Takže jestli to správně chápu, tak bych musel já nebo moje účetní podle bankovního čísla dohledat přesné jméno firmy a sídlo a to připojit (dopsat) k těm zbývajícím dokladům (bank. výpis a obdržený licenční e-mail)?
Nemusíte tam dávat sídlo firmy, stačí třeba ID číslo a jméno firmy. Z účetního případu musí být jasné, co nastalo. A samozřejmě platí zásada přiměřenosti. Nevýznamné položky není potřeba dokládat na krev, zatímco ztěžejní částky pro hospodaření firmy je nutné prokazovat precizně. Podle účetních standardů se rozlišují bagatelní položky a neplatí pro ně striktní pravidla pro rozlišení (zaúčtovány musí být správnou částkou, ale už se méně hledí, jestli je správné rozúčtování mezi měsíce a roky, jestli jsou na správném účtu v osnově (avšak daňový důsledek musí odpovídat)).
U MS Office za nízké tisícikoruny bych považoval za dostatečné doložit existenci licence, e-mail od Microsoftu a platbu. V některých případech, zejména z USA, nic jiného nikdy neobdržíte a ani nebudou chápat, co po nich chcete.
V případě nákupu na aukru, tam se zase dokládá info o vyhrané aukci, existence předmětu (pokud musí být v majetku), a opět platba. Znovu platí to, že se nemusíte jméno prodávajícího dozvědět, prostě Vám ho nesdělí (nemá k tomu žádnou zákonnou povinnost). A pokud je takový obchod legální, pak i takový pohyb musí být zaúčtovatelný!
Zajímavým případem může být dar nebo přivlastnění věci. Tam nemáte nebo nemusíte mít k dispozici druhou stranu, přesto to navýší majetek firmy (opět legálně). Dar může být i anonymní. Vzpomeňte si na dary politickým stranám, které sice už dnes musí zveřejňovat dárce, ale ne kvůli zákonům o účetnictví, ale kvůli volebnímu zákonu. Nebo si představte veřejnou sbírku nějaké nemocnice na přístroj - opět, nemáte vůbec informaci o druhé straně, přesto se o tom účtovat musí.
Prostě platí pravidlo, že cokoliv může (legálně) nastat v životě, s tím si musí účetnictví umět poradit.