Programovanie a modne trendy?

[Aoidhghean]

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

Konstanta je funkce, ale ne naopak, jak psal kit

můžete uvést citaci?

Čeho? Znalosti elementárních matematických definic očekávám u každého programátora.

tohohle:

Konstanta je funkce

Jasně, tímto explicitně cituji M. Prýmka v tomto vlákně 
A doplním, když už jsme u toho, že to je funkce A^0->B, čili jak citovaný objasnil, nulární.

[Reklama]

[Kiwi]

Reakce na fyzikální modely reálného světa. Naše teorie, naše modely reálného světa nejsou konzistentní, ale to neznamená, že sám reálný svět kvůli tomu není konzistentní.

Ale co by to mělo znamenat, že "svět je konzistentní" nebo "nekonzistentní"?!

Teorie je nekonzistentní (sporná) [sama se sebou] tehdy, když je v ní nějaký rozpor (tvrdí A a zároveň nonA).

Dvě různé teorie můžou být nekonzistentní navzájem, když jedna tvrdí A a druhá nonA.

Model reálného světa může být nekonzistentní s tím světem, jestliže předpovídá A a přitom v reálném světě platí nonA.

Jak by ale mohl být konzistentní nebo nekonzistentní reálný svět [sám se sebou]?! Svět prostě je takový, jaký je. Nic netvrdí. Žádné A a nonA v něm neexistuje. Kritérium konzistence pro něj nemá smysl stejně jako nemá smysl chuť pro zvuk. Svět prostě jenom JE.

Reálný svět, tedy Vesmír, samozřejmě konzistentní je, tedy všechny jeho složky navzájem.
Co je na tom k nepochopení? Zatímco naše modely těchto složek se vzájemně dostávají do rozporu, složky samé v realitě nikoli.

Jinak v reálném makrosvětě na nás core dumpy vyskakují, je na nich postavena současná elektronika, která právě využívá takového core dumpu - tunelového jevu :-)))

Ale jako "core dump" se to právě jeví jen z hlediska klasické fyziky, tedy jednoho z našich modelů reality. Pro kvantovku už to problém není, tím méně lze tvrdit, že je to nějaký fault reality, protože Všehomír udělal něco špatně a má tu nějaký leak, jakýsi zapomenutý pointer. Ne, je to v pořádku. Na tunelovém jevu není vůbec nic zvláštního nebo "chybného", prostě je, úplně normálně a přirozeně, jako když planety obíhají kolem Slunce nebo jablko padající na zem, a navíc je naprosto konzistentní s "elektromagnetismem", "obecnou relativitou", "termodynamikou" atd. (ty uvozovky mají zdůraznit konzistenci s jevy, jež ty teorie zkoumají, nikoli nezbytně s těmi teoriemi samotnými).

[Lojza]

alfa a omega Ivana Noveho je ze velmi rad aplikuje poznatky z presne ohranicene domeny na lidstvo, svet ci Vesmir jako takovy .. ano je to lakave, prinasi to neotrely pohled na svet ale tim to konci, vzdy je nutno testovat proti realite (experimentem) zda ty jeho hezke analogie maji jiny vyznam nez plane placani ...

Vesmir samozrejme je zcela konzsistentni to ze na aktualnim stupni vyvoje lidstvo neni schopne vse poznat (asi i vsechny fyzikalni interakce viz problem temne energie ..) je fakt ze ktereho holt nekdo muze byt frustrovany

ono je vubec otazkou zda za treba par set let nebudou vsechny soucasne fyzikalni teorie opet nazyvany "klasickou mechanikou" s takovym tim drobnym podtextem, jako my nyni nazyvame Newtonovu eru , z jejich pohledu na nasi dobu

spis by mne zajimala otazka objektivni poznatelnosti pro zviratko jako je clovek, zda je to vubec mozne

vzdyt neumime ani otestovat zda skutecne nezijeme nahodou ve dvanactistenu (dodekahedron - jde si to do detailu predstavit ?) apod., natoz paralelni vesmiry atd ...

to same mne napada zda vyvoj pocitacu od 40.let min. stoleti byl s ohledem na tehdejsi a pozdejsi stav poznani nutne jediny mozny nebo se mohl vydat jinym smerem ...

