Kolik si vyděláte a kolik měsíčně ušetříte?

[Miroslav Šilhavý]

S inflací poroste splátka hypo (Ptž banka by pak tratila), ale poroste i nájem, protože majiteli by klesala hodnota, kterou mu nájem generuje.
Pokud přijmu tyhle dvě zjednodušení, tak je ten výpočet odpovídající. Ne číselně, ale dává smysl to konečné porovnání o ceně nájmu vs hypo.

Toto neplatí úplně. Musíte započítat ještě to, že na začátku hypotéky platíte většinu částky na úrok a menší část na úmor dluhu. Tedy "v levné době" (před nashromážděním inflace) nesplatíte velkou částku, zatímco většinu částky zaplatíte až na konci. Tedy, při každé refixaci, kterou popisujete správně, se Vám zvýší částka splátky. A o to víc se zvýší, o co blíž začátku úvěru budete (jistina zůstává prakticky nesplacená).

[Reklama]

[Jméno]

K té hypotéce - mám hypotéku 3 300 000. Byt mě stál včetně zařízení 5 m. Z měsíční splátky je úrok 4300,- a platby za energie a věci kolem jsou cca 3100,- Byt bych mohl pronajmout za 20 000,- + energie. Ročně tedy ušetřím 180 000,- oproti nájmu. Jak tady někdo psal, že byt vybydlí a odstěhuje se tak zhruba každý 4 roky ušetřím na rekonstrukci.

[Miroslav Šilhavý]

K té hypotéce - mám hypotéku 3 300 000. Byt mě stál včetně zařízení 5 m. Z měsíční splátky je úrok 4300,- a platby za energie a věci kolem jsou cca 3100,- Byt bych mohl pronajmout za 20 000,- + energie. Ročně tedy ušetřím 180 000,- oproti nájmu. Jak tady někdo psal, že byt vybydlí a odstěhuje se tak zhruba každý 4 roky ušetřím na rekonstrukci.

Ano, ale to musíte ještě diskontovat cenu "utopených" 1,7 M, které jste složil na začátku. Ty peníze byste jinak měl a byly by činné.

[MMN]

Hromadné úprky na chaty jsou fenomén východního bloku. Ve světě lidé chtějí bydlet tam, kde se jim líbí. Socialismus zavedl byty na příděl (bez možnosti volby) a volný čas lidí, kterého tenkrát měli hromadu, vyplnil právě chatařením, chalupařením a zahrádkařením. Na úprcích na chatu není vůbec nic povznášejícího, je to pozůstatek naprosto zrůdné doby.

Tvá argumentace má podstatné mezery. Finsko je sice na východě, ale v žádném východním bloku nebylo a „dači“ jsou tu podobně populární jako v tom bývalém východním bloku.

[Miroslav Šilhavý]

Tvá argumentace má podstatné mezery. Finsko je sice na východě, ale v žádném východním bloku nebylo a „dači“ jsou tu podobně populární jako v tom bývalém východním bloku.

U nás to ale vzniklo právě až s železnou oponou. Lidé ztratili možnost jakékoliv seberealizace, takže se začali soustředit na chataření, zahrádky, skalky, vylepšování bytu či svojí škodovky. Souhlasím, že jsem to hodně zjednodušil, ale trvám si na tom, že u nás je to důsledkem právě toho režimu.

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

S inflací poroste splátka hypo (Ptž banka by pak tratila)

Ne, tak to opravdu nefunguje.

Úrok je prostě procento z nezplacené jistiny. A pointa je v tom, že si půjčím dnešní ("drahé") peníze, ale splácím zítřejšími a pozítřejšími penězi (čímdál "levnějšími").

Že banka nebude tratit, je zajištěno tím, že to procento je stanoveno tak, aby pokrylo právě tu inflaci + riziko + zisk.

[Mirek Prýmek]

Tvá argumentace má podstatné mezery. Finsko je sice na východě, ale v žádném východním bloku nebylo a „dači“ jsou tu podobně populární jako v tom bývalém východním bloku.

Ne, že by to něco na věci měnilo, ale jenom technická:

Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „YYA dohoda“ (zkratka slov ystävyys-, yhteistyö- ja avunantosopimus, což znamená Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident Urho Kekkonen (1956 až 1981), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní politici, jako třeba Karl-August Fagerholm, se naopak snažili sovětskému vlivu umíněně čelit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Finsko#%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%A1_a_rusk%C3%A1_nadvl%C3%A1da

Takže s tím "Finsko v žádném východním bloku nebylo" to zas tak jednoduchý není...

