Ne, řešením je si zabezpečit prohlížeč. Ideálně že v hlavním prohlížeči budu mít zablokované šmírování. Ony už to i některé prohlížeče ( vím o Safari) umí, akorát to nejde prakticky nastavit a neví se jak přesně to funguje.
Na konzumaci sociálních síti teoreticky by šel použít ten samý prohlížeč (protože přeci kvůli blokaci cookies 3 stran a dynamickému blokování ublocku si nastavíš že se ti sharethis, analytics, google, instagram nebude ukazovat na žádném webu s vyjímkou jich vlastních), ale bezpečnější by byla oddělený prohlížeč (jestli profil, to nevím). I když použiješ oddělený browser, stále se můžeš stát, že při sjíždění feedu twitteru budeš rozklikávat linky, tak tě to bude sledovat (ale jen v rámci toho browseru), takže to neodstraňuje nutnost používat blokátory na všeljaké xmlhttprequesty prvních stran, blokaci třetích stran a "analytických/reportovacích" nástrojů.
.
Novou věcí jsou podle mě featury jako Firefox containers, ale nějak mě úvodním myšlenka nepřesvědčila
Celé GDPR je taková bezzubá tragédie. S konstanntováním lze říct, že s jeho příchodem se nic nezměnilo. Semtam padne nějaké pokutička, jsou buzerovány společnosti všeljakými výmysly. GDPR má určitě zajímavý a bohulibý cíl, ale je to jen zákon, není to adblock . Vraždy jsou také zakázané a taky se dějí. Většinou se
Ano funguje to, tak že zmagořelí / zfanatizovaní webmasteři si na web dávají "tlačítko facebooku" (twitteru, widgety googlu, ikonky reddit, a všeljaké jiné), protože to tak přece dělají všichni a kdo není na facebooku jako by nebyl. Může za to samozřejmě i popularita / rozšířenost googlu, facebooku.
Takže se na stránku vloží kód facebooku pro jistotu i s identifikátorem stránky (teroreticky by si to skript mohl zjistit sám za nějakých podmínek). Takže ví, že stránku navštívil nějaký návštěvník. Třeba i neznámý. Nebo s účtem na dané síti, ale třeba v tu dobu nepřihlášený. Když se ale v dané session prohlížeče přihlásí, může dojít ke spárování.
- Nemusí jít jen o cookies. Může jít o nějaké jiný způsoby signálování, třeba ten otisk prohlížeče (což jsou nestavové ) nebo něco jiného - teď mě zrovna nic nenapadá.
Šmírování přes mobilní aplikace a přístup do systému za pomoci Oprávnění je uplně jiná liga. Z toho důvodu je dobré se aplikaci vyhnout, použít alternativního klienta, nebo spouště aplikaci v nějakém izolovaném prostoru (asi se to nazvývý profily/účty). Myslím, že omezení/odebrání práv na standardním androidu je taky relativně neúčinné (nevím jak na applu). Možná by pomohl tuning androidu jako Xposed Nebo Xprivacy - umí aplikacím podvrhnout náhodné/prádzné zdroje jako identifikátor, seznam kontaktů, polohu, galerii. Myšlenka je že aplikace se bude zlobit, když k něčemu nedostane přístup - nebude fungovat, ale tohle data poskytne, ale nereálná
Ale to už je fakt jednodduší se na mobilní aplikace se vykašlat a používat webovou verzi. I když to má dost blbý komfort, pro někoho kdo visí na sítích 24 hodin denně to je no-go.
Nesouhlasím s tím, že chcete li uniknout