Tak si k tomu pridejte terestrickou TV antenu coz je v podstate vodic vystrceny na strese do prostoru, a kabelem pres rozbocovace spojeny s televizemi v dome. Tohle je pro hypoteticke vyhoreni vyznamne vetsi riziko nez UTP pritazene do domu pod zemi a presto nikdo nenavrhuje instalovat prevodniky a tahat TV po dome optikou.
Zeptám se - vy jste někdy anténu reálně stavěl? Obvykle tam máte nějakou yaginu s dipólem, kterej je z celkem tlusté hliníkové trubky, kterou není vůbec problém dost silným drátem uzemnit. Pak z symetrických 300ohmů z toho uděláte koax 75ohm, to se nejčastěji dělá feritovým mikrotrafíčkěm (řádově kilovolty izolační pevnost), jak se dělají odbočovače už jsem zapoměl, (dobře, pár odporů aby seděla impedance). Mezitím často strčenej zesilovač, který můžeme pro diskusi o přepětí považovat za přímý spoj a zanedbat ho.
Podstatné je, že když to nepraští přímo do střechy ale jen opodál, tak většinu průšvihu svede už uzemnění toho dipólu a tím prvním trafíčkem už toho fakt moc neprojde, možná to propálí tu BFR91 (nebo co se v dnešní době dává na vstup, tady jsem nějakou dekádu pozadu), ale nikoho to nezabije ani to nezapálí barák.
Ale jo, když si někdo ten dipól pověsí na dřevěnej trám a stáhne si koax rovnou do televize, tak si nic jiného než v lepším případě vyhořelou televizi nezaslouží.
Pane kolego, když vy mě tak nehezky provokujete k dalšímu grafomanskému výlevu :-D
Přikládám jedno své schémátko z roku tuším 2012, kdy nám udělali plechovou střechu a zhasli analogovou TV.
Antény na střeše jsou zase trochu jiná hra, s jinými specifickými zádrheli, normou která si do jisté míry sama protiřečí, a snesitelnými kompromisy... Především cokoli je ve venkovním prostředí (= zóna bleskové ochrany 0) a je to nosná konstrukce, tzn. včetně anténních stožárů, zemní se na venkovní hromosvod. Tento má samostatné uzemnění vnějším svodem o velkém průřezu na patu budovy a vyznačuje se tím, že když dostane zásah, dle ohmova zákona na něm vyskočí nějaké i dost nehezké napětí. Proto se antény na vnější hromosvod nezemní - říká to norma. Anténa má být umístěna tak, aby byla hromosvodem částečně stíněna (ZBO 0b), ovšem od hromosvodu galvanicky oddělená, správně dokonce "bezpečným oddálením". Tzn. pokud se použije Yagi, tak by správně měla mít svůj vlastní stožárek (nebo aspoň výložník), oddělený od hromosvodu, nejlépe plastový... záleží, jestli chcete mít jímací tyč hromosvodu galvanicky spojenou s konstrukčním stožárem, který má nést taky anténu, nebo oddálit hromosvod plastovým držákem samotné jímací tyče a svodu... a do toho řešíte třeba toto celé (včetně průchodu kabelu střechou) na plechové střeše :-D prostě požadavek na bezpečné oddálení je v praxi dost legrace. Bezpečné oddálení dle představ normotvůrců (vedených nejlepšími úmysly) znamená řádově asi metr vzduchu...
Takže nějaké milimetry vzduchu nebo plastové izolace kolem dipólu jsou stejně relativně k smíchu, kdyby to měl člověk brát doslova. Ale i snaha se cení - lepší izolace aspoň na kilovolt, nežli vůbec žádná.
Trochu zisková Yagi jsou dost velké hrábě, které myslím budou blesk dost lákat plochou a spoustou hrotů. Takže za mě: radši uzemnit na hromosvod. A oddělení řešit potom nějak dál.
Symetrizační členy nefungují jako oddělené trafo s feritovým jádrem. Spíš jako autotransformátor. Ono v tom pásmu vyšších stovek MHz už feritové trafo moc nefunguje jako trafo - je příliš ztrátové a úzkopásmové. Prostě jsou průchozí od DC asi do 2 GHz. To blesk nezastaví. Takže pokud by dipól mohl být uchycený na ráhno antény plastovou sponkou nebo průchodkou, tak máte první bod k dobru u pana Kirchhofa.
Další bod k dobru je relativně malý průřez vodičů (mědi) v koaxiálním kabelu. Pak má třeba smysl (i kvůli životnosti, ochrana před UV) vést koax venku husím krkem. Zas bude trochu míň lákat k přímému úderu.
Zesilovače bývají zabudované v plechové krabičce a mezi vstupem a výstupem je ideální vodivá cesta kostrou. (Signálová cesta se chabě brání: zesilovač uvnitř má průrazné napětí pár voltů, vazební kondíky třeba pár desítek, možná pár stovek pokud si dal konstruktér záležet.) Prostě zesilovač jako kdyby tam nebyl, ten blesku nepřekáží.
Důležité je, umístit na koax někde hned po průchodu pod střechu bleskojistky = svodiče na tuto pozici určené. Masivní koaxiální bleskojistka pro TV pásmo stojí vyšší stokoruny, ale spolehlivě uzemní to ohavně vodivé koaxové stínění na vnitřní zem budovy, kterou na půdu přivedete. A signálový vodič omezí tak na 200 Voltů plynovým jiskřištěm s docela slušnou výdrží.
Pak potřebujete nějakou napájecí výhybku (bias-T) pro předzesy - tady lze použít měnič či trafo s izolací mezi primárem a sekundárem (počítejte kilovolt) takže pokud máte správně připojené bleskojistky, tak už Vám skrz to trafo teoreticky nemá co přeskočit. No a hned za výhybkou doporučuji signálový galvanický oddělovač. Což není trafo, ale dva kondíky zapojené paralelně. VF keramika na 500V (nebo i víc) by neměla být problém - hotové se to prodává opět za pár stovek, dva kondíky v krabičce.
Následuje domovní zes = další plechová krabice, bez izolace mezi porty.
A u jednotlivých účastníků doma doporučuji na "odbočkách z STA stoupačky" individuálně opět galvanické izolátory - tentokrát proti různým efektům v plování ochranných zemí a "zařízení třídy II" se spínanými měniči apod.
Anténa umístěná v podkroví, pokud je na střeše správně provedený hromosvod, by měla být teoreticky "v suchu" - dle normy už není třeba ji dále chránit. Samozřejmě pokud pro klid v duši přidáte bleskojistku, tak palec nahoru.
57 Odpovědí
24753 Zhlédnutí