Bude za pár let kvalitní, zaměstnatelný programátor nedostatkové zboží?

[zboj]

Mně se fakt libí, že ze 3 řádků vytržených z kontextu se dá přesně říct, co všechno je blbě. Za chvíli mě tu někdo začne buzerovat za to, že mam tlačítko v GUI o kousek vlevo a že to není dostatečně ergonomické :-D RAII a RC je to samý v bledě modré. Má to use cases, ale neznamená to, že to musím použít.

Neskutečně blbý byl ten původní kód s několika goto. O tom tvém bez dodatečného kontextu nic říct nejde

Náhodou, mně se goto líbí, já začínal na basicu :-D nejraději bych do moderních jazyků protlačil povinné číslování řádků. :-D ale fakt mě dojímá, kolik jediných správných postupů v programování existuje :-(

Já nekritizuju goto jako takové, ale když někdo použije padesát návěstí, když stačí jedno, to je na exemplární potrestáni

[Reklama]

[Lama]

No já bych se pustil do těch monád, bude legrace, co?

Chybí ti tam "li" - limonád. S těmi je legrace.

[zboj]

No já bych se pustil do těch monád, bude legrace, co?

Nechal bych to být, 99% lidí stejně neví, proč a nač to je.

[zboj]

btw vetsina aplikaci pametove neustale roste, ne protoze leakuje, ale protoze drzi mnohe data zbytecne (ale lexikalne spravne tj zadna automatika jako GC nepomuze)
programator musi o pameti premyslet jako o vzacnem zdroji. kdyz ne, tak prave programy psane v jazicich s automatickym memory managementem jsou ty nejzravejsi, prave kvuli bezstarostnemu pristupu k pameti.

GC pomůže, může nepoužívanou ale aktivní paměť odsunout na disk. To je mechanismus starý 60 let. Naopak je často spíše problém, že dostupná paměť systému se nevyužívá.

Může mi někdo vysvětlit, proč se tu plete dohromady GC a swapování? Já myslel, že swap je záležitost OS a funguje bez ohledu na tom jestli daná aplikace používá GC či nikoliv. Nebo snad aplikace nevyužívající GC není možné odsunout na disk nebo co (to je spíše řečnická otázka)?

Někdo chtěl spustit off-topic.

[YF]

btw vetsina aplikaci pametove neustale roste, ne protoze leakuje, ale protoze drzi mnohe data zbytecne (ale lexikalne spravne tj zadna automatika jako GC nepomuze)
programator musi o pameti premyslet jako o vzacnem zdroji. kdyz ne, tak prave programy psane v jazicich s automatickym memory managementem jsou ty nejzravejsi, prave kvuli bezstarostnemu pristupu k pameti.

GC pomůže, může nepoužívanou ale aktivní paměť odsunout na disk. To je mechanismus starý 60 let. Naopak je často spíše problém, že dostupná paměť systému se nevyužívá.

Může mi někdo vysvětlit, proč se tu plete dohromady GC a swapování? Já myslel, že swap je záležitost OS a funguje bez ohledu na tom jestli daná aplikace používá GC či nikoliv. Nebo snad aplikace nevyužívající GC není možné odsunout na disk nebo co (to je spíše řečnická otázka)?

Někdo chtěl spustit off-topic.

uz zase me z vas boli hlava

[Reklama]

[Lama]

Tak polopaticky. No v dobách, kdy byly každé boty šité na míru a nebylo to tak dávno, u nás před nějakými 150 lety, mnozí lidé chodili bosí. Kvalita obuvi dnes poklesla, většinou nemají boty šité na míru, ale chodí obutí. A vystačí si i s touto sníženou kvalitou. Otázka zní, jak je možno tu kvalitu ještě snížit, aby to bylo prodejné a udržela se rentabilita výroby bot, když mzdové náklady na výrobu v Číně rostou.

No a ten samý proces probíhá i v tvorbě software. S nárůstem poptávky a průmyslovou produkcí klesá kvalita.

Není nutně pravda. Průmyslová produkce často naopak znamená zlepšení kvality. Konec konců, zkuste si ručně vyřezat a vypilovat kolo nebo kuličku, aby bylo pravidelné, neházelo s přesností tisícin mm... Jsem zvědav, jestli to vaše ručně vyrobené kolo nebo kulička (třeba do ložiska) bude lepší než to průmyslově vyrobené...

