Arduino/RPi na měření intenzity světla

[marwyn]

Moc nechápu, nač fotorezistor, když to na sobě bude mít solární panel. IMHO stačí sledovat napětí na panelu, když mi klesá, otáčím se špatným směrem.

[Reklama]

[Mamlasos]

A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.

Jinak dobrý zdroj krokových motorů jsou staré jehličkové tiskárny (ve sběrném dvoře) nebo inkoustovky, tam je jeden krokáč a jeden obyč SS motor.
Výkonné krokáče jsem pak vymontoval v kovošrotu z nějaké profi tiskárny/kopírky (hotová almara) ale to bylo vyjímečně.

[marwyn]

A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.

Zatímco fotorezistor bude dávat stále stejné hodnoty, že? No nevím, jestli to měl být vtip, tak se moc nepodařil.

[3ugeene]

nejsem si jistej, jestli je par odporovych delicu navic skutecne problem....

[Mirek Prýmek]

Ještě jednu věc bych se chtěl zeptat - Ethernet shield. Chtěl bych vidět výstup programu (když ho do něj vepíšu) na dálku, případně to rovnou sulcovat nějakym lepšim způsobem, třeba jako odpovědi na HTTP GET nebo SNMP. Je k tomuhle Ethernet shield určenej? Umí nějakej základ sám od sebe, nebo budu muset tvořit i pro komunikaci po síti všechno sám? Nerad bych to koupil, abych zjistil, že bez síťových znalostí se nepohnu...

Umi sam o sobe TCP a UDP. Tzn. budes muset si napsat podporu protokolu vyssi vrstvy. Ale to obvykle neni zadna tragedie - napr. pokud bys chtel ty hodnoty zobrazovat pres http, bude to vypadat nejak takhle: http://arduino.cc/en/Tutorial/WebServer Takze si musis vybrat takovej protokol, kterej zvladnes naimplementovat aspon z te casti, kterou budes potrebovat (tady u tech malych kontroleru se bezne dela, ze se naimplementuje jenom cast protokolu, nikdo neocekava, ze takovej prcek bude fungovat presne podle RFC se vsim vsudy

Shieldy jsou dělaný tak, že je napíchnu na desku a stále můžu využívat všechny I/O na shieldu? Nebo mi nějaký sebere pro sebe?

EthernetShield pouziva SPI a pin 10. Takze pokud dobre lovim z hlavy, zabere ti piny 13,12,11 a 10. Na SPI porad jeste muzes davat dalsi zarizeni, ale nevim, jestli Arduino shieldy takove stohovani umoznuji.

[Reklama]

[Mamlasos]

A co oblačnost? Když to bude podle napětí na panelu tak to bude s každým přistíněním švenkovat.

Zatímco fotorezistor bude dávat stále stejné hodnoty, že? No nevím, jestli to měl být vtip, tak se moc nepodařil.

Ne akorát s dvěma fotodektorama bude daný směr, nebude to "pátrat".

[marwyn]

Ne akorát s dvěma fotodektorama bude daný směr, nebude to "pátrat".

Po prvním přestavení je směr daný, takže ani s panelem to pátrat nebude, čistě sw záležitost.

[Pavouk106]

čistě sw záležitost

Ano, to už záleží na programátorovi :-D

Mirek: Díky za info. Ethernet shield zatím nechám být, DX ho bude mít i kdykoliv dýl během roku ;-) Ta síťařina ale vypadá úplně v klidu...

Měřit budu nejspíš fotorezistorovým děličem. Otáčení pořád netuším jak udělám - nesmí to žrát moc (solární napájení všeho) a přitom by to mělo být udělaný tak, abych věděl, o kolik s tím Arduino hnulo. To si ještě počtu. Z DX objednám Duemilanove a 4x solární článek 5-6V/130-160mA. S tím bych se měl vytočit naprosto v klidu (ať paralelně, seriově nebo P/S).

[3ugeene]

podle meho je nataceni skutecne nejlepsi resit servama - zalezi na zatizeni a tim i na cene, ale ja bych to nicim jinym asi nenatacel

[Pavouk106]

robin: Co jsem tak početl, tak stačí vzít MG995 servo (něco by mělo utáhnout, 100mA při běhu bych mu měl dodat) a Arduinem mu přímo řeknu, kam se má natočit (řečí lidí například: -45 stupňů) a ono ať je kde je to udělá? Napájení serva bych řešil přímo z USB kabelu ještě před arduinem a signál servu dává přímo arduino...

