Opravdu se elektromobil nabíjí 50 kW?

[Turi]

Třeba by pomohlo ty kontakty namazat galiem - není o moc dražší než stříbro, nerezaví, zastudena je pevné a při ohřátí nad 30 stupňů se rozteče a udělá dokonalý kovový kontakt, a to i v prašném prostředí. Ale to jsem zatím nikde neviděl.

Mám obavu, že galium je nejen toxické (podobně jako např. rtuť), ale že rozleptává další kovy.

Byl to jen takový nápad, čeho se možná dočkáme a možná ne. Přirozeně už je to dávno patentované. https://www.google.com/patents/US5281364

Galium je relativně neškodný kov, i když na webu se dá najít ... "Although it is not harmful in small amounts, gallium should not be purposefully consumed in large doses."

Konektor by musel být navržený, aby galium neutíkalo. Galium má podle zkušenosti sklon smáčet více povrchů než voda (zásadní rozdíl oproti rtuti!) a některé kovy skutečně rozpouští do křehkého amalgamu (hliník). Prakticky se nevypařuje, opět narozdíl od mnohem těžší rtuti.

[Reklama]

[JardaP .]

Ovsem pokud vim, galium je pomerne drahe a vzacne, na Zemi ho je pomerne malo. Kdysi se s nim tusim letovaly futraly na tranzistory a uz to je znatelne prodrazovalo ve srovnani s pozdejsimi plastaky nebo ruskymi tranzistory se zalisovanymi futraly. Tak nevim, jestli s nim nekdo bude vycpavat konektory, kdyz by tam urcite dochazelo k postupnym ztratam a clovek aby obcas dokoupil extra galium.

[dustin]

Mně naopak myšlenka distribuovaného storage v elektrorozvodné síti bateriemi připojených aut přijde zajímavá. Samozřejmě to vyžaduje inteligentní řízení a případně i možnost obousměrných toků energie, což je běh na dlouhou trať. Vykrývání špiček (plus i mínus) v síti je drahé, toto by mohlo pomoci. Otázkou je, zda víceméně monopolní provozovatel o tohle stojí...

[Turi]

...  není to moc hustý kafe?...

Je, zkus si predstavit, ze takhle bude chtit dobijet smesnych 100 lidi nekde na parkovisti pred kanclem ... a pak si predstav 1M jen v CR ... elektricky auta nemaj zadnou budoucnost, tohle je naprosto mimo realitu. Ono i kdyby ty lidi rekli, ze si vystacej s 10A pri 230V (tzn pres noc bys dostal nejakych 20kWh) ... tak je to nerealny.

Vem si, za aktualni stredni odber domacnosti muze bejt rekneme 200kWh ... mesicne a ty bys ho (pri tech 10A) zvednul na 800kWh mesicne ...

Předpokládáte trvalé nabíjení baterie, což vede k řádové chybě v odhadu spotřeby a také by vám to asi brzo zničilo váš nový elektromobil. Pojďme vzít realistická data.

Průměrná spotřeba elektřiny v ČR na osobu je zhruba 800 W, z toho na spotřebu domácností připadá jen 160 W (mimochodem, většina ze spotřeby el. v domácnosti se tupě spotřebuje na vytápění).

Protože v ČR spotřebujeme ca. 6 miliard kg nafty+benzínu ročně, připadá na osobu "panák" paliva za hodinu, tj. tepelný výkon pohonných hmot zase zhruba 800 W. Nahrazení spalovacího motoru elektrickým motorem by tento automobilový příkon ještě snížilo odhadem na polovinu s ohledem na vyšší účinnost.

Tohle jsou docela zajímavá a představitelná čísla, která stojí za to si zapamatovat, aby měl člověk aspoň hrubý odhad.

Chci se tedy pana "j" optat, zda navýšení el. spotřeby z 800 W/osobu na řekněme 1200 W/osobu stále pokládá za "naprosto mimo realitu", nebo jak to myslel. (Podotýkám, že podobný nárůst spotřeby ČSSR prožila např. mezi lety 1960-1990, ale tehdy to bylo doprovázeno i rostoucím hladem po ropě, ne jejím nahrazením.)

[Ace]

A jakou uvazujete ucinnost pri spalovani uhli v elektrarne a pri ztratach v prenosove soustave?
Elektromobil ma vyfuk v Tusimicich a Prunerove... kdyz se podivam dnes z okna- prsi a je osklivo, takze slunicko nic nevyrobi a vitr taky nefouka  az se setmi, bude to pojistene zase jenom uhlim.

[Reklama]

[Turi]

A jakou uvazujete ucinnost pri spalovani uhli v elektrarne a pri ztratach v prenosove soustave?
Elektromobil ma vyfuk v Tusimicich a Prunerove... kdyz se podivam dnes z okna- prsi a je osklivo, takze slunicko nic nevyrobi a vitr taky nefouka  az se setmi, bude to pojistene zase jenom uhlim.

