Uff Ivan tomu tedy dává...
Add ten TZ 182. Prosím, rozlišujte stav ochrana listovního tajemnství - ta se plně vztahuje i na normální maily šířené po veřejných sítách typu Internet je zahrnuto v TZ 182 (1b) (jako podskupina pod "posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací"). A vedle toho případ pozměnění/potlačení doručované zprávy, tam je jiný režim a specifikuje to TZ 182 (5). Zde je přenos přes veřejnou telekomunikační síť ve výčtu vynechán (respektive není ani obecný případ "posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací"). Je jen specifikován "zprávu podanou neveřejným přenosem počítačových dat". A to, že při přenosu přes veřejnou telekomunikační síť se tento bod tak uplatňuje jen za předpokladu, že na zprávu byly při odesílání aplikovány technické/programové prostředky zajištující ochranu zprávy, tak toto jako vysvětlení uvádí i komentovaný výklad trestního zákona. Autora si teď nevybavuji, hodně tlustá kniha.
Pro porovnání se můžete podívat na zákon o poštovních službách, v kombinaci se smluvními podmínkami doručování služby typu "Obyčejné psaní" u České pošty, což bude odpovídat tomu emailu. Pošta za nic neručí, nenese odpovědnost za za ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu. Vyjímka je, pokud by nějaký zaměstanec provozovatele měnil, zadržoval, poškozoval úmyslně, pak pošta odpovídá plně za danou škodu a daný konkrétní člověk bude i "pod vlivem" TZ 182 (5).
V podstatě podobně to platí u toho emailu, půjde o kombinaci podmínek Centrumu, zákona o některých službách informační společnosti a v některých bodech i zákona o elektronických komunikacích.
Všechny komentáře k zákonům jsou velmi tlusté knihy, takže tato informace nám moc nepomůže. Nicméně různé komentáře píší různí autoři a mohou se ve svých výkladech lišit. Ovšem závazný je jen výklad soudu a ten můžete ovlivnit i vy, jakožto účastník soudního sporu, bude-li vaše argumentace přesvědčivější, než argumentace třeba toho nejuznávanějšího komentátora.
S tím Vámi uváděným výkladem bych ale nesouhlasil. Ten paragraf, jako naprostá většina paragrafů zvláštní části trestního zákoníku, postupně ve svých odstavcích graduje. V prvním odstavci je základní skutková podstata a v následujících jsou podstaty kvalifikované. Tak v odst. 1
kdo úmyslně poruší tajemství – tedy neomezený okruh subjektů –
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
Přes odst. 2 až 4 se postupně dogradujeme až k odst. 5, kde se vyžaduje speciální subjekt –
zaměstnanec provozovatele poštovních služeb, telekomunikační služby nebo počítačového systému anebo kdokoli jiný vykonávající komunikační činnost. Tento odstavec odkazuje na odst. 1 a 2 a přidává pomoc a pozměnění a potlačení – zákonodárce tedy považuje za závažnější, pokud skutkovou podstatu odst. 1 a 2 naplní osoba, která z titulu své profese má na tajemství dopravovaných zpráv dbát, a právě protože se týká přímo provozovatele komunikační služby, přidává ještě možnost pozměnění a potlačení a takovou osobu trestá přísněji –
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
Text toho písm. c) mohl být formulován srozumitelněji, ovšem stávající formulace vychází z toho, že subjektem je zde zaměstnanec či osoba vykonávající komunikační činnost – tedy přímo manipulující s předávanými zprávami. Ze sítě elektronických komunikací k němu doputovala zpráva, u něj se má např. třídit, směrovat dále, např. opět do (veřejné) sítě elektronických komunikací apod. Je to míněno tak, že ze své kvalifikované pozice do zprávy, jíž má předat dále, přímo zasáhne v momentě, kdy ji má ve své disposici; telefonickou zprávu záměrně zkreslí, odešle telegram záměrně jiného znění, než jaký mu byl telefonicky nadiktován, nebo ho úmyslně neodešle vůbec. Neveřejný přenos už byl vyložen Nejvyšším soudem, jak jsem uvedl v předešlém příspěvku. Jednalo se o výrok z roku 2012, takže je možné, že pokud byl Váš komentář staršího data, tak mohl daný pojem vykládat odchylně.
ad obyčejné psaní – tohle vůbec nesměšujte. Pokud dojde ke ztrátě nebo změně obsahu tak, jak uvádíte, nejde o úmysl, což je velmi podstatný rozdíl! Pokud by zaměstnanec pošty
úmyslně zcenzuroval obyčejné psaní, dopadal by na něj odst. 3, písm c) v plné šíři.
Základní poselství zůstává společné pro všechny druhy komunikací:
úmyslné hraní si na tichou poštu je trestné, pokud poskytujete komunikační služby.
Já to vidím přesně obráceně. Neměla by náhodou být spravedlnost slepá? Tudíž jestliže právní přepis něco říká, tak by se o tom nemělo diskutovat. Jenomže to by pak právníci byli bez práce, zejména pak obhájci lumpů. Vždyť ti mají na zvrácených výkladech pro normálního člověka jednoznačných paragrafů založenou živnost. Mimochodem, každý technik umí pracovat s neurčitostí nebo nepřesností, ovšem evidentní nesmysly apriorně vylučuje.
Slepá ano, tj. padni komu padni. Ale bohužel jak sám vidíte, on je někdy docela problém dobrat se toho, co ten právní předpis vlastně říká. Nějak to myslel zákonodárce, nějak vy, nějak já, nějak soudce a každý tomu rozumíme jinak. Takže nic jiného ani nezbývá, než o tom diskutovat. Dokonce bych řekl, že je povinností o zákonech neustále diskutovat, neboť narozdíl např. od přírodních zákonů, ty naše, lidské nám nespadly z nebe, ale napsali je lidé, jako jste vy nebo já, tedy lidé nedokonalí a chybující.
Jen tak pro odlehčení a pro Vaše pobavení – jak byste chápal např. následující paragraf z občanského zákoníku? Zejména tedy jak byste vykládal odst. 2, pokud byste o tom nechtěl diskutovat a postupoval přesně podle textu. Nechtěl náhodou zákonodárce napsat něco trochu jiného?
§ 2072:
(1) Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.
696 Odpovědí
83287 Zhlédnutí