Evidence odpracovaných hodin

bimbo pytlík

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #30 kdy: 19. 04. 2013, 09:42:29 »
Ja jsem se naucil pouzivat www.toggl.com - docela zajimava sluzba.


marwyn

Re:Doporučte program na evidenci odpracovaných hodin
« Odpověď #31 kdy: 19. 04. 2013, 10:42:59 »
Evidentne jsi nikdy nemel zadny komplexnejsi ukol - tam je totiz odhad predem v podstate obdoba vesteni z kristalove koule. Stejne tak odborna prace v rozsahlejsich prostredich a systemech - nevidel jsem odhad, ktery by byl spravny. A kdyz se k tomu pridaji bugy, ruzne workaroundy a sdileni informaci mezi vice org. jednotkama, potom to skutecne odhadnout nejde a tudiz jde o zcela zbytecnou snahu.

Ano, ty evidentně věštíš z křišťálové koule.

Michal

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #32 kdy: 15. 10. 2013, 12:38:39 »
Abych se vrátil k tomu programu. Excel je dostatečný, ale pokud je vás ve firmě už více př. 30 a více lidí, doporučuji si pořídit nějaký základní docházkový systém, který změří odpracované hodiny. Ty si pak můžete prohlédnout v různých sestavách, grafech, apod.  Data ze systému se pak dají exportovat do účetního programu pro zpracování mezd. Těch systémů je několik, pro malé a střední firmy mám osvědčený systém Etend. Co se týká produktivity, to už se tu řešilo v předchozích příspěvcích.

Shin

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #33 kdy: 20. 10. 2013, 17:55:32 »
Doporučil bych Hamster (http://lifehacker.com/5854272/the-best-time-tracking-app-for-linux), super věc, používám to skoro rok a zatím žádný problém.

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #34 kdy: 22. 10. 2013, 18:16:08 »
tenhle time tracker není až tak dobrý, raději bych si docházkový systém asi dala naprogramovat. Když už by nevyhovoval žádní jiný.  :'( :-*


Petr

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #35 kdy: 16. 12. 2013, 11:51:01 »
Poslouží i Docházka 3000, která umí nejen evidovat dobu na pracovišti či absencích, ale hlavně na rozdíl od většiny ostatních i typy práce v průběhu dne. Takže jde čipovat i na jaké zakázce nebo projektu zrovna dělám a samozřejmě to lze v průbehu pracovního dne měnit. Takže pak systém vyhodnotí, kolik lidí a kolik hodin bylo celkem na tom kterém projektu odpracováno a to už pak lze využít pro fakturaci zákazníkovi. Dají se nastavit i různé příplatky pro konkrétní zakázky, nebo hodinové sazby plus příplatky a srážky, takže pak jde i nastavit odměňování zaměstnanců podle náročnosti projektu. K čipování jde použít terminály na otisk prstu, čipy, karty atd., ale jde nastavit i práva pro čipování přes počítač - webové rozhraní.
Systém jde provozovat i hostovaný v cloudu u výrobce a to i když se čipuje terminálem. Nebo klasicky nainstalovat na nějaký vlastní server. Případně je varianta kdy vše běží v Raspberry Pi a to taky umí i terminály. Je to na http://www.dochazka.eu/

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #36 kdy: 16. 12. 2013, 15:53:39 »
To jsem taky zažil borce, co si stěžoval, že prográmek který zakoupil má za ty peníze málo kilobajtů.

Takže otevřít notepad nebo  PSPad, případně Eclipse apod. a píšeme ať máte dost těch kilobajů.
Pokud jich bude málo tak k tomu postahujte nějaké pro program zcela zbytečné knihovny.

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #37 kdy: 23. 06. 2014, 17:03:34 »
V naši společnosti máme software PowerKey. Doporučuji vyzkoušet http://www.advent.cz/produkty/software-powerkey/dochazkovy-system-powerkey/ . Osobně jsem se systém spokojen.

karlik

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #38 kdy: 23. 06. 2014, 19:06:35 »
Norma je 300ks za pracovní dobu, tak musíte sledovat, jestli pracovník udělá 300ks nebo třeba jenom 280, a z toho pak vypočítáte produktivitu, a následně prémie.

Tak, tak, a když někdo nový udělá 400 ks za pracovní dobu, tak se zvýší norma na 400 ks a ostatní se potom z toho mohou po..., tomu novému to také dojde po nějaké době... Takže je třeba, aby všichni udělali za směnu 301 ks, pak je vše OK.  :)

A pak takové motivující drobnosti - 300 ks nejde udělat, protože firma šetří a nahrazuje suroviny nekvalitními (zmetky). Jak se potom počítá produktivita práce, když vstupní materiál pro pracovníka stojí za houby? Počítá se tak, že se vezmou prémie. To se to potom motivuje...

UPcom

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #39 kdy: 28. 06. 2014, 19:52:43 »
Možností je aplikace v Sharepoint-u. Ilustrace řešení: http://upcom.cz/prezentace.html

jenda

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #40 kdy: 29. 06. 2014, 12:31:39 »
atlassian jira - zaklad zdarma, neco i tusim opensource, trial 30 dni

Janci

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #41 kdy: 07. 07. 2017, 14:28:07 »
Excel/Openoffice:
ctrl+; vlozi datum,
ctrl+shift+; vlozi cas,
ked skoncim zase ctrl+shift+; a napisem co som robil

Google Spreadsheets:
mam tam dva skripti, start a stop, vytvoria novy riadok a vlozia do neho cas zaciatku / cas konca a len dopisem pre koho a co som robil

Janci

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #42 kdy: 07. 07. 2017, 14:28:51 »
*skripty samozrejme

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #43 kdy: 07. 07. 2017, 15:24:40 »
Produktivita je speciální případ efektivity:

Kód: [Vybrat]
Efektivita = Výsledek / Náklady
Pokud jste schopni kvantifikovat výsledek a náklady, máte efektivitu (v použité metrice).

