A kdyz ten clovek bude sedet nekde v kanclu tak mu bude manazer koukat pres rameno jestli neco dela?
Ne pořád a ne jen manažer. Každopádně pokud bude za den sedm hodin hrát hry / dělat pro někoho jiného a hodinu reálně dělat (a na standupu říkat, jak se seknul na tom či onom ale teď už to bude za chvilku mít - opět reálná zkušenost), tak v kanceláři na to přijdeš docela rychle, vzdáleně těžko.
Je tady zkusebni lhuta ve ktere firma ma sanci zjistit jestli clovek neco dela nebo ne.
Jak se tu už psalo, ve zkušebce se člověk zaučuje a to má na jeho výkon vliv. Cca c druhé půlce se už něco pozná, ale to stačí si dávat pozor, překlepat zkušebku a tadá!
A jestli se najde nekdo kdo neni dobry remote? Urcite, tak 10% zamestnancu, ale to zjistime obvykle v prubehu par dnu a jelikoz je tady “at will” zamestnavani tak dalsi den clovek nema praci.
Moje zkušenosti ukazují spíš opačný poměr - cca 20-30% lidí pracuje dobře i full remote, se zbytkem jsou větší či menší potíže. Nikoho, kdo by se někdo vyloženě ulíval v kanceláři si nepamatuju. Soudím spíš z pohledu kolegy, zas tak moc nemanažeruju (naštěstí). Je klidně možné, že v US je to jiné, jednak je tam přeci jen jiná mentalita a morálka a ta možnost vylít člověka na hodinu bez složitého dokazování asi taky dost pomáhá. Tady spousta lidí jede systém "než mě vylejou, tak jim to několik měsíců potrvá a do té doby mám leháro".
Vlhkej sen moneyžera.
Kdo je to "moneyžer"? Pokud manažer, tak to nejsem, jsem programátor. Jak píšu výše, moje zkušenosti jsou spíš z pohledu kolegy.
Doma neni playstation a nikdo k nemu, doma neni s kym posedet u kaficka a probrat politiku... Doma je klid a ticho na call.
Spousta lidí playstation doma má. A zahrádku a dům a manželku a děti, ... Když chci ve firmě klid a ticho na call, zavřu se do "telefonní budky".
Posedět u kafíčka s kolegy a probrat politiku je dobrý "teambuilding", to se taky počítá. Zato totéž s manželkou je z hlediska firmy promarněný čas.
Naopak když potřebuju něco pořešit s kolegou, tak v kanceláři mrknu, jestli něco řeší / vypadá moc zabraně a pokud ne, tak máme za chvilku domluveno. Vzdáleně to reálně konverguje k tomu, že si píšete s různě dlouhými prodlevami a spálíte řešením mnohem víc času.
Rozhodně souhlasím, že nelze generalizovat, ale to ani jedním směrem. Viz poměry z mé zkušenosti nahoře.
A jen teda pro záznam, píšu o full remote, částečný HO je něco jiného. Tam ten osobní kontakt alespoň pár dní v týdnu je, což má dobrý vliv na vztahy, komplikovanější domluvy často mohou posečkat, až budou lidé osobně atp. Naopak, pokud mám v plánu něco složitějšího, na co potřebuju pokud možno delší dobu nepřerušovaného klidu, tak to mohu zase šoupnout na den, kdy jsem doma.
Preto existuje nieco ako agilny vyvoja a stand-up.
Samozřejmě. Ty špatné zkušenosti jsou právě z agilního vývoje. Člověk na standupu řekne "Myslel jsem, že to budu mít, ale zaseknul jsem se, budu to mít dneska". Druhý den "No, už jsem se posunul, ale ještě to není úplně hotový, dneska to bude". A další den zas něco podobného. Agilní vývoj ti nijak pomůže se zjištěním, jestli se fakt seknul, nebo celé odpoledne dělal na zahrádce.
Vsetko je to len a len o komunikacii. Ci v kancli, alebo doma.
Ano. A remote je ta komunikace o dost obtížnější a méně efektivní, než napřímo.