IT VŠ) a bude jej zajímat, jestli je výstup jejich práce v souladu s požadavky investora/zadavatele/zaměstnavatele/nadřízeného, správný výstup je závislý na správném pochopení zadání a co nejlepší synchronizaci při realizaci projektu, v tomto ohledu jsou sociální dovednosti o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu.
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
-
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
Hezká pohádka a teď zpátky do práce k pásu. 99% manažerů, které jsem potkal, měli vzdělání v oboru činnosti lidí, které řídili (nebo podobné) a do funkce s dostali přirozeným růstem. Naopak největší komici jsou absolventi ekonomie co si ve 30 udělali MBA (mladý - blbý - ambiciozní). Ti pak tvoří největší frontu v rekvalifikačních kurzech na truhláře a elektrikáře.
-
Hádku o to, kdo si co umí po letech odvodit (z Děmidoviče ;D) mi přijde vyjma vysoce specializovaných pracovišť poměrně hloupá. V reálným životě Vám nikdo nedá peníze za to, že něco umíte i odvodit a dostane se k tomu zlomek lidí.
Tak o tom se ani nemá cenu hádat, někdo to prostě dá, někdo ne, v diskusi ani nešlo o to, jestli to k něčemu je.
V “reálném životě” vůbec nejde o odvozování, ale o porozumění tématu (nebo rovnicím, větě, algoritmu) do hloubky.
To je nesmysl, pokud neděláte ve státním sektoru, nebo ve výzkumu, máte vždy omezené zdroje a hlavní věc, která vás zajímá, je jak hodně musíte projekt osekat, aby šlo splnit jeho zadání. Pokud je hloubkou myšlena komplexnost, kvalita syntaxe, sémantiky, možnost implementace budoucích řešení na projekt (které nikdo nechce), je naprosto irelevantní. Je vidět, že jste zdegenerovaný z teoretického balastu veřejné VŠ a chybí vám nadhled.
Ještě jsem nenarazil na absolventa, co by byl schopen z fleku po pár letech opuštění VŠ odvodit třeba obyčejnou Lagrangeovu větu. Nenalhávejte si, že vám memorování důkazů z matalýzy/lingebry bylo k něčemu jinému, než absolvování zkoušky. 99 % z vás se k tak komplexním matematickýcm řešením v IT v životě nedostane a pokud ano, s největší pravděpodobností je budete řešit prostřednictvím již automatizovaného řešení.
-
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
Hezká pohádka a teď zpátky do práce k pásu. 99% manažerů, které jsem potkal, měli vzdělání v oboru činnosti lidí, které řídili (nebo podobné) a do funkce s dostali přirozeným růstem. Naopak největší komici jsou absolventi ekonomie co si ve 30 udělali MBA (mladý - blbý - ambiciozní). Ti pak tvoří největší frontu v rekvalifikačních kurzech na truhláře a elektrikáře.
:D
-
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
Hezká pohádka a teď zpátky do práce k pásu. 99% manažerů, které jsem potkal, měli vzdělání v oboru činnosti lidí, které řídili (nebo podobné) a do funkce s dostali přirozeným růstem. Naopak největší komici jsou absolventi ekonomie co si ve 30 udělali MBA (mladý - blbý - ambiciozní). Ti pak tvoří největší frontu v rekvalifikačních kurzech na truhláře a elektrikáře.
Tak to asi žijete v úplně jiné dimenzi. Byznys je všude stejný, je jedno jestli vyrábíte tanky, nebo prodáváte mrkev. Jestli máte na mysli vedoucí pracovních týmů s určitou konkrétní technickou funkcí, máte pravdu, ale tady není řeč o liniovém managementu, ale o vyšších pozicích, pro které jsou z naprosté podstatné podstatné zejména finance a finanční otázky ve všech podobách a vůbec je nezajímá, jak konkrétně stavíte jaderný reaktor, pokud dodržíte bezpečnostní předpisy, řeší se ekonomické otázky, ne technické.
