Ok, trošku to přeženu a trošku to napíši provokativně, ale je to asi takto:
V úkolu (tedy odměňování podle výsledku) se (v drtivé většině případů) zadává práce, která je nudná, protože ji dělalo už tolik lidí před vámi tolikrát, že se dá úkolově ocenit. Tedy něco jako třeba e-shop.
Zajímavá práce, tedy něco, co jste nedělali už 100x, protože to zatím dělalo jenom málo lidí se úkolově nezadává, protože nikdo neví kolik by ta cena měla být. To riziko, že daná věc bude trvat mnohem déle, než napovídaly prvotní odhady musí někdo nést. A zadavatel si většinou spočítá, že je pro něj výhodnější, když ho ponese sám, než když ho ponese dodavatel - protože dodavatel si potom už z principu musí říct o úkolovou odměnu, která je značně nadsazena (oproti prvotním odhadům celkové ceny).
Takže milí málo zkušení kolegové, vězte, že odměna za hodinu je zcela relevatní a vhodný způsob práce, kteří nepoužívají jenom "manažeři pitomci". V reálu se nejčastěji používá kombinace obého. Tedy stanoví se úkolová cena za nějakých předpokladů - které ale nenastanou, takže co je nad ty předpoklady, tak se účtuje předem domluvenou hodinovou sazbou. Staví se tak i jaderné elektrárny. Současný tendr ČEZu na Temelín, který je na klíč, je spíše výjimka a projev slabosti ČEZu, který raději zaplatí elektrárnu předraženě jako úkol, než by si ohlídal dodavatele, aby ho nenatáhli na vícepracích.
A je logické, že když někdo platí někoho per hodina, že chce mít co nejvíce kontroly nad tím, co ten dodavatel dělá. Včetně toho, že mu kouká na monitor, což je běžná věc, když máte podřízeného fyzicky blízko a tak je logické, že když je to technicky možné, že to chce zadavatel dělat i na dálku. A nebere to jako jedinou kontrolu práce dodavatele, ale jednu z mnoha. Pokud někdo píše do výkazu práce, že týden dělá analýzy offline, tak se to tímto způsobem kontroluje blbě, ale to neznamená, že je sledování plochy při hodinové sazbě nesmysl.