Hned po promoci jsem odešel pracovat na západ. Bylo to dnes už děsně dávno - jestě v devadesátých letech. Místo jsem si sháněl už behem páťáku, získání pracovního povolení trvalo snad půl roku. Bylo to dávno ještě před naším vstupem do NATO, EU....., pro západ jsme tehdy byli tajemný divoký východ....
Ale k věci. Benefitů jsem tehdy dostal celou řadu - např. neomezené volání z firemní pevné linky do ČR (v reálu neomezené pouze do té výše, kdy to účetní byla ochotná akceptovat bez zdvyžení obočí - prostě bylo třeba znát míru co je ještě OK a co už drzost), dále jednou měsíčně zpáteční letenka business třídou do ČR pro kohokoliv, komu ji nabídnu (tedy nikoliv nutně pouze pro mě), dotované obědy v závodní jídelně, mobil (avšak soukr. hovory z něj jsem si musel platit sám), nadstandardní zdravotní pojištění a soukromé úrazové pojištění platné i pro nepracovní úrazy (s mnoha vyjímkami). U toho úrazového pojištění jsem si tenkrát říkal - safra, kdyby mě místo téhle blbosti raději přidali na platu. No, a pak, když jsem tam žil už asi tak čtyři roky, to přišlo.... jednou jsem se ocitl ve špatnou na špatném místě, měl jsem těžký úraz (opravdu hodně těžký...pojmem "těžký" myslím fakt moc těžký - bez nadsázky masakr) a to úrazové pojištění mě dovolilo v následujících letech vést aspoň po stránce finanční život té kvality jakoby se mě žádný úraz nestal plus navíc mě platili pobyt v docela luxusních rehabilitačních střediscích. Myslím, že likvidátor té pojišťovny mě nejspíš moc rád nemá a ač by to určitě nikdy nahlas nepřiznal, tak by nejspíš byl mnohem víc happy, kdyby tenkrát lékaři pracovali trochu méně kvalitně a já bych exnul, protože to by tu jeho pojišťovnu přišlo rozhodně levněji.
