Který obor vybrat k informatice?

[Digi]

Nemám moc představu co znamená kombinace fyzika a programování, a už ne moc v souvislosti s uplatněním  po škole, ale zrovna u této kombinace (fyzika, matika)  počítej (asi) s doktorátem po škole.

[Reklama]

[Digi]

Taky jsem si ten dotaz přečetl ještě jednou a vlastně není jasný co vůbec chceš. Ale to je jasný, člověk nemá před VŠ o světě, uplatnění a akademické sféře velmi špatný ponětí. IT je pro něho IT, ale že se do toho schová data science, image processing, AI, grafika, UNIXy a severy, weby i lopatění atd moc neví. Dneska už možná jo, protože AI a data science je hype.

Měl by sis ujasnit co očekáváš. Chceš studovat dvě školy? Nebo něco oborovýho, kde využiješ/budeš programovat něco spojenýho s oborem? Jsi připraven si případně dělat doktorát? V některých oborech si bez něho moc neškrtneš.

Nebo chceš studovat IT a pošilhávat po zajímavým projektu?

[xc]

Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.

... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik

Možná nějaká lama, co sotva prochází, to tak má. Tam, kde jsem studoval já, se v rámci projektu například programoval astronomický teleskop (na dálku, někde na Kanárských ostrovech) apod.

Co sa da na teleskope programovat? Je tam aj nieco ine ako nastavit to na urcitu cast oblohy a tu fotit niekolko krat za sebou? Pripadne porobit nejake korekcie...

Jde spíše o zpracování dat. Například mapping výřezů oblohy, určování stáří galaxií apod.

Hele, můžu trochu offtopic?
Slyšel jsem, že u velkejch teleskopů se používá inteligentní zaostřování korigující vliv gravitace na tvar zrcadel. Ty korekce se prý dělají tak, že se dělá analýza obrazu a všechno se upraví tak, aby "obloha vypadala jak má". Nevíš, čeho se při tom chytaj? Aby nám to místo měření nepodstrkovalo obraz toho, jak si myslíme, že by to mělo vypadat.

[MarSik]

Další chytrák co si plete pohovor se zkouškou na VŠ.

Žeby další chytrák co si myslí, že 1) ta témata se učí jen proto, aby profesoři měli co dělat 2) mě zajímá správná akademická odpověď

- datové struktury a algoritmy

Až budete plánovat jak ideálně rozložit zátěž mezi pár desítek až tisíců hostů v distribuovaném systému, tak pochopíte, proč je znalost správných struktur a algoritmů užitečná. Protože uživatel očekává okamžitou reakci po kliknutí na tlačítko "Start", minimum selhání a minimální overhead řízení (všechny zdroje chce pro samotné užitečné VM).

- konečné automaty, struktura a správa kódu

RH některé produkty udržuje v několika větvích i 10 let a zpětně do nich integruje některé opravy. Hodně štěstí se špagetami. Pak oceníte, když je kód napsaný a strukturovaný jako stavový automat.

Mohl bys prosím prozradit, pro kterou firmu děláš? Abychom věděli čemu se vyhnout.

Klidně. Dělám v RH například na plánovači zdrojů pro RHV. A ano, na paralelní systémy se ptám a na ukázkový kód se po těch zmíněných bodech dívám. Ne, že by mě zajímala přesná a správná odpověď. Ten myšlenkový proces za odpovědí je totiž mnohem zajímavější. Nehledám chodicí encyklopedii, ale lidi co umí přemýšlet i o netriviálních problémech a mají o oblast zájem. Kolikrát se něco i sám naučím (ale bohužel takových pohovorů je dost málo).

[Jan Herout]

Psychologie. Kognitivní vědy.

Nejen že jde o zajímavé disciplíny, ale porozumění lidské motivaci je bezesporu užitečné.

[Reklama]

[era]

Něco ti poradím

Matematikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Fyzikové umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Chemici umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
Strojni inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.
elektro inženýři umí programovat a hodně věcí k tomu co neumí absolventi informatiky.

Softwarove inženýrství potřebné k běžné práci se naučíš za měsíc.
Já dělám vyvíjím složitý software a v týmu není ani jeden absolvent IT, nemají potřebný background.

Můžeš si to přebrat sám

Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.

A přitom ve výsledku na to doplácejí firmy které potom mají software, který je extrémně nákladné udržovat, speciálně ty, jejichž doména je z oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Redhat je samozřejmě speciální případ a jeho doména je jiná.