Z5 k botám - Kvalita nejen bot ale čehokoliv nesouvisí nutně s tím, jestli se to vyrábí na míru.
Můžu totiž vyrobit na míru a přitom vyrobit nekvalitně.
I v těch dávných dobách samozřejmě se vyráběly dreky. A ne vyždy se boty šily na míru. Protože když švec prodával na nějakém trhu, musel mít samozřejmě v zásobě hotové boty v několika velikostech které se nejběžněji kupují. To, že lidi chodili často bosí, s šitím na míru nesouvisí. Souvisí to s tím, že ruční šití je drahé a lidé byli chudí.
Průmyslová výroba to zlevnila, ale to neznamená, že by se průmyslově nedaly vyrobit kvalitní boty. Samozřejmě že dají, jenže to by manažeři a akcionáři tolik nevydělali, tak je třeba ošulit na nákladech, aby zbylo více do kapsy.

[YF]

Tak polopaticky. No v dobách, kdy byly každé boty šité na míru a nebylo to tak dávno, u nás před nějakými 150 lety, mnozí lidé chodili bosí. Kvalita obuvi dnes poklesla, většinou nemají boty šité na míru, ale chodí obutí. A vystačí si i s touto sníženou kvalitou. Otázka zní, jak je možno tu kvalitu ještě snížit, aby to bylo prodejné a udržela se rentabilita výroby bot, když mzdové náklady na výrobu v Číně rostou.

No a ten samý proces probíhá i v tvorbě software. S nárůstem poptávky a průmyslovou produkcí klesá kvalita.

Není nutně pravda. Průmyslová produkce často naopak znamená zlepšení kvality. Konec konců, zkuste si ručně vyřezat a vypilovat kolo nebo kuličku, aby bylo pravidelné, neházelo s přesností tisícin mm... Jsem zvědav, jestli to vaše ručně vyrobené kolo nebo kulička (třeba do ložiska) bude lepší než to průmyslově vyrobené...

Z5 k botám - Kvalita nejen bot ale čehokoliv nesouvisí nutně s tím, jestli se to vyrábí na míru.
Můžu totiž vyrobit na míru a přitom vyrobit nekvalitně.
I v těch dávných dobách samozřejmě se vyráběly dreky. A ne vyždy se boty šily na míru. Protože když švec prodával na nějakém trhu, musel mít samozřejmě v zásobě hotové boty v několika velikostech které se nejběžněji kupují. To, že lidi chodili často bosí, s šitím na míru nesouvisí. Souvisí to s tím, že ruční šití je drahé a lidé byli chudí.
Průmyslová výroba to zlevnila, ale to neznamená, že by se průmyslově nedaly vyrobit kvalitní boty. Samozřejmě že dají, jenže to by manažeři a akcionáři tolik nevydělali, tak je třeba ošulit na nákladech, aby zbylo více do kapsy.

ty boty uz bych radeji nevytahoval ...

[Ivan Nový]

Tak polopaticky. No v dobách, kdy byly každé boty šité na míru a nebylo to tak dávno, u nás před nějakými 150 lety, mnozí lidé chodili bosí. Kvalita obuvi dnes poklesla, většinou nemají boty šité na míru, ale chodí obutí. A vystačí si i s touto sníženou kvalitou. Otázka zní, jak je možno tu kvalitu ještě snížit, aby to bylo prodejné a udržela se rentabilita výroby bot, když mzdové náklady na výrobu v Číně rostou.

No a ten samý proces probíhá i v tvorbě software. S nárůstem poptávky a průmyslovou produkcí klesá kvalita.

Není nutně pravda. Průmyslová produkce často naopak znamená zlepšení kvality. Konec konců, zkuste si ručně vyřezat a vypilovat kolo nebo kuličku, aby bylo pravidelné, neházelo s přesností tisícin mm... Jsem zvědav, jestli to vaše ručně vyrobené kolo nebo kulička (třeba do ložiska) bude lepší než to průmyslově vyrobené...

Z5 k botám - Kvalita nejen bot ale čehokoliv nesouvisí nutně s tím, jestli se to vyrábí na míru.
Můžu totiž vyrobit na míru a přitom vyrobit nekvalitně.
I v těch dávných dobách samozřejmě se vyráběly dreky. A ne vyždy se boty šily na míru. Protože když švec prodával na nějakém trhu, musel mít samozřejmě v zásobě hotové boty v několika velikostech které se nejběžněji kupují. To, že lidi chodili často bosí, s šitím na míru nesouvisí. Souvisí to s tím, že ruční šití je drahé a lidé byli chudí.
Průmyslová výroba to zlevnila, ale to neznamená, že by se průmyslově nedaly vyrobit kvalitní boty. Samozřejmě že dají, jenže to by manažeři a akcionáři tolik nevydělali, tak je třeba ošulit na nákladech, aby zbylo více do kapsy.

Tak manažeři ani akcionáři nevydělávají tolik, jako ti co nic nedělají, podíl státu na každém výrobku je vyšší než příjem majitelů a manažerů.