Jen bych chtěl upozornit, že to je pro diskusi irelevantní - účinnost elektrárny je problém jejího majitele, ne mne jako zákazníka. Odebírám-li průměrně 400 W na osobu na nabíjení auta, tuto cenu mi napočítá elektroměr a zaplatím ji.

Z hlediska přírodních zdrojů a budoucnosti společnosti by mne účinnost a širší dopady elektrárny samozřejmě měly zajímat. Na to téma se vedou dlouhé debaty v řadě rovin (témata jako energetická bezpečnost a nezávislost na ropných kartelech, globální změny klimatu, těžba uhlí, síra a popílek, přechod na účinné paroplynové elektrárny, budoucnost jaderné energetiky, volba tzv. energetického mixu, "smart grids", skladování elektřiny v elektromobilech...).

Nemyslím ale, že bychom tady na rootu něco nového vyřešili v tomto směru.

[Mirek]

A jakou uvazujete ucinnost pri spalovani uhli v elektrarne a pri ztratach v prenosove soustave?
Elektromobil ma vyfuk v Tusimicich a Prunerove... kdyz se podivam dnes z okna- prsi a je osklivo, takze slunicko nic nevyrobi a vitr taky nefouka  az se setmi, bude to pojistene zase jenom uhlim.

...a jádrem a vodou.

[Unknown]

Je, zkus si predstavit, ze takhle bude chtit dobijet smesnych 100 lidi nekde na parkovisti pred kanclem

Na parkovisti pred kanclem vetsina lidi nebude potrebovat rychlonabijeni, kdyz tam denne stravi cca 9 hodin.

a pak si predstav 1M jen v CR ... elektricky auta nemaj zadnou budoucnost, tohle je naprosto mimo realitu.

Nez (pokud vubec) u nas bude milion elektrickych aut, tak to jeste nejakou dobu potrva a rozvodna soustava se mezitim prizpusobi. Myslim ze bude vhodne to kombinovat:

U osobaku s zeleznici - Vhodne upravene vagony na (mezitim) modernizovanych (elektrifikovanych) tratich budou auto behem jizdy dobijet, takze za par hodin z vagonu sjedete o tisic kilometru dal s plnymi bateriemi. Zdrzeni zpusobene neplynulosti zeleznicni dopravy vykompenzuje odpadnuti vicenasobneho dobijeni po ceste. Autonomni auta uz to zaridi sama: Zadate v Praze pokyn k jizde do Ostravy a auto nevyrazi na D1 nybrz (s mirnou nadsazkou) na Hlavni nadrazi.

U nakladaku hybrid dieselu s trakci - https://www.youtube.com/watch?v=oO-URbPbodM

[Turi]

U osobaku s zeleznici - Vhodne upravene vagony na (mezitim) modernizovanych (elektrifikovanych) tratich budou auto behem jizdy dobijet, takze za par hodin z vagonu sjedete o tisic kilometru dal s plnymi bateriemi. Zdrzeni zpusobene neplynulosti zeleznicni dopravy vykompenzuje odpadnuti vicenasobneho dobijeni po ceste. Autonomni auta uz to zaridi sama: Zadate v Praze pokyn k jizde do Ostravy a auto nevyrazi na D1 nybrz (s mirnou nadsazkou) na Hlavni nadrazi.

Nedoceněná výhoda dálkové vlakové přepravy aut je, že taková auta nemusí být upravena pro rychlou jízdu po dálnici - pro popojíždění po městě nebo pár desítek km mimo město do 70 km/h vám stačí něco jako odlehčené citigo nebo smrtmobil. Z toho plyne výrazná úspora elektřiny i peněz.

Pokud se rozšíří auta kratší než 320 cm, vejdou se do ložné míry vagónu na šířku, což velmi usnadní (rychlou a plně automatizovanou) nakládku malých elektromobilů na nádraží.

Současné automobily se snaží být kompromisem mezi městským přibližovadlem a rychlým autem s masivním rámem a deformačními zónami - doplácíme na to cenou vozů, vytlučenými silnicemi a hlavně nesmyslně velkou spotřebou paliva (pamatujte na průměrnou spotřebu 800 W/osobu jen na pohonných hmotách). Zvykli jsme si za ten kompromis platit velkou cenu, ale rozhodně je to suboptimální a v silniční dopravě je velký prostor pro další vývoj.

Fakt je, že pro efektivní přepravu vlakem bude třeba vybudovat ještě hodně infrastruktury (a to z betonu i křemíku), aby se začala vyplácet, ale není to o nic větší sci-fi než třeba veřejný vodovod nebo pošta.

[Mirek]

Co se často podceňuje je to, že osobní (individuální) doprava není jen o dopravě osob z místa A na místo B, ale také o dopravě nějakého nákladu. Do vozítka velikosti CityGo/SMART v podstatě nic nedám. Nehledě na komfort při cestování od cca 60 km dále. A že takových míst mimo dosah železnice je u nás stále více než dost.