PS:
Sám rád v softwaru používám konečné automaty, jen se mi nelíbí to absolutní ignorování a podceňování významu softwarových architektur a softwarového inženýrství

[era]

Nemám moc představu co znamená kombinace fyzika a programování, a už ne moc v souvislosti s uplatněním  po škole, ale zrovna u této kombinace (fyzika, matika)  počítej (asi) s doktorátem po škole.

Uplatnění je například ve firmě vyvíjecí software pro elektronové mikroskopy (u nás je jich několik) nebo firmě vyvíjející software pro navrhování a výpočty konstrukcí (u nás vím minimálně o jedné). Takový člověk ale ideálně bude spolupracovat v týmu s lidmi kteří zase rozumí softwarovému inženýrství a architektuře, jinak bude vývoj neskutečně pomalý a tím i drahý.

[jxjl]

Řekl bych k tomu asi toto: pokud se pustíš do fyziky, tak nepočítej s tím, že ti na nějaké reálné studium informatiky zbyde vůbec čas. Budeš rád, když seženeš nějakou bakalářku ve stylu postav mašinu, napiš si k ní SW a pak na tom udělej vědu. Nicméně i u takovéto bakalářky ten SW nebude nikoho zajímat a hodnotit se bude jen fyzikální výstup ... proto většina zařízení od fyziků je stylem merkur, izolačka ... a nějaký děsivý bastl v LabView.

... vím, o čem mluvím, sám jsem fyzik

Na jakém zaměření výzkumu jsi si schopen udělat vlastní HW?

u nás typicky optika, člověk seskládá mašinu z komponent (Thorlabs/edmund optics - takový drahý Merkur) a pak si musí rozhýbat řízení - co jsem se natrápil, když jsem to chtěl ovládat korektně z Cpp a zjistil jsem, že veškerá dokumentace je jen k Labview a použití z Cpp je nějaká obskurní dll s headerem bez jediného příkladu

další situace je vakuum/iontové svazky - to nicméně již vyžaduje jisté znalosti strojařiny, jelikož se to úplně na prase dělat nedá

jak tu někdo psal, věci typu teleskopy/lhc jsou zcela něco jiného,nicméně nečekám, že SW kolem lhc řeší fyzikové ... i když občas něž to vysvětlovat čistému softwaráři je mnohem jednpušší to nechat napsat fyzika, co umí nějak obstojně programovat

O.T. btw hračky typu arduino jsou pro mnohé z nás docela spásou - umožnily lepit jednoduché zařízení s embedded logikou i lidem, co neumí v asm. Jen u nás v labině nám běží u různých home made strojů nejméně tři

[Canon]

Klobouk dolu pred sebevedomim mladi... Muj synek si vybral informatiku u Zlatusky - obor pocitacove zpracovani reci a obecnou lingivistiku na FF. Vyletel postupne ve vyse uvedenem poradi z obou, ono dvacet zkousek za semestr je dost. Naststi ted uz ma magora ze zahranici, ale to mimo Prahu nikdo neoceni. Hodne stesti

[Bacsa]

Klobouk dolu pred sebevedomim mladi... Muj synek si vybral informatiku u Zlatusky - obor pocitacove zpracovani reci a obecnou lingivistiku na FF. Vyletel postupne ve vyse uvedenem poradi z obou, ono dvacet zkousek za semestr je dost. Naststi ted uz ma magora ze zahranici, ale to mimo Prahu nikdo neoceni. Hodne stesti

Ne každý na to má, no.

[manager]

Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.

Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)

[Bacsa]

Softwarové inženýrství ve smyslu jak je řeší Fowler je velice podceňovná oblast a na informatických školách se ani moc neučí. Na většině informatických škol se učí nesouměřitelně víc matematiky, fyziky, chemie, elektra a strojírenství než softwarového inženýrství.

Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)

Dijkstra řekl: "Software engineering, of course, presents itself as another worthy cause, but that is eyewash: if you carefully read its literature and analyse what its devotees actually do, you will discover that software engineering has accepted as its charter How to program if you cannot."

[era]

Softverove inzinierstvo sa na informatickych skolach uci. Len netreba studovat informatiku na hnojarine ,chemicko-technologickej, alebo na matfyze. Treba si pozriet curriculum. (softverove inzinierstvo ako ho pozname dnes, podla mna vymyslel Dijkstra, aj ked by ma zabil za tieto slova lopatou)

Uznávám, že ten pojem je dost obecný a hodně se tam někdy management (sběr požadavků, plánování). Možná jsem měl napsat softwarove archikterury místo softwarové inženýrství, ale tam by se zase nedaly zařadit Domain Specific Languages.