[Lama]

Opomíjíte jednu věc: jde o prachy. Lidé chtějí vědět, jak se jejich prachy točí, kolik jim to nese. Momentálně se ve velkém řeší big data, mimo jiné se řeší, jak z nich dostat online výsledky, ne proto, že by byly tak extrémě důležité (až na výjimky), ale proto, že je někdo prostě chce vidět. Ten někdo si za to kolikrát platí nemalé peníze. Jestli lidi za 3-7 let pochopí, že je to na nic, pak je to průchozí.
Mimochodem, mě opravdu ZAJÍMÁ, kde a jak mám uložený data, je to jedna z věcí, za které jsem slušně placenej

To programátoři mainframů před nástupem PC říkali taky. Bill Gates dlouho nevěřil v komerční úspěch internetu.

Jinak to za co jste placený, převezme vámi natrénovaný stroj. Není to přece žádná magie, ale znalosti, které často nevyužíváte vědomě, ale pouze jako výsledek automatického procesu, který nemáte pod kontrolou a proběhl ve vašem mozku. Uložení dat má navíc jen volnou vazbu na realitu, tu vazbu zprostředkovává jen gramatika dotazování, nic více. Takže můžete zpracovávat data, aniž byste jim rozuměl, můžete pracovat jen v rámci modelu, který je dán existující strukturou databáze.

Nedochází vám jedna věc, lidé většinu informací, které dnes potřebují, přestanou potřebovat, protože rozhodnutí za ně udělají stroje. Například budou-li zavedena samořiditelná auta masově, nebude třeba vytvářet grafická zobrazení map, protože stroj je nepotřebuje a nebude je potřebovat ani člověk, protože jen stroji sdělí číslo místa, kam se chce dostat, nebo jen vybere tvář člověka, se kterým se chce setkat.

Přejdeme do stádia black box civilizace.

To programátoři mainframů před nástupem PC říkali taky. - A co, mainframy existují dodnes.
Není to přece žádná magie, ... - Právě, že to je magie. Dodnes nevíme pořádně, jak funguje mozek. I takový neuron není jen jednoduchý tranzistor s jasně definovanými vstupy a výstupy.

...jen stroji sdělí číslo místa, kam se chce dostat... - A kde to číslo místa vezmu, když ho zpaměti znát nebudu a mapy nebudou?

Hloupé. My nevíme jaká kvalita je optimální. To hledá vzhledem k aktuálnímu stavu systému trh. Příliš kvality může škodit, alokuje se zbytečně mnoho zdrojů do nějakého projektu, který stejně zapadne, protože bude nepotřebný, nebude po něm poptávka. Například.

Pokud to nevíme, tak to neví ani ten trh. Protože kdo/co je trh? Trh tvoříme my. A pokud nejsem schopen specifikovat požadavek na kvalitu a tomu trhu to sdělit, tak ten trh to sám nepozná, když to nevim ani já sám.
Ale já vim, jakou kvalitu chci a podle toho vysílám signály trhu. Jestli je trh vyslyší, je jiná věc.

Jinak by mě zajímalo, jak vysvětlit blackboxové inteligenci s názvem Nový, že zbytečně alokuje a plýtvá zdroje, když z výstupu lezou nepoužitelný hnoje?

[Ivan Nový]

Opomíjíte jednu věc: jde o prachy. Lidé chtějí vědět, jak se jejich prachy točí, kolik jim to nese. Momentálně se ve velkém řeší big data, mimo jiné se řeší, jak z nich dostat online výsledky, ne proto, že by byly tak extrémě důležité (až na výjimky), ale proto, že je někdo prostě chce vidět. Ten někdo si za to kolikrát platí nemalé peníze. Jestli lidi za 3-7 let pochopí, že je to na nic, pak je to průchozí.
Mimochodem, mě opravdu ZAJÍMÁ, kde a jak mám uložený data, je to jedna z věcí, za které jsem slušně placenej

To programátoři mainframů před nástupem PC říkali taky. Bill Gates dlouho nevěřil v komerční úspěch internetu.

Jinak to za co jste placený, převezme vámi natrénovaný stroj. Není to přece žádná magie, ale znalosti, které často nevyužíváte vědomě, ale pouze jako výsledek automatického procesu, který nemáte pod kontrolou a proběhl ve vašem mozku. Uložení dat má navíc jen volnou vazbu na realitu, tu vazbu zprostředkovává jen gramatika dotazování, nic více. Takže můžete zpracovávat data, aniž byste jim rozuměl, můžete pracovat jen v rámci modelu, který je dán existující strukturou databáze.

