Já jsem pohotovosti dělal 10 let, dneska už je odmítám. Dokonce jsme měli firmu, kde nám šéfové řekli, že pohotovosti platit nechtějí (ani zákonných 10%), a že je to best-effort.
Tak mi jednou v 1 hodinu ráno volal kolega, típnul jsem to a spal jsem dál (dneska už po zkušenosti s indickými recruitery mám v telefonu noční režim, takže jakmile šoupnu od 21:00 telefon na nabíječku, automaticky se vypne vyzvánění).
No kolega byl druhý den v práci, a prý od 1:00 od rána řešil to, aby mohlo 800 lidí pracovat. Připadal si důležitý. Přičemž já jsem mu to řekl jasně, hele kdyby se tu 800 lidí kopalo do zadku, tak nám ty pohotovosti zaplatí.
Osobně mám velmi špatnou zkušenost s pohotovosti, a už vůbec bych dneska odmítal řešit něco pokud by přede mnou nebyla nějaká bariéra v L1 supportu, typu že mi pípne monitorovací systém, na to se můžu ...
Dneska bych pohotovosti prostě nedělal. Ano, dřív jsem si u serverové skříně a non-stop na telefonu taky přišel svým způsobem důležitý, zpětně vím, že jsem byl jen vykořisťovaný pěšák, zatímco jiní za větší pohodu při navrhování architektury jezdili mercedesem.
Ono je strašně těžké říci co je fajn, co není. Dneska jsem jel vlakem, první třídou, která je snad o 20% dražší či co (teda na cestu 50 Kč), mám si připadat bohatý když 7 vagónů je dobytčák a 1 vagón jde, a porovnávat se s většinou? Ano, 60% lidí balí někde v Agrofertu kuřata do vaničky na směny, a ano, i takovej systémák s on-cally se pak má zlatě, jde prostě vždycky o to, s kým se člověk poměřuje, a co nabízí, že jo.
Já už jsem na levelu kdy ty pohotovosti dělat nemusím, tak proč bych je dělal, dobře dostanu zaplaceno i tak.