Další věc je - kolik aut dáte do jednoho vlaku? Kolik jich v jednom okamžiku jede na stejné trase zhruba odpovídající trase železniční trati?

[Turi]

Co se často podceňuje je to, že osobní (individuální) doprava není jen o dopravě osob z místa A na místo B, ale také o dopravě nějakého nákladu. Do vozítka velikosti CityGo/SMART v podstatě nic nedám. Nehledě na komfort při cestování od cca 60 km dále. A že takových míst mimo dosah železnice je u nás stále více než dost.

Další věc je - kolik aut dáte do jednoho vlaku? Kolik jich v jednom okamžiku jede na stejné trase zhruba odpovídající trase železniční trati?

Rád bych podotknul, že průměrná obsazenost auta kolísá v závislosti na denní době mezi 1,3 a 1,8 člověka. Samozřejmě, pokud potřebujete často stěhovat početnou rodinu, stavebniny, těžké nářadí či nábytek, pořídíte či půjčíte si na to přiměřený vůz.

Možná lepší otázka je, kolik aut dovedete převézt za proinvestovanou miliardu po dálnici a po železnici, včetně zabezpečení, energie, externalit...

[Cek]

Tak ja se teda taky pridam ), kdyz se tak hezky rozjela ta filozoficka debata.

Automobilova doprava neni jenom o tom, ze se dopravite z A do B, ale taky ze jste nezavisly kdy a jak rychle to udelate (samozrejme v urcitych hranicich). Vlakove spoje jsou v tomhle smeru extremni krok zpatky - pomale krome rychlovlaku, ve kterych dopravovat auta by byla ekonomicka sebevrazda, pravidelne jizdni rady s pevne danymi prijezdy/odjezdy.....komu tohle nevadi, jezdi hromadnou dopravou uz dneska. Ty zakazniky, kteri radi a dobrovolne prejdou s auty na zeleznici, bych rad videl. A pokud to chcete "narizovat", tak muzete rovnou naridit jizdu vlakem bez auta a taxiky v cili. Ja bych ale v takhle totalitnim systemu zil vazne nerad.

[Unknown]

Další věc je - kolik aut dáte do jednoho vlaku? Kolik jich v jednom okamžiku jede na stejné trase zhruba odpovídající trase železniční trati?

Vezmeme treba trat Praha - Ostrava: Na D1 se muzou soubezne vyskytovat radove tisice (osobnich) aut ktera maji v itinerari minimalne trasu Praha - Ostrava. V ten samy okamzik se na trati muze vyskytovat N (dane grafikonem a kapacitou trate) vlaku, z nichz na kazdy se vejde X (pamatuju vlaky tazene dvema lokomotivami a vlecouci i pres tricet vagonu plne nalozenych uhlim) aut. Pricemz prepokladam ze limit na pocet vlaku lze v budoucnu zvysit dostavbou treti koleje a dale lze cenove zvyhodnovat jizdy mimo spicku kdy je trat volnejsi. Dale lze cenove zvyhodnit jizdne pro kratsi auta ktara se vejdou do vagonu napric. A to i danove pri jejich nakupu, pokud by treba stat byl trosku proziravy (coz nepredpokladam)

Osobne predpokladam ze vyznamnou cast provozu na teto trase by na zeleznici premist slo, navic nezapomente na to ze pri jizde vlakem nemusite ridit a muzete se treba venovat praci (zvyseni produktivity). Navic by se trochu odlehcilo pretizene D1.

[robotron]

Na prurezy medi to pri tomhle napeti je porad jeste dost v pohode, v beznym pasmu, kde se rekneme dilenska (ani ne prumyslova) instalace pohybuje.

Průřez je daný proudem, ne napětím. Napětím je daná tloušťka izolace.

Zkus cist poradne a nebo u toho i trochu myslet: na prurezy medi (~proud) to pri tomhle napeti je jeste v pohode. Cili, ze i pri nn napeti 3x400V jeste vychazi v beznejch instalacich se nachazejici drat schopnej 50A.

[Unknown]

Vlakove spoje jsou v tomhle smeru extremni krok zpatky - pomale krome rychlovlaku, ve kterych dopravovat auta by byla ekonomicka sebevrazda, pravidelne jizdni rady s pevne danymi prijezdy/odjezdy.....komu tohle nevadi, jezdi hromadnou dopravou uz dneska.

Vtip je v tom, ze takhle da do Ostravy prijedet a mate k dispozici PLNE NABITE AUTO. Sousta lidi nejezdi Pendolinem proto, ze pak se po meste potrebuje pruzne pohybovat, nebo nasledne pokracuje dal za mesto. A, jak jsem psal vyse, cekani na odjezd vlaku Vam vykompenzuje absence dobijecich zastavek na dalnici (bavime se o elektromobilite).