To vzniklo dokonce uz v 80. letech, kdy jeste neexistovaly poradne IDE a kod se psal v textovem editoru a pokud byly metody a kod slozitejsi, tak to umoznovalo se vyznat v typu. Navic to ti programatori jeste blbe pochopili, nemelo se to pouzivat pro jednoduche typy, ale rozlezlo se to vsude. Jsou o tom clanky na webu.
Dnes je to historie a nemelo by se to pouzivat. Typ mne ukazuje IDE.
Ne každý používá ide a také je rozdíl mít možnost se dotázat jednotlivě na typ v ide a druhá vidět u všech proměnných ten typ v algoritmu současně. Ve složitějších algoritmech se spoustou proměnných to je stále dobrá pomůcka pro lepší srozumitelnost kódu.
Kvalitní název proměnné je k nezaplacení. Lze to používat i více abstraktně, než jen na datové typy. Třeba já jsem si zvykl v JS dávat předponu el u všech proměnných, které odkazují na nějaký html element a els u proměnných, které odkazují na jejich kolekci.
Je to užitečné navzdory tomu, že si v debuggeru mohu na každou proměnnou kliknout a podívat se co obsahuje. Konec konců, můžu tam mít chybu a může obsahovat i něco jiného než má, takže je to naopak nápověda k tomu, že je někde něco špatně. Navíc, když ten debugger v prohlížeči zrovna neběží, neukazuje nic, přesto v něm můžeš koukat do zdrojáků. Takže já to za překonané a 'nemělo by se to používat' nepovažuji.
U vlastního kódu si to člověk udělá po svém, ale když pak trasuješ kód nějaké knihovny a chceš si ji třeba přizpůsobit, je to k nezaplacení. Viz obtížnost pochopit minifikovaný javascript.