- Ukažte mi jednu malou a špičkovou světovou univerzitu s pár fakultami(tj. špičkovou univerzitu, která nemá všechny fakulty, co jsem vyjmenoval). Všechno jsou to velké univerzity, kde se výzkum koncentruje. Pokud je univerzita velká, tak má lepší podmínky pro nákupy, víc peněz, větší knihovnu
a například lékařský výzkum a chemický může jet dohromady. To jsem se snažil příspěvkem říct.
Nikdo netvrdil, že by musela být malá. Pouze to, že přítomnost bohoslovecké fakulty, právnické fakulty, filosofické fakulty, sociologické fakulty atp. opravdu nepatří mezi nutné podmínky pro označení nějaké vysoké školy za výzkumnou. CalTech, M.I.T., MIFI, ETH - to jsou všechno špičkové a v podstatě čistě technologické university s pár fakultami. Velikost školy hraje naopak pramalou roli při získávání financí. Co hraje roli, je vědecká úspěšnost, grantová úspěšnost, počet nositelů Nobelových cen atp. Opravdu nechápu, jak by přítomnost nějaké z těch výše uvedených fakult mohla tu instituci zvýhodňovat oproti těm, jež je nemají. To spíše naopak - akorát budou odčerpávat zdroje těm výzkumným fakultám, aniž by nějak přispívaly k jejich získávání.
Neboli spousta špičkových škol nemá vámi vyjmenované fakulty - například ty mnou vyjmenované.
- Ano, nebudeme se omezovat jen na nástroje a postupy, jež dotyčný zná. Perfektní absolventi VŠ. Sebevědomí na výši, na škole dělal úžasné pár řádkové programy v Prologu, všechno umí patřičně vědecky okecat a prakticky neumí vůbec nic. Přece OOP a UML je moc sprosté, já jsem IT vědec a řešil jsem daleko zajímavější problémy. Takový absolvent pak působí dost legračně, tyto základy by přece měl umět perfektně. Co je to za programátora, když neumí prakticky programovat v běžných jazycích ? To je jako kdyby absolvent VŠ chemického směru řekl - připravit vodík neumím žádným způsobem, to se učí na střední škole a bylo to i ve filmu "Cesta do hlubin študákovy duše". Tím se nebudu zabývat, to jsou strašně staré znalosti, patří na střední školy a je to pod úroveň vysokoškoláka. Já dělal na VŠ zajímavější věci, třeba kvantový popis molekul. Jednoduše řečeno - absolvent VŠ musí dobře znát "základy svého řemesla", jinak vypadá hodně legračně. Každý se pak logicky ptá co na té škole tolik let dělal, když neumí ani ten základ.
Ideální absolvent VŠ nemá problém s tím, aby se jakýkoli programovací jazyk či jiný nástroj naučil v relativně krátké době podle potřeby. Že nějaký znát bude by se dalo předpokládat, vzhledem k tomu, že jistě musel nějaké praktické věci v průběhu svého studia realizovat. Když zůstaneme u toho UML - oba víme, že to je v podstatě pitomost, bez které se dá docela dobře obejít, ale když to někdo vyžaduje, není problém se to za odpoledne naučit. Jenže někteří omezenější jedinci si z toho udělali vrchol vědění, protože to je jedna z mála věcí, kterou dokázali jakž-takš pochopit. Jinými slovy - absolvent computer science, který nezná UML, je jen absolventem computer science, který nezná UML; absolvent computer science, který v životě neslyšel o automatech, gramatikách, teorii grafů, teorii relačních databází apod., to není žádný expert na computer science, ale tzv. fachidiot, bez ohledu na to, že třeba perfektně zvládá .NET.
Opět - nikdo tu netvrdil, že nemusí umět prakticky programovat. Jen jsem tvrdil, že nemusí umět konkrétní jazyk/nástroj, který považujete za světospásný třeba vy. Např. na M.I.T. se nepoužívá k výuce technik programování žádná Java, žádné C++, ani Pascal, ale takový vlastní dialekt LISPu (resp. Scheme). Úplně vidím některé chytráky, jak by se přitom ušklíbali, co to je za blázny, že je tam učí něco tak exotického a v praxi neupotřebitelného.