Výroba vlastních čipů

[Peter Fodrek]

Googlil som aj kackoval, ale realnu ponuku na vybavenie pre vyrobu chipov som nenasiel. Od kamosov viem, ze nieco take mali na univerzite, ale to nebolo pristupne verejnosti a stalo to milion.

Myslite, je realne take nieco zohnat do 5000€? Idealne aby si clovek vedel naparit napr risk-v.

TSMC sice ve spolupráci s AMD dokáže 7nm VEGA už vyrábět, ale není to plně vyladěno, takže výtěžnost není zdaleka ideální a navíc cena jednoho 7nm waferu je minimálně dvojnásobná proti 14nm/12nm výrobě. Přesahuje prý 10 tisíc dolarů, zatímco 14nm stojí kolem 5 tisíc a má samozřejmě dnes i mnohem lepší výtěžnost.


http://www.ddworld.cz/aktuality/graficke-karty-gpu/7nm-amd-vega-je-pry-trhac-asfaltu-.-vykon-kolem-20-tflops.-herni-verze-na-99-vyloucena.html

Ale minimálny odber je 2000 wafferov, ktoré sa vyrábajú naraza a čas výroby je 40 dní...

[Reklama]

[j]

....
Kdyz preskocime porizovaci naklady v radu desitek milionu dolaru....

Ale prosimte ... si fakt myslis ze trebas FEL vynaklada desitky milionu dolaru na svuj lab? Jo samo, co si pamatuju vyrabely se tam tak maximalne tranzistory, nevalnych parametru. Ale i na vyrobu jednoduchyho hradla by to IMO stacilo.

[AleshR]

Pozri si http://sam.zeloof.xyz/category/semiconductor/
Wafre sa daju kupit na ebay. Ale citim, ze najvecsi problem bude v dnesnej dobe zohnat chemikalie.

Akorát ten wafer na sobě bude mít vrstvu oxidu, škrábance, nebo už bude dávno mimo čistotou.
Tohle je celé tak trochu blbina
Jak někdo psal. Pokud jde o to ukázat, že to doma "nějak" jde, tak OK, super projekt a určitě by mě to zajímalo
Ale pokud jde o trolling, nebo někoho, kdo si přečetl 4 články na wiki a nabyl dojmu, že jako na to má... tak to radši zavřeme.
Zároveň je kravina myslet si, že wafer stojí pár kaček jako prototyp

[Honza]

Nám ve škole říkali, že ti šikulové, co chodí po továrně na čipy v těch bílých oblecích, kontrolují a přenášejí ty wafery, tak ti se špatně učili!
Ti, co se učili dobře, sedí za počítačem, a tvoří návrh toho čipu, v pohodlí za stolem.

[PetrM]

Nám ve škole říkali, že ti šikulové, co chodí po továrně na čipy v těch bílých oblecích, kontrolují a přenášejí ty wafery, tak ti se špatně učili!
Ti, co se učili dobře, sedí za počítačem, a tvoří návrh toho čipu, v pohodlí za stolem.

Nám zase ve škole říkali, že když dělají nějaký speciální čip, co má opravdu fungovat, tak pošlou návrhy do nějaké fabriky, kde se na to podívají ještě jejich lidi a pak to vyrobí. Nebo, pokud je to číslicovka, se to hodí rovnou do FPGA a nikdo se  tím nedrbe...

[Reklama]

[AleshR]

Nám ve škole říkali, že ti šikulové, co chodí po továrně na čipy v těch bílých oblecích, kontrolují a přenášejí ty wafery, tak ti se špatně učili!
Ti, co se učili dobře, sedí za počítačem, a tvoří návrh toho čipu, v pohodlí za stolem.

Mě tohle snobství strašně vždycky na škole bralo. Jak je každý strašně osvícený, jak může říct, kdo je a není lopata (co je podřadná práce, a co není).
Nemám tyhle lidi rád

[gdfgdfg]

Dakujem za odpovede. Prekvapujuco vela ich bolo dost k veci.
Fakt som si myslel, ze IO s 1000 suciastkami sa da zbuchat v hackerspace. Student nie som, takze bakalarka z toho nebude.

Roberta Baruch a jeho projekt LMARV-1 urcite pozriem.
Tuto dalsi vyrobcovia: https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-project_wafer_service

Takze RISC-V treba na FPGA.

[AleshR]

Dakujem za odpovede. Prekvapujuco vela ich bolo dost k veci.
Fakt som si myslel, ze IO s 1000 suciastkami sa da zbuchat v hackerspace. Student nie som, takze bakalarka z toho nebude.

Roberta Baruch a jeho projekt LMARV-1 urcite pozriem.
Tuto dalsi vyrobcovia: https://en.wikipedia.org/wiki/Multi-project_wafer_service

Takze RISC-V treba na FPGA.

Pokud ti/Vám jde o prototypový čip, nějakou funkcionalitu či vlastní systém a plánujete ho použít v několika desítkách/stovkách aplikací, tak běžte cestou FPGA. Jsou k tomu jádra, jsou k tomu celkem přívětivá vývojová prostředí a například MATLAB je schopný vygenerovat i kód ve VHDL (klasicky kluci od automatizace a jejich PID regulátory, FIR filtry, zpracování signálu obecně), kluci z firmy kde jsem psal bakalářku na tom rozjížděli OpenCL (ZYNQ).