[Mirek Prýmek]

Reálný svět, tedy Vesmír, samozřejmě konzistentní je, tedy všechny jeho složky navzájem.
Co je na tom k nepochopení? Zatímco naše modely těchto složek se vzájemně dostávají do rozporu, složky samé v realitě nikoli.

Obrat "složky reality se nedostávají do rozporu" je stejně nepochopitelný jako "světlo této baterky je sladké".

Jak by se nějaké složky reálného světa mohly dostat do rozporu? Jak by se to projevovalo? Viděls někdy rozpor mezi hruškou a jabkem?

[v]

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

Konstanta je funkce, ale ne naopak, jak psal kit

můžete uvést citaci?

Čeho? Znalosti elementárních matematických definic očekávám u každého programátora.

tohohle:

Konstanta je funkce

Jasně, tímto explicitně cituji M. Prýmka v tomto vlákně 
A doplním, když už jsme u toho, že to je funkce A^0->B, čili jak citovaný objasnil, nulární.

a nezacyklí se to?

[Reklama]

[Kiwi]

Reálný svět, tedy Vesmír, samozřejmě konzistentní je, tedy všechny jeho složky navzájem.
Co je na tom k nepochopení? Zatímco naše modely těchto složek se vzájemně dostávají do rozporu, složky samé v realitě nikoli.

Obrat "složky reality se nedostávají do rozporu" je stejně nepochopitelný jako "světlo této baterky je sladké".

Jak by se nějaké složky reálného světa mohly dostat do rozporu? Jak by se to projevovalo? Viděls někdy rozpor mezi hruškou a jabkem?

Krista pána, mně to nevysvětluj, to vysvětli jinému diskutérovi tady. Taky si to neumím představit a tím pádem ani slovně vystihnout.
Rozpor mezi jabkem a hruškou je asi takový, že když jsem poznal pouze jabka a vyvinul jsem krásnou teorii o nich, tak objevením hrušky se to celé zkomplikuje. Ale furt se bavíme o rozporu našich teorií, protože samotná existence jabka a hrušky vedle sebe dokazuje, že musí existovat teorie, která zahrnuje obojí vedle sebe, a to, že ji nemáme, není problémem hrušek, ale jen naším problémem.
Nebyl jsem to já, kdo tu začal rozvíjet myšlenky, že samotná realita není konzistentní a že příkladem takové nekonzistence je tunelový jev.
Tím na toto téma končím. Připadá mi to jasné a komu ne, tak problém bude na jeho přijímači.

[Aoidhghean]

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

Konstanta je funkce, ale ne naopak, jak psal kit

můžete uvést citaci?

Čeho? Znalosti elementárních matematických definic očekávám u každého programátora.

tohohle:

Konstanta je funkce

Jasně, tímto explicitně cituji M. Prýmka v tomto vlákně 
A doplním, když už jsme u toho, že to je funkce A^0->B, čili jak citovaný objasnil, nulární.

a nezacyklí se to?

To je nějaký mimořádně dementní pokus o trolling?

[Aoidhghean]

Reálný svět, tedy Vesmír, samozřejmě konzistentní je, tedy všechny jeho složky navzájem.
Co je na tom k nepochopení? Zatímco naše modely těchto složek se vzájemně dostávají do rozporu, složky samé v realitě nikoli.

Obrat "složky reality se nedostávají do rozporu" je stejně nepochopitelný jako "světlo této baterky je sladké".

Jak by se nějaké složky reálného světa mohly dostat do rozporu? Jak by se to projevovalo? Viděls někdy rozpor mezi hruškou a jabkem?

Konzistence (nebo rozpor) může existovat jen vzhledem k nějakému modelu nebo teorii. Třeba to, že se v černých dírách ztrácí informace, i když si myslíme, že se nemůže nikdy nikde ztrácet, je rozpor. Buď je špatně ten zákon (ve skutečnosti hypotéza) o zachování informace, nebo se v černých dírách informace neztrácí (současná hypotéza je, že B je správně, viz Hawking). Ve fyzice máme alespoň to štěstí, že většina takových “rozporů” se projevuje jen v okrajových případech, takže místo zavrhnutí celé příslušné teorie se prostě jen poupraví.

