Já osobně třeba proto. že se chci naučit programovat, pokud bych vyvíjel komerční maloseriový výrobek, tak sáhnu po digitálním čidle, i když co jsem měl rozebrané domácí programovatelné termostaty, tak v nich byl skoro vždy termistor, nebo PT 100/PT1000. Pokud to byla chytřejší věc, tak tam byl termočlánek pro hlídání teploty spalin a pro teplotu v místnosti a topné vody byla čidla PT1000.
I u výrobku vyráběného maloseriově, velkosériově, popř. v hromadné výrobě záleží na účelu měření. Od toho se odvíjí cena materiálu a nároky na lidský zdroje... :-) Jestli se vyplatí čidlo který má převodník v sobě (informace dostupná po sériový sběrnici), anebo implementovat převodník svépomocí na jednočipu popř. na FPGA zvolí konstruktér.
V pokojovejch termostatech stačí dvoubodový měření pro vypnutí a zapnutí topnýho tělesa s hysterezí. Tam může spolehlivě fungovat bimetal (viz žehličky), nebo nakalibrovanej termistor. Přesnost desetin stupně neni potřebná.
Pt 1000 s kompenzačním vedením zapojenej do můstku je k vidění spíš v průmyslovým nasazení, o termočlánkách do korozivního prostředí ani nemluvě :-)
Nechapu proc az v xtem prispevku konec
U levnych pokojovych termostatu je zcela normalni presnost desetin stupne - krok 0,1 nebo 0,2. V pripade klimatizaci si vystacime vetsinou s celymi stupni nebo pulstupni. Integrovane systemy rizeni budouv pocitaji take s desetinami.
Nektere zpusoby vytapeni potrebuji jen zapnuto/vypnuto a nektere plynulou regulaci. Neda se to rict obecne.
U topnych teles zavisi na zpusobu vytapeni a pokud je mediem voda, tak zda-li se jedna o vysokoteplotni nebo nizkoteplotni zpusob vytapeni. Dale potom jak velka plocha topneho telese atd. Neni to tak jednoduche jak se na prvni zpusob zda. Kdyz treba podlahovka nabiha hodinu, tak je zbytecne mit plynulou regulaci protoze muze dojit k situaci kdy polovina bude vlazna a druha pulka uz studena. Stejne tak u starych dlouhych litinovych radiatoru.
Na druhou stranu pro plechovy radiator nebo elektricky topny panel je vhodna plynule regulace nebot k nabehu dochazi rychle.
Stejne tak se prechazi ke kotlum ktere umi plynule modulovat vykon v nejakem rozsahu a neopotrebovavaji se neustalym cyklovanim.
Pokud by jsi vyvijel treba rizeni chovneho inkubatoru pro plazy, tak tam potrebujes cidel vic a setiny stupne(staci krok 0,05) . Protoze na teplote ti treba zavisi to jestli snuska budou samci ci samice:)
Bimetal se spis dnes pouziva uz jen jako teplotni pojistka a nebo kurvitko.
Prevodnik na FPGA je dost dobry overkill;) Nevyrabejsi se pro tyto ucely snad specialni IO ve velkych seriich? Jaky to ma smysl?
20 Odpovědí
14121 Zhlédnutí