1) spolupracující osoba (musí bydlet ve společné domácnosti) - to bude alespoň sleva na dalšího poplatníka.
Pozor! Společná domácnost se neposuzuje podle bydlení spolu, ale podle toho, že životní výdaje hradíte bez rozdílu. Tedy svoje životní náklady hodíte na hromádku, jednou přispěje víc ten, podruhé onen. Takže např. manželé bydlící ve dvou různých bytech, ale hradící náklady bez rozdílu spolu, jsou ve společné domácnosti. Naopak, studenti, kteří si pronajmou byt, a platí jen výdaje na byt a to ještě ve stanoveném poměru, ve společné domácnosti nejsou.
2) sdružení podnikatelů - každý daní sám za sebe.
Dnes se sdružení říká "společnost" (bez dalších přívlastků). Silně nedoporučuji, daňové předpisy jsou kolem toho zamotané, zejména pokud do toho vstoupí DPH. Musel byste také vysvětlit účel společnosti - tedy proč ten druhý na té práci spolupracuje a evidovat, v jakém poměru. Na tomto Vás správce daně udolá. Vy neprokážete, a on to doměří - velkým obloukem se vyhnout. Společnost má smysl, snad, jedině pro partu dělníků, u kterých nehrozí DPH, a kteří musí kooperovat na nějakém díle (např. zedník, instalatér a obkladač, když rekonstruují koupelny).
3) část práce (nad 1 MKč) odvádět v rámci "40%" činnosti - autorský honorář. Pro každou skupinu výdajových paušálů totiž platí strop příjmů, pro uplatnění paušálních výdajů, zvlášť. Tedy z 1. MKč na "60%" činnost výdaje 600 kKč; z dalšího až milionu příjmů na "40%" činnost výdaje až 400 kKč apod. Jak se k tomu bude stavět chlebodárce je otázka.
Ano, toto jde, ale musíte mít se zadavatelem 1) opravdu dobře napsanou smlouvu, 2) dobře zadokumentované, k jakým plněním došlo - musíte prokázat např. prodej práv k autorskému dílu. Myslím, že se to nebude líbit zadavateli. Vaši práci totiž běžně zaúčtovává do zhodnocení nehmotného majetku (pokud něco programujete), nebo do nákladů (pokud spravujete běh něčeho). Účtovat o autorských právech a oceňovat je, je pro zadavatele poměrně komplikované.
Pokud něco z toho chcete dojednat, tak radím určitě tu třetí možnost.