Existuje ve vesmíru inteligentní život?

[JardaP .]

Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl.

To zalezi ciste na tom, jestli foton ve vesmiru leti smerem dolu nebo ne. Fotony, ktere se pohybuji opacnym smerem, jsou ve volnem vzletu a ty ostatni pak ve volnem uskoku stranou. Zbyva uz jen urcit, kde ma vesmir dole a kde nahore, abychom umeli pohyb jednotlivych fotonu spravne pojmenovat. Kupodivu ale na zadny z techto fotonu se nevztahuje rovnice v=g*t^2, jak by tomu bylo v pripade sutru.

[Reklama]

[zboj]

Nicméně tomuto letu vesmírem, kdy je vychylován gravitačními (popř. jinými) poli se prostě říká volný pád. Dá se to vlastně vzdáleně přirovnat k tomu, jak si voda "hledá" cestu směrem nejmenšího odporu a "reaguje" tak na překážky. Foton také letí cestou nejmenšího odporu a reaguje na překážky - deformace časoprostoru - tak, že je "obtéká" ;-)

Ano, ale takto presne se bude chovat sutr vystreleny ve vesmiru z praku z nemrznouci gumy a to ani nema zarucenou prakticky konstantni rychlost, jako ma foton. Bude se pohybovat cestou nejmensiho odporu, dokud si ho nevcucne nejake vesmirne teleso. Presto bych tomu nerikal volny pad, snad s vyjimkou zaverecne faze, ktera se fotonu ale netyka a to ani pri padu do cerne diry, protoze ani za techto okolnosti ta potvora mrnava nezrychli a nezrychli.

Bohužel Jardo to že tomu tak ty nechceš říkat je celkem irelevantní, protože se tomu tak prostě odborně říká a foton se od toho šutru v tomto principiélně neliší, obojí má svou počáteční rychlost, směr a energii a další vlastnosti (v případě fotonu kvantové, v případě šutru spíše newtonovské) a dle toho se při tomto volném pádu chovají. Můžeš s tím nesouhlasit, ale tak to prostě je. Takovému letu vesmírem ať už jde o kvantovou částici či šutr se říká volný pád . (akorát si to nesmíš plést s volným pádem v tíhovém poli - třeba když padá ten šutr z nebíčka na zem :-D )

Pojem "volný pád" se používá jen v newtonovské fyzice.

Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl.

Nechci se hádat, je možné, že to někdo smysluplně použil i pro fotony, neznám kontext. Nicméně právě běžná definice volného pádu nemá pro fotony smysl, protože gravitační síla na ně nepůsobí (pomíjím, že gravitace vlastně není síla ), takže by vlastně byly ve volném pádu pořád.

[zboj]

Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl.

To zalezi ciste na tom, jestli foton ve vesmiru leti smerem dolu nebo ne. Fotony, ktere se pohybuji opacnym smerem, jsou ve volnem vzletu a ty ostatni pak ve volnem uskoku stranou. Zbyva uz jen urcit, kde ma vesmir dole a kde nahore, abychom umeli pohyb jednotlivych fotonu spravne pojmenovat. Kupodivu ale na zadny z techto fotonu se nevztahuje rovnice v=g*t^2, jak by tomu bylo v pripade sutru.

Nemění rychlost, ale mění hybnost

[ByCzech]

A to se nikdy nedozvime, protoze Velky tresk je bod nula, kde vse zacina.

To jen pro nás je momentálně bod nula, protože se němu můžeme teoreticky libovoně přiblížit, ale za něj zdá se (zatím) nemůžeme.

Ano, je to bod nula *pro nas*. To uplne staci na to, abychom se za nej nejspis nikdy nedostali.

Kde je bod nekonecno ci bod konecny ale nevime. Na spoustu otazek nikdy nebude odpoved.

Jak to? Vždyť jsi sám říkal, že o tom jestli to budeme vědět "rozhodl" Velký třesk ;-)

Ano. Ale take jsem rikal, ze bys musel urcit pozici a vektor rychlosti vsech primordialnich castic po velkem tresku, abys mohl modelovat nasledujici vyvoj vesmiru a mit na to potrenou vypocetni kapacitu. Ani jedno nemame, takze konec zustava nejasny. Velky krach? Nekonecna expanze vesmiru? Teplotni smrt vesmiru? Na vsechno mame teorii, zastanci ruznych teorii jaksi nechteji souhlasit se zastanci jinych teorii.