[Mirek Prýmek]

Nebyl jsem to já, kdo tu začal rozvíjet myšlenky, že samotná realita není konzistentní a že příkladem takové nekonzistence je tunelový jev.

No když někdo napíše krávovinu, že zvuk kostelního zvonu je sladký, tak mu nemáš odpovídat, že je kyselý

Není ani kyselý, ani sladký, tyhle pojmy pro zvuk nedávají smysl. A stejně tak pojem "konzistentnosti" nedává smysl pro reálný svět.

Ale tak aspoň jsme se na tom snad nakonec shodli

[v]

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

Konstanta je funkce, ale ne naopak, jak psal kit

můžete uvést citaci?

Čeho? Znalosti elementárních matematických definic očekávám u každého programátora.

tohohle:

Konstanta je funkce

Jasně, tímto explicitně cituji M. Prýmka v tomto vlákně 
A doplním, když už jsme u toho, že to je funkce A^0->B, čili jak citovaný objasnil, nulární.

a nezacyklí se to?

To je nějaký mimořádně dementní pokus o trolling?

pokud je číslo 42 funkce, z jaké množiny jsou její hodnoty?

[BoneFlute]

pokud je číslo 42 funkce, z jaké množiny jsou její hodnoty?

Mám-li třídu:
class C {
  fn foo(Int): Int
  fn boo(Float): Float
  fn doo(Int, Float): [String]
  fn noop(): Int
}
z jaké množiny je hodnota noop ?

A nebo takovej ten starej vtip, co je ekvivalení 1 + 1.

Pokud je číslo 42 nulární funkce, tak její hodnota je 42, a je z množiny nulárních funkcí reprezentující přirozená čísla.

[ded.kenedy]

z jaké množiny je hodnota noop ?

Z mnoziny vsech procedur. Nebo chces-li presneji, z mnoziny vsech procedur typu (C) -> Int.

[Aoidhghean]

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

funkce jsou objekty jako třeba čísla

Čísla jsou nulární funkce

Konstanta je funkce, ale ne naopak, jak psal kit

můžete uvést citaci?

Čeho? Znalosti elementárních matematických definic očekávám u každého programátora.

tohohle:

Konstanta je funkce

Jasně, tímto explicitně cituji M. Prýmka v tomto vlákně 
A doplním, když už jsme u toho, že to je funkce A^0->B, čili jak citovaný objasnil, nulární.

a nezacyklí se to?

To je nějaký mimořádně dementní pokus o trolling?

pokud je číslo 42 funkce, z jaké množiny jsou její hodnoty?

V kontextu programování: Zvolme si nějaký jazyk, například Haskell. Číslo 42 jakožto nulární funkce je morfismem z terminálního objektu (označme T) do objektu Int. No a protože kategorie typů je kartézsky uzavřená a mohutnost Hom(T, Int) je 1, existuje přirozená ekvivalence mezi ní a oním číslem. Tolik formální vyčerpávající odpověď, jinak jde samozřejmě o množinu čísel.

[JSH]

ono je vubec otazkou zda za treba par set let nebudou vsechny soucasne fyzikalni teorie opet nazyvany "klasickou mechanikou" s takovym tim drobnym podtextem, jako my nyni nazyvame Newtonovu eru , z jejich pohledu na nasi dobu

IMO se bude nazývat "kvantovou mechanikou", protože jméno "klasická mechanika" bude obsazené úplně tím samým jako teď. Klasická mechanika funguje pořád stejně dobře i po objevu té kvantové. Tou kvantovou totiž řešíme hlavně nové problémy. Stejně tak se po objevu další revoluční fyzikální teorie bude dál používat i kvantová mechanika. Prostě proto, že pro všechno na co ji dnes používáme bude fungovat stále stejně dobře.

[v]

jde samozřejmě o množinu čísel.

a ty čísla jsou konstanty?