Nedochází vám jedna věc, lidé většinu informací, které dnes potřebují, přestanou potřebovat, protože rozhodnutí za ně udělají stroje. Například budou-li zavedena samořiditelná auta masově, nebude třeba vytvářet grafická zobrazení map, protože stroj je nepotřebuje a nebude je potřebovat ani člověk, protože jen stroji sdělí číslo místa, kam se chce dostat, nebo jen vybere tvář člověka, se kterým se chce setkat.

Přejdeme do stádia black box civilizace.

To programátoři mainframů před nástupem PC říkali taky. - A co, mainframy existují dodnes.
Není to přece žádná magie, ... - Právě, že to je magie. Dodnes nevíme pořádně, jak funguje mozek. I takový neuron není jen jednoduchý tranzistor s jasně definovanými vstupy a výstupy.

...jen stroji sdělí číslo místa, kam se chce dostat... - A kde to číslo místa vezmu, když ho zpaměti znát nebudu a mapy nebudou?

Hloupé. My nevíme jaká kvalita je optimální. To hledá vzhledem k aktuálnímu stavu systému trh. Příliš kvality může škodit, alokuje se zbytečně mnoho zdrojů do nějakého projektu, který stejně zapadne, protože bude nepotřebný, nebude po něm poptávka. Například.

Pokud to nevíme, tak to neví ani ten trh. Protože kdo/co je trh? Trh tvoříme my. A pokud nejsem schopen specifikovat požadavek na kvalitu a tomu trhu to sdělit, tak ten trh to sám nepozná, když to nevim ani já sám.
Ale já vim, jakou kvalitu chci a podle toho vysílám signály trhu. Jestli je trh vyslyší, je jiná věc.

Jinak by mě zajímalo, jak vysvětlit blackboxové inteligenci s názvem Nový, že zbytečně alokuje a plýtvá zdroje, když z výstupu lezou nepoužitelný hnoje?

Trh je něco víc než my, je to náš souhrn, proto může nalézt řešení, které jednotlivci schopni nalézt nejsou, vláda pak je z hlediska řízení kolektivu v pozici jednotlivce, prakticky taky provádí jeden pokus na řešení problému tam, kde trh jich současně provádí 10 milionů.

Je to stejné, jako kdybyste dostal vagón písku a měl ho uspořádat do energeticky optimálního tvaru, gravitace to udělá sama a hned. Taky jen díky vzájemné interakci zrníček písku. Kdyby bylo možné gravitaci vypnout, jak byste tu úlohu vyřešil a vyřešil byste ji tak, že po opětovném zapnutí gravitace by nedošlo k samovolným přesunům písku? A to je přesně pozice jednotlivce vůči trhu. Bez gravitační zpětné vazby nevíte, jak halda může být v daných podmínkách vysoká.

[Ivan Nový]

@Lama

Vy máte dostat kvalitu optimální vzhledem ke všem ostatním, ne takovou, jakou požadujete. To máte jako africkými nájezdníky, taky nemohou všichni dostat kvalitu, kterou požadují. Buď ji dostanou oni, nebo vy.

A s sw je to to samé. Kritické aplikace budou postaveny jinak, než ty běžné. Stavět běžné aplikace podle požadavků těch kritických by bylo plýtvání.

[Hustyprogramator]

Nevím proč tu chcete řečit GC a monády, já za vrchol programování považuju v kodu tohle:

Kód: [Vybrat]

On Error Resume Next
A samozřejmě bez ošetření. 

[Ivan Nový]

Nevím proč tu chcete řečit GC a monády, já za vrchol programování považuju v kodu tohle:

Kód: [Vybrat]

On Error Resume Next
A samozřejmě bez ošetření. 

Ale i to může mít opodstatnění, ne jako řešení chyby se kterou si nevíte rady, ale když je požadavek vybrat to, co vyhovuje daným podmínkám. Ze vstupních dat můžete vybírat jen to co vás zajímá a zbytek můžete zahodit.

[YF]

@Lama

Vy máte dostat kvalitu optimální vzhledem ke všem ostatním, ne takovou, jakou požadujete. To máte jako africkými nájezdníky, taky nemohou všichni dostat kvalitu, kterou požadují. Buď ji dostanou oni, nebo vy.

A s sw je to to samé. Kritické aplikace budou postaveny jinak, než ty běžné. Stavět běžné aplikace podle požadavků těch kritických by bylo plýtvání.

ty musis mit hodne divoky sny chlapce

[Tuxik]

A s sw je to to samé. Kritické aplikace budou postaveny jinak, než ty běžné. Stavět běžné aplikace podle požadavků těch kritických by bylo plýtvání.

Problém je v tom, že každá opice má nevyvratitelný pocit vlastní dokonalosti a chtěla by kritické aplikace dělat stejně, jako dělá ten běžný odpad