proto naším přirozeným spojencem je USA
USA jsou vedle Britů ten nejvych..ší stát na téhle planetě. Je celý naprosto v rukou korporací a bankéřů a tomu odpovídá jejich zahraniční politika. Jak řekl myslím Kissinger - Amerika nepřizpůsobuje svou zahraniční politiku svým spojencům, ale spojence si vybírá k realizaci své zahraniční politiky.
Žádné světově významné ložisko nerostů tu jak se zdá nemáme, aby nás chtěly USA vyžrat jak kobylky, takže pro ně máme význam především jako odbytiště jejich druhořadé nadprodukce a pak jako předpolí pro případný konflikt s Ruskem. Proto sem z Ameriky proudí ty miliony na protiruskou propagandu a štvaní. A nevzdělaní trotlové jim to žerou i s navijákem.
Nemám vůbec nic proti přátelství s USA, stejně jako bychom se měli přátelit i s Německem, ale i s Ruskem a dalšími státy. To je totiž výhodné zase pro nás. Střední Evropa musí spolupracovat se Západem i s Východem, to je prostě dáno její polohou a mohla by z toho neobyčejně těžit, což by se samozřejmě příliš nelíbilo ani na Západě, ani na Východě. Proto se nás neustále jak jeden tak druhý snaží vcucnout do své sféry vlivu, proto jsou tu už přes 100 let snahy o rozdrobení Střední Evropy na slabé státečky, které budou něčími vazaly a jejichž rolí má být role vši v kožichu druhé straně a kanonenfutr pro případný konflikt.
Proto USA rozhodně nejsou žádným naším přirozeným spojencem, stejně jako Rusko ne. Zájmy obou mocností se naprosto rozcházejí se zájmy Střední Evropy. Ale oba jsou našimi přirozenými a nejdůležitějšími partnery. Dalším naším zájmem by mělo být utvoření společného státu v prostoru Polska, ČR, SR, Rakouska, Maďarska a přinejmenším Slovinska, vyhlášení neutrality a vstup do jaderného klubu (technologie a lidi na to máme už teď). Jinak si s námi USA i Rusko vždycky budou kopat jak s míčem. Takto bychom pro oba byli partnerem, kterého musejí respektovat a z ekonomických i politických důvodů pečovat o dobré vztahy s ním. Zároveň by se eliminovala možnost, že by se oni dva dohodli na našem rozporcování, protože jaderný konflikt by nikdo z nich neriskoval.
Jenže i svoboda slova má své hranice, například když jde o holokaust.
Ne. Svoboda slova nesmí mít žádné hranice. Jinak se vždycky najde někdo, kdo by ty hranice chtěl někam posouvat. Proti slovu můžeš vždycky bojovat zase slovem. Pokud to nezvládáš, je to tvá slabost a volání po omezování svobody slova je jen projevem této tvé slabosti.