Souhlas, já tě jen přátelsky a poťouchle pošťouchl z radosti nad touto diskuzí (ty bys zřejmě napsal diskusí) :-), vůbec nebylo třeba vysvětlovat, chápal jsem i před tím, chtěl jsem tím chtěl dát najevo to, jak velmi málo o vesmíru víme a přesto se stále snažíme přes svou malost porozumět

[JardaP .]

Nemění rychlost, ale mění hybnost

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

[Reklama]

[ByCzech]

Já ho teda slyšel nejednou právě i téhle souvislosti. Neříkám, že jsem vševědoucí a že se nemůžu plést. Jak jsem nakoupil, tak prodávám. Rád si nechám poradit, pokud jsem to spletl.

To zalezi ciste na tom, jestli foton ve vesmiru leti smerem dolu nebo ne. Fotony, ktere se pohybuji opacnym smerem, jsou ve volnem vzletu a ty ostatni pak ve volnem uskoku stranou. Zbyva uz jen urcit, kde ma vesmir dole a kde nahore, abychom umeli pohyb jednotlivych fotonu spravne pojmenovat. Kupodivu ale na zadny z techto fotonu se nevztahuje rovnice v=g*t^2, jak by tomu bylo v pripade sutru.

Což je podle mě tím, že u volného pádu šutru v tíhovém poli se uvažuje právě jen pohyb v tíhové poli a "jen" v trojrozměrném prostoru, kde se ani všechny tři neuvažují (resp. rozdíl některého(ých) jsou nulové). Kdežto ve vesmíru se to pohybuje v deformovaném časoprostoru a proto je to vlastně jen trochu složitější obdoba toho volného pádu v tíhovém poli , aspoň tak jsem to pochopil já, co by nedokonalá bytost s omezenými znalostmi...

[ByCzech]

Nemění rychlost, ale mění hybnost

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

No to jestli nemají hmotnost nevíme úplně jistě, jen to pro zjednodušení takto říkáme. Ono to totiž vypadá, že je jejich hmostnost tak malá (např. rovna planckově konstantě), že díky svému omezenému poznání raději počítáme s tím, že má hmotnost nulovou a např. školákům na ZŠ se běžně říká, že "hmotnost" získávají právě tou rychlostí, aby např. byli schopni pochopit Crookesův mlýnek. Nicméně i miliardkrát zvětšená je 0 je pořád nulou, takže se vlastně plácáme nejen ve své omezenosti, ale také v neustálém zjednodušování, aby jsme vůbec byli schopni s tou složitostí vesmíru ať už na makro či kvantové úrovni nějak pracovat

[zboj]

Nemění rychlost, ale mění hybnost

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

Nemají klidovou hmotnost. A ano, někteří lidé tomu rozumí - fyzikální nelopaty

[zboj]

Nemění rychlost, ale mění hybnost

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

No to jestli nemají hmotnost nevíme úplně jistě, jen to pro zjednodušení takto říkáme. Ono to totiž vypadá, že je jejich hmostnost tak malá (např. rovna planckově konstantě), že díky svému omezenému poznání raději počítáme s tím, že má hmotnost nulovou a např. školákům na ZŠ se běžně říká, že "hmotnost" získávají právě tou rychlostí, aby např. byli schopni pochopit Crookesův mlýnek. Nicméně i miliardkrát zvětšená je 0 je pořád nulou, takže se vlastně plácáme nejen ve své omezenosti, ale také v neustálém zjednodušování, aby jsme vůbec byli schopni s tou složitostí vesmíru ať už na makro či kvantové úrovni nějak pracovat

Víme to jistě, jinak by se nemohly pohybovat rychlostí světla (čili sebe sama).

