Vzhledem k tomu, ze je to bastl od MS, tak bych si radsi nebyl nicim jisty.
Já jsem to zkoušel na Ubuntu pod Windows 10 s vimem – ve vimu jsem otevřel soubor s NTFS svazku (
/mnt/c/…), vim si vytvoří pracovní soubor
.nazev.swp. Podíval jsem se do
/proc/<vim-pid>/fd/, tam je vidět otevřený deskriptor souboru, v průzkumníkovi ve Windows se v příslušném adresáři objevil soubor
.nazev.swp. Z průzkumníka jsem ho smazal, v Ubuntu už ten název souboru také neexistoval (ověřeno výpisem
ls -la), ale link v
/proc/<vim-pid>/fd/ stále existoval – a
cat /proc/<vim-pid>/fd/ vypsal očekávaný obsah pracovního souboru vimu. Chovalo se to tedy přesně podle očekávání a úplně stejně, jako na čistokrevném Linuxu běžícím přímo na železe. mmap jsem nezkoušel, ale nemám žádný důvod myslet si, že by to mělo fungovat jinak.
S dovolením budu tedy raději věřit tomu, co jsem si sám vyzkoušel, než vašim pochybám, které nemáte podložené žádným experimentem nebo dokumentací.
To by nešlo, Jirsák postupuje podle těchto bodů:
Chápu vaši frustraci z toho, že jsem si vám dovolil oponovat, vám, který si o sobě myslíte, že jste mistr světa. Nicméně to, že si někdo dovolí oponovat vám, opravdu neznamená, že si dotyčný myslí, že má vždy pravdu. Ostatně pokud si myslíte, že pravdu nemám, napište konkrétně, v čem se mýlím, jak je to podle vás – a ideálně také něco, čím svůj názor podpoříte. Zatím tady na tazatelův dotaz padly dvě relevantní odpovědi – že soubor cachuje prohlížeč, což tazatel následně vyvrátil, a druhá odpověď byla, že z nějakého důvodu starý obsah posílá server. Já jsem vysvětlil, v jakém případě a proč server může posílat starý odkaz, JardaP. to doplnil citací o
mod_file_cache a Majkl to doplnil odkazem na MSDN, v obou případech jsou popisovány stejné principy, o kterých jsem psal já. Nikdo tahle tvrzení nevyvrátil ani nenapsal nebo neodkázal nic, co by s nimi bylo v rozporu.
Takže pokud jste přesvědčen, že se mýlím, protože ten geniální jste tu přece vy ne nemůže být nikdo, kdo by se vám alespoň přiblížil, dokažte to. Dokažte, že se mýlím, a neztrapňujte se tu podsouváním věcí, které jsem nikdy netvrdil. Ten váš předpoklad, že Jirsák nikdy nemůže mít pravdu, totiž nevypovídá nic o mně, jenom o vás.