Ahoj, cca před 4 lety jsem nastoupil jako administrátor, včetně podpory koncových uživatelů, do jedné firmy.
Na začátku jsem si řekl, že mám dvě možnosti jak řešit požadavky od oněch koncových uživatelů. Buď budu tak trochu nepříjemný, uživatelé mě nebudou otravovat a i za cenu nedobré pověsti typicky neochotného ajťáka budu mít relativně klid, nebo naopak. Co čert nechtěl, zvolil jsem si tu druhou variantu. Řekl jsem si, že budu uživatelům vycházet maximálně vstříc, přeci tu od toho jsem, a zkusím jim se vším maximálně vyjít vstříc.
Ze začátku to ještě šlo. Jenže časem se to zvrhlo do té míry, že mi tu volá úplně každý, abych mu šel něco udělat na počítači. Jenže to nejsou žádné administrátorské zásahy. Otravují s tím, abych jim v MS Wordu či MS Excelu udělal v dokumentu to či ono, přepnul výstup z laptopu na projektor, našel soubor v počítači, upravil obrázek atd. Mám pocit, že nejsem administrátor, ale osobní asistentka...!
Přeci když budu dělat někde na pozici, kde je mým hlavním pracovním nástrojem MS Office, tak se ho kruci naučím. Když budu dělat se soustruhem, tak přeci také pokaždé nebudu volat mistra, aby mi přepnul otáčky, že nevím jak se to dělá. Všichni mají v životopisech napsáno, jak umí pracovat s PC, ale darmo mluvit nebo se zase rozčílím. Nejvíc mě asi vytáčí, že pokud něco nevědí, tak se nenamáhají ani vteřinu si to najít v nápovědě či Googlu a rovnou mi volají, ať jim to jdu ukázat nebo rovnou udělat. Nejlépe samozřejmě teď hned, spěchá. Zákazník čeká, je to pro šéfa atd.
Jenže co teď? Jak řešíte hranici mezi tím, co je práce administrátora, případně uživatelské podpory a co už ne? Chtěl bych, aby mě volali pouze pokud je opravdu někde problém s hardwarem či softwarem a né když jim nejde zarovnat tabulka...