[ByCzech]

Nemění rychlost, ale mění hybnost

Coz je dost psinezni, kdyz nemaji hmotnost. Kvantova mechanika je svinstvo, tak to tady radsi moc nerozpatlavejte. Jeste by nekteri z nas zacali byt kvantove zakomplexovani z domnenky, ze jini zde pritomni tomu snad rozumi, coz celkem jiste neni pravda. :-)

No to jestli nemají hmotnost nevíme úplně jistě, jen to pro zjednodušení takto říkáme. Ono to totiž vypadá, že je jejich hmostnost tak malá (např. rovna planckově konstantě), že díky svému omezenému poznání raději počítáme s tím, že má hmotnost nulovou a např. školákům na ZŠ se běžně říká, že "hmotnost" získávají právě tou rychlostí, aby např. byli schopni pochopit Crookesův mlýnek. Nicméně i miliardkrát zvětšená je 0 je pořád nulou, takže se vlastně plácáme nejen ve své omezenosti, ale také v neustálém zjednodušování, aby jsme vůbec byli schopni s tou složitostí vesmíru ať už na makro či kvantové úrovni nějak pracovat

Víme to jistě, jinak by se nemohly pohybovat rychlostí světla (čili sebe sama).

Co vím, tak tady je vlastně mezera v poznání, protože v jiných věcech říkáme, že "energie" taky něco váží (viz třeba rotující objekt, jeho zpomalením ztratí část své hmotnosti) a pohybující se foton zcela jistě energii má ;-). To je právě to, proč se upřesňuje, že má nulovou klidovou hmotnost což nevylučuje, že nemá hmotnost když je v pohybu. Nicméně tohle je nejznámější "teorie", se kterou samotnou to není úplně jednoduché, protože pak není jasné, proč foton má rychlost rovnající se c, čili konečnou a proč ji nemá nekonečnou, když teda vůbec nic neváží a jestli je to teda tím, že přece jen nějakou hmotnost má, byť velmi velmi malou, což nahrává také tomu, že představa, že "něco" může vážit "nic" je už sama o sobě podivná, protože by se dalo předpokládat to, že nic váží pouze samotné nic nikoli něco - a foton zcela jistě "něco" je. :-D Nebo jestli je to tím, že vesmír vlastně není prázdný, tudíž má nějakou hustotu, ovšem nevím co to vlastně v tom vesmíru je za věc, která se projevuje tou hustotou a to "zpomaluje" foton na rychlost známou jako c, protože to, že fotony se v hustším prostředí pohybují pomaleji je známá věc a opravdové "nic" vlastně neznáme. Nebo jestli to je kombinací obojího (že foton má nějakou velmi malou klidovou hmotnost a zároveň je vesmír utkán z čehosi, co průlet nehmotného fotonu zpomaluje na rychlost c). A vlastně ani nevíme, jestli rychlost c je opravdu maximální možná, protože z našeho chápaní toho co známe vyplývá, že rychlost větší než c zároveň znamená pohyb zpět v čase, takže těžko budeme schopni takovou rychlost detekovat, protože když bychom chtěli takovou rychlost změřit, znamenalo by to, že bychom ji vlastně museli změřit dříve, než bychom ji měřit začali, což dost dobře nejde, protože rychlost je součin vzdálenosti a právě času (respektive jeho deltou, která je vždy kladná) a v této rovnici neumíme pracovat se záporným rozdílem času. A tak by se dalo pokračovat donekonečna a když se na podobné věci člověk začne vyptávat těch, kteří by tomu rozumět měli, začne být jasné, že čím více se o těchto věcech uvažuje a čím více o tom nakonec víme, tím víc zjišťujeme, jak moc o tom nevíme a že naše poznání je rovna vlastně nule, stejně jako je nule rovna klidová hmotnost a naše nevědomost je vlastně nekonečná :-D, což právě dokazuje tento můj příspěvek ;-)

[JardaP .]

Ja to tusil. Hned, jak  se tu zacalo s kvantovou fyzikou, jsem mel neblahy pocit, ze to spatne skonci. :-)

[ByCzech]

Ja to tusil. Hned, jak  se tu zacalo s kvantovou fyzikou, jsem mel neblahy pocit, ze to spatne skonci. :-)

Hi hi hi, mi naopak připadá (momentální) konec děsně veselý

[Tuxik]

