Doufám, že se neurazíte, není můj text myšlen jízlivě, ani zle. Kdyžtak prosím za prominutí.
Jak mezi IT, tak mezi lékaři existuje možnost vypracovat se k vysokým příjmům a hezkému životu. Jak jste správně napsal, úplně to nezáleží jen na vzdělání. Ono je to totiž celkově o osobnosti, průbojnosti i jakési osobní chemii. Znám lidi ve více oborech, kteří pracují 8 hodin denně, všude jsou za hvězdy, všude je mají rádi a berou velké peníze. Někdy podle mě zaslouženě - mají skvělé znalosti, jindy méně zaslouženě - umějí dobře hospodařit s mezilidskými vztahy a těm, kteří peníze drží, poskytnout přesně to, co se od nich očekává.
Takové možnosti jsou jak v IT, tak i v medicíně. V IT je spousta lidí, kteří pracují do nocí, přesto je práce baví, a příjmy mají "jen" dobré. Taky jsou ajťáci, kteří mají příjmy jen průměrné - nemůžete vycházet diskusních fór, kde tyto informace zásadně dávají lidé typu "pracuji-maximálně-6-hodin-denně,-pod-80-tisíc-bych-nešel". Jako lékař, který musel umět i ždibec psychologie, dokážete asi tento jev i pojmenovat, nebo aspoň nějak vnitřně zařadit.
Jestli nemáte vnitřní jiskru, průbojnost (tím nemyslím ostré lokty) v lékařství, pak se obávám, že Vaše osobnost Vás nepřivede ke kýženému výsledku ani v IT.
Stejně jako při přechodu do jiného oboru (do IT), se budete naučit moc nových věcí a poté hledat specializaci, můžete podle mě to samé udělat i v medicíně. Rozdíl je v tom, (zjednodušeně!, příměr!), že latinu už umíte, ale algoritmizaci ještě ne. V medicíně nebudete začínat na nule. V obou případech to bude trvat několik let dřiny, než se úspěch dostaví.
Nebo na konec usoudíte, že situace je dána spíš Vaší osobností - a pak bych asi zvažoval využít služeb nějakého profesionálního kouče, možná i využít postřehy psychologa; před "zrcadlem" se přecijen nový kabát kupuje lépe.