Podle mne to zazdila licence, a možná příliš velké ambice, možná načasování. Wirth v 90 letech propagoval dost minimalistické jazyky - např. Oberon. Možná tam svoji roli hrála skutečnost, že v C byly psané Unixy, později Windows byly napsané v C++, a v druhé polovině 90 let přišla Java, které měla moderní knihovny pro práci s TCP - a pro experimenty s internetem byla vhodnější. V 80 letech ještě nebylo tolik výkonu nazbyt, a přeci jen C je tomu assambleru blíž, a je jednoduší v něm psát rychlé aplikace. O tom jestli nějaký programovací jazyk se rozšíří nebo ne rozhoduje dost možná náhoda, třeba i v tom jestli nějaká významná a velká firma podporuje a používá daný jazyk - a zbytek se opičí. To, co se děje na univerzitách (a co se tam učí) zas až tak velkou váhu nemá (spíš pak některé koncepty se díky tomu dostanou do mainstreamového jazyka). Většina firem, managmentu se dost nerado odchyluje od aktuálního mainstreamu.
Ano, na tom něco bude, je obtížné odhadnout vývoj jazyků, upřímně řečeno, naprosto netuším ani to, co bude zítra. Souhlasím, že hlavní OS jsou psané v C/C++, já se u Ady také neobejdu bez těchto jazyků (např. GTKAda je toho krásným příkladem) a pokusy typu Ironcad + Gloire jsou spíše testovací. Upřímně řečeno dnes je potřeba i ten Python, např. u kompilace různých produktů od Adacore je nezbytný a Ada vývojáři zjistili, že tvořit kritické věci v Adě a ty další v Pythonu není vůbec špatný nápad (GNAV, Adamant).
Já jsem v diskuzi četl vyjádření íté manažera jedné letecké společnosti, který by dle svých slov velmi rád zaměstnal Ada vývojáře, ale protože univerzity žádné nedodávají, lituje, ale společně s vedením se rozhodl využít to, co pracovní trh nabízí, tedy C++. Což samozřejmě chápu, rozhodl bych se nejspíše stejně. Tyto společnosti využívají standardy typu DO-178B nebo C, které jsou k dispozici pro Adu i C++, časem možná i pro Rust, uvidíme. Ale C/C++ jsou použity u tak obrovského množství projektů, že jakákoliv případná změna situace přestavuje spíše desetiletí.
Ada se však drží dřívějších projektů (pařížské metro, ruský letoun Berijev dvoustovka, evropský Eurofighter nebo americké F-15, 16) a zčásti i těch novějších (F-22 by měl mít cca 80 procent Ady). Zajímavý je moderní F-35, kde cituji: "Většina kódu je vyvíjena v C a C++ kvůli rychlejšímu vývoji a širší dostupnosti kompilátorů, zároveň ale obsahuje i bloky Ada 83 děděné z F-22". Překvapilo mě, že F-35ka má časté problémy se SW u více odběratelů, kdo ví, nakonec čert vem jazyk, hlavně aby se nestal nějaký větší problém.