[MMN]

YYA-sopimus neměl (nad úroveň effektu motýlích křídel) vliv na osobní svobody obyvatel Finska, což je tu uváděno jako důvod k chataření ve východním bloku.

[fish]

K té hypotéce - mám hypotéku 3 300 000. Byt mě stál včetně zařízení 5 m. Z měsíční splátky je úrok 4300,- a platby za energie a věci kolem jsou cca 3100,- Byt bych mohl pronajmout za 20 000,- + energie. Ročně tedy ušetřím 180 000,- oproti nájmu. Jak tady někdo psal, že byt vybydlí a odstěhuje se tak zhruba každý 4 roky ušetřím na rekonstrukci.

Ano, ale to musíte ještě diskontovat cenu "utopených" 1,7 M, které jste složil na začátku. Ty peníze byste jinak měl a byly by činné.

Zamýšlíš se vůbec nad tím, co píšeš? Návratnost jistiny je 10 let. Za další 4 roky našetřeno na rekonstrukci.
Pořád to vychází lépe jak hledání nového nevybydleného bytu k pronajmutí po 20 letech.

[Miroslav Šilhavý]

Zamýšlíš se vůbec nad tím, co píšeš? Návratnost jistiny je 10 let. Za další 4 roky našetřeno na rekonstrukci.
Pořád to vychází lépe jak hledání nového nevybydleného bytu k pronajmutí po 20 letech.

Ano, zamýšlím. Předpokládám, že nehovoříte o jistině (tedy nesplacené části úvěru), ale o akontaci (tedy jednorázové splátce předem). Pokud budete částku 1,7 M diskontovat, zjistíte, že návratnost není 10 let, ale asi 16.

Mícháte jabka a hrušky, nepřemýšlíte nad cenou utopených peněz a nad inflací. To, když započtete, zjistíte, že částky se překlopí na druhou stranu.

[Mirek Prýmek]

YYA-sopimus neměl (nad úroveň effektu motýlích křídel) vliv na osobní svobody obyvatel Finska, což je tu uváděno jako důvod k chataření ve východním bloku.

Které části věty "Ne, že by to něco na věci měnilo" jsi nerozuměl?!

[alshajmr]

Jo jo, splácet hypotéku je utápění peněz. Já vím přesně tu věc na kterou by je mohl využít. Říká se tomu nájemné bydlení. na co zazdívat peníze v nemovitostech když je můžu dát za nájem?

Proč banky půjčují lidem hypotéky s úrokem nižším než je inflace, když by místo toho mohly ty nemovitosti koupit samy a pronajímat je? Měly by stejné peníze a ještě nemovitosti.

Protoze jejich bussiness je pujcovani penez. Kazdej vydelava na necem jinym.

[Miroslav Šilhavý]

Protoze jejich bussiness je pujcovani penez. Kazdej vydelava na necem jinym.

To je pravda. Ale je taky pravda, že kdyby se vyplatilo pronajímat byty, byli by např. developeři první v řadě, kdo by to začal dělat a ve velkém. Neděje se tomu tak, protože se to nevyplatí ani jim.

[Developer]

Protoze jejich bussiness je pujcovani penez. Kazdej vydelava na necem jinym.

To je pravda. Ale je taky pravda, že kdyby se vyplatilo pronajímat byty, byli by např. developeři první v řadě, kdo by to začal dělat a ve velkém. Neděje se tomu tak, protože se to nevyplatí ani jim.

Developeři všechny byty nepronajímají (ale některé ano), protože potřebují na financování své investiční aktivity dostatek cash flow získaného prodejem. Kolik bytů si nechají na pronájem a kolik prodají. záleží na úvěrovém rámci, úrokových nákladech, možnostech expanze i konkrétní lokalitě a jejich vlastní predikci cenového vývoje. Developeři neuvažují nutně v dlouhých časových horizontech, na rozdíl od Pepíka z IBM, co si za své tězce vyotročené lopatí peníze koupil špeluňku na Smíchově, kterou bude následujících třicet let splácet.

[Miroslav Šilhavý]

Developeři všechny byty nepronajímají (ale některé ano), protože potřebují na financování své investiční aktivity dostatek cash flow získaného prodejem.

To je ekonomický nesmysl. Kdyby byl výnos z pronájmu vyšší, než úrok úvěru, developeři rádi budou splácet úvěr a přibírat další. Ostatně, developeři v posledních rocích řeší opačný problém. Mají peněz přebytek, ale nemohou najít investiční příležitosti.