Neexistuje nic jako svobodná vůle, nebo dokonce inteligence. Člověk, nebo jakýkoliv jiný "živý" tvor je jen elektrochemickomechanický stroj, který se chová podle fyzikálních zákonů. Složitost tohoto stroje vytváří jakési falešné pocity toho, že se sami rozhodujeme, ale ve skutečnosti to není pravda a dalo by se tak říct, že ať se nám to líbí, nebo ne, náš osud je předurčen. Základem je velmi komplikovaný generátor PSEUDOnáhodných hodnot a zpětná vazba. Obecně s naší "inteligencí" nejde o nic jiného, než o elektrony předávané neurony mezi sebou a ovlivňující následný sled událostí způsobem, který nedokážeme ovlivnit. Pokud si přiznáme existenci opravdu svobodné vůle, tak by to znamenalo, že existuje princip, jak elektrony naší vůlí řídit, ovlivňovat je námi daným způsobem, ale tím popřeme podstatu spusty fyzikálních zákonů, na kterých stojí svět. Tím připustíme existenci "duše", která se tím dostává zcela mimo náš fyzický svět a potom už je jen krůček k různým náboženstvím atd, protože když už je mimo náš fyzický svět naše duše, může tam být cokoliv. Duše je pouze další z mnoha podivných "náhodných hodnot", kterou nedokážeme (možná zatím, možná nikdy) definovat. S podobným přístupem se setkáváme i ve fyzice, kdy se používají různé  konstanty, které sice nechápeme, ale prostě to s nimi vychází a bez nich ne. Stejně tak v minulosti sesílal bůh (záměrně s malým b, nemyslím tím konkrétního boha, ale obecnou nadřazenou entitu) blesky. Později jsme pochopili, co je to blesk, jak k tomuto jevu dochází a bůh ztratil jednu ze svých mnoha rolí. I duše se dá pravděpodobně popsat jako elektrony procházející mnoha součástkami (neurony), které jej specifickým způsobem ovlivňují, ale nejsme tak daleko, aby jsme tyto principy důkladně popsali (ve smyslu komplexnosti celého mozku, potažmo celého těla a následně i okolí, kterým je mozek silně ovlivněn), proto člověk vymyslel pojmy jako duše, svobodná vůle, inteligence atd, což není nic jiného, než další berlička, kterou dosazujeme do rovnice tak, aby nám vycházela, ale (zatím) nechápeme přesný význam těchto pojmů. Takže inteligenci bych opravdu definoval jen jako složitost a komplexnost celého stroje, který se řídí jistými principy, které, ač se nám to nelíbí, nedokážeme ovlivnit.

[jasne]

Existuje, například mravenci. Jinak inteligentní život může být i samo Slunce. Nevíme jaké informační procesy v něm probíhají.

Slunce? To můžeme napsat, že inteligentní je psí hovínko protože "nevíme jaké informační procesy v něm probíhají"

zhruba obdobne jako v probihaji v typickem absolventovi pravnicke fakulty. vysledkem je porad hovno.

[ByCzech]

Neexistuje nic jako svobodná vůle, nebo dokonce inteligence. Člověk, nebo jakýkoliv jiný "živý" tvor je jen elektrochemickomechanický stroj, který se chová podle fyzikálních zákonů. Složitost tohoto stroje vytváří jakési falešné pocity toho, že se sami rozhodujeme, ale ve skutečnosti to není pravda a dalo by se tak říct, že ať se nám to líbí, nebo ne, náš osud je předurčen. Základem je velmi komplikovaný generátor PSEUDOnáhodných hodnot a zpětná vazba. Obecně s naší "inteligencí" nejde o nic jiného, než o elektrony předávané neurony mezi sebou a ovlivňující následný sled událostí způsobem, který nedokážeme ovlivnit. Pokud si přiznáme existenci opravdu svobodné vůle, tak by to znamenalo, že existuje princip, jak elektrony naší vůlí řídit, ovlivňovat je námi daným způsobem, ale tím popřeme podstatu spusty fyzikálních zákonů, na kterých stojí svět. Tím připustíme existenci "duše", která se tím dostává zcela mimo náš fyzický svět a potom už je jen krůček k různým náboženstvím atd, protože když už je mimo náš fyzický svět naše duše, může tam být cokoliv. Duše je pouze další z mnoha podivných "náhodných hodnot", kterou nedokážeme (možná zatím, možná nikdy) definovat. S podobným přístupem se setkáváme i ve fyzice, kdy se používají různé  konstanty, které sice nechápeme, ale prostě to s nimi vychází a bez nich ne. Stejně tak v minulosti sesílal bůh (záměrně s malým b, nemyslím tím konkrétního boha, ale obecnou nadřazenou entitu) blesky. Později jsme pochopili, co je to blesk, jak k tomuto jevu dochází a bůh ztratil jednu ze svých mnoha rolí. I duše se dá pravděpodobně popsat jako elektrony procházející mnoha součástkami (neurony), které jej specifickým způsobem ovlivňují, ale nejsme tak daleko, aby jsme tyto principy důkladně popsali (ve smyslu komplexnosti celého mozku, potažmo celého těla a následně i okolí, kterým je mozek silně ovlivněn), proto člověk vymyslel pojmy jako duše, svobodná vůle, inteligence atd, což není nic jiného, než další berlička, kterou dosazujeme do rovnice tak, aby nám vycházela, ale (zatím) nechápeme přesný význam těchto pojmů. Takže inteligenci bych opravdu definoval jen jako složitost a komplexnost celého stroje, který se řídí jistými principy, které, ač se nám to nelíbí, nedokážeme ovlivnit.

