Samozřejmě, že Lenin byl humanista. V centru dění podle něj nebyl Bůh, ale člověk a to je podstata každého humanismu. Místo orientace na Boha, orientace na uspokojování potřeb člověka. To je přece osvícenský humanismus. Místo svobodné vůle dané člověku Bohem, determinismus hmoty, chcete-li v marx-leninské terminologii - materialistický determinismus.
Coz z Lenina porad nedela humanistu a nepopira, ze byl pekny hajzl.
humanista = hajzl
Takže Masaryk byl také hajz - podle Vás. V podstatě Ježíš byl také humanista, a skoro všichni, kdo preferují nový zákon před starým.
Humanismus znamená svobodu, kdy člověk svobodně používá rozum a znamená respek k člověku. Humanismus znamená, že člověk respektuje člověka. Respekt neznamená zbožštění. Což je něco, co asi někteří neznají a nedokáží pochopit - Masaryk se to snažil říct jednoduše masám "Já pán, ty pán" - což znamená lidskou důstojnost pro všechny. Možná máte v srdci a v hlavě místo jen pro Boha, a pak už Vám tam nezbyde místo pro lidi. Zkuste si znovu přečíst Nový Zákon a zapřemýšlet jestli jste na správné cestě.
Masaryk byl socialista, takže nic moc. Socialismus je zlo.
Problém je, že vám vymyli mozek a humanismus sémanticky chápete jinak, než ve skutečnosti je.
Na humanismu není nic dobrého, protože jestliže do centra všeho postavíte člověka, má to své důsledky na civilizaci, kterou generuje. Znamená to, že pravidla té společnosti může ta společnost libovolně měnit, stačí, když se na tom demokraticky, či jinak dohodne. Třeba pomocí násilí. Takže si může třeba i demokraticky odhlasovat, že Židé nemají plná práva. A vše je v rámci humanistického právního státu. To je princip byzantské civilizace uplatňované například v Německu dodnes. Časem si muslimové mohou v Německu prohlasovat, že plná práva nemají bezvěrci, a vše zůstane v rámci principů humanismu. Právo je nad etikou.
Když ale civilizace není postavena na humanistických principech, tak středem není člověk, ale Bůh, a pravidla jsou dána jednou pro vždy Bohem, a není je možno měnit. Stát se pak stává jen jejich strážcem a v demokratických volbách se nevybírají lidi, kteří je budou moci libovolně měnit, ale lidi, kteří je budou strážit. To je mimochodem republikánský princip uplatňovaný v USA. Etika je nad právem.
Samozřejmě pak záleží na tom, jaká ta pravidla jsou, praxe ukázala, že nejlepší jsou pravidla daná reformovaným křesťanstvím, založených na svobodné vůli jednotlivce a tedy jeho plné zodpovědnosti za své činy. Jak je tomu v USA. V USA nemůžete říkat, nařídil mi to nadřízený, nebo stát, a vyvinit se tím z eticky nepřijatelného činu, jako v Německu.