Nevím jestli považujete ČVUT za hnojařinu, ale když se podíváte na Bakalářský obor WSI, zaměření Softwarové inženýrství tak tam toho zase tak moc není:

http://bk.fit.cvut.cz/cz/pruchody/pr620998618205.html

Podle popisu těch předmětů, tam jsou prakticky dva předměty Softwarové inženýrství 1 a 2 a velká část je zaměřena na řízení projektů, na architekru je tam jenom pár týdnů:

Předmět OOP:
10.       Pure OO system architecture, user interface.
11.       Pure OO web frameworks.
12.       Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).

Softwarové inženýrství 1:
4.       Analýza problémové domény - analytické třídy, atributy, stavy, relace
5.       Architektura softwarových systémů
6.       Návrh - návrhové třídy a vzory
7.       Návrh - rozhraní a komponenty

Softwarové inženýrství 2:
3. Softwarová architektura a návrh.

Programovací paradigmata
9. Dotazovací jazyky. Doménově specifické jazyky.

A uvědomte si, jak málo se toho probere za jeden týden. To už i povinný tělocvik má větší časovou dotaci a to nemluvím o tom, že třeba předměty Právo a informatika a Ekonomické a manažerské principy tam mají stejnou časovou dotaci a z práva a managementu a tělocviku se toho prostě probere 3x víc než ze softwarovych architektur !!

[era]

Ještě doplnění, a to jsem tam ještě zařadil navíc omylem 11. Pure OO web frameworks. a 12. Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).

Srovnejte to s tím co se probírá na Software Engineering na Oxfordu:
https://www.cs.ox.ac.uk/softeng/courses/subjects.html

Kde mají vyloženě předměty i na architekturu:
Design Patterns (DPA) - zaměřené vyloženě na architektonické vzory
Enterprise Architecture (EAR)
Service Oriented Architectures (SOA)

A i skladba ostatních předmětů a jejich obsahy jsou naprosto logické a smysluplné. Třeba  Concurrency and Distributed Systems je přesně to co se tu řešilo že požadují u příjmacího pohovoru v RedHatu.
Navíc třeba ten

[manager]

Uznávám, že ten pojem je dost obecný a hodně se tam někdy management (sběr požadavků, plánování). Možná jsem měl napsat softwarove archikterury místo softwarové inženýrství, ale tam by se zase nedaly zařadit Domain Specific Languages.

Nevím jestli považujete ČVUT za hnojařinu, ale když se podíváte na Bakalářský obor WSI, zaměření Softwarové inženýrství tak tam toho zase tak moc není:

http://bk.fit.cvut.cz/cz/pruchody/pr620998618205.html

Podle popisu těch předmětů, tam jsou prakticky dva předměty Softwarové inženýrství 1 a 2 a velká část je zaměřena na řízení projektů, na architekru je tam jenom pár týdnů:

Předmět OOP:
10.       Pure OO system architecture, user interface.
11.       Pure OO web frameworks.
12.       Comparative analyses of hybrid OO programming languages (C++, Java, C#, Objective C, ...).

Softwarové inženýrství 1:
4.       Analýza problémové domény - analytické třídy, atributy, stavy, relace
5.       Architektura softwarových systémů
6.       Návrh - návrhové třídy a vzory
7.       Návrh - rozhraní a komponenty

Softwarové inženýrství 2:
3. Softwarová architektura a návrh.

Programovací paradigmata
9. Dotazovací jazyky. Doménově specifické jazyky.

A uvědomte si, jak málo se toho probere za jeden týden. To už i povinný tělocvik má větší časovou dotaci a to nemluvím o tom, že třeba předměty Právo a informatika a Ekonomické a manažerské principy tam mají stejnou časovou dotaci a z práva a managementu a tělocviku se toho prostě probere 3x víc než ze softwarovych architektur !!

Este tam vidim predmety:
1. timovy projekt -  je to hranie sa na firmu, ak je dobry veduci a nie nejaky prihluply doktorand, dokaze dost naucit
2. databazove systemy - uci sa tam, ako spravne navrhnut a namodelovat databazu.
3. konceptualne modelovanie - trosku ezoterickejsie pristupy OCL, OntoUML
4. programovacie paradigmy -  na prvy pohlad zbytocnost, ale nie len objektovo-orientovanym navrhom je clovek zivy a treba mat prehlad.
5. projektove riadenie - z nazvu mam tusenie, ze je to o riadeni projektu
+ rozne uzitocne predmety su vo volitelnych

Ked sa malo preberie, tak sa malo preberie. Ak student nie je hlupy, tak sa na neho nieco nalepi. Ak je sikovnejsi, tak si spravi SVOC na temu softveroveho inzinierstva, bakalarku, diplomku ...

Oxford bude na tom asi lepsie, ale to je holt ina liga a o dost drahsia.