Chystám se na studium VŠ. Chci se věnovat primárně programování, ale zároveň chci umět i něco jiného, něco trochu "fyzikálnějšího" - a i v práci bych chtěl dělat na něčem, co je hmatatelné. To ve mně umocnilo ještě to, že studium informatiky údajně není pro informatika tak podstatné. Proto bych se chtěl zeptat, kterou cestu byste mi doporučili. Vyloženě oblíbený žádný z oborů nemám, bavily by mě vesměs všechny. Jde mi tedy především o uplatnění (jak tady, tak ve světě) a hlavně jak zajímavá je praxe. Zaujaly mě:
- elektronika (embedded, mikroprocesory, audio, video, zpracování signálů, fotonika,... - trochu se ale děsím nedávných témat, kde se psalo, že u nás programování elektroniky tolik nefrčí)
- telekomunikace (radioelektronické systémy, telekomunikační družice,... - tam upřímně nevím, jak moc programování bude potřeba)
- fyzika (tam se člověk naučí podstatu všeho, některé obory jako např. kvantová fyzika jsou už hodně zajímavé)
- kybernetika (automatizace, umělá inteligence - velké pojmy současnosti)
Jak je asi už patrné, jde mi o nějaký technický inženýrský (v případě fyziky magisterský) obor. Stavařina, strojařina a chemické obory mě vůbec nelákají. Nebráním se ale ani mezioborovým studiím, jako např. bioinženýrství.
Při studiu bych chtěl hodně pracovat na projektech, případně si najít rychle nějakou práci. Proto to nevidím na MFF a FJFI, protože i když to jsou u nás zřejmě nejlepší školy, tak s časem na tom člověk bude asi bídně. Z toho, co jsem slyšel, tak to úsilí za to nestojí, zvlášť v dnešní době, kdy je přehršel humanitních studentů na úkor techniků.