-
Tak to asi žijete v úplně jiné dimenzi. Byznys je všude stejný, je jedno jestli vyrábíte tanky, nebo prodáváte mrkev. Jestli máte na mysli vedoucí pracovních týmů s určitou konkrétní technickou funkcí, máte pravdu, ale tady není řeč o liniovém managementu, ale o vyšších pozicích, pro které jsou z naprosté podstatné podstatné zejména finance a finanční otázky ve všech podobách a vůbec je nezajímá, jak konkrétně stavíte jaderný reaktor, pokud dodržíte bezpečnostní předpisy, řeší se ekonomické otázky, ne technické.
Nevím v kolik firmách jste pracoval vy, ale popíšu vám z praxe typickou strukturu managementu velké výrobní společnosti:
CEO - strojní fakulta
CFO - ekonomická fakulta - největší píča ve firmě
CIO - chemická fakulta
ředitelé - různé technické a přírodovědné obory (ekonomie žádná), jeden právník řídící právní oddělení
manažeři - obor podřízených
Tenhle vzorec je v různých alteracích opakuje ořád dokola.
-
Hádku o to, kdo si co umí po letech odvodit (z Děmidoviče ;D) mi přijde vyjma vysoce specializovaných pracovišť poměrně hloupá. V reálným životě Vám nikdo nedá peníze za to, že něco umíte i odvodit a dostane se k tomu zlomek lidí.
Tak o tom se ani nemá cenu hádat, někdo to prostě dá, někdo ne, v diskusi ani nešlo o to, jestli to k něčemu je.
V “reálném životě” vůbec nejde o odvozování, ale o porozumění tématu (nebo rovnicím, větě, algoritmu) do hloubky.
To je nesmysl, pokud neděláte ve státním sektoru, nebo ve výzkumu, máte vždy omezené zdroje a hlavní věc, která vás zajímá, je jak hodně musíte projekt osekat, aby šlo splnit jeho zadání. Pokud je hloubkou myšlena komplexnost, kvalita syntaxe, sémantiky, možnost implementace budoucích řešení na projekt (které nikdo nechce), je naprosto irelevantní. Je vidět, že jste zdegenerovaný z teoretického balastu veřejné VŠ a chybí vám nadhled.
Ještě jsem nenarazil na absolventa, co by byl schopen z fleku po pár letech opuštění VŠ odvodit třeba obyčejnou Lagrangeovu větu. Nenalhávejte si, že vám memorování důkazů z matalýzy/lingebry bylo k něčemu jinému, než absolvování zkoušky. 99 % z vás se k tak komplexním matematickýcm řešením v IT v životě nedostane a pokud ano, s největší pravděpodobností je budete řešit prostřednictvím již automatizovaného řešení.
Lagrangeovu větu o grupách nebo střední hodnotě? Ty jsou zrovna jednoduché. Ale Lagrangeových vět jsou tři p...e, tak nevím.
Jinak jak bylo již řečeno, normální člověk se důkazy neučí nazpaměť, kdo to dělá, je vůl a patří k lopatě (obrazně řečeno, klidně může jít i na VŠE :D).
P.S. Asi se tu bavíme na úplně jiných úrovních, vy si třeba neodvodíte ani Pythagorovu větu nebo vzoreček pro obsah trojúhelníku, pak je jasné, že vám připadá k neuvěření, že někdo to zvládne hravě a nejen u trojúhelníků. U pohovoru Googlu do výzkumu je třeba otázka na odvození rovnice pro výpočet času, za jak dlouho Země narazí do Slunce, kdyby najednou přestala obíhat kolem něj. Schválně si to zkuste jen matematicky naformulovat. Kdo nevyřeší úlohy podobné obtížnosti, nemůže na lepší pozice (nejen u Googlu, například i u Nuance nebo PARCu, a i ten zmiňovaný CERN apod. to má stejně).