V manuální rutinní činnosti je metrika jednoduchá - stačí mít výsledek kvantifikovaný třeba počtem kusů a náklady potřebným časem a počtem zaměstatnců. Složitější to ale začne být, pokud do kvantifikace výsledku započítáte třeba životnost těch vyrobených kusů a do nákladů třeba opotřebení výrobní linky nebo fluktuaci zaměstnanců. Pak už je to docela komplexní problém.

U tvůrčích činností pak komplexita vyhodnocení efektivity asymptoticky roste do nekonečna, což jasně signalizuje, že takto pojatá efektivita zde zcela ztrácí opodstatnění a nemá moc smysl. Jak chcete kvantifikovat výkon vědce (a že se o to zuřivě snaží citační indexy apod.)? Nebo spisovatele, malíře (kde se skutečná kvalita díla ověří až po staletích a nelze ji ani vyjádřit číselně)?

Co se týče programování - může spadat do obou kategorií, podle toho, jakého je druhu.

Pokud je cílem firmy vydělávat peníze, bude její vedení nakonec stejně zajímat jen jedna efektivita: Kolik se v daném čase vydělalo peněz. Ty údaje zná vedení firmy a pokud chce, aby zaměstnanci znali svoji výkonnost, bude s nimi tyto údajů sdílet, případně je rovnou přizve do spolurozhodování. Pokud je to možné, pak lze uvažovat o něčem jako je svobodná firma, viz. např. https://www.tomashajzler.com/tema/svobodna-firma

Re:Evidence odpracovaných hodin
« Odpověď #44 kdy: 07. 07. 2017, 17:39:16 »
Programování se blbě měří, protože se zásadně liší od manuální výroby nebo stavby baráku. Na tyhle činnosti jsou ale manažeři trénováni (škola, knížky, články, ...), takže chápu jejich frustraci, když všechny poučky, co se naučili, najednou v softwaru neplatí.

Zásadní rozdíl je v opakovatelnosti. Jakákoliv činnost, která se při programování opakuje, by se měla dát odprogramovat pryč. Prostě to, co se opakuje, hodím vedle do funkce. Samozřejmě to platí v nějakém idealizovaném modelu, kde nejsou překážky jako legacy code nebo to, že programátor nemá perfektní přehled o celém kódu, musí pracovat v týmu, apod.
Princip ale zůstává - programátor je tím lepší, čím je línější a odprogramovává si práci pod rukama. Už jenom kvůli tomu nemá smysl jeho činnost měřit jako manuální práci.

Kdyby se přece jenom měla dělat analogie se stavbou nebo výrobou, pak by programátor nebyl ten dělňas u pásu, ale ten, kdo navrhuje výrobní linku. Taky měříte ve firmě produktivitu toho, kdo navrhuje výrobní linku?

Ano, existují firmy, které výrobní linky navrhují a vytvářejí jako byznys. V takové firmě zjistí, že plno výrobních linek je vlastně hodně podobných, takže vytvoří stroje na výrobu komponent výrobní linky. V takové firmě je pak ale programátor ten, kdo neskládá výrobní linky na výrobu výrobních linek, ale ten, kdo je navrhuje.

Existují "programátoři", kterým se říká code monkeys, nebo lepiči, protože pouze tupě aplikují nějakou metodiku a matlají v textovém editoru písmenka kódu dle jakéhosi UML diagramu, který jim poslal jakýsi architekt. To jsou případy firem, které srovnávají programování právě třeba se stavbou baráku. Na světě jsou často jenom proto, že jsou krmeny nějakým státním sosákem nebo jinou too-big-to-fail firmou.

Zdroj této špatné analogie k výrobě a stavebnictví je pravděpodobně ten, že program se (dle manažera) po analýze (prováděné architektem) vytváří programátorem (builder). Přičemž pro programátora znamená build až fázi při kompilování, takže programátor je sám o sobě spíš tím architektem, kdo dodal instrukce. Kompiler je jeho dělňas, kdo za něj vytvořil tvrdou práci. Protože takhle fáze trvá jen pár milisekund, je manažerama přehlídnuta, z čehož musí usoudit, že programátor je vlastně ten dělník.

Manažer se ptá: Ale já potřebuju vědět, jak dlouho to bude trvat! Ptá se zákazník, co mu mám říct??
1. Pokud je to opakovaná záležitost a prakticky chce něco, co už má konkurence, pak se zmáčkne pár čudlíků, nakliká se konfigurace a řešení je na světě. Pokud taková firma ještě neexistuje, pak je to díra na trhu.
2. Pokud je to něco nového, pak nemá smysl se bavit o tom, kdy a za kolik to bude. Pokud je to novinka, pak ani zákazník neví přesně, co chce, a proto musí projít kolečkem vývoje a zpětné vazby, během kterého se ujasní jeho požadavky. Pak nesmlouváme o ceně ani deadlinu, ale pouze o rozsahu. Neděláme mega design a architekturu předem, ale postupně během vývoje poznáváme a usměrňujeme zákazníkovo požadavky. Jakmile zákazník ohlásí, že mu to stačí, vývoj může skončit a výsledkem je to, co se postupným vývojem vytvořilo.