Do kterých projektů se pak tato změna propaguje? Do všech?
Pokud mají veřejné metody špatný název, tak to někdo zvoral při návrhu. Prostě se ta metoda označí @deprecated, aby ji už nikdo nepoužíval a napíše se nová. Jinak skutečně nevidím důvod, proč měnit názvy metod.
Aby sa tie metódy volali (překlad: jmenovali) správne, to je ten dovod? Keď je api hlúpo spravené, treba ho nechať hlúpym, aby nevznikli problémy v iných projektoch?
Však proto je označím @deprecated, aby ostatní ten warning viděli a opravili si API. Nemohu přece měnit zdrojáky, na kterých pracuje někdo jiný. Jinak vznikají zbytečné konflikty.
Od toho je IDE, aby sa konflikty jednoduchsie riesili. Vo vim riesit konflikt musi byt utrpenie.
Refaktoring je jistě potřebný, ale nezapomínejme na to, že je vždy výsledkem chyby návrhu, zaviněné, či ne. A tady jsme se už posunuli od stavu - nebojte se refaktorovat, chyby v návrhu vždy budou, do stavu - kdo nerefaktoruje není, naplácejte to nějak, ono se to už časem urefaktoruje.
A v tomto stavu, de facto změněném paradigmatu, vyvstává otázka, zda jazyk umožňující bezbřehou refakturaci není vlastně na závadu. Podobný neblahý stav, ale jakoby z opačné strany, vedl k zavádění statických jazyků. Dnes menší míra možnosti refaktorovat vede na nutnost myslet více na kvalitu návrhu už při psaní kódu. Což paradoxně byla hlavní motivace při zavádění statických jazyků do vývoje.