-
Nevím v kolik firmách jste pracoval vy, ale popíšu vám z praxe typickou strukturu managementu velké výrobní společnosti [...] CFO - ekonomická fakulta - největší píča ve firmě
:D
-
Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
U pohovoru... "Sice vůbec nerozumím svému oboru, ale za to mám sociální dovednosti. Vezmete mě?"
Přeji mnoho úspěchů... Nebo raději ne. Budu se cítit jistěji, když software v letadle bude navrhovat někdo, kdo se vyzná spíš v tom diferenciálním počtu než v sociálních dovednostech.
Práce byznys analytika, stejně jako projektového manažera, spočívá v optimalizaci realizace projektu s omezenými zdroji, rozhodně nebude navrhovat software v letadle. Byznys analytik jako vyučený automechanik, bude řídit a organizovat úkolovým způsobem lidi pod sebou (absolventy IT VŠ) a bude jej zajímat, jestli je výstup jejich práce v souladu s požadavky investora/zadavatele/zaměstnavatele/nadřízeného, správný výstup je závislý na správném pochopení zadání a co nejlepší synchronizaci při realizaci projektu, v tomto ohledu jsou sociální dovednosti o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu.
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
Pokud chce někdo efektivně a správně řídit, musí perfektně znát práci lidí, které řídí. Tohle moc dobře věděl už Baťa. Podobně, pokud chce někdo něco prodávat, musí znát produkt, který prodává. Proto nejlepší obchoďáci v mém předešlém zaměstnání nebyli absolventi ekonomek, ale kursem prošedší FELáci a strojaři - protože rozumějí tomu, co prodávají. Je mnohem jednodušší dodat technikům soft skills než ekonomům hard skills.
Ve spoustě firem to "funguje" tím tebou popsaným způsobem, ale rozhodně to nepovažuji za optimální stav, protože jsou zoufale neefektivní. Ta firma pak nefunguje díky těmto lidem, ale jim navzdory. Kdyby z minuty na minuty odešli, tak by to na chod firmy mělo nezáporný vliv. A není náhodou, že tyhle pozice jsou hlavně ve velkých korporacích, které fungují tak nějak socialisticky.
Management se přece nedá učit na škole. To není vědomost, ale spíš schopnost. Na školách to samozřejmě zkoušejí prezentovat jako nějakou systematickou činnost, ale nejhorší je, když se toho ti manažeři pak snaží držet jak receptu na lék. Dělají opatření, která jsou nedomyšlená, nemají v daných podmínkách žádný smysl, zvyšují byrokracii, snižují flexibilitu celé firmy a vůbec si to neuvědomují.
Lidé jako ty si to vůbec neuvědomují, ale tihle "pure managers" představují tu nejzbytečnější složku, která firmě akorát škodí.
https://www.youtube.com/watch?v=u8Kt7fRa2Wc
-
Sociální dovednosti se dají zlepšovat a dají se i naučit, v životě jsou o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu více proměnných. Asi jste zaspal dobu.
U pohovoru... "Sice vůbec nerozumím svému oboru, ale za to mám sociální dovednosti. Vezmete mě?"
Přeji mnoho úspěchů... Nebo raději ne. Budu se cítit jistěji, když software v letadle bude navrhovat někdo, kdo se vyzná spíš v tom diferenciálním počtu než v sociálních dovednostech.
Práce byznys analytika, stejně jako projektového manažera, spočívá v optimalizaci realizace projektu s omezenými zdroji, rozhodně nebude navrhovat software v letadle. Byznys analytik jako vyučený automechanik, bude řídit a organizovat úkolovým způsobem lidi pod sebou (absolventy IT VŠ) a bude jej zajímat, jestli je výstup jejich práce v souladu s požadavky investora/zadavatele/zaměstnavatele/nadřízeného, správný výstup je závislý na správném pochopení zadání a co nejlepší synchronizaci při realizaci projektu, v tomto ohledu jsou sociální dovednosti o mnoho důležitější, než znalost diferenciálního počtu.
