To je takový český fenomén, mít za smysl života pořídit si vlastní bydlení. Nejlépe byt - tedy kvádr prostoru v něčem, kde se musím dohodnout na společné správě s dalšími 15 partajemi.
Na byt se dívejte jako na jakoukoliv investici. Kupovat byt má smysl pouze ve chvíli, kdy ho koupíte levněji, než ho, po započtení inflace, po letech prodáte. To je první rovnice, kterou musíte splnit.
Druhá pak je potřeba vlastního bydlení. Tu lidé zcela nesprávně spojují s pořízením bytu. Nemělo by to tak být. Užitek z pořízení bydlení je v tom, že ho mohu v mezidobí pronajímat. Z pronájmu mám nějaký příjem.
Ze všech svých příjmů pak potřebuji žít. Tedy, hledám byt, ve kterém se mi bude dobře žít, a ten si pronajmu zase já.
Čistě teoreticky můžete bydlet i v tom svém, v praxi to lidé dělají často. Ale není k tomu žádný racionální důvod, pokud by to mělo být drahé. Někdy se vyplatí nový byt draze pronajmout a sám bydlet jinde levněji. Nebo se může vyplatit koupit si malý byt - jako jakousi sociální jistotu, kdyby se Vám něco v životě přihodilo, nebo na důchod. Ale v aktivním životě můžete bydlet v pronajatém, větším bytě.
Kupovat byt s sebou nese poměrně velká rizika, která si lidé neuvědomují. Správa majetku nestojí málo, stačí jeden blbý soused, a cena bytu je v háji. Stačí, aby společenství vlastníků nesouhlasilo s údržbou a celá nemovitost je v háji. ...
Pokud máte 1M a ušetříte 30k měsíčně, jsou do dobré parametry pro to pořídit nějaký byt jako investici. Dokonce můžete tu investici pořídit i v případě, že si spočtete, že bude mírně ztrátová. Pak může být prospěchem to, že to berete jako jakousi životní jistotu.
146 Odpovědí
53876 Zhlédnutí