Pak jsou tu embeded procesory, kde si můžete navolit vlastní periferie, UARTem počínaje, DMA konče (NIOS _Altera/Intel, MicroBlaze (mám pocit) u Xilinxu).
Pokud jde pak o malé věci, typu "logická funkce, kombinační obvod, čítač" třeba postačí i CPLD.

Touhle cestou si fakt ušetříte hodně psychického zdraví, peněz a v noci se třeba i vyspíte.
Pro zajímavost:
http://cz.farnell.com/avnet/aes-minized-7z007-g/dev-board-single-core-zynq-7000/dp/2775207

Za dva tisíce korun, běží na tom Linux, umí to snad všechny možné i nemožné psí kusy. Zkuste se zaměřit spíš na tuhle cestu, než si zbytečně vylámat zuby na něčem, co zahrnuje desítky let vývoje a pojmutí velkého množství informací mimo váš cíl.

[Yarda]

Já jsem se v zaměstnaní hodně zabýval tímhle signálem
https://automatizace.hw.cz/proudova-smycka-4-20-ma-obecny-popis
a strávil jsem dost času, kdy jsem (marně) hledal, jestli existuje brouk co by se do něj z jedné strany cpal z počítače digitální signál (stačil by mi paralelní osmibitový) a ze druhé strany z toho lezl ten analogový. Třeba kvůli testování zařízení co by se tímhle signálem řídilo. Aby stačil ten brouk a nebylo potřeba kolem toho ještě něco bastlit.
Ale nepředpokládal jsem, že bych jich potřeboval tolik, abych si mohl dovolit zadat vývoj zákaznického D/A brouka.

[PetrM]

Já jsem se v zaměstnaní hodně zabýval tímhle signálem
https://automatizace.hw.cz/proudova-smycka-4-20-ma-obecny-popis
a strávil jsem dost času, kdy jsem (marně) hledal, jestli existuje brouk co by se do něj z jedné strany cpal z počítače digitální signál (stačil by mi paralelní osmibitový) a ze druhé strany z toho lezl ten analogový. Třeba kvůli testování zařízení co by se tímhle signálem řídilo. Aby stačil ten brouk a nebylo potřeba kolem toho ještě něco bastlit.
Ale nepředpokládal jsem, že bych jich potřeboval tolik, abych si mohl dovolit zadat vývoj zákaznického D/A brouka.

Na to nestačí operák, tranzistor, dva kondíky, čtyři rezistory a PWM výstup s otevřeným kolektorem?

[Jose]

Já jsem se v zaměstnaní hodně zabýval tímhle signálem
https://automatizace.hw.cz/proudova-smycka-4-20-ma-obecny-popis
a strávil jsem dost času, kdy jsem (marně) hledal, jestli existuje brouk co by se do něj z jedné strany cpal z počítače digitální signál (stačil by mi paralelní osmibitový) a ze druhé strany z toho lezl ten analogový. Třeba kvůli testování zařízení co by se tímhle signálem řídilo. Aby stačil ten brouk a nebylo potřeba kolem toho ještě něco bastlit.
Ale nepředpokládal jsem, že bych jich potřeboval tolik, abych si mohl dovolit zadat vývoj zákaznického D/A brouka.

http://www.analog.com/en/parametricsearch/11039

[Bubik]

A kdo se pustí do domácí výroby IO?
Že bych si nostalgicky zavzpomínal 

[Karel]

... a nehovorim o kyseline dusicnej len na zivnostenske opravnenie. ...

Což je obecně dobře a v případě téhle kyseliny obzvlášť. Já se potkal s hodně ošklivými úrazy v důsledku toho, že si někdo myslel, že tomu rozumí. To pak slýcháte výmluvy typu "no tak já věděl, že to reaguje, ale nenapadlo mě, že tak rychle!" Holt vyrostli na kyselině sírové a chlorovodíkové, což jsou ve srovnání s dusičnou spíš hračky pro děti.

A co se týká výroby polovodičů, tak tam se používají kyseliny jiné. Třebas kyselina fluorovodíková. A proti té je ta dusičná hodná tetička, protože fluorovodíková už v nízkých koncentracích působí masivní poškození tkání. Které navíc z počátku nebolí, takže si člověk poleptání ani nemusí včas všimnout. I u nás bylo dost případů, kdy se tím otrávily děti, když na nějakém kroužku leptaly sklo. Zmrzačené na celý život jen proto, že vedoucí si varování výrobce leptací pasty vyložil po svém.

[Yarda]

http://www.analog.com/en/parametricsearch/11039

Z toho výčtu by ten poslední možná vyhovoval, podle typového čísla si myslím, že to je brouk z poslední doby, před těmi lety jsem na něj určitě něnarazil. Většina z toho seznamu nejsou brouci ale osazené desky.

[PetrM]

http://www.analog.com/en/parametricsearch/11039

Z toho výčtu by ten poslední možná vyhovoval, podle typového čísla si myslím, že to je brouk z poslední doby, před těmi lety jsem na něj určitě něnarazil. Většina z toho seznamu nejsou brouci ale osazené desky.

Fakt jo?

http://www.analog.com/media/en/technical-documentation/data-sheets/AD5749.pdf, strana 2 dole:
7/2012—Rev. 0 to Rev. A

A třeba konkurenční http://www.ti.com/lit/ds/symlink/dac7750.pdf je podle dokumentace dostupný od 12/2013...

Prostě jsou toho na trhu tuny už pěknou řádku let. Jenom neumíš hledat...