Zkusim se k tematu vyjadrit z pozice pracujiciho studenta.
Za sve studium na FI MUNI jsem se s podobnou otazkou setkal dvakrat a pokusim se volne prezentovat odpovedi dvou akademiku.
Poprve se dotaz tykal rozsahu matematiky v bc studiu (4 semestry, prednasky + cviceni + domaci ulohy). Prof. Slovak (prednasejici) rekl neco ve smyslu, ze se snazi studenty naucit abstraknimu mysleni, ktere se nam muze hodit pri studiu ruznych oblasti informatiky. Dale rikal, ze matematika ma byt ukazatel pro budouci zamestnavatele - ve smyslu, ze kdyz ten clovek dokazal splnit naroky na premysleni a prokazal nejakou uroven, bude pravdepodobne schopen soustavneho sebevzdelavani a osvojovani novych technologii, ktere v budoucnu prijdou. Matematika je volena mj. kvuli rozsahu zaberu.
Podruhe podobna otazka padla v kontextu diskuze o rozsahu matematiky v magistreskem studiu oboru BIT (bezpecnost). Odpovidal doc. Staudek (bezpecak). Rekl neco ve smyslu, ze nas chape a ze ho pri stududiu taky matematika moc nebrala a ze on sam ji doopravdy ocenil az 10 let po studiu. Tato odpoved me pravda prilis neuspokojila.
Ze svych zkusenosti bych rekl, ze ono to (konkretne na FI) s matematikou neni zase tak hrozne. Sam jsem mel ze zacatku problemy, ale jakmile se do toho clovek jednou dostane, uz to takovy problem neni - a to plati pro vsechny teoretictejsi predmety. Podle me je to jen otazka odhodlani a pevne vule, clovek nemusi byt genius.
Co jsem tak vypozoroval u kolegu, s matematikou meli vzdy problemy lide, kteri nezvladali i ostatni veci. Popravde jsem neznal cloveka, ktery by mel problemy jen s matematikou - bud vicemene zvladal vse a nebo ve vsem plaval. Samozrejme, neni to statisticky vypovidajici vzorek - jen proste pozorovani.
Ze zajimavosti jsem udelal takovy odhad, kolik casu mi na bc. studiu matematika zabrala.
12 (pocet tydnu v semestru) * ( 4 hodiny (prednaska + cviceni) + 6 hodin (domaci ulohy)) + 4 * 8 hodin (4 dny pripravy na zkousky) = 152 hodin za semestr
Za 4 semestry tedy mame cca 608 hodin, tj na jeden mesic pripada cca 25 hodin, tj 3 pracovni dny mesicne po dobu dvou let.
Je otazka, je-li toto akceptovatelna doba, po kterou se clovek v podstate 'jenom' uci myslet, nebo je to ztraceny cas.