A není rozumnější šetřit na něčem, co opravdu spotřebovává hodně energie?
Ono možná není tak důležité že jedna nabíječka v zásuvce má nepatrný odběr, ale že je jich v tuhle chvíli zbytečně zapojená miliarda najednou, nic nenabíjejí, jenom žerou naprázdno. S nimi televize, mikrovlnky, pračky a desítky dalších stand-by strojů v každé domácnosti, což dohromady dá pár Temelínů!
Ale je tu ještě další důvod, pro mě osobně mnohem důležitější než těch pár stokorun ročně - a to je
požádní bezpečnost. Samozřejmě všichni víme že dnešní elektronika je vždy špičkové kvality, v perfektním stavu, minimálně po celou dobu svojí životnosti stoprocentně bezpečná ... a vůbec nikdo nekupuje vylevněné šunty pocházející z Číny ještě v tom lepším případě. Nebo kupuje? Prostě co není pod napětím, to nechytne. Dokud je to v zásuvce, může to kdykoliv začít hořet, a pokud nejsem nablízku, může ze mě být za hodinu bezdomovec. Kromě toho, co nezničí oheň, to zničí voda, kterou hasiči opravdu nešetří.
Ještě drobnost k té nabíječce, když je zapojená v zásuvce a napojím na ní telefon, jaký proud prochází v tu chvíli kontakty? Kolikrát větší je proti proudu odebíranému ze zásuvky a kolikrát rychleji zničí kontakty v telefonu? Fyzika základní školy, tedy aspoň za bolševika.
Už tehdy se také řešilo jak hodně škodí spotřebičům časté zapínání, a mluvilo se o proudových nárazech po zapnutí, které můžou uškodit hlavně polovodičovým součástkám. Jenže to šlo o televize, u kterých po zapnutí nadskočil přívodní kabel, protože v tu chvíli měly odběr jako svářečka
(kdo tady ještě pamatuje pojistky se šnekem?), a závěr byl že se nemají zapínat dříve než deset minut po vypnutí. Dneska zapnu počítač jednou denně a především z důvodu své lenosti mám všechno, co je k němu připojené, sjednocené do jednoho prodlužovacího kabelu s vypínačem, kterým to také všechno najednou jednou denně zase vypnu. A co na to říkají dnešní sračkondenzátory je mi úplně fuk.