Už si na to zvykněte. Manažer řídí, programátor tvoří. Jestli chcete efektivně (ve smyslu finanční efektivity) organizovat práci a vézt tým lidí, neměli jste studovat IT, ale management a ekonomii, úspěšný byznys vyžaduje nadhled, odstup a menší cit pro detail, přesný opak toho, co se chce po lidech na oborech IT na veřejných VŠ v ČR.
Pokud chce někdo efektivně a správně řídit, musí perfektně znát práci lidí, které řídí. Tohle moc dobře věděl už Baťa. Podobně, pokud chce někdo něco prodávat, musí znát produkt, který prodává. Proto nejlepší obchoďáci v mém předešlém zaměstnání nebyli absolventi ekonomek, ale kursem prošedší FELáci a strojaři - protože rozumějí tomu, co prodávají. Je mnohem jednodušší dodat technikům soft skills než ekonomům hard skills.
Ve spoustě firem to "funguje" tím tebou popsaným způsobem, ale rozhodně to nepovažuji za optimální stav, protože jsou zoufale neefektivní. Ta firma pak nefunguje díky těmto lidem, ale jim navzdory. Kdyby z minuty na minuty odešli, tak by to na chod firmy mělo nezáporný vliv. A není náhodou, že tyhle pozice jsou hlavně ve velkých korporacích, které fungují tak nějak socialisticky.
Management se přece nedá učit na škole. To není vědomost, ale spíš schopnost. Na školách to samozřejmě zkoušejí prezentovat jako nějakou systematickou činnost, ale nejhorší je, když se toho ti manažeři pak snaží držet jak receptu na lék. Dělají opatření, která jsou nedomyšlená, nemají v daných podmínkách žádný smysl, zvyšují byrokracii, snižují flexibilitu celé firmy a vůbec si to neuvědomují.
Lidé jako ty si to vůbec neuvědomují, ale tihle "pure managers" představují tu nejzbytečnější složku, která firmě akorát škodí.
https://www.youtube.com/watch?v=u8Kt7fRa2Wc
To video je klasika, kdejaký šašek si myslí, že je manažer, když plácá kraviny na poradách a "motivuje" lidi k vyšším výkonům. Nejsmutnější na tom je, že proti takových oslům není účinné obrany.
-
To mi připomíná, když jsem nastoupil na svůj první projekt do korporace. Byl jsem dost zviklaný po vš z toho, jak vypadá v praxi vývoj. Měli jsme vždycky dlouhé meetingy ve schůzkové místnosti, kde se dorozumívalo s jiným týmem. V meeting místnosti sedělo na naši pobočce asi tak 7 lidí a dalších 7 sedělo na jiné pobočce a bylo to propojené telefonferencí. Po nějaké době mě to jako juniora začalo srát, protože co se řešilo na meetingu, do toho byli zainteresovaní (že věděli, co se vlastně přesně řeší) asi tak 5 lidí ze 14.
Jednou byla retrospektiva a jedním z tématů byly dlouhé meetingy. Např se řešilo, co s těmi dlouhými meetigny budeme dělat. Jako junior zelenáč jsem nevydržel a řekl, co jsem neměl: "já třeba stejně 90% času nevím, co se na tom mítingu řeší, protože nejsem v obraze a je to prostě jen pro zainteresované - jde mi to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Dlouhé meetingy by mi proto osobně nevadily, kdyych pořád nemusel chodit do zasedačky - stačilo by mi sedět za počítačem v kanclu a poslouchat to přes handsfree. A to je taky to, co si myslím, že tady většině lidem vadí, ne dlouhé meetingy, ale to, že musí každý minimálně půl hodinu povinně odsedět v zasedačce, kam se musí s notebookuem přestěhovat."
