Polohu panelu bych rád znal kvůli statistice (kdy a kam byl natočenej, případně si v budoucnu dělat grafy kam to koukalo a kolik šťávy to ždímalo).
PŘESNÉ měření pozice panelu není nejlacinější a kvůli statistikám a grafům je zbytečné. Pokud budete mít opravdu funkční a spolehlivé řízení polohy na Slunce vhodným snímačem, po obloze Vám běhá daleko přesnější pozicioner, než jaký jste schopen doma vyrobit

. Jestliže budete mít k hodnotě "kolik šťávy to ždímalo" přiřazen čas, budete schopen i dodatečně zjistit, kam to koukalo - viz např.
http://www.hvezdarnacb.cz/cgi-bin/kar.cgi (Výpočet poloh, východů a západů planet, Slunce a Měsíce (1900 - 2060)).
Modelářská serva jsou pro natáčení panelů zbytečně
(až nevhodně) rychlá. Stačí obyčejný SS motor zpřevodovaný HODNĚ do pomala
(šnekový převod je ideální). Uvědomte, co řešíte. Vy nebudete Arduinu říkat např., natoč se o -45° ani o +10°. Slunce urazí za hodinu cca 15° horizontálně (vertikálně podstatně méně), vy např. natočíte panel 1x za 4 minuty doprava o 1°
1). Pouze na konci "směny" (resp. na začátku) zavelíte, otoč se doleva až na koncák
(tohle je nutné v době mezi jarní a podzimní rovnodenností).
Pokud hrozí noční osvetlení panelu např. kolem jedoucími auty, není od věci řízení polohy v noci vypnout.
1) Ve skutečnosti mu budete říkat, otáčej doprava, pokud napětí z děliče neklesne (nevzroste) pod určitou mez. Pokud bude pohon dostatečně pomalý, nemusíte řešit ani hysterezi nebo otáčení vlevo (vyjma konce "směny").