Jsem úplně mimo nebo nemelu nesmysly? :-) Je MG995 dostatečně silný na otočení pár ohnutých plechů a 20x20cm skla? Nebo by stačilo i nějaký miniaturní (a snad i míň žravý)?

[Mirek Prýmek]

a Arduinem mu přímo řeknu, kam se má natočit (řečí lidí například: -45 stupňů) a ono ať je kde je to udělá?

Presne tak (z pohledu programatora).

Jenze to vlastne neni to, co ty chces. Takze si budes muset pamatovat, kde ted ses a relativni pohyb (vlevo, vpravo) vyrobit pohybem na absolutni pozici, nejak takhle: jdi_na(max(kde_ted_jsem+10,180)).

Vyhodou je, ze nemusis resit ty zarazky.

[Pavouk106]

Mirek: Já nejsem ani tolik programátor, jako spíš statistik :-) Takže já budu téměř vždy vědět, kde jsem. Jedinej případ kdy ne bude, až zapadne Slunce - po ranním probuzení budu teda muset na dorazy (= krajní pozice, nikoliv dorazy ve smyslu spínačů), abych mohl znovu začít počítat přesně. Otázkou dál zůstává, jak zařídit, abych ráno měl dost světla na otočení se. Nejspíš to skončí k večeru tak, že otočím panely rovnoběžně se zemí... Tím by měly získat ráno světlo. Takže ještě nějaká detekce, kdy bude nejlepší je začít otáčet, aby to stihly do rovnoběžný (nebo lépe za ní).

[Rax]

Záleží jak je to vyřešeno mechanicky. Jestli mechanika umí dojet na příslušnou pozici, potom vůbec měření světla není třeba. Na pohyb Slunce po obloze existují rovnice, i na východ a západ Slunce, stačí zadat do programu GPS souřadnice, seřídit hodiny (možno použít celý GPS modul tam jsou i hodiny) a bude to chodit včetně nastavování optimálního vertikálního úhlu panelů.
Bude s tím spousta práce v SW, ale možná méně práce než rozchodit to s měřením světla.

[Olaf]

Polohu panelu bych rád znal kvůli statistice (kdy a kam byl natočenej, případně si v budoucnu dělat grafy kam to koukalo a kolik šťávy to ždímalo).

PŘESNÉ měření pozice panelu není nejlacinější a kvůli statistikám a grafům je zbytečné. Pokud budete mít opravdu funkční a spolehlivé řízení polohy na Slunce vhodným snímačem, po obloze Vám běhá daleko přesnější pozicioner, než jaký jste schopen doma vyrobit . Jestliže budete mít k hodnotě "kolik šťávy to ždímalo" přiřazen čas, budete schopen i dodatečně zjistit, kam to koukalo - viz např. http://www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi (Výpočet poloh, východů a západů planet, Slunce a Měsíce (1900 - 2060)).

Modelářská serva jsou pro natáčení panelů zbytečně (až nevhodně) rychlá. Stačí obyčejný SS motor zpřevodovaný HODNĚ do pomala (šnekový převod je ideální). Uvědomte, co řešíte. Vy nebudete Arduinu říkat např., natoč se o -45° ani o +10°. Slunce urazí za hodinu cca 15° horizontálně (vertikálně podstatně méně), vy např. natočíte panel 1x za 4 minuty doprava o 1° ¹⁾. Pouze na konci "směny" (resp. na začátku) zavelíte, otoč se doleva až na koncák (tohle je nutné v době mezi jarní a podzimní rovnodenností).

Pokud hrozí noční osvetlení panelu např. kolem jedoucími auty, není od věci řízení polohy v noci vypnout.

1) Ve skutečnosti mu budete říkat, otáčej doprava, pokud napětí z děliče neklesne (nevzroste) pod určitou mez. Pokud bude pohon dostatečně pomalý, nemusíte řešit ani hysterezi nebo otáčení vlevo (vyjma konce "směny").

[Olaf]

Otázkou dál zůstává, jak zařídit, abych ráno měl dost světla na otočení se.

Solární panel kupodivu pracuje, i když není natočený přímo ke slunci. Takže když ho nebudete na noc přikrývat dekou, ráno se probudí sám, možná si jen chvilku přispí