Otázky na pohovoru

[kikina]

Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.

fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.

[Reklama]

[DragonMaster]

Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.

fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.

A jaký to má smysl psát? Pochybuji, že ví, kdo to byl Fourier, že ví, co znamená transformace, použití a statistika. 

[krallinuxu]

Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.

Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.

U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.

Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.

[kandidát]

Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

[Ondra Satai Nekola]

Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.

Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.

U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.

Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.

Tak pokud myslíš, že atomový fyzik se dá poznat takhle...

[Reklama]

[Trader]

Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.

Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.

U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.

Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.

Některým firmám možná stačí, když kandidát trefí podle adresy do firmy a nestrká si při pohovoru propisku do nosu. Tam bys možná i prošel. Jako uklízečka.

[kikina]

Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

sorry, ale tohle uz je blative mysleni.

bud reknu, ze s 2 torpedy to je bajvoko min nez 40%, nebo to reknu presne 36%.
ale rict to tvoje toje hnus velebnosti. 

[lotr.]

Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

sorry, ale tohle uz je blative mysleni.

bud reknu, ze s 2 torpedy to je bajvoko min nez 40%, nebo to reknu presne 36%.
ale rict to tvoje toje hnus velebnosti.

 

[Niemand]

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

[DragonMaster]

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.

[gll]

Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.

fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.

pokud vím, tak Fourier tím řešil nějaké fyzikální rovnice. Od začátku to mělo praktické využití.

[agent]

Stačí si do definice přidat nekonečně krátký čas a pak stihne v konečném čase projít těch nekonečně mnoho bodů mezi 0 a 1 metrem 
Vzdálenost i čas na překonání dotyčné vzdálenosti se limitně blíží k nule.
Takhle nějak se na SŠ vysvětlují diferenciální rovnice.

[DragonMaster]

Stačí si do definice přidat nekonečně krátký čas a pak stihne v konečném čase projít těch nekonečně mnoho bodů mezi 0 a 1 metrem 
Vzdálenost i čas na překonání dotyčné vzdálenosti se limitně blíží k nule.
Takhle nějak se na SŠ vysvětlují diferenciální rovnice.

Projít nekonečným počtem bodů není v moci ani fyziky, ani kvantovky, ani Boha, svět je diskrétní. Můžeš sice definovat matematické konstrukty, které ti konvergence spočítají, ale skutečný svět nikdy neběží spojitě. To bychom se jinak nevymotali ještě ani z doby Velkého třesku.

[Radovan.]

Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.

To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.

Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%

Jo, jenže mě 20% přijde jako dost malá pravděpodobnost, zvlášť při vidině odvety hlubinnými pumami. Navzdory mínění Ondry toho totiž o historii vím docela dost, včetně historie ponorkové války.

Ale pořád jsem se nedozvěděl, kde se vzalo těch 20%! Napadají mě dvě možnosti jak k nim lze dojít:

• Číslo si vycucám z prstu, a pak se pomocí školometských vzorečků snažím dokázat jeho pravdivost.
• Spočítám poměr z vystřelených torpéd a počtu úspěšných zásahů, nejlépe ve skutečném bojovém nasazení.

Takže jak to bylo? Protože v tuhle chvíli je to pořád stejný nesmysl, jako chtít spočítat příklad 10:5(1+1)

[krallinuxu]

Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.

Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.

U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.

Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.

Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.

Některým firmám možná stačí, když kandidát trefí podle adresy do firmy a nestrká si při pohovoru propisku do nosu. Tam bys možná i prošel. Jako uklízečka.

Co to kecáš vořechu. Napiš pozici na kterou tuhle otázku dáváte a pak se budeme bavit.