Ano, používá.
Byť, jak už tu zaznělo, tak má dnes spíš své specifické oblasti, kde se hodí nasadit.
Má docela dlouhou historii a její přímí předchůdci byly jedny z prvních databází, co měly v 80. letech transakce a MVCC (MGA). Dlouho se vyvíjela pod Borlandem jako Interbase, takže minimálně v devadesátých a nultých letech byla velice populární u vývojářů, co pracovali v Pascalu s Delphi. Tuhle roli pak z větší části přebral MS SQL server v Compact, Express a LocalDB variantě, když se to posouvalo k vývoji pod .NET.
Od r. 2000 pak existuje a vyvíjí se jako Firebird - open source fork Interbase.
Na embeddované použití to může být pro určitá použití zajímavý kompromis, není tak minimalistická jako SQLite, ale pořád je velmi kompaktní. Také nemá tvrdá velikostní a paměťová omezení jako ty varianty MS SQL serveru (plus je samozřejmě open-source a multiplatformní). Historicky tam byly zajímavé i další funkce toho systému (aut. segmentování podle velikosti a paralelní zápis do různých db souborů kvůli obnově).
Jinak se dá vcelku úspěšně nasadit i do víceuživatelského prostředí. I když samozřejmě záleží na konkrétní situaci.
Není (většinou) tak rychlá a vertikálně škálovatelná jako MySQL s InnoDB a nemá ani zdaleka tolik možností jako PostgreSQL, který je za mě mezi open source projekty asi nejblíž těm velkým systémům jako např. od Oracle.
V porovnání s MySQL měl Firebird lepší procedurální SQL, vytváření interních funkcí, window funkce (byť to se zásadně změnilo v MySQL
. Umí také velmi dlouho eventy, které se dají použít např. na asynchronní notifikace klientů ze serveru, když se změní dataset (volá se to z triggeru nebo procedury).
Jak zmínil Pavel Stěhule, tak se Firebird pořád vyvíjí, optimalizuje se a přidávají se další funkce. Verze 5 má např. partial (filtrované) indexy, předchozí verze 4 přinesla vestavěnou replikaci (bez dalších nástrojů nebo vlastního řešení logické replikace) a vestavěnou plnou podporu časových zón. Průběžně se vylepšují monitorovací nástroje, chování a syntaxe podle SQL standardu atp.
Osobně Firebird používám asi 20 let pro své projekty (od data driven grafiky pro TV/streaming, přes nějaké analytické věci, až po jednoúčelové věci na nějakou telemetrii). Je to také velmi fajn na menší použití (řádově desítky klientů), kdy se hodí dělat větší manipulace s daty na databázové vrstvě (např. proto, že okolo jsou proprietární aplikace které mají např. jen ODBC a minimální možnosti úprav dat). Bylo to pro mě také velmi spolehlivé.
Ale jak jsem zmiňoval, opravdu záleží na specifickém použití. Samozřejmě pokud je třeba přímá podpora (tzn. ne přes BLOBy) pro specifické datové typy (JSON, XML, spatial data), vybere se něco jiného.
Stejně tak, pokud člověk chce maximální výkon pro čtení a zápis, nepoužívá v databázi žádný nebo minimální data processing, tak třeba MySQL (resp. embedded SQLite) může být lepší.
Někdy také může rozhodnout přímá podpora MySQL, Postgresu v určitých ORM knihovnách, webových frameworkách atp.
Také se s ním lze občas potkat pod aplikacemi, zařízeními (typově sdílená databáze klipů ve video serveru). Vím, že jsou na tom postavené také různé účetní a lékařské systémy.
Jinak rozšíření také trochu záleží na regionu, zemi. Firebird je relativně hodně populární v Rusku (a zemích okolo), Brazílii, ale také Německu. To Rusko má pragmatický důvod i v tom, že v určité době začali měnit proprietární systémy od převážně amerických firem za OSS nástroje, kde můžou ovlivnit vývoj. Takže existují i speciální verze Firebirdu, co jsou certifikované pro provoz v ruské státní správě a bankách, rozšířené např. o jejich specifické šifry. Spousta změn byla nejdřív v těchhle specifických variantách s komerční podporou a pak se následně upstreamovaly do další major verze databáze. Takže třeba u nich na tom běží i docela rozsáhlé systémy a většina core vývojářů je odtamtud.
Jinak u nás jsou také skvělí vývojáři, co přímo přispívají do projektu, pánové Pavel Císař (autor Python driveru a jediné české knížky, člen Firebird Foundation a největší nadšenec
) a Jiří Činčura (píše .NET driver).
Jsem se rozkecal
14 Odpovědí
34923 Zhlédnutí