To jsem říkat neměl. Projekt manager tím byl dost pohoršen a bylo mi vyčteno, že to, že to nevnímám, je samozřejmě špatně a že je chyba na moji straně, že od toho jsou tam všichni, aby všichni věděli, co se děje. K tomu všemu z té skupiny 14 lidí se mě ani jeden nezastal, ikdyž to byla pravda, a ještě se na mě několik z nich pohoršeně dívalo. Vzpoura nastala až časem, když se to týmu dostal trochu otrkanější a drzejší programátor, který ty meetingy začal sabotovat a prostě zůstával sedět u kompu. Dostal se do křížku s jedním úzkoprsým senorem co to prosazoval, ale jak to prorazil, i ostatní ovce se přidaly a zůstávaly sedět v kanclu, protože jim to tak taky vyhovovalo.
Nicméně i přesto se vedly dlouhé meetingy i přes to handsfree, na kterých musel být každý jeden člen týmu a poslouchat to. Prostě děs. A nikomu tato debilita nepřišla natolik debilní, aby se prostě řeklo dost a plošně to to skončilo. Někteří byli dokonce tak pitomí, že to ještě obhajovali, zpravidla ti nejneschopnější: analytik/scrum master a projekt manageri.
Naštěstí jsem zdrhl na jiný projekt, sice taky na sračku, ale měl jsem autonomii, ale ještě po roce ke mě dostalo negativní hodnocení při diskuzi o zvyšování mzdy, že prý "vrčím" atp. Pak jsem u piva zjistil, že mě nabonzoval ten zmíněný senior programátor co tak ty meetingy chtěl, no prostě totální mimoň. Pak jsem od tamaď zdrhl, protože to se fakt nedalo to některé osazenstvo.
Nejlepší byli v tom týmu testeři. Bylo jich tam asi 5 celkově a testovali manuálně konzolový program, který přenášel data do DB. Úplně krásnou věc pro automatizované testy oni testovali manuálně. Zezačátku na standupech senior testerů okázale prohlašoval spoustou technicých termínů, co testeři právě dělají. Jednou z věcí, co pravidelně říkal před releasem, bylo, jak testeři započali regresní testování. Předstvoval jsem si, jak prostě spouští skripty, které už udělali, a které pěkně automatizovaně ověří, že aplikace dělá co má. Pak jsem zjistil, že to všechno vždycky testovali ručně, ručně pouštěli sql selecty nad databází aby se podívali, zda v tabulkách o 80 sloupcích jsou správná transformovaná data.
Nikdo neřekl "Co to do piči je, tady je 5 testerů a jsou úplně na hovno, jak to kurva můžou testovat manuálně, co je to za bordel?", ale zato přinejmenším manager a scrum master veděli, kdo je v týmu zavrženíhodný za svoje "vrčení", že jsem to já.
Ti testeři měli navíc bezesporu víc peněz, něž někteří medior programátoři v týmu - délka praxe, žejo.
Byl jsem z toho frustrovaný a šel jsem za senior testerem v naši pobočce, abych mu situaci popsal a svěřil se mu. Zbytečné. Podle poměrů ve firmě tipuju, že měl tak 60k/měsíc minimálně. Po pár měsících jsem zjistil, že ikdyž vypadá seriozně, má mocnou praxi a bere minimálně 2x víc než já, tak naprosto neumí programovat.
Zdrhnul jsem odtamtud po 2 letech, teď si hledám něco jiného a doufám, že tohle už v životě nezažiju.
-
Když mluvím o tom testerovi, co jsem se mu chtěl svěřit s tím, co jsem pravě viděl, jsem si vzpoměl na takovou jednu věc, co udělal. Jednou, pár týdnů před vánocma, si prostě přinesl z domu balík osobních/pracovních dokumentů, vč nějakých letáků a své staré občanky a takových blbin. Sedl si na trůn ke skartovačce, která byla umístěna přimo za mnou a nekecám, 40 minut za mnnou ty svoje kraviny skartoval. Ještě v polovině skartování se mu skartovačka sekla, tak jsem mu ji odblokoval tím, že jsem několikrát přehnul papír a protlačil zaseklou dávku dovnitř - ho to nenapadlo. Naštěstí jsem neměl co na práci a nemusel jsem programovat, což se nedá říct o jiných v kanceláři. ::)