Lidi tohle je opravdu kultivovaný a příjemný flame war :-) Radost to číst, a radost přispět... Utrousím pár postřehů a terminologických vysvětlivek.
Jak už jeden předřečník připomněl, žárovka má odpor všelijaký, jenom ne konstantní. Čím víc je vlákno rozžhavené, tím vyšší má odpor. Takže skoro stabilizuje proud. Odpor žárovky při jmenovitém napětí (= a proudu) a ustálené teplotě vlákna je tuším minimálně desetkrát vyšší, než ve studeném stavu. Proto taky žárovka při náhlém zapnutí pošle do napájecí sítě citelný proudový "kopanec". (Podobně jako elektromotor při rozběhu, ale tam je to jenom asi sedminásobek a má to jinou fyzikální podstatu.) Svého času jsem na testování zdrojů používal několik auto-žárovek spojených paralelně. Byla psina pozorovat, jak ve zdroji vybavuje elektronická ochrana proti zkratu, přestože žárovky měly citelně nižší jmenovitý výkon, než kolik měl zdroj teoreticky nakrmit :-) Pokud jsem chtěl zdroj vytížit ustáleným vyšším proudem, musel jsem žárovkám předřadit primitivní PWM regulátor s plynulým nájezdem.
Žárovka se dá při bastlení použít jako omezovač proudu. Při oživování nějakého výkonového obvodu, když není po ruce laboratorní zdroj se stavitelným omezením na konstantní proud.
V hydraulice odpor nějaké trubky, kterou protéká kapalina, rozhodně není konstantní. Odpor tuším roste s nějakou mocninou průtoku, snad cca se čtvercem. Na rozdíl od elektrického odporu - pokud nedojde na teplotní závislost, je elektrický odpor rezistoru skutečně konstantní, nezávislý na napětí a proudu.
Pokud se týče poškození přepětím, nadproudem, průrazem:
Spousta součástek (nejen polovodičů, ale tam je to klasika) mají nějakou poměrně konkrétní napěťovou/izolační pevnost. Udávaná jmenovitá hodnota maximálního napětí bývá nižší než skutečná, kvůli spolehlivosti. Pokud se napětí překročí, a zdroj napětí je dostatečně "tvrdý", začne při průrazu protékat nebohou součástkou vysoký nadproud, který překonává odpor součástky (asi celkem vysoký). Ztrátové teplo P=R*I^2 = roste se čtvercem proudu... A průraz bývá v materiálu "bodový", takže to teplo je dost ostře lokalizované. Pak není divu, pokud tepelnou destrukcí dojde k lokálním změnám materiálu, a průraz se stane trvalým :-) Pokud do série se zdrojem napětí dáte přiměřeně vysoký odpor, a omezíte tak protékající proud, můžete polovodič (nebo jinou součástku) přivést k průrazu, který ale nezanechá trvalé následky. Při průrazu poklesne napětí na testované součástce a jeho část na sebe převezme zmíněný sériový odpor, který jsme do obvodu naschvál zařadili...
Jako bleskojistky se často používají jiskřiště pouzdřená v porcelánu a plněná nějakým plynem, s napěťovou pevností jmenovitých asi 75 voltů nebo víc. Pokud na jiskřiště přiložíte mírné přepětí a omezíte protékající proud patřičně dimenzovaným odporem, donutíte jiskřiště
krásně doutnat. Mimochodem se v tomto stavu snadno doměříte, že zapálené jiskřiště drží nižší než jmenovité napětí. Jo plný testovací pulz, to je
jinačí šleha.
Pokud drát zatěžujeme protékajícím proudem, opět platí P=R*I^2. Odpor vodiče je samozřejmě pokud možno malý, ale i to je relativní, a pokud ztrátové teplo tvořené protékajícím proudem skrz odpor vodiče překročí schopnost vodiče vyzářit vzniklé teplo do okolí (tepelný odpor), bude se vodič zahřívat na stále vyšší teplotu - a pokud ani vyšší teplotní spád
proti okolí poměry nevyrovná (a naopak se uplatní rostoucí odpor drátu podle teploty), může dojít k "rozbíhavému" jevu, na jehož konci se drát odpaří a rozloučí se krásným elektrickým obloukem, který se ještě chvíli veze v obláčku ionizovaného plynu a kovových par :-)
Počítačové zdroje a jiné VF měniče mívají elektronickou ochranu proti zkratu (proudovému přetížení) na výstupu. Zdroj bez ochrany by byl prakticky velmi problematický - měl by sklon zapalovat požáry. U klasických měničů se stabilizací výstupního napětí jsou k vidění dva druhy ochrany: vypnutím výstupu (případně s opakovanými pokusy, tzv. "hiccup mode", škytavý režim) nebo omezením na konstantní proud.
Pokud notebooku nestačí zdroj 19V/3.5A ani k tomu, aby začal ve vypnutém stavu nabíjet, asi bych zkusil hledat voltmetrem, jestli skutečně zdroj dává napětí a jestli po zastrčení do notebooku proleze toto napětí i dovnitř na plošák. Od pantáty vedou dráty... Nemohu vyloučit, že ntb předpokládá silnější zdroj, zkusí si cucnout víc a když to zdroj vzdá, tak to vzdá i noťas - ale bylo by dobré vyloučit i jiné možné příčiny (polámaný kabel, nekompatibilní konektor apod.) Těch dutých napájecích konektorů je spousta a třeba už populární rozměry 5.5/2.5 vs. 5.5/2.1 mohou při vzájemné kopulaci skončit telepatickým spojem...
104 Odpovědí
23469 Zhlédnutí