Moc hezký příspěvek, rád budu i v tomto filozoficky oponovat a teoretizovat, protože už jen samo o sobě je to velmi příjemná věc...

Svým příspěvkem jen taky dokazujete vámi samotným zmiňovanou omezenost, protože se úmyslně pohybujete pouze v rámci fyzického světa a předpokládáte, že nic co by mělo nefyzickou podstatu neexistuje, čímž popíráte vlastně i to, že existuje např. software, protože ten žádnou fyzickou podstatu nemá a stejně je schopen řídit fyzický stroj zvaný počítač a zcela měnit jeho chován... Zajímavé, když to vlastně fyzicky neexistuje a přitom to provázejí elektrické jevy a klidně i fyzické projevy. A tady se obloukem zpět dostáváme k těm kybernetickým modelům / duším již zmiňovaných v diskuzi a že vlastně nevíme odkud se berou, nicméně to že nemají fyzickou podstatu, je tak nějak zřejmé a přesto jsou schopny řídit/ovlivňovat vše kolem - pokud alespoň pro tuto filozofickou diskuzi připustíme, že existují. Otázka samozřejmě je, jestli vůbec jde věci takto rozebírat na jejich fyzickou/hmotnou část a jakési nehmotné cosi, podobně jako umíme oddělit hmotný hardware a nehmotný software, který ho řídí a ovládá.
Také by bylo zajímavé, co na to OSA a jiné podobné organizace, chránící "duševní vlastnictví", když vlastně duše neexistuje . Nebo jak to vysvětlit medicínským oborům, zabývajícími se "stavy duše", kdy je možné  léčit tuto duši, aniž by bylo nutné podávat nějaké medikamenty, stačí sezení u psychologa a může se to měnit. Nebo díky hypnóze ap.
Nebo je zajímavé začít přemýšlet, co to je vlastně myšlenka, kde se bere a jakou má podstatu. To že to může být provázeno také elektrochemickými ději v mozku neznamená že je hmotná a naopak neznamená, že není. Zajímavá je pak úvaha, že pokud myšlenka je elektrochemický děj a je hmotná, znamená to také, že může interagovat i s hmotnými objekty, jako je třeba elektron a když je s nimi schopna interagovat, znamená to, že svobodnou vůlí elektrony ovlivňovat můžeme. A nebo prostě vám to funguje jen proto, že jste projev nehmotných kybernetických modelů, duší, myšlenek, software raději odmyslel, jinak by jste sám v tom narazil.
Myslím si totiž, že to co popisujete vy, je jen omezenost v míře poznání a odmítáte jít v úvahách dál, než je věděcké poznání, u kterého ale sám víte, že je omezené a čím víc se vrátíme v čase tím bylo omezenější a to čeho jsme schopni technologiemi dosáhnout dnes a považujeme to za úplně normální a běžné (počítače, mobilní telefony, umělé náhradní oči/uši ap. a spousta dalších věcí) by dříve považovali nejspíše za magii, takže kdo ví, jestli jen jednou nerozšíříme své poznání i na dnes úmyslně opomíjené věci, jako je "duše" či to, co si dnes jako duši představujeme, pokud připustíme, že existuje i jakési softwarové vybavení bytosti a bude se to v tu dobu považovat za úplně běžné a normální a bude to fungovat, jen dneska tomu říkáme duše a používáme to jako jakousi neznámou konstantu bez které nám to nefunguje.